Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
besfort z on Trendhype, zdroj

Příštích deset let rozhodne o budoucnosti médií. Začal to Orbán, Kellner se přidal a covid pomohl

Rok 2020 zásadně změnil i práci novinářů a fungování médií na celém světě. Kvůli pandemii si musely redakce zvykat na práci z domova a vykrýt výrazné propady inzertních příjmů kvůli covidovému zpomalení ekonomiky. Pandemie však nezastavila ani mediální nákupy či omezování svobody médií. Naopak – někde ho dokonce urychlila.

HlídacíPes.org některé z mediálních středoevropských událostí připomíná v následujícím redakčním výběru.

Možná překvapivě začneme ve Slovinsku. Severobalkánská země je totiž aktuálně asi nejčitelnějším příkladem vlastnických změn v médiích probíhajících napříč střední Evropou. Těch, kde je jednou z hlavních postav nejbohatší Čech Petr Kellner.

Když Kellner v prosinci letěl soukromým letadlem do Lublaně, měla to být neveřejná návštěva u slovinského premiéra Janeze Janši. Jenže nebyla a v médiích se hlasitě spekulovalo o tom, co asi tak nový vlastník několika slovinských médií mohl řešit s předsedou vlády, který se netají náklonností k maďarskému autoritářskému lídrovi Viktoru Orbánovi.

Skupina PPF Petra Kellnera v té době už dva měsíce měla od Evropské komise schválené převzetí mediální společnosti CME, jejímž nákupem kromě české televizní skupiny Nova získala i další média na Balkáně.

Kellner ve stopách Orbána

CME vysílá na 30 televizních kanálech se zásahem zhruba 45 milionů diváků. Aktivní je kromě Česka také na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a právě ve Slovinsku. Tam Kellner získal mimo jiné portál 24ur.com a nejsledovanější televizi Pop TV, s kterými má premiér Janša mírně řečeno napjaté vztahy. Janšův kabinet mimochodem svůj vztah s médii před časem sám definoval jako „válku“.

Na mediální nákupy na Balkán už – přes prostředníky – vyrazil i zmíněný maďarský premiér Viktor Orbán. A letos v nich pokračoval právě ve Slovinsku.

 

 

V červenci získala slovinskou televizi Planet TV maďarská společnost TV2 Media podnikatele Jozsefa Vidy. Dlouhodobě pak mediální vliv ve Slovinsku posiluje další z podnikatelů spojených s Viktorem Orbánem, Peter Schatz. Ten kromě Slovinska investoval i do médií v Severní Makedonii, kde dříve vládl další ze spojenců Viktora Orbána, Nikola Gruevski. V Severní Makedonii do Schatzova portfolia spadala také provládní Alfa TV.

Schatzovy zahraniční akvizice popsal maďarský investigativní web Direkt36, když informoval o tom, že maďarského podnikatele vyšetřují severomakedonské úřady kvůli podezření z praní špinavých peněz právě v souvislosti s mediálními nákupy v zemi.

Schatz se stal v roce 2015 nejprve spoluvlastníkem maďarského provládního webu Ripost a o něco později založil jeho odnože ve Slovinsku a Severní Makedonii. Podnikatel blízký Orbánovi se v nedávné minulosti ve Slovinsku stal také vlastníkem vydavatelství současné vládní strany SDS premiéra Janšy, které vydává několik titulů.

Maďarský mediální export

Není těžké si domyslet, jakou mediální politiku Orbánovi muži s sebou do zemí svých nových akvizic přinášejí. Stačí se podívat přímo do Maďarska, kde už premiér za poslední dekádu ovládl většinu médií, včetně veřejnoprávních a regionálních.

Maďarsko je samostatné téma, proto se mu v tomto textu obsáhleji nevěnujeme. Nicméně to, v jaké kondici je aktuálně maďarská nezávislá žurnalistika (země uzavírá devátou desítku zemí na žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic), HlídacíPes.org letos podrobně popsal v sérii rozhovorů s předními maďarskými novináři. (Jednotlivé texty ZDE, ZDE, ZDE či ZDE).

Ti vesměs potvrzují, že pandemie covidu pomohla Orbánově vládě ještě víc ignorovat dotazy nezávislých médií a spolehnout se na provládní mediální mašinerii. Podle studie německé Nadace Friedricha Eberta a novinářské sítě n-ost hrozila zdravotníkům, učitelům a dalším státním zaměstnancům zapojeným do boje proti koronaviru v Maďarsku „odveta“, pokud budou s novináři na toto téma mluvit.

