Aleš Rozehnal: Měnová suverenita koruny v praxi? 18% inflace
KOMENTÁŘ. Po mnoho let jsme slýchali, že euro by znamenalo ztrátu možnosti reagovat na specifické potřeby české ekonomiky. Jenže právě ve chvíli, kdy Česká republika čelila největšímu cenovému šoku za poslední generaci, tato údajná výhoda nepřinesla lepší výsledek než v zemích eurozóny.
Jedním z nejčastějších argumentů proti přijetí eura je tvrzení, že Česká republika potřebuje vlastní měnu, aby mohla prostřednictvím České národní banky pružně reagovat na hospodářský vývoj.
Samostatná koruna má být nástrojem ekonomické suverenity, který umožňuje nastavovat úrokové sazby podle potřeb domácí ekonomiky, ovlivňovat kurz měny a v případě potřeby tlumit hospodářské výkyvy.
Ve veřejné debatě však dochází k záměně dvou odlišných tvrzení. První z nich říká, že Česká republika má díky koruně možnost provádět vlastní měnovou politiku. To je nepochybně pravda. Druhé tvrzení však předpokládá, že tato vlastní politika bude automaticky lepší než politika společná. A právě zde se nachází slabé místo celé argumentace.
Jedna z nejvyšších inflací v EU
Možnost rozhodovat samostatně není totéž jako schopnost rozhodovat správně. Události let 2021 až 2023 představují zajímavý test této teze. Česká republika v tomto období čelila jedné z nejvyšších inflací v Evropské unii. Zatímco průměrná inflace eurozóny dosáhla v roce 2022 přibližně 8,4 %, v České republice přesáhla 15 %.
Pokud je hlavním argumentem pro zachování koruny možnost provádět vlastní měnovou politiku, pak je legitimní hodnotit tuto politiku podle výsledků. A výsledkem byla jedna z nejvyšších inflací v Evropské unii.
V některých měsících se meziroční růst cen pohyboval dokonce kolem 18 %. Rozdíl nebyl marginální ani statisticky nevýznamný. Česká inflace byla téměř dvojnásobná oproti průměru zemí používajících euro.
Přitom nelze tvrdit, že by Česká republika čelila zcela odlišným vnějším okolnostem. Energetická krize, válka na Ukrajině, růst cen komodit nebo problémy v globálních dodavatelských řetězcích zasáhly celou Evropu. Německo, Rakousko, Slovensko či Nizozemsko čelily stejným cenám plynu, stejné geopolitické nejistotě i stejným problémům světového obchodu.
Přesto se česká inflace dostala výrazně výše. Pokud je vlastní měnová politika hlavním argumentem pro zachování koruny, pak by právě v době krize měla prokázat svou hodnotu. Je legitimní ptát se, proč nedokázala zabránit jedné z nejvyšších inflací v Evropě. Jisté ale je, že samotná existence koruny vysoké inflaci nezabránila.
ČNB v letech 2020 a 2021 ponechávala úrokové sazby mimořádně nízko i v době, kdy již bylo patrné výrazné přehřívání ekonomiky, rychlý růst cen nemovitostí a bezprecedentní tempo růstu peněžní zásoby. Inflace byla dlouhou dobu označována za dočasný jev, přestože cenové tlaky postupně sílily.
Česká národní banka měla k dispozici právě ty nástroje, které bývají uváděny jako hlavní výhoda samostatné měny. Mohla samostatně určovat úrokové sazby, ovlivňovat měnové podmínky a reagovat rychleji než nadnárodní instituce.
Nejde přitom o spor o konkrétní desetiny procentního bodu základní sazby. Jde o mnohem obecnější otázku. Pokud je hlavním argumentem pro zachování koruny možnost provádět vlastní měnovou politiku, pak je legitimní hodnotit tuto politiku podle výsledků. A výsledkem byla jedna z nejvyšších inflací v Evropské unii.
Právě zde se argument o výhodách samostatné měny dostává do rozporu s realitou. Česká republika nebyla svázána rozhodnutími Evropské centrální banky. Nemusela čekat na souhlas ostatních států. Měla plnou kontrolu nad vlastní měnovou politikou. Pokud je měnová suverenita skutečně tak významnou ekonomickou výhodou, pak je obtížné vysvětlit, proč její praktický výsledek patřil k nejhorším v Evropské unii.
Největší slabinou české debaty o euru není spor mezi korunou a eurem. Je jí představa, že existence vlastní měny sama o sobě představuje ekonomickou výhodu.
Koruna jako nástroj, ne řešení
Zkušenost let 2022 a 2023 tak neukázala sílu samostatné měny. Ukázala především to, že měnová suverenita není ochranným štítem proti ekonomickým omylům. Naopak může být prostředím, v němž se jejich důsledky projeví v plné síle.
