Zuzana Čaputová
printscreen: YouTube,

Slovensko může mít brzo skvělou prezidentku. S obdivem k „zázraku pod Tatrami“ ale opatrně

Napsal/a Vojtěch Berger 18. března 2019

Za dva týdny si Slováci možná poprvé zvolí za prezidentku ženu, právničku Zuzanu Čaputovou. Z liberální části Česka podobně jako před pěti lety po zvolení Andreje Kisky prezidentem zaznívají obdivné výkřiky o „volání po změně“ nebo o tom, že „Slovákům zase můžeme závidět“. Zůstane ale tenhle dojem i poté, co se oprostíme od emocí?

Zuzana Čaputová je bezesporu inspirativní žena, která by Slovensku mohla ukázat jeho vlastní moderní tvář. Tu druhou – tradiční a až patologicky konzervativní naposledy odhalil třeba trnavský arcibiskup Ján Orosch, který při kázání prohlásil, že podporovat takovou liberální kandidátku je těžký hřích.

Čaputová není produktem zatuchlého světa dlouholetých stranických kšeftů, naopak reprezentuje občanskou společnost. Ta se na Slovensku po letech loni naplno probudila, když desítky tisíc lidí vyšly do ulic po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Slováci požadovali změny ve vládě i v policii, chtěli spravedlnost a slušnost. A celkem logicky ji chtějí i nadále.

Co by bylo bez vraždy?

Právě v tom je ale první problém. Čaputová (nebo někdo jí podobný) by zřejmě nebyla tak jasnou favoritkou prezidentského souboje, kdyby se na Slovensku vloni tohle všechno nestalo.

Je to vidět i na preferencích vládní strany SMER, která se stále drží na dvaceti procentech voličské podpory nebo i výše. Pokud tedy z Česka obdivujeme slovenské občanské vzepětí, trochu nám uniká jeho bezprostřední spouštěč – dvojnásobná vražda, kterou bychom si u nás rozhodně nepřáli.

Právě SMER vloni utrpěl zdánlivě nenahraditelné ztráty. Po letech opustil premiérský post Robert Fico, který už rok jako předseda strany zůstává v pozadí. Strana čelila hněvu demonstrantů kvůli prorůstání mafie a organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky.

Kdyby se ale teď konaly parlamentní volby, strana by pravděpodobně znovu byla hlavním adeptem na sestavení vlády.

Ani případné zvolení Čaputové tedy SMER ze slovenské politiky rozhodně nevymaže. Stejně jako samo o sobě nezmenší podporu krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Desetiprocentní fašisté

Kotleba v prezidentských volbách skončil čtvrtý se ziskem deseti procent hlasů a stejnou podporu by podle části průzkumů měla i jeho strana v parlamentních volbách. Zopakujeme si: deset procent pro fašisty, slušné prezidentce navzdory.

A pak je tu ono „vyslyšené volání po změně“. Ta ovšem nepřichází s Čaputovou, ale přišla už před pěti lety, když se prezidentem stal Andrej Kiska. Tehdy Slováci vybírali nástupce nevýrazného a jasně provládního prezidenta Ivana Gašparoviče, který o sobě sám říkal, že je „jakoby členem SMERu“. Kontrast mezi Gašparovičem, někdejším spojencem Vladimíra Mečiara, a nováčkem Kiskou bez politických zkušeností, nemohl být větší.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Skutečný obrat ve slovenské politice ale nepřijde, dokud strany symbolizující onu změnu neuspějí nejpozději příští rok ve volbách, což vzhledem ke stále silnému SMERU nebude jednoduché.

Pravice je už od pádu vlády Ivety Radičové v roce 2011 roztříštěná a prezidentka Čaputová – pokud se do funkce nakonec dostane – jí sama o sobě volby nevyhraje.

Stejně jako v končící éře prezidenta Kisky se tak může stát, že hlava státu bude hlavně protiváhou a korektivem vlády, ve které jsou momentálně kromě SMERu také nacionalisté ze Slovenské národní strany a maďarsko-slovenská strana Most. Nositelem reálných změn je ale hlavně vláda, o čemž se přesvědčil i odcházející Kiska.

Je opravdu co závidět?