O zákazu komunikovat s médii mluvili i někteří univerzitní profesoři. Komunikace státu během pandemie se výrazně centralizovala a omezila na každodenní tiskové konference krizového štábu. Otázky mohly být jen písemné a byly tříděné předem. Doplňující dotazy neexistovaly.

I v Česku si média stěžovala na to, že jejím novinářům – s argumentem proticovidových omezení – není umožněn přístup na tiskové konference vlády. Vláda nejprve omezila vstup na tiskové konference jen pro pět médií: veřejnoprávní ČT, ČRo a ČTK plus televizím Nova a Prima, až po kritice umožnila klást otázky ostatním médiím alespoň na dálku.

Symbolicky 17. listopadu 2020 přesto vydalo šest prestižních mezinárodních organizací, které dlouhodobě sledují dodržování svobody slova, prohlášení, v němž žádají vládu České republiky, aby přestala omezovat přístup novinářů na tiskové konference.

Situaci v Česku jsme se více věnovali například v textu: Česká média ohrožují viry nebezpečnější než ten, který způsobuje covid-19

Snadná kořist oligarchů?

Práci novinářů vlády omezovaly během jarní vlny pandemie i v dalších státech regionu směrem na jihovýchod. Chorvatští novináři si často stěžovali na dlouhé prodlevy při odpovědích na jejich žádosti o informace od státních institucí, které nereagují pružně ani v době mimo pandemii.

Z výše zmíněné studie plyne, že chorvatských médií také kvůli nemoci covid-19 na čas prakticky zmizela jiná témata, nebo nezbýval čas na investigaci spojenou právě s koronavirem. Ještě koncem května tak nebylo jasné, kolik zdravotnického materiálu chorvatská vláda vlastně nakoupila, za jakou cenu a od koho.

Snížení příjmů z inzerce také v některých státech vedlo k propouštění v médiích. Příkladem je Bulharsko, které má nejhorší pozici v žebříčku svobody tisku v celé EU i na celém Balkáně (111. příčka ze 180 zemí).

Soukromá bulharská televize Nova TV na jaře propustila 60 zaměstnanců. Totéž hrozí i menším novinářským projektům, třeba regionálnímu zpravodajskému webu Blagoevgrad News, kde v newsroomu na jaře zůstala už jen šéfredaktorka Marieta Dimitrova a její manžel.

V tomto kontextu je také třeba posuzovat mediální akvizice, které na Balkáně provádějí zahraniční vlastníci, a to, na jak oslabené mediální trhy vstupují – ať už je to Petr Kellner nebo zmínění podnikatelé ve službách Viktora Orbána.

Polsko: vláda si bere média na venkově

Zmíněná studie zahrnuje i další významnou zemi, často skloňovanou kvůli politickému ovládnutí zejména veřejnoprávních médií – Polsko (na žebříčku svobody tisku mu patří 62. příčka).

Vláda strany Právo a spravedlnost v Polsku už v minulých letech pod svou kontrolu dostala zcela i veřejnoprávní rozhlas a televizi. Právě tato média vládu při covidovém zpravodajství prakticky jen chválila, kritika zbyla na některá komerční média. Ta však kvůli dopadům pandemie musela přistoupit k úsporným opatřením.

V dubnu v Polsku také přestaly vycházet některé, zejména lifestylové časopisy (Logo, Podróże, Zdrowie), další oznámily propouštění či snižování platů až o pětinu. Řada médií také zásadně omezila okruh spolupracujících externistů, rozpočet na služební cesty či práci korespondentů.

Polska se týká i důležitá zpráva ze závěru roku, která v lecčems připomíná vývoj ve zmíněném Maďarsku – konkrétně snahu vlády ovládnout po veřejnoprávních médiích také ta regionální.

Polská státem kontrolovaná rafinérská společnost PKN Orlen v prosinci oznámila, že od německého vydavatele Verlagsgruppe Passau kupuje skupinu Polska Press, pod kterou patří dvacet regionálních deníků, 120 týdeníků a pětistovka webů.

Kam podobný vývoj vede, ukazuje právě maďarský venkov, který je pod vládním informačním vlivem už několik let. Lidé mimo velká města se podle novinářů dokonce bojí předplácet si nezávislé noviny, aby se jejich jméno neobjevilo v seznamech pošty, kde by na něj mohl narazit někdo z Orbánovy strany Fidesz.

Uvidíme za deset let. Nebo dřív

V jakém stavu tedy svobodu médií ve střední Evropě nechal končící rok 2020? Pohledem na žebříček Reportérů bez hranic zjistíme, že Maďarsko je na 89. místě, Slovensko na 33., Polsko 62. a Česko beze změny oproti loňsku na 40. příčce.