Suverenita není hodnotou sama o sobě. Je pouze možností rozhodovat. O výsledku rozhoduje kvalita těchto rozhodnutí. Stejně jako vlastnictví automobilu nezaručuje bezpečnou jízdu, ani vlastnictví vlastní měny nezaručuje stabilní ceny.
V české debatě se často vytváří dojem, že euro znamená ztrátu kontroly, zatímco koruna představuje kontrolu nad vlastním osudem. Ve skutečnosti je rozdíl mnohem prozaičtější. Euro znamená sdílení rozhodování s ostatními členskými státy eurozóny. Koruna znamená, že důsledky správných i chybných rozhodnutí neseme sami.
Právě inflace let 2022 a 2023 ukázala, že samostatná měna není pojistkou proti ekonomickým problémům. Naopak může vést k situaci, kdy se domácí chyby projeví v plném rozsahu a bez možnosti rozložení jejich dopadů na širší ekonomický celek.
Největší slabinou české debaty o euru proto není spor mezi korunou a eurem. Je jí představa, že existence vlastní měny sama o sobě představuje ekonomickou výhodu. Poslední inflační krize ukázala něco jiného. Vlastní měna není řešením, ale pouze nástrojem. A nástroj je vždy jen tak dobrý, jak dobrý je ten, kdo ho drží v ruce.
Zastánci koruny často varují před tím, že bychom s eurem byli závislí na rozhodnutích centrálních bankéřů ve Frankfurtu. Inflace let 2022 a 2023 však ukázala, že závislost na rozhodnutích centrálních bankéřů v Praze nemusí být o nic menším rizikem.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: K čemu jsou užiteční ovádi a proč se Okamura nikdy nevzdává
Česko jede na dluh, málo investuje, budoucnost projídá, potvrzují data
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
35 komentářů
kdyz vezmu V4, tak nejlip za roky 2021-2022-2023 dopadli:
slovaci 9.62-12.77-10.53 s eurem
polaci meli 5.06-14.43-11.53 s PLN
cesko melo 11.26-15.10-10.66 s CZK
nejhorsi madari 9.5-14.61-17.12 s HUN
.
i nas inflaci rozjel andrej a dnes ji rozjizdi zase
No zajímavé je jak se ta inflace počítá. Pokud jsme byli horší než EURO, tak by měla koruna zároveň oslabit. Ale k 1.12.2020 byl kurs 26,27 a k 1.1.2024 24,81. Jak je možné že jsme měli vyšší inflaci a přitom koruna posílila? To nějak nedává logiku. Dnes je koruna na 24,18.
Že by ta inflace počítaná ČSÚ tak úplně nefungovala?
kurs souvisi hlavne s ekonomickym rustem a s hospodarenim statu
kdyz zdvojnasobime HDP a prestaneme se zadluzovat, tak koruna posili
A to je ještě zajímavější, neboť jsme s růstem HDP na tom byli také nejhůře a zároveň jsme se dluhově „odbrzdili“.
Zkratkovitá bilance. V porovnání růstu HDP, stability měny a ratingu za posledních cca. 15 let jsou na tom země bez € lépe než většina eurozóny.
Zkratkovité se je domnívat, že vlastní měna má na rating a HDP má nějaký zásadní vliv, když hlavní roli zde hraje fiskální politika státu, ekonomický cyklus a strukturální reformy.
az na par vyjimek vsechny zeme neplatici eurem jsou zaostaly postkomunicky, ktery komunisti moralne a ekonomicky zplundrovaly, tak je logicky, ze tyhle zeme ted rostou rychleji nez zeme platitici eurem, ktery komunistickou devastaci nezazili a ktery tem postkomunistickejm navic prispivaj na jejich rozvoj
Ty zaostalé země jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko? A ty výjimky jsou Dánsko, Švédsko a VB (€ neměla a pokud se vrátí do EU tak ho mít nebude)? Z tohoto nepatrného seznamu vám vychází jasnozřivé závěry?
Já bych rád komentoval z článku dvě myšlenky: 1) Měnová suverenita není hodnotou sama o sobě a ochranným štítem proti ekonomickým omylům – náš Bláboliš šéfoval ekonomickým omylům do r. 2022 a teď je tam úspěšně znova od začátku 2026 a potažmo 2) o výsledku rozhoduje vždy kvalita – a ta hovoří jasně: v roce 2022 v eurozóně inflace 8,4% v ČR přesáhla 15%. Jak říká písmo svaté: po ovoci (tedy pro ateisty podle výsledků) poznáte je!!! Proto Euro.
