Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.

Ve čtvrtek 1. června se uskuteční druhý ročník studentského připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce. Připomene poválečné vyvražďování německého civilního obyvatelstva československou armádou. Během pochodu proběhne i krátký happening na místě bývalých postoloprtských kasáren a na Stekníku.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Po noci probdělé s vínem a kytarou v mnichovském bytě se Karel Kryl dvojice studentů zeptal: „Nejste posraní? Ne? Tak vezmete něco domů.“ Bylo to poprvé, ale ne naposled. Marek Irgl pak zakázanou literaturu dobrodružně pašoval ze Západu ještě několikrát.

Když účastníci mezinárodní konference v roce 1971 procházeli Hradcem Králové, nestačili se divit. Mladý inženýr Jan Doskočil, který jim předchozího dne přednášel, stál ve výkopu a oháněl se krumpáčem. Poznali ho a fotografovali. Západní odborníci tehdy museli žasnout, co vše je v komunistické zemi možné.

Herce Jiřího Lábuse si před Prvním májem 1989 předvolala Státní bezpečnost. Obávala se, že s Oldřichem Kaiserem naruší průběh předem zrežírovaných oslav nějakým vtípkem. V komunistických oslavách Svátku práce však prostor pro spontaneitu a humor nebyl.

V době normalizace bylo do vydávání samizdatů zapojeno mnoho statečných lidí, kteří často ani nepatřili k disentu. Opisování zakázaných textů za pět korun na stránku pro ně bylo malým, ale velmi riskantním přivýdělkem. Seznam zakázaných autorů se v období normalizace značně rozšířil. Ti, kteří nemohli publikovat,...

Výraz „buržoazní pavěda“ k nám doputoval ze Sovětského svazu, jde o přesný překlad ruského „buržuaznaja lženauka“. Označoval vědní obory, které se marxistům-leninistům z různých důvodů nehodily do krámu. Na černou listinu byla zařazena třeba sociologie, kybernetika, srovnávací lingvistika nebo geopolitika.

Začátkem května uplyne 35 let od pohřbu disidenta Pavla Wonky. Konal se ve Vrchlabí 6. května 1988 a stal se velkou pokojnou manifestací proti komunistickému režimu. Nad hrobem utýraného muže, který za dosud ne zcela jasných okolností zemřel ve vězení na plicní embolii, tehdy promluvily...