54 KOMENTÁŘ. Psal se rok 1978 – a bylo to třicet tři let od konce druhé světové války. Generační paměť (dnešních více než sedmdesátníků) tehdy rámoval prožitek srpna 1968, masových čistek a osobního rozhodování každého, zda sklonit hlavu a ohnout hřbet před vyděračskou nechutností „normalizace“. Absolutní většina se podvolila a mlčela. Kdo je dnes může soudit?
53 KOMENTÁŘ. Pokud kdy Senát myslel svoji roli strážce ústavnosti vážně, měl by v zájmu země ještě dnes zasednout a s použitím Článku 66 Ústavy odhlasovat prostou většinou okamžité odstavení prezidenta Miloše Zemana od výkonu této funkce až do březnového konce jeho mandátu. Sněmovna by to ideálně ještě tentýž den potvrdila – a byl by klid.
72 Ještě neskončilo sčítání voličských hlasů a nejvěrnější český putinovec Jaroslav Foldyna už vyjednával podporu jemu podobných pro jednoho ze dvou finalistů prezidentské volby – Andreje Babiše. Sama tato informace by měla být dostatečně vypovídající o tom, koho máme v Babišovi před sebou. Je toho ale samozřejmě mnohem více.
KOMENTÁŘ. Odcházející prezident Miloš Zeman jednou bude připomínán jako jeden z největších a nejdéle působících škůdců liberální demokracie a podporovatelů korupce v moderních českých dějinách. Důležité je však všimnout si, že to sice mnoho lidí pochopilo už před dlouhou dobou, ale příliš málo jich o tom chtělo otevřeně mluvit.
KOMENTÁŘ. Jsme ve válce, protože z pohledu ruského imperialismu jsme se jen omylem dějin stali součástí Západu. Musíme být vráceni zpět a „očištěni“. Konflikt na Ukrajině proto ruská elita vnímá jako biblický Armagedon, konečný střet mezi ruským Dobrem a západním Zlem. Tato válka všechno mění – a týká se i nastávající volby českého prezidenta, i když
KOMENTÁŘ. Jedním z prvních kroků nové hlavy státu by mělo být okamžité a úplné zrušení nejostudnější příspěvkové organizace prezidentské kanceláře: Lesní správy Lány. Neexistuje omluva pro to, že tento relikt prvorepublikové pompéznosti „budování státu“ a pozdějšího komunistického papalášství přežívá ještě více než třicet let po roce 1989.
Danuše Nerudová nemluví pravdu o svém fungování v čele Mendelovy univerzity a především o vyšetřování skandálu s rakouskými a německými turbostudenty. Shoduje se na tom stále více odborníků z vysokoškolského prostředí, včetně jejích bývalých spolupracovníků. Informací o kauze je ve veřejném prostoru dost. Přesto marketingově skvěle zacílená prezidentská kampaň Nerudové oslovuje i vzdělanější část mladých Čechů. Pro ně
KOMENTÁŘ. V české společnosti se věrnost ústavě i prostá lidská slušnost ve veřejném prostoru jenom předstírají. Na vládu práva, které by bylo nadřazeno moci, či na právní stát, kde zákon platí pro všechny stejně, raději rovnou zapomeňte. Novináři si navíc zatím ještě nevšimli největšího viníka – česká nezákonnost má totiž svého systémového kmotra: státní zastupitelství.
KOMENTÁŘ. Prezident Miloš Zeman si v září 2013 na Pražský hrad pozval představitele vybraných podniků a pohrozil jim, že jestliže nedají na jeho „doporučení“, přítomná ministryně spravedlnosti Marie Benešová jim za okamžik přednese hned několik variant trestního stíhání. V české hře na právní stát platí, že namísto toho, aby byl prezident za použití příslušné ústavní procedury s ostudou
KOMENTÁŘ. Tak jako ve všech politických kampaních posledních desetiletí – přesněji od chvíle, kdy se dominantním médiem stala televize – ustupuje i v současné české prezidentské kampani do pozadí ta nejdůležitější otázka. Ta jediná, která by měla rozhodovat. Který z kandidátů je nejvhodnější z hlediska nejlepšího zájmu země? Namísto toho většinový volič zkoumá pouze svoje osobní sympatie a