Bla bla bla bla.Estonsko s eurem 24% inflace s nemoznosti se bránit…
Za tu inflaci nemůže koruna, ale vlastizrádný Michl, který se zcela nesmyslně vykašlal na zákonné cílení inflace. Mel by všechny škody českým občanům uhradit.
Chápejte, chránit měnu pro Michla není osobně výhodné. To je pro něj lepší navyšovat rezervy a ty prohlásit za super výsledek guvernérování a vyplatit si obří osobní odměny. Miloši, děkujeme!
EU nic dobrého běžným občanům nepřinesla a euro měna vedla jen ke zdražení všeho a pád do chudoby.
Aby se naplnily vize Adolfa Hitlera, tak už zbývá jen jednotná měna pro všechny, jedna vláda, jeden parlament a jeden prezident. Nebudeme tomu říkat Třetí říše ale Eurostát. To je, oč tu běží. Dokonalá totalita.
Za to, žes padnul do chudoby euro nemůže. Leda tak, že krom automatů, jsi sázel i na na fotbal, dokonalá totalito.
Říkám to už léta, že jedině euro (ať je jakkoli problematické) nás může zachránit od skvělého hospodaření místních brouků Pytlíků jako je pan Michl nebo Alenka Dlužena. Ale to bude muset nastoupit dost jiná politická garnitura, která se bude ochotná vzdát možnosti manipulovat s měnou. Nebude to ani ANO nebo SPD, ale bohužel ani ODS. Protože tak chutná moc.
Obávám se, že je to naopak – € otevírá cestu k levnějšímu půjčování (čti snazšímu a rychlejšímu zadlužování). Levnější půjčování může být výhodou, ale i pastí. Pokud si budeme volit nezodpovědné politiky, tak bude euro prokletím – budeme mít větší dluh a to navíc v měně, kterou nebudeme moci devalvovat. A to teprve bude neštěstí.
Pan právník a ne-ekonom Rozehnal opakuje účelově mystifikační argument Prouzy a dalších. Je mi s podivem, že jeho demagogii zveřejnili právě zde. Nuže:
měnová NEsuverenita v praxi? Inflace s eurem 25,2 % (Estonsko).
ČNB nikdy neměla totálně nulovou hlavní úrokovou sazbu. Z úrovně 0,25 % ji zvýšila na 0,5 % již v červnu 2021 (ECB: 0 %). Nestačilo to, inflace se zvyšovala i nadále. Proto ČNB i nadále zvyšovala svou sazbu, a to až na 7 % od června 2022 (ECB: 0 %). ECB poprvé zvýšila svou sazbu z 0 % na 0,5 % od července 2022. V té době byla inflace za celou eurozónu, oblíbený to mystifikační ukazatel pana Rozehnala, na úrovni 8,9 %. Připomínám, že inflační cíl ECB byl 2 %. Na co tedy ECB tak dlouho čekala? Že by politické tlaky, aby nekrachla Itálie a znovu Řecko? A proč že jde o mystifikaci? Protože celé Pobaltí v době prvního zvýšení sazeb ECB již zápasilo s inflací NAD 20 %, PANE PRÁVNÍKU ROZEHNALE!
ČR přitom měla méně než poloviční míru nezaměstnanosti než eurozóna. To je relevantní ukazatel pro vývoj inflace, pane ne-ekonome Rozehnale. Míra růstu peněžní zásoby M1 byla v Česku mírně vyšší, než v eurozóně. Každopádně, po jejím vrcholu prudce klesla, výrazně prudčeji, než v eurozóně. A napomohla tak tomu, že jsme snižovali inflaci myslím nejrychleji v EU, pokud se nepletu.
Pane Rozehnale, když se pouštíte s takovou mírou ironie a agresivity do velmi specifických ekonomických témat, bylo by asi dobré nejdříve se seznámit s ekonomií a konkrétně s aspekty měnové politiky a vývoje inflace. Špičkoví ekonomové vám asi nezasahují s takovou mírou zaujatosti a ignorance do soukromého práva. Zkuste jednat adekvátně i vy.
Ono spíše není s čím polemizovat. Protože, diskutovat o tom, zda by mohla ČNB svými zásahy vyřešit a zastavit inflaci tohoto druhu a těchto rozměrů, je asi tak na stejné úrovni, jako diskutovat o tom zda a jakými prostředky, by nás naše armáda (sama o sobě) ubránila ve válce s Ruskem.
Takže a spíše – diskutovat o tom, co tedy měla a mohla udělat politicky naše vláda, která tehdy vládla. A když si pak uvědomíme že ještě v průběhu roku 2022, nad svůj vlastní předem schválený rozpočet , mimořádně odhlasovala zvýšení deficitu (a tedy navýšení svých půjček) o skoro sto miliard, na rok 2023 známou windfall tax, a všechny tyto peníze utratila, čím se na té inflaci sama podepsala.
