Ondřej Neumann: Česká média ohrožují viry nebezpečnější než ten, který způsobuje covid-19

Napsal/a Ondřej Neumann 30. prosince 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

IN MEDIAS RES. Jaký byl covidový rok 2020 pro česká média? Především nepřinesl obrat v mediální oligarchizaci a s ní úzce související snaze mocenských struktur ovládnout veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu. Média, včetně těch veřejnoprávních, se také bohužel až příliš soustředila na papouškování vládních informací, nařízení a výzev typu „Spolu to zvládneme“. Analýz širších souvislostí a rizik razantních zásahů do občanských svobod se objevilo poskrovnu.

Českým médiím v končícím roce bezpochyby vládla agenda týkající se šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19. V drtivé většině se však jednalo o informace o vývoji počtu testů, nakažených či mrtvých. Především při jarní, tzv. první vlně zcela chyběl odstup, srovnání, analýza situace i detekování širších souvislostí a rizik souvisejících s chaotickým vládním bojem proti šíření viru.

Budiž jasně konstatována nepříjemná pravda: tuzemská média se významnou měrou zasloužila o vystrašení obyvatelstva, které pak o to ochotněji akceptovalo dosud nevídané zásahy do svých svobod. Do svobod, které si generace žen a mužů Západu musely vybojovat v tvrdém střetu s autoritářskými monarchiemi.

Výsledkem zápasu byla osobní svoboda jedince – individua založená na jeho odpovědnosti. A na vědomí rizik, která na sebe svobodný jedinec přebírá. K tématu se ještě vrátím v závěru článku.

Mediální souručenství vrací úder

Významnou roli při hlídání občanů před státní i byznysovou mocí hrají veřejnoprávní média. Bohužel rok 2020 byl i u nich ve znamení pokračování neblahého vývoje let předchozích. Konkrétně ataku na zpravodajství a aktuální publicistiku České televize. Hradu, Andreji Babišovi, komunistům, Okamurovcům, části ČSSD a všem přátelům a obdivovatelům autoritářských režimů v Číně a Rusku vadí její nezávislost, prozápadní orientace i (občasná) kritičnost.

Výše zmíněné souručenství spojilo síly a v končícím roce se mu pomocí hlasovací sněmovní mašinerie podařilo ovládnout Radu České televize pomocí postav, které pro vlastní prospěch či ve svaté válce proti našemu ukotvení v Evropské unii ochotně plní zadaný úkol. Noví radní okamžitě začali ostřelovat nejznámější tváře Kavčích hor – Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera či Jakuba Železného.

 

 

Otevřeně samozřejmě nikdo ze souručenství nepřizná, že jim leží nezávislost reportérů a redaktorů v žaludku. Tedy s čestnou výjimkou prezidenta Miloše Zemana. Ten otevřeně vyzývá k odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka a k přeměně veřejnoprávní ČT na státní televizi, která bude zcela závislá na příjmech ze státního rozpočtu. A tím pochopitelně i snáze ovládnutelná aktuální polickou mocí. Ostatní se zaklínají až dojemnou péčí o peníze televizních koncesionářů. Což jim však nijak nebrání pálit ostrými do zmiňovaných nepohodlných moderátorů a reportérů.

Abych byl konkrétní – nejaktivnějšími vyslanci mediálního souručenství na Kavčích horách jsou tři letos zvolení radní – současný předseda Pavel Matocha, dále Hana Lipovská a Lubomír Veselý zvaný též Xaver. Nejde však zdaleka jen o ně. Již dříve se podařil „výsadek“ i do rad Českého rozhlasu (Tomáš Kňourek, Vítězslav Jandák) a České tiskové kanceláře (Petr Žantovský, Pavel Foltán).

Jejich úkol „zní jasně“ – umést Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi chodníček k ovládnutí posledních velkých bašt svobodné novinařiny v Česku, veřejnoprávní agentuře, rozhlasu a televizi.

Odměnou spojencům z řad komunistů, Trikolóry a Okamurovců je mediální prostor pro jejich názory dle zásady „pět minut pro Žida, pět minut pro Hitlera“. „Umetači“ v mediálních radách se pak už dlouho těší na to, že obsadí dobytá území na Kavčích horách, na Vinohradské třídě či v Opletalově ulici.

