Izrael jmenoval svého zvláštního vyslance pro křesťanský svět. Mimo jiné si od toho – v časech nárůstu antisemitismu – slibuje prohloubení vztahů s křesťany po celém světě. Kritici v tom vidí hlavně snahu o vylepšení vnějšího obrazu navenek a poukazují spíše na neřešené problémy ve vztahu ke křesťanům ve Svaté zemi.

Svět dnes nabízí různá náboženská pnutí: od islamistů na Blízkém východě, přes antisemitismus v tradičně křesťanském světě až po nárůst útoků na křesťany v samotném Izraeli.

V této situaci židovský stát nově jmenoval arabského křesťana svým vyslancem pro křesťanský svět. Post vznikl krátce po nových útocích na křesťany v samotném Izraeli.

Vyslancem je George Deek, muž pocházející z arabské pravoslavní křesťanské komunity v Jaffě, kde jeho otec působil mnoho let jako náboženský vůdce. Od jeho nominace si Izrael slibuje prohloubení vztahu s křesťanskými komunitami po celém světě.

Skandál se znesvěcením křesťanských symbolů nedávno způsobili i izraelští vojáci, když v Libanonu jeden z nich udeřil kladivem do Ježíšovy sochy a druhý vložil cigaretu do úst Panny Marie.

„Svou misi přijímám s hlubokým smyslem pro zodpovědnost: sloužit, budovat mosty a prohlubovat vazby mezi Izraelem a křesťanskými komunitami po celém světě,“ potvrdil Deek tento záměr na svém profilu na sociální síti X.

Deek byl dříve izraelským velvyslancem v Ázerbájdžánu a vůbec prvním velvyslancem křesťanského vyznání v historii židovského státu. Do jeho portfolia má patřit i téma proměny antisemitismu v antisionismus a rizika s tím spojená.

Nenávist vůči křesťanům

Izrael v poslední době zaznamenal hned několik incidentů zaměřených proti křesťanům. Koncem dubna například byla napadena francouzská jeptiška při procházce v Jeruzalémě. Útočník ji strhl na zem a opakovaně do ní kopal.

„Po šokujícím útoku na naši spoluobčanku jeptišku v Jeruzalémě jsem vyjádřil hlubokou lítost… Pachatel tohoto ohavného činu byl zatčen. Trest musí být exemplární, aby se ukončily protikřesťanské činy, které se ve Svaté zemi množí,“ komentoval to francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot.

Nešlo však o ojedinělý incident, ale spíše o jeden z příkladů nenávisti proti křesťanům, jejichž počet se v Izraeli odhaduje na necelých 200 tisíc, jde o zhruba dvě procenta z celkové populace.

Když chtěl latinský patriarcha Jeruzaléma, kardinál Pierbattista Pizzaballa, na Květnou neděli slavit liturgii v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, byl mu k němu odepřen vstup.

„Bylo to poprvé po staletích, kdy bylo představitelům církve zabráněno slavit mši v tento den v Chrámu Božího hrobu,“ komentoval to izraelský list The Jerusalem Post.

Pizzaballa také podal stížnost na vpád izraelských osadníků na pozemky patriarchátu v oblasti Tayasir a Hamam Il-Maleh na Západním břehu Jordánu.

Použili k tomu těžkou techniku, zničili části zemědělské půdy, přičemž podle kardinála by ochrana církevního majetku měla být nepřekročitelnou „červenou linií“.

Skandál se znesvěcením křesťanských symbolů pak nedávno způsobili i izraelští vojáci, když v Libanonu jeden z nich udeřil kladivem do Ježíšovy sochy a druhý vložil cigaretu do úst Panny Marie.

Antisemitismus versus antikřesťanství

Vedle nárůstu antikřesťanského násilí v Izraeli je paralelně na vzestupu antisemitismus v tradičně křesťanském světě.

Podle údajů Telavivské univerzity je nejvyšší za více než tři desetiletí v zemích s největší židovskou populací mimo Izraele: ve Francii, v Kanadě, Velké Británii a v USA. Nový izraelský vyslanec pro křesťanský svět má i proto v plánu navázat prioritně vztahy s těmito zeměmi.

Situace v regionu se pro věřící křesťany zhoršila hlavně v Egyptě, Íránu a Sýrii, jak vyplývá ze zprávy o náboženské svobodě  ve světě, kterou zveřejnila papežská nadace Církev v nouzi v roce 2025.

„Je to vzkaz pro křesťany v zahraničí, kteří podporují Izrael. Ale pochybuji, že samo jmenování velvyslance změní realitu, kterou naopak křesťané zažívají v Izraeli,“ myslí si římskokatolický kněz David Neuhaus židovského původu z jezuitské komunity ve Svaté zemi.

Téma vnímá jako problém i zástupce pravoslavné církve Aram I., nejvyšší představitel Arménské apoštolské církve se sídlem v Cilícii v Libanonu.

„Církve na Středním východě čelí obrovským výzvám a hlubokým obavám existenciální povahy a rozsahu,“ řekl během své květnové návštěvy Říma, kdy se setkal s papežem Lvem XIV. a měl přednášku právě o situaci křesťanů na Blízkém východě.

