Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Generální ředitel ČRo René Zavoral. Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia
Milan Malíček / Právo / Profimedia,

Člen Rady ČRo se nemá řídit preferencemi své názorové bubliny, říká rozhlasový radní Pokorný

Minulé zasedání Rady Českého rozhlasu otevřeně ukázalo, že rozhlasoví radní začínají tlačit na vedení zpravodajství podobně jako ti televizní. Rozhlasová rada přijala usnesení kritizující nevyváženost stanice ČRo Plus, ostře se proti němu ozval jen radní Marek Pokorný. „V případě podobně laděných postojů v Radě pohodlná většina de facto existuje,“ říká pro HlídacíPes.org.

Volba čtyř nových radních České televize – kterou protahují pochybnosti o nominujících organizacích i samotných kandidátech – s největší pravděpodobností definitivně změní poměr sil ve prospěch otevřených kritiků zpravodajství a celkově managementu ČT. Zmíněné poslední jednání Rady ČRo ukázalo, že v rozhlasové radě jsou karty rozdány možná ještě jasněji.

Pro připomenutí – rozhlasoví radní minule řešili především bod iniciovaný radním Tomášem Kňourkem. Podle něj nejsou ve vysílání ČRo Plus dostatečně zastoupeny všechny názorové proudy. Výsledkem bylo poměrně ostře formulované usnesení, podle kterého rada „konstatuje nespokojenost s tím, jak je dbáno zásad objektivity, nestrannosti a vyváženosti ve vysílání stanice Český rozhlas Plus“. Přítomný generální ředitel René Zavoral to okomentoval slovy, že je z rozhodnutí radních smutný.

„Posluchač to trefil“

Hlasování dopadlo v poměru 6:2, proti byli Ondřej Matouš a Marek Pokorný. Ten také k zápisu z jednání přiložil obsáhlé nesouhlasné stanovisko. Vadilo mu mimo jiné, že rada se v usnesení odvolává na „přetrvávající počet stížností posluchačů zaslaných k rukám Rady a ombudsmana Českého rozhlasu“.

„Formulace ‚přetrvávající počet stížností‘ indikuje, že se nejedná o jejich růst oproti situaci, kdy Rada neměla zapotřebí vydávat podobně silná prohlášení. Jde také o to, jak jsou některé z nejrozhořčenějších stížností formulovány a zda se zvyšuje počet stěžujících, anebo se jedná o víceméně stálý okruh nespokojených. Pokud pak někomu chodí stížnosti soukromě, tak to považuji za jeho osobní věc. S přáteli také v soukromí kritizujeme kdeco. Včetně dramaturgie ČRo. Ale preference mojí názorové bubliny nejsou přece tím, co by mělo nějak zásadně ovlivňovat výkon funkce člena Rady ČRo,“ říká Pokorný pro HlídacíPes.org.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Právě to udělal zmiňovaný radní Tomáš Kňourek, když během minulého jednání přečetl jednu z nedávných stížností „od jednoho nejmenovaného pána“, kde posluchač vyzývá mimo jiné ke zrušení ČRo Plus. Kňourek k tomu dodal, že to „posluchač trefil a že s ním souhlasí“.

Zde se nabízí srovnání s Radou České televize, která pod vedením nového předsedy Pavla Matochy rovněž argumentuje „vysokým počtem stížností“, odmítá je ale zveřejnit, a to i na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

V Radě Českého rozhlasu je většina nutná pro výpady proti zpravodajství a publicistice podle Marka Pokorného „poměrně přehledná“: „Jedná se spíše o to, kolik členů je zdrženlivějších či nesdílí vysloveně kritický názor na vyváženost jako základní kritérium naplňování veřejné služby. Spíše mám pocit, že se jedná o stupňování tlaku této poměrně přehledné většiny radních na oblast zpravodajství a publicistiky.“

Podle not Trikolóry

Kromě radního Kňourka několikrát nedostatečnou vyváženost vysílání (konkrétně například údajně slabé zastoupení SPD a KSČM) kritizoval opakovaně v minulých měsících i loni zvolený radní Josef Nerušil. Pro kontext je přitom nutné připomenout, že za několik měsíců budou sněmovní volby a jen o něco později, začátkem příštího roku, se bude volit nový generální ředitel ČRo, protože současnému řediteli Zavoralovi skončí první mandát.

„Předpokládám, že obojí – jak nastávající volby, tak budoucí volba generálního ředitele ČRo – hraje v pokusech zpochybnit názorovou nevyváženost svou roli. Mohu jen na základě indicií spekulovat, zda je jejich východiskem deklarovaná péče o nezávislost a objektivitu vysílání rozhlasu, ideová vyhraněnost jednotlivých členů rady, anebo praktická afinita k některým politickým subjektům a jejich mocenské pozici na naší politické scéně,“ shrnuje Pokorný.

