Viktor Orbán vítá zásilku ochranných pomůcek z Číny
Facebook: Viktor Orbán, zdroj

Orbán může pandemii využít i k ovládnutí justice. Stát se může cokoli, říká maďarský novinář

Napsal/a Vojtěch Berger 4. dubna 2020

Současná pandemie koronaviru naplno ilustruje, kam se Maďarsko posunulo za poslední dekádu pod vládou Viktora Orbána. Ukazuje se, jak nezávislá maďarská média nemají přístup k úředním informacím, jak se vojenské uniformy staly v zemi normou a také to, jak málo Maďary zajímá třeba otázka sílícího čínského vlivu.

„Militarizace maďarské společnosti sílí. Orbánovi měl pohled na vojáky posloužit k vytvoření pocitu bezpečí mezi lidmi,“ vysvětluje Márton Gergely, zástupce šéfredaktora maďarského nezávislého týdeníku HVG.

Maskáčové uniformy a samopaly začaly podle něj nosit vojenské hlídky v Budapešti po teroristických útocích v Evropě v posledních letech. K tomu se přidala migrační krize v roce 2015, kvůli níž i před koronavirem platil v některých částech Maďarska nouzový stav a která umožnila armádě na hranicích hlídkovat společně s policisty.

Stát se může cokoli

Vojáků v ulicích Maďarska si Evropa znovu všimla nedávno, když maďarská armáda kvůli pandemii „navštívila“ některé velké maďarské firmy.

„V jedné továrně na léky se vojáci ohlásili, informovali se o situaci a zeptali se, jak můžou pomoct třeba s dodávkami či transportem léků nebo přístrojů. Takže hlavně logistická pomoc, dál to zatím nešlo. Otázkou samozřejmě je, jestli armáda samotná převezme řízení podniků a jestli to půjde nad rámec boje proti pandemii,“ říká Gergely.

Připouští ale, že zmocňovací zákon, který před pár dny schválil parlament ovládaný Orbánovou stranou Fidesz, otevírá prostor pro intervenci státu nebo i vojáků pod hlavičkou „stabilizace maďarského hospodářství“: „Od přijetí zmocňovacího zákona se může stát cokoli, zákony se dají vykládat ‚nově‘. Je také možné, že se bude měnit vedení různých firem, včetně mediálních.“

Jedno z rizik z podle Gergelye spočívá v tom, že se pod záminkou boje proti pandemii premiéru Orbánovi podaří prosadit úplně jiná zásadní opatření v jeho vlastní prospěch, třeba v oblasti justice.

„Třeba sporná reforma soudnictví, kterou Orbán před rokem stáhl – zřejmě proto, že v eurovolbách neuspěl tak, jak si sám představoval. Teď existuje riziko, že se v rámci nouzových opatření reforma přece jen uskuteční. A že se přitom rovnou změní pravidla pro jmenování soudců, čímž by padla jedna z posledních překážek, která dnes Orbánovi stojí v cestě, a to je takříkajíc střední vrstva maďarské justice,“ varuje Gergely.

Ty „správné“ otázky

Jako novinář média nezávislého na vládě je v Maďarsku v menšině. A k informacím od maďarské vlády nebo jiných úřadů se dostává jen těžko.

„Začátkem března vláda zavedla každodenní brífink s policisty, epidemiology i členy vlády. Nezávislá média tam byla také, ale zajímavé bylo, že i provládní média občas kladla důležité a relevantní otázky. Maďarské vládě se totiž zpočátku příliš nedařila ‚message control‘ a vládní média nevěděla, jaké jsou ty ‚správné otázky‘, a tak se prostě ptala normálně novinářsky,“ popisuje Gergely, jak ani Orbánova administrativa, která už ovládla většinu maďarských médií, nezvládla koronavirovou komunikaci ze svého hlediska bezchybně.