Jestli je z toho nějaký závěr – s takovými vládami a jejich experty, by byla i účast v eurozoně mimořádně riziková. Nakonec, stač´í se podívat , kam došlo Řecko
Euro jsme měli mít už 20let, takto jsme pořád národ veksláků jako za komunismu. Nechtějí ho strany které střídavě vládnou – ODS, Ano a hlavně ho nechce ČNB, poněvadž kapři si vlastní rybník nevypustí.
Tedy nerad to píšu, ale euro bylo zavedení až v letech 1999-2002.
Ergo v dobe kd, u nás za komunismu vekslaci si i západě Evropy šmelili všichni jednu měnu za jinou, i když oficiálně.
Přo info před 20 lety byl rok 2006, respektive zkus si to po sobě někdy přečíst, petříku.
Přijetí Eura se zde stalo politickou záležitostí, kterou zde navodil proruský s. V. Klaus. Přitom občané by na tom vůbec netratili, naopak by se zbavili manipulací ČNB s kurzem Koruny, která je vždy ve prospěch podnikatelů na úkor občanů. To vše je schováno za tou jimi citovanou měnovou politikou ČNB, s níž bychom ztratili i m.j. proruským Klausem uváděnou suverenitu. Strašení z EU a naopak chvála východního bratra to je Klausovo náboženství, s tím nám ho komunisté vyslali v listopadu 89 do politiky.
Tak to je zajímavě tendenční článek. Šikovně si vybírá co se mu z těch dat hodí. Ano, inflace byla větší než průměr eurozóny, ale nebyla větší než než některé země s EUR. Sazby byly vyšší než v eurozóně, … A že to nemusí být s korunou lepší? Nemusí, ale šance se zdá větší.
Jenomže za tu naši inflaci nemohla koruna, ale vláda fialových ignorantů, která chtěla energetickou krizi vysedět a tak nechala propsat nesmyslné ceny energií do cen úplně všeho. Stačilo nařídit ceny jako to udělala současná vláda a inflace by byla nejméně o 10 procentních bodů nižší.
Ignoranti predevším netuší, že inflace je důsledek růstu peněžní zasoby v ekonomice v předchozím období tedy či ů ignoranta bureše.
Nařídila ceny a u benzínek se okamžitě zvedly ceny na úroveň Prahy a dálnice. Tak to tedy opravdu“ děkuji“.
Problém s tím argumentem je, že součásti inflace jsou taky služby, a služby jsou levní ve srovnání s průměrem EU. Když služby zdraží poskytovatele těch služeb jsou na tom líp. Nebo když nájmy zdraží, tak majitele těch nemovitosti jsou na tom líp. Inflace je částečné i znak, že lidi mají peníze. Inflace je znak, že se ekonomice daří. Deflace přichází když je krach.
Geniální myšlenka. Dáme lidem víc peněz a oni je hned utratí protože se ceny zvednou. Perpetum mobile, jenže to silně zavání hyperinflací. Připomíná mi to výrok. “ musíme dát úředníkům víc peněz aby nebrali úplatky“.
Euro už mělo být dávno a měli bysme pokoj. A pokud to ekonomický génius Dlužena von Bankrot vidí opačně tak to jen signalizuje, že čím dříve tím lépe.
Pokud byla koruna oproti EURu podstatně více znehodnocena inflací (období 2021-2026), tak proč má dnes vůči EUR silnější kurz. Podíval jsem se jenom na vývoj kurzu za posledních 5 let.
Tak : Zatímco průměrná inflace eurozóny dosáhla v roce 2022 přibližně 8,4 %, v České republice přesáhla 15 %.
Takže kdo tady lže ? Vláda Fialy uvedla inflaci 10,7 % a jeli pravda že byla 18%, pak by měla Fialova banda vrátit peníze o které je zase okradla .
Poněkud zmatené.
Jenomže kam na „našelidi“ s fakty?
Když odporují populistické propagandě, tím hůř pro fakta…
Aneb když zmotáte demogogické argumenty přimícháte dosažení svých politických cílů a neznalost ekonomiky. Vyplodíte podobně hloupý článek jako je tento. Pokud by to byla inflace tak by se rozjel propad kurzu měny. Ceny veškerého zboží by vzrostly. Nic z toho se nestalo. Máme tu selektivní zdražení a máme tu bezprecedentní růst zisku u několika málo subjektů.
Čnb na regulaci zisku u firem má nulový vliv. Fakticky šlo o jednorázové okradení občanů ve prospěch úzké vybrané skupiny podniků.
Proč na to si zkuste odpovědět.
Lidé se bojí výměny peněz. Mají spoustu hotovosti v prasátkách, která nechtějí rozbíjet.