Jak popsal HlídacíPes.org, například zmíněný radní Josef Nerušil je registrovaným příznivcem hnutí Trikolóra, které by z veřejnoprávních médií nejradši udělalo příspěvkovou organizaci státu.

 

 

Trikolóra je dlouhodobě k veřejnoprávním médiím kritická. Českou televizi v programových pilířích hnutí rovnou označuje za televizi státní.

„Česká televize je státní televizí (není soukromá), a proto má být Příspěvkovou organizací jako například Národní divadlo, přímo řízená ministerstvem kultury. Televizní daň, nazývaná ‚koncesionářský poplatek‘ musí sloužit k tvorbě a vysílání pouze nekomerčních pořadů (sport postižených; klasická hudba; vysílání pro menšiny a podobně). Pořady komerční, zábavné a zpravodajské mají dostatek bezplatné alternativy,“ tvrdí Trikolóra. Hnutí si také dlouhodobě stěžuje, že ho mainstreamová média, včetně těch veřejnoprávních, ignorují.

Když radní blogují

Další zmíněný radní Tomáš Kňourek zase pravidelně publikuje na serveru Parlamentní listy, který v minulosti zveřejnil sérii manipulativních článků právě o Českém rozhlase – texty shodně měly navozovat dojem, že se v ČRo plýtvá, aniž by ale Parlamentní listy alespoň jednou veřejnoprávní médium oslovily a daly mu prostor se vyjádřit. Rozhlas tehdy proti serveru zvažoval právní kroky. HlídacíPes.org případ popsal zde.

Na názorovou „nevyváženost“ ČRo Plus si mimochodem Kňourek na Parlamentních listech stěžoval už před rokem pod titulkem „Nechceme, nikdy, ne, ne, tak sem řek’, že ne!“ Získali jsme data, jak Český rozhlas kádruje komentátory. A tak jsme pro změnu jednoho jejich prokádrovali my. Ztuhne krev.

Rada ČRo byla nicméně ve srovnání s tou televizní dosud tou, o které se „mluvilo méně“. Nejen mediálně, ale i zevnitř – o průběhu jednání televizní rady pravidelně referuje na sociálních sítích či v médiích hned několik jejích členů, v rozhlasové radě to zatím byla spíš výjimka. Teď se to možná změní.

Zmiňovaný radní Josef Nerušil napsal o Radě ČRo příspěvek na portál Česká pozice – kde shodou okolností publikuje své postřehy z televizní rady její šéf Pavel Matocha. Nerušil také založil blog o radě na serveru Aktuálně.cz. Za pozornost stojí věta z Nerušilova textu, kde bez bližších podrobností konstatuje, že „nejvíce stížností je od příznivců hnutí SPD a KSČM“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Vyváženost informací se dá poměrně snadno a exaktně stanovit takovými prostředky, jako je matematická statistika. Ta se ovšem na humanitních oborech neučí, takže naši pokrokoví soudruzi ani nevědí, která bije.

    • Ondrej napsal:

      no jiste – takze 10 minut pro fasisty nebo komouse, 10 minut pro demokraty a je to cajk ze??

      • A. S. Pergill napsal:

        Za určitých okolností ano, protože prohlášením někoho za „fašistu“ a potlačováním informací od něj z něho v očích mnoha lidí uděláte mučedníka. Celé to zcela jistě akcentuje i to, že za fašisty jsou významnou částí veřejnosti považováni ti, co do nedávné doby Radu ovládali (IMHO alespoň zčásti právem).
        MMCH – pokud by SPD byla fašistická, nemohla by legálně působit v Parlamentu. I komunisté se museli, alespoň formálně, zříct „třídního boje“.

      • Pavel Liška napsal:

        A jak zjistíte, že ten komouš je komouš, když jej vyloučíte z veřejné debaty?

  2. petrph napsal:

    To je jistě pravda, ale tím se vracíme k pointě té hanbaté anekdoty „Takhle jsme si to přece dohodli předem“..
    Jinak řečeno, takto formovaná „veřejná“ dozorčí rada nemá žádný smysl.
    Dozorčí rada komerčního podniku se skládá (má se skládat) z lidí, kteří do toho podniku vložili své peníze, takže jim samotným záleží na kvalitním výkonu a řízení toho podniku – a k tomu tedy směřují své kritiky a výtky (viz jistý film pana Hrabala o pivovaře).
    Udělat u veřejnoprávní instituce „veřejnoprávní dozorčí radu, složenou z lidí kteří takto ze svého neručí za nic, ale naopak berou nemalé veřejné benefity a prosazují tam své omezené názory, toť opravdu výkon hodný postkapitalistického státu 21.století. Jak ostatně říkává pan Paroubek, zdroje jsou

    • Tondach napsal:

      „Zdroje jsou“ řekl Špidla, ne Paroubek! A tehdy ještě byly, to byl ještě Topolánek politicky „na houbách“!

Přidávání komentářů není povoleno