Tohle je to, oč se hraje. Proto byl v poslední volbě radních ČT zvolen servilní moderátor Lubomír Xaver Veselý a nikoliv třeba děkan FAMU Zdeněk Holý. Proto teoretická ekonomka Hana Lipovská získala více hlasů než známý psycholog Ivan Douda. Proto poslanci upřednostnili šachistu a novináře z Babišova vydavatelství Pavla Matochu a propadl u nich zkušený mediální manažer Michal Klíma, který pomáhal znovuobnovit Lidové noviny a vedl velké mediální domy.

A jak si souručenství představuje fungování médií veřejné služby? Jeho ideál jsou ČT, ČRo či ČTK fungující jako tlampač či zesilovač všeho, co politická moc udělá či vymyslí. A naopak jako tlumič, či umlčovač všeho, co je vůči moci nekonformní či kritické. Pro příklad nemusíme chodit daleko – stačí se podívat do současného Polska či Maďarska. Smutnou skutečností je, že zatímco vedení České televize a České tiskové kanceláře tlaku souručenství vzdoruje, Český rozhlas se pod vedením Reného Zavorala jeho představám ochotně podřizuje.

Oligarchové pronikli do televizí

Dlouhodobým problémem české mediální scény je angažmá tzv. oligarchů. Jde o tuzemské miliardáře a finanční skupiny, které kromě vlastnictví médií podnikají ve státem regulovaných odvětvích (typicky banky, pojišťovny, farmacie, hazard, telekomunikace, energetika), případně se angažují v politice.

V končícím roce oligarchové své pozice v médiích dále výrazně posílili. A to především díky dokončení nákupu skupiny Nova (a dalších středoevropských televizí) Petrem Kellnerem, respektive jeho společností PPF.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky počátkem prosince publikoval studii, podle které Petr Kellner díky Nově téměř vyrovnal síly s Andrejem Babišem. Alespoň jednou týdně se se zpravodajstvím vyráběným v jejich mediálních dílnách setkalo téměř 70% dospělých obyvatel (viz následující graf).

Zdroj: www.nfnz.cz

Ve výčtu NFNŽ chybí majitel skupiny Prima Ivan Zach. Logicky – není typickým oligarchou. V politice se neangažuje a jeho další byznys není závislý na státních zakázkách či regulacích. Při bližším zkoumání výkonů jeho médií je však zřejmé, že kupříkladu Prima „fandí“ Miloši Zemanovi. V konkrétním případě prezidentské předvolební debaty z ledna 2018 to konstatovala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Dosti přátelská je TV Prima také k premiéru Babišovi, napsali jsme už v článku TV Prima je vstřícná k Babišovi i Zemanovi. Majitel televize Zach podniká i v průmyslu a realitách: „Premiérovi dopřává sólo debaty, ustupuje mu, když se ve studiu nechce utkat třeba s Miroslavem Kalouskem. Babiš si na to zjevně zvykl a nepřipouští moderátorské pokusy jej v debatě na Primě usměrňovat.“

Kromě Primy (celkem jde o devět televizních stanic včetně nové CNN Prima News, jíž se věnuji níže) je Zach majitelem i dalších médií: patří mu časopis Playboy, síť rádií Kiss či Country, ale i alternativní Rádio 1. Vlastní i mediální zastupitelství Media Club (původně Radio United Services), které reprezentuje přes 44 % českých rádií na reklamním trhu. Reklamu Zach zprostředkovává i pro Czech Media Invest (Frekvence 1, Evropa 2 a další) miliardáře Daniela Křetínského i pro Rádio Impuls z portfolia Agrofertu. Ivan Zach je tedy miliardář sice málo viditelný, o to však vlivnější.

A proč tolik prostoru věnuji právě Zachovi? Letos 3. května v 18:55 jeho skupina FTV Prima spustila stanici CNN Prima News, která na základě partnerství se CNN International Commercial poskytuje kontinuální českojazyčné zpravodajství. Přestože konkurence ČT24 odstartovala v době vrcholu první vlny koronavirové pandemie, příležitost vůbec nedokázala využít. Sledovanost a především obsah je zatím jedním velkým zklamáním. Jistá spokojenost může panovat jen s návštěvnosti webu navázaného na zpravodajskou televizní stanici.

