Soukromá ženevská banka Lombard Odier dostala tento týden pokutu ve výši tří milionů švýcarských franků (bezmála 80 mil. Kč). Gulnara Karimovová, nejstarší dcera bývalého uzbeckého prezidenta, měla v bance prát peníze z úplatků. Banka, jejíž kořeny sahají do 18. století, a o níž se ve svém románu zmínil Jules Verne, uvedla, že se proti rozsudku odvolá.

Karimovová, která byla nazývaná „uzbeckou princeznou“, byla kdysi mocnou podnikatelkou a dlouho byla považovaná za budoucí nástupkyni uzbeckého samovládce Islama Karimova, který vládl Uzbekistánu železnou rukou více než 25 let po rozpadu Sovětského svazu.

Nakonec se ale Karimovová nepohodla s vlastní rodinou a ještě než její otec v září 2016 zemřel, byla v Uzbekistánu usvědčena z vydírání, zpronevěry a daňových úniků.

V roce 2014 zmizela z očí veřejnosti a později vyšlo najevo, že byla umístěna do domácího vězení. Její zapojení do rozsáhlé korupce se od roku 2012 dostalo i do mezinárodních médií a údajně se „tato trapná situace pro Karimova stala příliš velkou“.

V roce 2017 – po Karimovově smrti a nástupu nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva – byla Karimovová postavena před soud a odsouzena k 10 letům vězení. Trest byl v roce 2018 upraven na pět let domácího vězení, ale v roce 2019 byla znovu odvezena do nápravného zařízení. V roce 2020 byla opět postavena před soud a odsouzena k 13 letům vězení, přičemž trest se počítal od roku 2015, popisuje magazín Diplomat.

Uzbecká prokuratura usilovala o zmrazení asi 1,5 miliardy dolarů aktiv Karimovové v různých zemích světa, včetně Švýcarska, Británie, Francie a Ruska. Mělo jít například o hotovost a nemovitosti ve Švýcarsku a Londýně, vily v Saint Tropez a jinde ve Francii či letadlo na Maltě.

V roce 2023 švýcarští federální prokurátoři podali obžalobu proti Karimovové a dalším osobám za údajné zapojení do zločinecké organizace, praní špinavých peněz, přijímání úplatků a padělání. Obvinění se vztahovala k období od roku 2005 do roku 2013. Soudní proces začal letos v dubnu.

Švýcarští prokurátoři tvrdili, že Karimovová vytvořila zločineckou organizaci známou jako „Úřad“ (Office). Smyslem organizace mělo být „ukrytí kapitálu pocházejícího z jejích kriminálních obchodů na švýcarských bankovních účtech a v trezorech a nákupem nemovitostí“.

Karimovová byla letos v dubnu ve Švýcarsku souzena v nepřítomnosti. Soud však hned druhý den po začátku procesu, 28. dubna, případ zamítl s tím, že Karimovová se nemůže zúčastnit soudu, což představuje „trvalou překážku“.

Uzbecké úřady totiž Karimovové nedovolily vycestovat do Švýcarska, aby se postavila před soud. Z vazby má být propuštěna až v prosinci 2028 a do té doby obvinění ve Švýcarsku podlehnou promlčecí lhůtě.

Řízení proti další osobě v případu s bydlištěm v Rusku, která je ve spisu označená jako B., bylo rovněž pozastaveno z důvodu jeho nemožnosti dorazit do Švýcarska. Podle obžaloby jde o bývalého generálního ředitele uzbecké pobočky ruské telekomunikační firmy Mobile TeleSystems (MTS).

Banka se odvolá, udala se sama

Ženevská banka Lombard Odier a její bývalý zaměstnanec byli obviněni z umožnění utajení výnosů z údajné trestné činnosti Karimovové. Švýcarský soud v pondělí uložil bance pokutu ve výši tří milionů švýcarských franků za to, že nezabránila praní špinavých peněz.

Soud rovněž nařídil ve Švýcarsku konfiskaci aktiv v hodnotě více než 400 milionů švýcarských franků pocházejících z trestné činnosti praní špinavých peněz nebo kontrolovaných „Úřadem“.