Když hodnotíme situaci u sousedů, neuškodí se pro jednou neptat „Je lepší prezident Kiska, nebo Zeman?“, ale „Jaké vlastně je současné Slovensko?“ Má politiky, kteří se odmítají vzdát moci (SMER), silné extremisty (Kotleba) a rozdělenou společnost (konzervativci vs. liberálové). Nezdá se, že by to byl výčet tolik odlišný od toho, který známe z Česka.

K tomu přidejme ještě situaci ve slovenských veřejnoprávních médiích, odkud loni odešla řada novinářů kvůli neshodám s vedením – a o které se v Česku příliš nemluví. Právě za svobodu médií se také loni demonstrovalo na slovenských náměstích.

Tuzemská ČT a ČRo přes všechny turbulence a politické tlaky zůstávají silnými a svébytnými mediálními domy. O slovenském RTVS se to zdaleka tak jasně říct nedá.

A nakonec srovnání obou zemí v žebříčku vnímání korupce Transparency International za rok 2018. Slovensko skončilo 57. Hůře je na tom už jen pět evropských zemí. Česko bylo na 38. příčce.

Není to sice zdaleka důvod pro nadšení a vavříny, můžeme si ale právem položit otázku, jestli je současnému Slovensku opravdu tolik co závidět.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

19 komentářů

  1. Pavel Liška napsal:

    „Pravice je už od pádu vlády Ivety Radičové v roce 2011 roztříštěná a prezidentka Čaputová – pokud se do funkce nakonec dostane – jí sama o sobě volby nevyhraje.“

    To snad ne pane Bergře….. Čaputová a pomoc pravici vyhrát volby ?! Klasická levicová aktivistická liberálka ?!
    Ach jo…. to jsou zase perly. Nebo jak mám tento výrok chápat. Asi mám málo čtenářské gramotnosti.
    Jedině tak, že by její zvolení inspirovalo v parlamentních volbách voliče tzv. „vyvažovat“ a tím pravici přihrát pár procent .
    Ale souhlasím s tím, že je směšné považovat Čaputovou za volbu Změny. Na prezidentském postu ? Jako, že změna oproti Kiskovi ? Ti dva jsou jako přes kopírák.
    Jedině, že jak píšete, změna proběhla před 5-ti roky a Čaputová je jejím pokračováním. To jo, to souhlas. Správně pak udáváte, že skutečná Změna musí proběhnout jinde.
    A to už tak snadné nebude. Je zajímavé , že po parlamentních volbách se pozitivně vyzdvihoval i v našich mainstreamových médiích úspěch SaS . Obzvláště v Bratislavě.
    Jako by to byla ta správná alternativa za SMER, SNS apod.
    Ovšem, že SaS je silně euroskeptická strana, která koketuje s vystoupením z EU, to se jaksi taktně zamlčovalo. To by asi též nebyla ta správná změna .

    • skeptik napsal:

      Rozdíl mezi českým a slovenským voličem bych charakterizoval asi takto: slovenský volič je zmatený a tápající, ale není většinově hloupý. Český volič není zmatený a tápající, naopak, je většinově nadutý a je přesvědčený, že spolkl všechnu moudrost, ale alespoň mírně větší polovina českého voličstva hloupá je. Slovenský volič má oproti tomu českému voliči jednu velkou výhodu. Prošel si v devadesátých letech mečiarizmem a už ví, že je to cesta do pekel. Český volič tím mečiarizmem teprve před rokem a půl začal procházet a že je to cesta do pekel zatím vidět nechce.

  2. Nemec napsal:

    Paní Čaputová by sice neměla takovou moc jako vláda. Ale kdykoliv může ze své funkce odstoupit se slovy, že nehodlá být prezidentkou v zemi, kde si lidé volí korupčníky s fašisty a tím hrdému slovenskému národu nastavit zrcadlo. Mimochodem už i v České republice se ukazuje český Kotleba v podobě Václava Klaouse juniora.

    • Evropan napsal:

      V.K.ml. je ukázkou toho, jaký prostor mají v českých mediích rozvraceči a rozbíječi lidské klidného života. Není snad dne, aby novináři na něho zapomněli. Fašistou není jen ten, kdo střílí, především ten, kdo nenávidí.