Těsně před Vánocemi HlídacíPes.org zjistil a popsal, že od ledna 2021 vydavatelství Mafra ovládané Andrejem Babišem začne dodávat CNN Prima News regionální obsah. Jinými slovy: Andrej Babiš se konečně dočkal chvíle, kdy jeho lidmi vyráběné zpravodajství doputuje do českých domácností i přes televizní obrazovky.

Velké covidové selhání

Doba covidová přinesla zásadní změnu. Oprávněná péče o nemocné se rychle zvrhla v perzekuci zdravých. Český stát neomaleně a hrubě ze dne na den v předjaří 2020 omezil základní svobody garantované ústavou – právo nakládat se svým majetkem, právo volného pohybu na území Česka, právo opustit republiku.

To vše v době, kdy nejvyšší ústavní činitelé v čele s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem slovně i fakticky vítali téměř každou roušku, kterou nám dodala komunistická Čínská lidová republika a dávali veřejnosti tamní totalitu za vzor boje proti viru, který vzešel a za přísného utajování sílil před svojí bleskovou cestou po planetě právě v této rudé despocii.

Souběžně vláda omezila možnost kriticky smýšlejících novinářů a médií konfrontovat ji nepříjemnými otázkami. Kriticky uvažující a publikující novináři, kteří se například „šťourali“ ve stamilionových zakázkách na dodávky pochybných respirátorů či roušek, případně upozorňovali na právní aspekty omezení podnikání a oprávněné volání po kompenzacích, byli málem označováni za zemské škůdce.

Po novinářích začali být okřikováni i lékaři, kteří si dovolili upozornit na nebezpečí omezování jiné než proticovidové péče. Dojemné byly zejména výzvy internisty a předsedy České lékařské komory Milana Kubka, aby „neodborníci“ na viry či pandemie drželi ústa. Obzvláště, když tyto výzvy byly doprovázeny doporučeními tohoto internisty, co a kdy má být zavřeno a komu naopak mají být zvýšeny mzdy.

Co udělat příští rok jinak?

Na druhou stranu pandemie zrodila nové hvězdy – za všechny jmenujme Soňu Pekovou („do Vánoc 2020 koronavirus zmizí“) a Jaroslava Flegra („v listopadu 2020 bude umírat 1000 lidí každý den“). Jejich prognózy plnily média. Až čas ukázal, jak moc je vývoj pandemie nepředvídatelný a že nikdo nemá patent na rozum. Dalším průvodním jevem bylo mediální sebedojímání se nad tím, kterak se Češky a Češi zachránili výrobou roušek na domácích šicích strojích. Tento kýč byl pokračováním mýtu o „zlatých českých ručičkách“ (a hlavičkách).

Média, včetně těch veřejnoprávních, se bohužel soustředila na papouškování vládních informací, nařízení a výzev typu „Spolu to zvládneme“. Analýz širších souvislostí a rizik razantních zásahů do občanských svobod se objevilo poskrovnu.

Diváci, posluchači či čtenáři tak nedostali příliš příležitostí přemýšlet třeba nad tím, zda „léčení“ covidu nebude vykoupeno na české i světové úrovni daleko závažnějšími problémy, než je samotná nemoc.

Strach o zdraví je totiž snadno zneužitelný. Pokud budeme akceptovat omezování osobních svobod za cenu zdánlivého bezpečí, ztratíme obojí. A jednoho dne se probudíme v režimu podobnému tomu ze současné Číny – nepřetržitý všudypřítomný monitoring, umlčování a zavírání kriticky uvažujících „rebelů“,  všemocný zdravotně-policejní stát, který údajně ví, co je pro nás a naše zdraví nejlepší. Smrtící koktejl nebyl umíchán v jednom spikleneckém centru, ale už existuje a ve svém důsledku může znamenat zánik Západu.

Média by svoji pozornost měla v roce 2021 upřít právě tímto směrem, a osvědčit tak svoji roli „hlídacích psů demokracie“. A mít na paměti starou smutnou pravdu, že jednou získané moci je ochoten dobrovolně se vzdát jen málokdo.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)