KOMENTÁŘ. Nedávná fotografie z jednání vlády Spojených států amerických ukázala, jak na stole přede všemi členy kabinetu Donalda Trumpa leží povinně položená rudá baseballová čepice. Perfektně vyrovnané ve dvou řadách a každá se zlatým nápisem MAKE AMERICA GREAT AGAIN. To že má být symbol demokracie jednadvacátého století? Děkuji, ne. Je to vrcholně nevkusné a až příliš připomínající móresy totalitních diktatur dvacátého století. Ale co s tím v Praze?

Česká stranická a parlamentní politika už zapomněla, a možná po listopadu 1989 ve své většině nikdy nepochopila, že jediným smyslem její nelevné existence v demokratickém státě má být zájem země.

Namísto toho z „vůle lidu“ vyrostl partajní moloch zajímající se jen sám o sebe, o vlastní osobní zisky a beztrestnost. V posledních letech se svět přelomově mění, ale českou politiku to nezajímá. Jako by si dospělý člověk ještě třicet šest let po narození stále jenom hrál na písku s bábovičkami a stavěl tunely.

České cvrnkání

V novém světě umělé inteligence, dronů, satelitů, kryptoměn, algoritmického zneužívání informací a velkých migračních pohybů by národní politika měla umět rychle reagovat, učit se a prošlapávat cestu v zájmu země a jejího společenství.

Demokracie pravidel, hodnot a zákonů, omezujících zvůli moci dohodou slušnosti, se pro nekontrolovatelnou ekonomickou moc stala překážkou.

Měla by být příkladem ochoty a schopnosti budovat nadnárodní projekty spolupráce, především při obraně demokracie. Česká politika si, obrazně řečeno, ještě cvrnká kuličkami. Reaguje postaru, slabošsky a neefektivně.

Naivně používá přežité ideologické floskule, aby znovu a znovu skončila u středověkých obrazů mocných vůdců, nadaných magickým propojením se zblblými masami poslušných a nezodpovědných. Klaus, Zeman, Babiš.

Jenomže teď se proměnil svět a demokracie pravidel, hodnot a zákonů, omezujících zvůli moci dohodou slušnosti, se pro nekontrolovatelnou ekonomickou moc stala překážkou. Zhlouplá politika AMERICA FIRST se opírá o nemocnou představu budoucí „nové demokracie“, definované spoluprací nové minitřídy nejbohatších oligarchů s „monarchií“, chce ovládat svět kombinací ekonomické agrese a vyhrožováním válkou.

Blábolivý technofašismus si, tak nějak samozřejmě, rychle zamilovali asi všichni diktátoři, ideologičtí prosťáčci a antidemokraté na světě. A stejně logicky, největší obavy z něj mají na pravidlech, kolektivním vyjednávání a kompromisech postavená integrační seskupení. Nejohroženější ze všech je Evropská unie a naprostá většina jejích členů.

Evropská integrace byla totiž od počátku budovaná na solidaritě, ověřitelných informacích, dodržování pravidel a omezování extrémů. Desítky let zkušeností prokázaly, že takováto sebeomezující kolektivita je sice pracná, ale fungující záruka evropského míru a prosperity.

Osmdesát let míru v Evropě je toho dostačujícím svědectvím. Zničit takto úspěšný mechanismus by bylo největší chybou v dějinách Evropy. Myšlení MAGA je to jedno. Rozbití evropské integrace by posílilo americkou globální dominanci a usnadnilo dohodu s Ruskem a Čínou. Tak přesně takovéto sebevražedné hlouposti slouží česká „politika“ v podání minoritních vládních stran SPD a Motoristů.

Stačí to jako ilustrace vážnosti této chvíle? Pak přidejme ještě proměnu politické situace a orientace hned ve třech největších a nejdůležitějších zemích západní Evropy, tedy ve Velké Británii, Francii a Německu.

Nepředvídatelné strany jako je německá Alternative für Deutschland, Reform UK ve Velké Británii či Národní sdružení ve Francii v mnoha ohledech souzní a kopírují ostrou antiimigrační rétoriku hnutí MAGA, tak populárního v Moskvě, a spolu s tím i naivní víru v jednorázová ideologická řešení, prováděná silným státem.

Volební úspěch jediné z nich na celostátní úrovni může vychýlit celou evropskou architekturu a napomoci dalšímu sbližování protidemokratických tendencí oligarchií MAGA a Ruska.

Trumpista Babiš

Česká vláda, ale ani opozice nevěnují dramatické proměně mezinárodních vztahů, určitě nejdramatičtější od pádu komunismu, prakticky žádnou pozornost. Vládní strany dělají všechno, aby Česká republika nebyla důvěryhodným článkem nejen Evropské unie, ale kulturního Západu vůbec.

