Ekonomické fórum v Petrohradě SPIEF, kterému se přezdívá Putinův Davos, mělo vytvořit iluzi, že Rusko zůstává zemí přitažlivou pro globální ekonomiku. Z Evropy se jej ale účastnila jen hrstka tradičních podporovatelů Kremlu. Jedno jméno z nich vyčnívalo – Thomas Bruch, prapravnuk zakladatele i v Česku dobře známého obchodního řetězce Globus.

V ruských médiích se před začátkem fóra objevily zprávy o údajném návratu německých firem na petrohradskou akci. Podle Putinova zvláštního vyslance pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničím Kirilla Dmitrijeva se Rusko těšilo na přivítání „velké delegace německých firem“.

Ruský deník Kommersant uvedl, že Německo vysílá na akci poprvé po mnoha letech oficiální obchodní delegaci. Realita vypadala poněkud jinak. I když ale žádná oficiální německá delegace neexistovala, německé zastoupení bylo svým složením zajímavé.

Mléko, noviny a AfD

Putinova „Davosu“, SPIEF, se zúčastnili byznysmeni, kteří mají na Rusko osobní vazby. Například podnikatel německého původu Stefan Dürr, jehož společnost Ekoniva je dnes jedním z největších producentů mléka v Rusku.

Dürr, který během studia absolvoval v roce 1989 stáž v zemědělském podniku poblíž Moskvy, má od roku 2013 ruské občanství a podle deníku Neue Zürcher Zeitung to měl být on, kdo v roce 2014 osobně Putinovi doporučil zavedení embarga na produkty z EU.

V loňském rozhovoru pro Financial Times pak Dürr uvedl, že právě tento zákaz (uvalený v reakci na západní sankce po anexi Krymu) byl jedním z největších motorů růstu jeho společnosti.

Co se týká politického zastoupení, do Petrohradu přijeli čtyři politici Alternativy pro Německo (AfD). Šlo o poslance Markuse Frohnmaiera a Steffena Kotré, šéfa saského zemského svazku Jörga Urbana a europoslance českého původu Petra Bystroně.

Dalším německým podnikatelem, který se fóra účastnil, byl Leo Eppinger. Také ten má mít podle Deutsche Welle ruské i německé občanství. Studoval v Moskvě a poté se stal v roce 2016 vedoucím ruské kanceláře německo-švédského podniku Metalock Engineering.

Když tato firma ukončila po zahájení ruské invaze na Ukrajinu veškerou spolupráci se svou ruskou dceřinou společností, Eppinger transformoval ruskou pobočku na podobně znějící Masterlock Engineering. Původní mateřská firma v současné době nemá podle své mluvčí „žádné obchodní vztahy se společností Masterlock“.

Petrohradského fóra se účastnila i Polina Šarovová, která vlastní jekatěrinburskou společnost Hermes-Ural. Její spojení s Německem má podobu akvizice ruských aktiv německé průmyslové skupiny Viessmann Climate Solutions po ruské invazi na Ukrajinu.

Do Petrohradu měl jet také Holger Friedrich, vydavatel Berliner Zeitung a Ostdeutsche Allgemeine Zeitung. Tyto noviny v minulosti opakovaně čelily kritice za svůj proruský postoj.

Bruch zastupoval jen ruský Hyperglobus

Jedno jméno však mezi německými účastníky SPIEF přeci jen vyčnívalo – Thomas Bruch. Jde o akcionáře německého řetězce Globus a jednoho z nejbohatších německých podnikatelů. V žebříčku miliardářů časopisu Forbesu pro rok 2026 má odhadované čisté jmění 1,4 miliardy eur.

Jeho prapradědeček Franz Bruch položil základy rodinnému podniku, když v roce 1928 založil obchod se smíšeným zbožím v sárském městě St. Wendel. Rodina od té doby nezměnila jméno firmy ani sídlo, obchod se rozrostl až do rozměrů nadnárodního řetězce.

Značku Globus začaly hypermarkety rodiny Bruch používat v roce 1969. Thomas Bruch se ujal funkce generálního ředitele společnosti Globus Holding v roce 1980. V roce 1996 pak Globus poprvé expandoval za hranice Německa – do České republiky. Dnes zde provozuje celkem 16 hypermarketů a tři menší prodejny Globus Fresh.

V Rusku Globus provozuje 19 hypermarketů. Většina z nich se nachází v Moskvě nebo v Moskevské oblasti, další hypermarkety jsou ve městech Jaroslavl, Kaluga, Rjazaň, Tula a Tver.