„Došlo i k incidentu, kdy arogantní vládní mluvčí Zoltán Kovács křičel na redaktora portálu 444.hu, který chtěl vědět, jak je možné, že jeden člen vlády byl už dvakrát testován na koronavirus, ačkoli nemá symptomy, zatímco řada Maďarů má skutečný důvod k obavám, že se mohli nakazit v Itálii, ale k testu se nedostanou,“ líčí jeden z příkladů Márton Gergely.

Později se tiskové konference začaly přenášet jen online a novináři musí dotazy posílat nejpozději dvě hodiny před začátkem. Vláda omezení přístupu médií zdůvodnila rizikem šíření nákazy.

Praxe je však podle Mártona Gergelye taková, že z dotazů mluvčí vybírají jen některé a spojují navíc dohromady více těch otázek, které se týkají stejného tématu, třeba toho, kolik se v zemi provedlo testů.

„Jenže původní otázka mohla znít úplně jinak: ‚Tam a tam je potvrzených tolik a tolik případů nákazy, přesto se tam vůbec netestovalo, jak je to možné?‘ Takže výsledná odpověď může být k ničemu,“ namítá novinář týdeníku HVG.

Bezmocná média?

Nejen k němu se také dostaly – oficiálně nepotvrzené – informace od zdravotníků, podle nichž zvládne maďarské zdravotnictví svými kapacitami v boji proti koronaviru jen desetinu toho, co pandemie může v zemi způsobit.

„To už je silná káva, ale jak to napsat? Chybí druhý zdroj té zprávy a já to nemůžu ověřit u úřadů, nemám se ani jak zeptat,“ popisuje slepou uličku, do které se maďarská nezávislá média dostávají opakovaně.

„Maďarská média v posledních letech často odkazují na anonymní zdroje a vlastně píší o něčem, co se dá jen těžko prokázat,“ shrnuje Gergely.

Náš hovor na lince Praha – Budapešť probíhal z jedné home-office do druhé. I novináři týdeníku HVG zvolili v pandemii raději práci z domova. Ne tak ale celé Maďarsko.

„Ochranná opatření jsou v Maďarsku mnohem méně přísná než v jiných státech a na ulicích je ve srovnání s ostatními státy mnohem víc živo,“ popisuje rozdíl například oproti současnému životu v Česku Márton Gergely.

Také do Maďarska v současné době míří dodávky ochranných pomůcek z Číny. „V posledním čísle našeho týdeníku máme text o tom, jak stát kupuje za miliony eur ochranné prostředky a testy z Číny přes maďarsko-čínskou společnost, kterou loni ještě nikdo neznal a která patří Číňanům žijícím v Maďarsku,“ říká Gergely, podle kterého ale čínské téma Maďary příliš nezajímá.

Maďarská vláda, stejně jako ta česká, čínskou pomoc prezentuje jako něco výjimečného. „Orbán sám přivítal na letišti jedno letadlo s dodávkami pomoci z Číny a nechal se vyfotit, jak se bez respirátoru baví s čínskými piloty,“ popisuje scény podobné těm nedávným z pražského letiště Gergely.

Chaos ve zdravotnictví

Koronavirus v Maďarsku – vedle militarizace nebo omezování svobody médií – znovu oživil i Orbánovo tradiční téma migrace. Mezi prvními potvrzenými případy nemoci Covid-19 v Maďarsku se objevil i íránský student a premiér označil právě migraci za viníka šíření epidemie. Následně byla do vazby vzata skupina íránských studentů, kteří měli být deportováni.

Vážné pochybnosti o tom, jak maďarská vláda zvládá management boje proti pandemii, vyvolává i čerstvý materiál investigativní redakce Direkt36 a webu 444.hu.

Reportéři připomněli, že v posledních zhruba patnácti letech prošlo maďarské zdravotnictví opakovanou restrukturalizací, jejíž záměry často mířily proti sobě. Postihlo to výrazně i obor epidemiologie, který opustila řada odborníků. To oslabuje schopnost země čelit pandemii.

Maďarsko podle zjištění obou redakcí v březnu provádělo málo testů na koronavirus a úřady také odmítaly zveřejnit alespoň základní data o nakažených – jejich věk, pohlaví či teritoriální rozšíření nákazy po Maďarsku.

