Historie

Zajímavá výročí, historické události, nové pohledy na dějiny, rozhovory k tématu.

19. 10. 2018Post Bellum

„Brečela jsem v sobě, aby to nebylo slyšet.“ Jak komunisté potrestali rodiny členů skupiny Mašínů

„Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí...

17. 10. 2018Robert Břešťan

Tři mrtví Češi ve Švédsku. Pátrání po jejich osudu skončilo, budou mít pamětní desky

Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu...

6. 10. 2018Post Bellum

Komíny? Tak to je fabrika… Sestra Arnošta Lustiga přežila Terezín i Osvětim. Zůstal jí strach ze zvonku u dveří

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana...

29. 9. 2018Pavel Carbol

Archiv prezidenta Beneše: Mnichovský diktát v jeho osobních poznámkách

Na základě poznámek z pozůstalosti druhého československého prezidenta exilový Ústav Edvarda Beneše v Londýně v 50. letech minulého století sestavil a vydal materiál o okolnostech Mnichovské dohody roku 1938. Beneš v poznámkách například tvrdil, že od 23. září 1938 počítalo vedení Československa s válečným konfliktem s Německem.

29. 9. 2018Post Bellum

Pomáhala „českému Rambovi“, čekal ji kriminál. Strach z výslechů zmizel až po snu s papežem

Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

22. 9. 2018Robert Malecký

Advokáti proti totalitě: Dagmar Burešová, Otakar Motejl, ale i méně známé příběhy 100 let československé advokacie

Československá advokacie slaví v Luhačovicích 100 let od založení svých komor. A připomene při této příležitosti i významné osobnosti, které v průběhu uplynulého století statečně vystupovaly proti totalitním režimům, ať už nacistickému nebo komunistickému. Projekt Advokáti proti totalitě vyvrcholí na podzim příštího roku při příležitosti 30. výročí...

8. 9. 2018Post Bellum

Mami, já nepojedu. V šestnácti odmítla s rodinou emigrovat kvůli Sovětům. Zůstala v Praze sama

Z Československa po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá rodina Evy Tolkovsky. Ta dnes žije v Izraeli. Na rozdíl od mnoha jiných tam však nepřišla jako do vysněné vlasti, nýbrž shodou okolností a vlastně nadvakrát, oklikou přes Londýn....

2. 9. 2018Lubomír Vejražka

Návraty politických vězňů jako zatěžkávací zkouška pro rodiny: kdo se měl ty celé ty roky hůř?

„Vězeň se v nejednom případě dovtípil, že do zaběhlých podmínek tak trochu nepatří. Anebo dokonce překáží a soužití nefunguje. Připadal si cizorodý. Nikoli však svou vinou ani kvůli blízkým, nikdo nic takového neplánoval. Byl prostě deset let pryč.“ Jak se rodiny politických vězňů za komunismu...

24. 8. 2018Post Bellum

Vzpomínky na srpen 1968: „Když se Dubček vrátil, lidé ztratili jednotu.“

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se...

23. 8. 2018Vojtěch Berger

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli...

1
2
3
…
19
Další