Naivně věří, že budoucnost lépe zajistí slepé následování Donalda Trumpa. Srovnat se to dnes dá snad jen s komunistickým podlézáním Moskvě v padesátých letech minulého století.

Český premiér sám sebe označuje za trumpistu, chlubí se, že s ním jednal už pětkrát, a naznačuje, že neplnění slibů Severoatlantické alianci a neschopnost dosáhnout alespoň dvou procent rozpočtu na obranné výdaje nahradí jeho osobní vztah s americkým prezidentem.

Ten se mezitím prohlásil za „největší světovou hvězdu, která přitáhne větší publikum než Elvis v dobách největší slávy“ a pochybnosti o jeho psychické i fyzické způsobilosti jen rostou.

Více než třicet let politikům všechny podvody a lži v ve svatém boji „našeho státu“ proti podezřelému „emigrantovi“ vycházely.

Pokud se Andreji Babišovi podaří vysedět a přežít summit Severoatlantické aliance bez větších problémů, doma ho bude čekat jen obvyklá nuda. Neschopná opozice, revoltující SPD, nezvládnutý rozpočet, prostě nic, co by se nedalo okecat a svést na předchozí vládu.

Snad jen náš oblíbený, dnes už sedmnáctimiliardový dluh za v Lucembursku prohraný spor s Diag Human nejen že odmítá zmizet, ale ještě každý týden naroste o více než devět milionů na úrocích.

A teď se ještě ministryně financí Alena Schillerová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nechali nachytat při porušení zákona o svobodném přístupu k informacím. Odmítli odpovědět na tak jednoduchou otázku, zda uznávají pravomocný rozsudek lucemburského odvolacího soudu, který přikázal České republice zaplatit společnosti Diag Human dlužnou částku.

Notabene když český stát prostřednictvím svých právníků soudu písemně slíbil, že v případě pravomocného rozsudku, samozřejmě, jako právní stát a členská země Evropské unie okamžitě zaplatí.

Uvidíme, co teď ministerstvo zdravotnictví udělá s oficiální stížností na jeho protiprávní postup v řízení před Úřadem pro ochranu osobních údajů a případně před soudy.

Podvolí se ikony?

Více než třicet let politikům všechny podvody a lži v ve svatém boji „našeho státu“ proti podezřelému „emigrantovi“ vycházely. Nikdo už nikdy nebude vyšetřovat ztracené stovky miliard při privatizaci farmaceutického průmyslu.

Generace dnešních politiků bude chtít vymlčet i všechny svoje pozdější podvody a chmátky, které HlídacíPes.org společně se spolkem Kverulant opakovaně popsaly a doložily. Připomeňme jen ty nejzásadnější.

V roce 2001 brněnská dvojka advokát Pavel Blažek (ODS) a tajný poradce ministra zdravotnictví Zdeněk Koudelka (tehdy ČSSD) tajně přemluvili ministra, aby neposlechl usnesení vlády, které mu ukládalo prohraný spor co nejrychleji ukončit.

Blažek je dnes obviněný v kauze bitcoinů, Koudelka je náměstkem na ministerstvu spravedlnosti. Bude mít zájem na otevření kauzy, která je dnes jeho přičiněním o více než deset miliard dražší?

Marek Šnajdr (ODS), který manipuloval rozhodčí řízení a úplatné rozhodce, je dnes vyšetřovaný pro korupci hned v několika kauzách.

Premiér Jan Fischer, který spolu s ním plánoval hned několik trestných činů? Vrchní státní zastupitelství v Praze, které zakázalo protikorupční policii vyšetřovat korupci politiků v této kauze, doloženou více než šedesáti stránkami dokumentů?

Dnes Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která na postupu svých předchůdců neshledala nic protiprávního?

Dnešní premiér Andrej Babiš, který zjevně protiprávně porušil zákaz soudu a tajně stahoval v roce 2014 česká aktiva z lucemburských bank? Ministryně financí Alena Schillerová, která při svém prvním čtyřletém fungování na ministerstvu nehnula pro vyřešení sporu ani prstem?

Má snad laskavý čtenář pocit, že se takoví čeští „politici“ obávají ruky zákona? Přesto o tom budeme psát a pokoušet právo. Protože nakonec jejich krádeže i zbabělost budeme muset zaplatit my všichni.

Koneckonců, i ikony trumpismu, které otevřeně pohrdají právem a soudcovskou nezávislostí, se čas od času musejí právu podvolit.

Autor tohoto textu se kauze Diag Human věnuje dlouhodobě, napsal o ní knihu Tunel plný krve. V minulosti několik let pracoval v právním týmu Diag Human; pro majitele firmy Josefa Šťávu zpracovával archiv celé kauzy.