Celý investigativní materiál je pro současné Maďarsko charakteristický i tím, jak se k otázkám novinářů postavili maďarští politici a úředníci – ti bývalí i současní. Žádný na dotazy neodpověděl.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

8 komentářů

  1. Dušan napsal:

    Viktor Orbán jde příkladem pro ostatní despoty demokratického světa. V jeho stínu o to samé se pokouší i Andrej Babiš. Např. nedávný návrh MO Metnara, na posílení pravomocí České Vlády v době ohrožení státu na úkor parlamentu!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Takze presne jako u nas – nekompetentni (ne)vlada vydava neoduvodnena opatreni, nema zadny plan a klani se letadlum z Ciny. 2) „A jak to vidite dal, pane Komarek?“ Co bude nasledovat u nas? Protoze zadne argumenty pro zachovani stavajicich omezeni neexistuji, predstavitele se budou snazit odvest pozornost jinam nebo vyvolat „zdeseni“. Pro inspiraci by mohli jit do Ruska – v zari 1999 doslo v Moskve k nekolika (dodnes neobjasnenym) vybuchum. Pote premier Putin hrave vyhral prezidentske volby. Co by to mohlo byt u nas? Podle me bude stacit vydat v Babiso-novinach neoverenou/nepotvrzenou zpravu o rabovani, kterou v honbe za ctenosti/sledovanosti prevezmou vsechna media. Vzapeti Hamacek povola policii, Metnar armadu, zavedou stanne pravo. Parlament jim schvali (jednomyslne, protoze v nastale hysterii se neodvazi pochybovat ani opozice), co budou chtit. Babisovy dekrety nas neminou. Neverite? PRchal se kdysi vyznal z obdivu k filmu „Vrteti psem“. Podobny scenar (nebo mozna dokonce nekolik) uz ma jiste pripraveny.

    • ČERT napsal:

      Já jenom, když píšete „dodnes neobjasněné“ výbuchy v Moskvě v září 1999… Jistě myslíte ty výbuchy v těch panelácích, které byly připisovány čečenským teroristům (tak připomeňme, že to bylo už v době, kdy postup ruské armády proti teroristickým skupinám v Dagestánu vytvořil předpoklad pro začátek tzv. druhé čečenské války a tím i likvidaci té tzv. Čečny-Ičkerie, která si předtím vydobyla faktickou samostatnost na Rusku)… A Putina do presidentské funkce v první řadě jmenoval už Jelcin, když na konci roku 1999 dost nečekaně sám na presidentský úřad rezignoval. Jistě, volby v roce 2000 pak už Putina ve funkci potvrdily.

      • Dušan napsal:

        SVĚDKOVÉ PUTINOVI.
        Dokument, který osvěží paměť!

        • ČERT napsal:

          Tak přiznám se, že dokument „Svědkové Putinovi“ jsem neviděl, resp. vím o jeho existenci jako o česko-švýcarsko-lotyšském dokumentu (jistě tím, že v posledních letech sleduji televizi naprosto minimálně)… Ale tak v čem je problém…??? V autorství těch bombových útoků v Moskvě v září 1999…??? Tak třeba oligarcha Boris Berezovskij prý už v roce 2001 z toho obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby… Jde o tohle…??? Každopádně, naše média v tom roce 1999 jednoznačně za tím také viděla tu čečenskou stopu…

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      A první na řadě bude dekret proti komu a druhý proti čemu? Když nás ty dekrety neminou. Předem dík za informaci.
      Pro Vaši informaci : Babiše-Bureše (bižší viz složka StB reg. č. 25085) nejen nemusím, ale nesnáším a vím proč. Takže se nemusíte obtěžovat povídáním, jak premiéra obhajuji.

  3. liberal shark napsal:

    To je pořád starostí o maďarskou a polskou justici. A proč se nikdo nestará o justici řeckou, francouzskou nebo českou ?

    • Jan napsal:

      To nestojí ani za řeč. ty justice, co jste je jako 3. až 5. jmenoval.

Přidávání komentářů není povoleno