Nová maďarská vláda Pétera Magyara chce do konce srpna zpátky pod kontrolu vlády převést většinu hlavních „nadací“, které pomáhaly doma i ve světě upevňovat vliv bývalého premiéra Orbána. Stovky miliard forintů z veřejných zdrojů dlouhé roky tekly netransparentní cestou k Orbánovým spojencům. Státem dobře živené maďarské nadace měly partnery i v Česku.

V českém kontextu působí pojem nadace bezproblémově a například v sousedním Německu jsou politické nadace blízké politickým stranám desítky let pevnou součástí tamní poválečné demokracie.

Systém, který za 16 let své vlády vymyslel Viktor Orbán, však státní prostředky přesměrovával do „nadací ve veřejném zájmu“, které s nimi dále nakládaly de facto jako soukromé subjekty a stát nad využitím veřejných peněz neměl kontrolu. To ostatně ani nebylo cílem – nadace měly především podporovat Orbánovo vidění světa, neboli „orbánovské narativy“.

Sesterské provládní médium European Conservative, zaměřené už podle názvu zejména na evropské či anglosaské publikum, budovalo vazby i v Česku.

Prostředky, které tímto způsobem maďarský stát vynaložil, jsou obrovské. Jak nyní zjistil maďarský týdeník Magyar Hang, jen za roky 2025 a 2026, tedy za zhruba poslední rok a půl, dostala klíčová nadace Lájose Batthyányho (BLA) od Úřadu vlády v Budapešti 43 miliard forintů (přes 2,9 miliardy korun).

Planeta Fidesz a její české družice

Nadace BLA sloužila jako rozcestník pro státní peníze a přeposílala a rozdělovala je dál jiným podobným think-tankům nebo médiím blízkým bývalé vládní straně Fidesz, například webu a magazínu Hungarian Conservative nebo think-tanku Oeconomus, o nichž bude řeč ještě dále v textu.

Příjemcem největších částek v řádech miliard forintů byla nicméně společnost Jogállam és Igazság Nonprofit Kft., která stojí za jedním z hlavních orbánovských think-tanků Alapjogokért Központ (Centrum pro základní práva).

Ten každoročně organizoval maďarskou verzi konference CPAC sdružující evropské i americké konzervativce, krajní pravici a jejich sympatizanty.

Právě u CPAC lze začít s mapováním českých vazeb na tento státem financovaný ekosystém vlivových organizací za dlouholeté Orbánovy vlády.

Letošní CPAC proběhla v březnu, krátce před dubnovými parlamentními volbami, které Viktor Orbán nakonec prohrál. Konference byla koncipovaná jako jeden velký předvolební mítink Fideszu, kde řečníci vyjadřovali Orbánovi podporu.

Andrej Babiš coby velký Orbánův spojenec na akci nakonec nedorazil, zastoupila ho šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha.

Desítky milionů pro „stipendisty“

Stejně jako loni, i letos byli na místě zástupci mládežnické organizace hnutí ANO a také třeba lobbistické organizace Společnost pro obranu svobody projevu.

Mládežníci hnutí ANO se v minulých letech také opakovaně zúčastnili dalších akcí think-tanku Alapjogokért Központ, ať už v Maďarsku nebo v USA u Trumpových republikánů. Místostarosta Mariánských Lázní za ANO Samuel Zabolotný pro HlídacíPes.org ohledně svého několikadenního loňského pobytu ve Spojených státech připustil, že „nejvíc se na tom podíleli Maďaři“.

Zmíněný magazín Hungarian Conservative loni publikoval rozhovor s místopředsedou Mladého ANO Hugo Chadimou, který se v něm mimo jiné svěřil, že období první Babišovy vlády v Česku bylo „skvělým časem žít“ díky „vyrovnaným rozpočtům, jednomu z nejvyšších ekonomických růstů v Evropě a nejnižší nezaměstnanosti“.

Sesterské provládní médium European Conservative, zaměřené už podle názvu zejména na evropské či anglosaské publikum, budovalo vazby i v Česku. Bylo například partnerem každoroční konference spolku Patrimonium Sancti Adalberti, který několik let po sobě vozil do Prahy ultrakonzervativní řečníky ze západní i střední Evropy i z Balkánu.

Při posledním ročníku konference bylo mezi partnery akce hned několik maďarských institucí a vazba na provládní scénu v Maďarsku byla zjevná. Stejně tak kontakty spolku Patrimonium Sancti Adalberti na další státem podporovaný maďarský think-tank Oeconomus a například jejich společná konference letos v USA. Opět s účastí jednoho z republikánských think-tanků.

O mezinárodní networking a propagaci se Orbánovi staral i další think-tank Danube Institute, který štědře platil stipendia zahraničním výzkumníkům.

Aktualizovaný přehled smluv a honorářů vyplácených těmto „stipendistům“ zveřejnil krátce před letošními volbami investigativní maďarský web Átlátszó. Spočítal, že jen v letech 2020–2024 šlo na zahraniční honoráře Danube Institute v přepočtu přes 60 milionů korun.

Eurofondy místo orbánfondů

Hlavní tvář Danube Institute, Američana žijícího dlouhodobě v Maďarsku Roda Drehera, si česká Společnost pro obranu svobody projevu pozvala na předávání svých výročních cen v Praze, stejně jako šéfa dalšího významného orbánovského think-tanku Mathias Corvinus Collegium (MCC) Zoltána Szalaie.

Společnost pro obranu svobody projevu také pro MCC napsala kapitolu o Česku do nedávné „studie“ o tom, jak Evropská komise údajně ovlivňuje volby v členských státech EU.

Také MCC čerpal dosud výrazné státní injekce a je financován lukrativními desetiprocentními podíly ve státních firmách darovanými Orbánovou vládou, v koncernu MOL a firmě Gedeon Richter. Obě už na výzvu premiéra Magyara odložily výplaty dividend MCC až na podzim.

Také nadace MCC by měla do konce srpna ve své stávající podobě skončit, pokud Magyarova vláda prosadí avizované legislativní změny. Ty jsou součástí balíku zákonných protikorupčních a dalších opatření, na nichž se Maďarsko dohodlo s Evropskou komisí v rámci snahy odblokovat eurofondy zmrazené kvůli předchozím sporům Bruselu s Orbánovou vládou.

Vzhledem k výše popsaným úzkým vazbám některých tuzemských aktérů a organizací na orbánovské think-tanky bude dost možná maďarský úklid patrný i v Česku.