Uživatel

Jan Urban

Jan Urban: Češi by milovali i gorilu, kdyby seděla na Pražském hradě

Ostroh, vypínající se nad řekou Vltavou a městem na jejích březích, je světový unikát. Ať v Čechách vládl v posledních tisíci letech kdokoliv, vždy se vztahoval k tomuto místu. Do roku 1918 se tu střídali vládci z boží milosti, česká knížata, králové i několik císařů. Více než sto let republikánské tradice ale nad jakoukoliv pochybnost ukázalo, že přebývání na

Jan Urban: Kdo se bojí českého prezidenta

KOMENTÁŘ. Část senátorů v posledních týdnech promýšlí, zda se na svém červencovém jednání vůbec odváží projednat návrh svého zahraničního a bezpečnostního výboru přijmout formální usnesení celého Senátu, že Miloš Zeman ve smyslu Ústavy není nadále schopen vykonávat funkci prezidenta republiky. Někteří z nich by byli nejraději, kdyby tento návrh vůbec nevznikl.

Jan Urban: Prezident je nahý. Fíkový list mu dělá skupinka plná arogance

KOMENTÁŘ. Když se za bouřky na americké prérii splašilo tisícihlavé stádo dlouhorohého skotu, museli se kovbojové bez ohledu na vlastní nebezpečí prodrat před pádící masu kopyt a rohů a za každou cenu stáčet stádo tak dlouho, dokud se nevytvořil kruh a čelo nezbrzdilo o poslední kusy. Říkalo se tomu „stampede“, a kdo ho zažil a

Jan Urban: Prezident ničitel. Je na čase si přiznat pravdu o systematickém teroru a vraždění

KOMENTÁŘ. V posledních několika letech se po více než tři čtvrtě století začal konečně prosazovat střízlivější a pravdivější pohled na poválečné Československo a jeho takzvanou třetí republiku. Obraz, který se teprve začíná vynořovat, je děsivý. Stále jasněji z něj vystupuje z dnešního pohledu neomluvitelná zvrhlost sociálního a politického inženýrství, kterému propadla absolutní většina poválečné společnosti a především její

Jan Urban: Jak jste si to užil v Bruselu, pane prezidente?

KOMENTÁŘ. Nevíte, prosím, někdo něco o jednání české delegace, vedené prezidentem republiky na pondělním summitu NATO v Bruselu? Prý to bylo jedno z nejdůležitějších setkání Severoatlantické aliance této doby, které schvalovalo společnou strategii na příštích nejméně deset let.

Jan Urban: Babišovi cizáci a slepota českých mocných

Už od 19. století patří obava z myšlenkové konfrontace s okolním světem k základní výbavě myšlení po česku. Ze vzdělanosti a nadnárodního rozhledu Josefa Dobrovského a Františka Palackého, z nichž každý ovládal více než deset cizích jazyků, nezůstalo nic. Obsahem „národní věci“ se staly jenom uplakaný patos a antiněmectví.