Křesťané nejsou podle něj přímo pronásledováni, ale v některých zemích „čelí různým formám diskriminace, které často souvisejí s nárůstem muslimského fundamentalismu“. Důsledkem je prý i nárůst emigrace.

Situace v regionu se pro věřící křesťany zhoršila hlavně v Egyptě, Íránu a Sýrii, jak vyplývá ze zprávy o náboženské svobodě  ve světě, kterou zveřejnila papežská nadace Církev v nouzi v roce 2025.

V Egyptě jde o případy sektářského násilí, diskriminace, únosů a nucené konverze křesťanských dívek k islámu. V Íránu je podle zprávy „vážně omezená náboženská svoboda“ a v Sýrii zůstává „silně omezená a křehká“.

Rovněž v Izraeli se realita zhoršila: zpráva eviduje útoky na kostely, ale i mešity, agresi proti křesťanům, stejně jako rostoucí omezení pro arabské muslimy.

Nadace v této souvislosti připomíná i útok Hamasu v říjnu 2023 s tím, že „prohloubil polarizaci a napětí“.

Extremismus není marginálie

„Říkat, že útoky na křesťany v Izraeli jsou ojedinělé incidenty, je stejné jako zlehčovat antisemitismus v evropských zemích, který také velmi narostl, a to je problém,“ komentuje situaci jeden z křesťanů žijících v Izraeli – své jméno v textu uvést nechtěl – jehož kontaktoval autor textu.

Americké konzervativní periodikum National Catholic Register (NCR) oslovilo experty na Izrael s dotazem, co je podle nich hnací silou protikřesťanského extremismu. Z růstu náboženské netolerance viní hlavně politické vůdce, kteří podporují pravicový a náboženský extremismus.

Když je Izrael izolován, démonizován a delegitimizován, jsou uplatňovány obsedantní dvojí standardy nebo je popíráno jeho právo na existenci, pak je ve hře něco temnějšího.

Mezi dalšími příčinami zmiňují nevědomost a špatné vzdělání, kde chybí výuka o křesťanství nebo, pokud ve škole vůbec existuje, se o něm mluví jen v souvislosti s antisemitismem.

V Izraeli je podle expertů také množství extremistů a náboženských fanatiků, kteří incidenty vítají. Potvrzují to i policejní statistiky: téměř každý z nahlášených incidentů spáchal ultraortodoxní žid, nacionalista nebo náboženský sionista.

NCR ve svém textu poukazuje i na nedávnou studii, podle níž téměř tři čtvrtiny katolíků v USA ve věku pod padesát let vnímají Izrael nepříznivě. Ve srovnání s katolíky nad padesát let věku je to téměř o čtvrtinu víc. Jedním z důvodů měnícího se pohledu je prý válka v Gaze a její dopady.

Jak ale pro NCR řekl profesor práva na Univerzitě Notre Dame Richard Garnett, kritici příliš často přijímají „protiizraelskou propagandu, uplatňují dvojí metr na izraelské činy a vyčleňují Izrael na základě mimořádné a přehnané kritiky“.

O tom se zmínil i nový izraelský velvyslanec pro křesťanský svět George Deek, když varoval před rizikem proměny antisemitismu na antisionismus:

„Když je Izrael izolován, démonizován a delegitimizován, jsou uplatňovány obsedantní dvojí standardy nebo je popíráno jeho právo na existenci, pak je ve hře něco temnějšího. Nejde jen o Židy nebo Izrael, ale o morální schopnost rozlišovat mezi kritikou a předsudky, mezi spravedlností a obětním beránkem, mezi mírem a fanatismem.“

Optika novinových titulků

Krátce poté, co se ujal funkce, si Deek v několika rozhovorech posteskl nad tím, že křesťané ve Svaté zemi jsou mnohdy považováni jen za jakýsi pozůstatek minulosti.

„Je to naopak, jsme živá společenství s hlubokými kořeny a aktivními církvemi,“ namítá s tím, že křesťanští občané mají statisticky nejvyšší úroveň vzdělání v zemi a počet kostelů a kaplí se od vzniku Izraele v roce 1948 zdvojnásobil.

Křesťané jsou podle něj pod tlakem na celém Blízkém východě, ale pouze v Izraeli rostou a vedení státu si jich váží. „Proto byl například voják, který v Libanonu znesvětil Ježíše, okamžitě potrestán,“ upozornil Deek.

Jedno z největších nedorozumění mezi Izraelem a křesťanským světem je podle něj v tom, že mnozí se na vzájemný vztah dívají příliš úzkou optikou:

„Je to optika konfliktů a novinových titulků. Po zvěrstvech ze 7. října a válce, která následovala, je ještě obtížnější to překonávat.“

Autor je jediný novinář z území bývalého Československa akreditovaný u Svatého stolce ve Vatikánu. Působil v EWTN v Římě, ve Vatikánském rozhlase a
v oddělení komunikace Evropského parlamentu v Bruselu.