I když tato čísla sama o sobě nejsou příliš optimistická, v českém případě navíc ještě nezohledňují poslední vývoj – vlastnické přesuny a zesilování politického vlivu na média (například turbulence v Radě ČT nebo fakt, že regionální obsah pro televizi Prima bude dodávat vydavatelství Mafra Andreje Babiše).

Jako jeden z celosvětově varovných příkladů koncentrace vlastnictví médií zmiňuje novinářská organizace právě zmíněné převzetí CME Petrem Kellnerem.

Nejenže tak rok 2020 nebyl pro média příznivý, ale podle Reportérů bez hranic novináři dokonce globálně vstupují do „dekády, která rozhodne o jejich budoucnosti“. Covid tento vývoj jenom urychlil.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. petrph napsal:

    Jenže no právě. Ona totiž masová zpravodajská média jsou drahá, a prodělečná, tudíž je někdo a z jiných zdrojů financovat musí – a ten se tam snaží prosazovat svůj vliv. Berme to spíše jako fakt, než se to snažit idealisticky negovat. Jenže, řešení je poměrně snadné, občané nejsou hlupáci, a (pokud) vědí komu ta která média patří, takže si ty informace přefiltrují a doplní/poskládají odjinud. Tedy hlavně (oproti hloupému kliše) ty starší generace, které se už kdysi naučily že v Rudém právu pravdu nenajdou. A že to je šance pro ta malá, skutečně nezávislá media, která se šíří hlavně na internetu – a tam si je čtenáři vždycky najdou.
    Tedy zatím – chybí tam to podstatné, že ta hlavní hrozba pro svobodná média neplyne z komerční konkurence, ale od států (a nadstátních struktur). Až se u nás (resp. v celé EU) uzákoní německý NetzDG (co se píše, teď ho prosazují v Rakousku), tak už si pak neštěkne ani Hlídací pes..

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Jak se ukazuje, cenzura nebyla a není výsadou církví, autoritářských režimů, či komunistů, ale i ve jménu všech možných svobod a práv (lidských), lze velmi účinně cenzurovat o stošest. Dokonce i sochy kácet.

    • skeptik napsal:

      Poláci mají pro řeči nebo texty vašeho druhu takové přiléhavé rčení, pane petrph: „pierdolenie kotka przy pomocy młotka“. Nedovolím si přeložit to doslovně, ale smysl je asi ten, že je to mnoho řečí v podstatě o ničem.

      • petrph napsal:

        No vidíte, a já v tom vidím jen reálný popis situace. A ten prostě krátce, bez podrobností a hlubšího vysvětlení popsat nedá, proto jsou mé příspěvky někdy spíše delší§
        No a mám dojem, že je lepší vidět tu situaci spíše reálně, než věřit v nějaké proklamovaný idealismus, že se to „nějak “ samo vyřeší“..

        • skeptik napsal:

          Nejde ani tak o to, že jsou delší, ale více jde spíše o to, že jsou o ničem.

  2. Pavel Liška napsal:

    A kdo tedy by dle autora měl ( spíše směl ) tedy média vlastnit? Vždy bude existovat majitel a ten bude mít své zájmy. Svoboda slova, projevu a názorů spočívá v rozmanitosti médií a jejich majitelů ( a tedy i střetů jejich názorů a zájmů ). Pouze u veřejnoprávního média s nejasným vlastníkem občas dochází k „privatizaci“ tohoto média jeho zaměstnanci.

    • Dvořák napsal:

      Když to bude majitel hlásající jejich pravdu,tak to nevadí,viz.Bakala.V současné době cenzura je a nabírá na síle,jen se nazývá jinak,viz. útvar při min.vnitra, Jourová apod.To by bylo aby jsme neměli všichni ten“ správný“ názor!

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Jak se ukazuje, cenzura nebyla a není výsadou církví, autoritářských režimů, či komunistů, ale i ve jménu všech možných svobod a práv (lidských), lze velmi účinně cenzurovat o stošest. Dokonce i sochy kácet.

  4. Admirál napsal:

    Hezká filipika.

    Pokud by jste se zmínili o Bakalovi a jeho „záboru“ a zapátrali, na kom že je vlastně nezávislá, naše veřejnoprávní televize, dalo by se to brát jako starost o nezávislost a vyváženost médií.

    Průhlednější a rovnější než nezávislá média jsou média hlásící se k nějaké straně či hnutí. Přečtu si neb vyslechnu a je mi jasné, že tohle je argumentace, pohled na svět strany XY. S tím se dá žít a je to průhlednější, než když mi stejnou věc cpe někdo, kdo se vydává za nezávislého.

Přidávání komentářů není povoleno