V roce 2020 vedení firmy převzal Matthias Bruch, syn Thomase Brucha. „Thomas Bruch se petrohradského fóra neúčastnil oficiálně jménem německého Globus Holding,“ uvedl pro DW jeho mluvčí. Zdůraznil také, že od ledna 2025 ruské prodejny společnosti již nejsou součástí Globus Holding, který provozuje supermarkety v Německu i v České republice.

Business Insider upozornil na to, že Nadace Globus dlouhodobě podporovala projekty v Rusku, včetně domova pro ohroženou mládež v Petrohradu.

V Petrohradu prý Bruch zastupoval ruskou společnost Hyperglobus, která nyní provozuje hypermarkety výhradně v Rusku, uvedl mluvčí. Dodal, že cílem Bruchovy účasti na veletrhu SPIEF je „udržovat obchodní kontakty a vyměňovat si názory se zástupci podnikatelské komunity a vládních agentur“.

„Podkopávají bezpečnostní zájmy Německa“

Zatímco němečtí vládní politici Brucha za účast v Petrohradě ostře zkritizovali, poslanci sárského zemského parlamentu byli shovívaví, všímají si německá média.

„Kdyby se s nimi předem poradil, doporučili by Bruchovi, aby se neúčastnil, uvedli zástupci SPD a CDU na zemské tiskové konferenci. Zdůraznili však také, že neporušil žádné platné zákony ani usnesení. Bylo to rozhodnutí, které učinil jako majitel firmy v zájmu zachování pracovních míst,“ cituje politiký deník Tagesschau.

Business Insider upozornil na to, že Nadace Globus dlouhodobě podporovala projekty v Rusku, včetně domova pro ohroženou mládež v Petrohradu. Manželka Thomase Brucha Graciela, která nadaci vede, v roce 2019 obdržela od Německo-ruského fóra cenu Dr. Friedricha Josepha Haasse. Tehdy řekla: „Je blízké mému manželovi i mně přispívat k německo-ruskému přátelství.“

Roderich Kiesewetter, mluvčí CDU pro zahraniční politiku, označil v deníku Handelsblatt účast německých podnikatelů za „velkou chybu“. Podle Kiesewettera německé společnosti, „které se v Petrohradu dvořily válečnému zločinci“, podkopávají národní bezpečnostní zájmy Německa a poškozují jeho mezinárodní důvěryhodnost.

Vyzval německou vládu, aby toto chování jasně odsoudila, protože zástupci německých podnikatelů tím nepřímo posilují Rusko a přispívají k normalizaci vyhlazovací války, která porušuje mezinárodní právo.

Poslanci AfD v debatě Putinova vyslance

Co se týká politického zastoupení, do Petrohradu přijeli čtyři politici Alternativy pro Německo (AfD). Konkrétně šlo o poslance Markuse Frohnmaiera a Steffena Kotré, dále šéfa saského zemského svazku Jörga Urbana a europoslance českého původu Petra Bystroně.

Cesta politiků AfD na ekonomické fórum v Petrohradu bude nyní projednávána v Bundestagu. Pobouření vzbudila mimo jiné fotografie poslance Frohnmaiera s generálním ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem, který se nechal vyfotit s odznakem „Z“ na klopě saka.

„Není mou prací kontrolovat odznaky, které nosí mí partneři,“ řekl Frohnmaier v pořadu Frühstart v televizi NTV. Zdůraznil však, že „útok na Ukrajinu odmítá“.

Markus Frohnmaier a Jörg Urban také vystoupili na fóru v panelové diskusi na téma „Kulturní diplomacie a měkká síla: důležité nástroje globálního vlivu“. Diskusi moderoval Kirill Dmitriev, Putinův zvláštní vyslanec pro případná jednání s Ukrajinou.

Poslanec SPD Sebastian Fiedler již před cestou zástupců AfD do Ruska varoval před jejich možnými kontakty s ruskými zpravodajskými službami. „Ze zjištění našich bezpečnostních orgánů víme, že ruské zpravodajské služby záměrně vyhledávají kontakt s osobami s politickou rozhodovací pravomocí, provádějí vlivové operace a snaží se shromažďovat informace.“

Mluvčí německé vlády označil setkání v Petrohradu za „státem organizovanou propagandistickou akci“ a německé ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že „politikům AfD takové cesty výslovně nedoporučovalo“.