Stačí jeho první věta, aby vám přejel mráz po zádech. „Narodil jsem se 5. června 1934 v Lidicích,“ začíná vyprávět svůj příběh Václav Hanf. Bylo mu osm let, když jednotky wehrmachtu 10. června 1942 ještě za tmy obklíčily vesnici. Vybavuje si strach, chaos, otázky dospělých: „Co se...

Válkám nikdy nezabránily mezistátní smlouvy, ale schopnost a odhodlanost států se potenciálnímu napadení bránit, jak dnes vidíme i na příkladu Ukrajiny. Slabost habsburské monarchie v roce 1740 a její spoléhání se na „pera diplomatů“ místo na zbraně přivedla pruského krále k anexi bohatého Slezska. A to...

Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly (gestapo, SS, wehrmacht) pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům. Například 19. dubna 1945 vypálili členové „trestného komanda“ pasekářskou osadu Ploština a zavraždili tam přes dvacet lidí, o...

Únosy československých občanů do SSSR sovětskými bezpečnostními orgány NKVD a Směrš těsně po 2. světové válce zaskočily tuzemské úřady i společnost. Až do února 1948 státní administrativa řešila tuto svévolnou aktivitu Sovětského svazu jen s rozpaky, které po komunistickém převratu vystřídala otevřená spolupráce s Moskvou.

Holocaust (přesněji šoa) působí v západním světě ještě pořád jako výjimečná výstraha, jako bolestivý důkaz, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou posvěcení či příkaz „shora“, odvrhnou morální zásady a v zájmu ideologie a budoucího lepšího světa začnou „odstraňovat“ ty, kdo do něj nepatří. Pro generaci dnešních...

V květnu 1945 do Prahy přijela sovětská armáda a s ní zvláštní jednotky, které měly za úkol likvidovat potenciální odpůrce budoucí sovětizace Československé republiky. Hlavním cílem byl zátah na přední představitele bývalé ruské antibolševické emigrace, popisuje v knižních vzpomínkách potomek jednoho z těchto ruských emigrantů Vladimír Bystrov....

Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu znal ovšem jen málokdo. Šuškalo se, že tehdy tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Odseděla si jen dva, protože jí byla překvapivě udělena prezidentská milost....

Když v roce 1944 přijala Gréta Červínová rozená Kohnová jméno svého druhého muže, štábního kapitána Jakuba Koutného, měla už za sebou uprchlickou anabázi, první krátké manželství, život v Polsku a na západní Ukrajině, deportaci do Ruska, sovětské vězení, nástup do armády v Buzuluku. Čekalo ji další nasazení...

Trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 teď řadě pamětníků vyvstávají v souvislosti s děním na Ukrajině. „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká filozof, chartista, někdejší student Zdeněk Pinc. „Myslím si a myslel jsem si to už v roce 1968, že jsme se měli...

Ve středu 23. března 2022 zemřela americká demokratická politička Madeleine Albrightová. Bylo jí 84 let a všeobecně se ví, že pocházela z někdejšího Československa. Většina textů a vůbec mediálních příspěvků publikovaných po její smrti připomíná z pochopitelných důvodů především vrcholy její kariéry: V letech 1993–1997 působila jako velvyslankyně...