Tři a půl milionu na nového diplomata. V Íránu, Japonsku či v Libanonu mají pomáhat českému zemědělství
Ministerstvo zemědělství hodlá ještě do konce tohoto roku vyslat do světa své nové zemědělské diplomaty. V současné době působí zemědělští diplomaté v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Přibýt jich má dalších pět.
„Do konce roku chceme obsadit zemědělské diplomaty v USA, Libanonu, Japonsku, Íránu a Mexiku s akreditací pro Kubu,“ vypočítává ministr zemědělství Marian Jurečka.
Ve dvou případech už je obsazení postů jasné – na podzim by měl na novou pozici českého zemědělského diplomata do USA vycestovat Petr Ježek a do Libanonu Petr Sochor.
Do konce roku bude jasno
Výběrová řízení na specializované pozice pro Japonsko, Írán a Mexiko hodlá ministerstvo vypsat na letošní září. Do konce roku by tak Česko mělo mít celkem devět takto zaměřených diplomatů.
„Teritoria byla vybírána na základě řady kritérií – například potenciál daného trhu, zájem potravinářských firem na základě provedeného průzkumu, vývoj vzájemného agrárního obchodu s ČR respektive EU i informací českých zastupitelských úřadů přímo na místě,“ shrnuje za ministerstvo zemědělství mluvčí Markéta Ježková.
Související články
Západní potraviny jsou v Rusku stále na indexu. Cestu na trh si ale stejně najdou
Ministr Havlíček se zlobí a stěžuje si u Zaorálka. Nelíbí se mu kroky ministerstva zahraničí
Ekonomická diplomacie jako závoj pro zájmy prezidenta Zemana
Už od podzimu 2015 působí v Rusku jako zemědělská diplomatka Nikol Hrušková.
„Cítím se být dosti vytížena, i když často dostávám otázku, co dělá zemědělský diplomant v Rusku, když jsou přeci sankce. Protože panuje názor, že sankce jsou plošné a nemůžeme do Ruska vozit nic, což není pravda. České firmy nepřestaly mít zájem o Rusko. Řešíme tedy projekty lokalizované přímo v Rusku, export, náročnou agendou je i vyřizování různých certifikátů,“ říká.
Za tři a půl milionu
Do tuzemské diplomacie tak postupně vedle ministerstva zahraničí a průmyslu promlouvají další hráči. Jak v podobě zemědělských diplomatů, tak diplomatů zaměřených na vědu a výzkum. Ti jsou zatím v Izraeli a v USA.
„Po úspěšné misi Delany Mikolášové v Izraeli jsou USA druhou strategickou destinací české vědecké diplomacie,“ řekl už dříve místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.
Roční náklady na provoz specializovaného diplomata odhaduje ministerstvo zemědělství v průměru na tři a půl milionu korun.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Tak pochopitelně je naprostý rozdíl mezi tím, vydržovat si někde případně jen jednoho člověka navíc, třeba zemědělského experta, a vydržovat si někde celou ambasádu, ale… Při přečtení tohoto článku se může naskytnout otázka, platí-li tedy dosud úsporná opatření v naší diplomacii, o nichž se hovořilo před několika málo lety. Na jejich základě mělo dojít/docházelo k rušení, třeba jen dočasnému, celých zastupitelských úřadů v některých zemích, většinou od nás zeměpisně dost vzdálených a pro nás třeba ne tak klíčových, s tím, že dotyčná země bude spadat do kompetence působnosti našeho zastupitelského úřadu např. v nějaké zemi sousední (zcela běžná praxe). Jako úplně konkrétní případ je mi znám příklad Bogoty, Kolumbie, kde, pokud se nemýlím, působila ambasáda ČR i v době po rozpadu Československa (1992/3), ale před pár lety tam nebyla a když bylo něco potřeba, řešilo se to přes naše zastoupení v Limě (Peru). Teď si tedy nejsem tak úplně jist, do jaké míry konkrétně tohle souviselo s těmi dosud nedávnými úspornými opatřeními, ani jaká je situace momentálně nyní… V případě nějaké potřeby nebo jen prostě zájmu by to jistě nebyl problém zjistit… Člověk také nemá čas všechno kontinuálně sledovat… – – – Ale jinak… Kdybychom chtěli být úplně striktní nebo spíše trochu staromilští, v článku uvedenou tématiku bychom asi mohli označit spíše za záležitost konzulární než diplomatickou. To je dáno tím, že původně byly činnost konzulární a diplomatická vzájemně dost odděleny. Ale také je fakt, že obě prakticky splývají už také dost dlouho (cca 100 let, plus mínus) – a víme jak je to dnes, kdy konzuláty prakticky znamenají pobočky ambasád někde mimo hlavní města.