Bývalý zaměstnanec banky, který byl zodpovědný za správu účtů Karimovové, byl shledán vinným z praní špinavých peněz a dostal podmíněný trest odnětí svobody v délce 24 měsíců. Je mu připisováno otevření devíti účtů pro kriminální organizaci „Úřad“, které byly použity k praní finančních prostředků, přičemž informace o příjemcích byly zkreslené. Skutečnou majitelkou účtů byla právě Karimovová.

Banka Lombard Odier již uvedla, že se proti rozsudku odvolá. Ve svém prohlášení připomněla, že případ začal poté, co v roce 2012 sama nahlásila podezřelé transakce švýcarským úřadům.

„Je třeba poznamenat, že generální prokurátor nikdy netvrdil, že se Lombard Odier vědomě nebo úmyslně podílela na praní špinavých peněz. Nároky vznesené proti bance se týkají údajných organizačních nedostatků v souvislosti s účinnou prevencí praní špinavých peněz.“

Lombard Odier, založená v roce 1796, je nejstarší soukromou bankou v Ženevě a jednou z největších svého druhu ve Švýcarsku a v Evropě. Letos má výročí 230 let od založení. Jedná se o rodinný podnik, který funguje nepřetržitě po sedm generací. Banku řídí osobně šest partnerů-majitelů.

Současná skupina vznikla v létě 2002 pod názvem Lombard, Odier, Darier, Hentsch & Cie sloučením společností Lombard, Odier & Cie a Darier, Hentsch & Cie. Vzhledem k tomu, že první jmenovaná byla původně založena v roce 1796, si skupina nárokuje titul nejstarší soukromá banka v Ženevě. Název společnosti byl v roce 2010 zjednodušen na Lombard Odier Group.

Banka měla pobočku i v Praze

Právě o bance Lombard, Odier & Cie se zmínil Jules Verne ve svém románu Ze Země na Měsíc, který vyšel v roce 1865. V románu banka vybírala dary na financování vědecké expedice.

Banka v současné době opravdu vědu podporuje, byť se nejedná o lety na Měsíc. V roce 2008 založila Nadaci Philanthropia. Ta vyzývá klienty banky k darům v pěti hlavních oblastech: humanitární a sociální oblast, vzdělávání a odborná příprava, lékařský a vědecký výzkum, životní prostředí a udržitelný rozvoj a umění a kultura.

U příležitosti 10. výročí v roce 2018 nadace oznámila, že obdržela dary v celkové výši 116 milionů švýcarských franků, a že každoročně věnovala průměrně deset procent svého majetku přibližně stovce organizací (celkem 59 milionů franků, z čehož 15 milionů šlo na výzkum a prevenci rakoviny).

Rodina Lombard už není v současném vedení banky zastoupena. Poslední zástupce této rodiny Thierry Lombard odešel do důchodu na konci roku 2014 a jeho syn Alexis Lombard opustil firmu v dubnu 2016 a připojil se k představenstvu jiné soukromé banky, Landolt & Cie v Lausanne.

V prosinci 2016 zahájilo švýcarské ministerstvo vyšetřování banky pro podezření z praní špinavých peněz v kauze Gulnary Karimovové.

Banka měla v minulosti pobočku i v Praze. Otevřela ji v říjnu 2007 v obchodním centru Praha City Center v Klimentská ulici. Pražská kancelář se měla stát základnou pro další rozvoj společnosti ve střední Evropě.

Banka v Praze nabízela služby uzpůsobené přáním soukromých i institucionálních investorů a finanční zprostředkovatelské služby. Zaměřit se chtěla na poradenství, zvláště pak na rodinné podnikání. Plánovala také různé investiční služby, od tradičních fondů po různé alternativní investice.

Minimální limit pro správu majetku měl být milion eur (asi 24 milionů korun).

Nakonec ale pražská pobočka fungovala jen několik let. Poslední zmínka o ní v oficiálních bulletinech banky pochází z roku 2012.

V současné době podle vlastních vyjádření roste především ve Španělsku.