      • skeptik napsal:

        Chyba není ovšem pouze v novinářích, ale, a to hlavně, bohužel ve čtenářích, kteří takové články vyhledávají a chtějí číst. A tak je tedy, také bohužel, novináři píší.

  3. Lammer napsal:

    No jen aby to nebyl takový Macron v sukni. Ten se také objevil nečekaně, a kde je teď.

  4. petrph napsal:

    Jenomže právě o to přece jde. Tím důvodem nebyla samotná vražda Kuciaka a jeho snoubenky. To byla jistě tragická událost, leč za tu tehdejší vláda na Slovensku nenesla zodpovědnost – a později prováděné policejní vyšetřování žádné spojení mezi objednavateli té vraždy a nejvyššími politiky ve státě neprokázala.
    Tím důvodem bylo až to co se dělo potom, co se v článku popisuje slovy „.. když desítky tisíc lidí vyšly do ulic po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Slováci požadovali změny ve vládě i v policii, chtěli spravedlnost a slušnost. A celkem logicky ji chtějí i nadále.“ Tedy – ono nešlo ani o ty desítky tisíc demonstrujících Protože, u nás lidé rovněž protestovali, s podporou elit a pražské kavárny proti Zemanovi a pak Babišovi, a tito politici nerezignovali.

    Tudíž *. to co se dělo tehdy na Slovensku a co smetlo (částečně) tehdejší politickou garnituru muselo mít mnohem hlubší důvody, a taky zázemí. Nazval bych to silnou mediálně-politickou reakcí, která je tehdy smetla.. Ale (asi naivně) jsem doufal, že právě toto už by měli mít slovenští i čeští novináři zmapované (asi tak podobně jako se zde třeba prezentují propojení Babišových podniků, nebo média proruských trollů).
    Zda to bylo ? snad nějaké současné široké „probuzení svědomí“ celé slovenské novinářské obce, aby všichni novináři najednou začali psát ve stejném dochu, nebo zda existovalo nějaké centrum, odkud se ty články šířily, zda je dodávaly nějaké politické nebo aktivistické okruhy, agentury, atd…jména, kontakty, schůzky, spojení,— atd? Nic?
    No ale to je špatné, protože bez této informace skutečně nedokážeme ani v nejmenším analyzovat kdo a co konkrétně vyneslo nahoru Zuzana Čaputovou a taky jakou – pokud bude zvolena prezidentem povede politiku a v čí prospěch. Že bude jistě velice mediální populární – i mezinárodně, se dá předpokládat. Jenomže, zda to bude ke konkrétnímu (nikoliv mediálnímu) prospěchu Slovenska, to právě nevíme. Protože to už jsme snad zjistili za tu dobu, že ani v Evropské unii se nedává nic zadarmo, ani za krásny oči, ani řeči o pravdě a lásce…

  5. Dušan napsal:

    Už teď Slovákům upřímně závidím. Pro to, že si zvolili dva SLUŠNÉ reprezentativní kandidáty na budoucího Slovenského Prezidenta. Čaputová vs. Šefčovič. Kteří navážou na pana Prezidenta Kisku. Slováci také vidí on-line našeho pana Prezidenta Zemana. Když by neviděli, tak by postoupili Harabin a Kotleba.

    • Dušan napsal:

      Opravuji se!
      Závidím… Jednoho SLUŠNÉHO kandidáta. Držím palce paní Čaputové.
      (Jsem rád, že nejede před druhou volbou za naším panem prezidentem, aby se od něj učila, jak stabilizovat společnost)

  6. Petr Kaminsky napsal:

    Co to je za hloupe reci? Mame Zemana, ANO, SPD. Fakt jsme lepsi? V cem? Duchodova reforma v nedohlednu. Nas obdobi „vrcholu“ populistu teprve ceka. Prijeti eura v nedohlednu.

    • petrph napsal:

      Ale no právě že za současné politické situace (a dá se říct, že i blízké budoucí) je důchodová reforma naprostý nesmysl. Protože to není nějaký zákon na rok, dva, aby vláda vyhlásila reformu, vybrala peníze , zalátala díry a hotovo. To je něco co má fungovat po řadu desetiletí, ať je u vlády kdokoliv. A zrovna v tehle nejisté době, kdy velmi rychle vznikají nové strany (a dostávají se do vládních koalic, zatímco ty starší (dříve silné) slábnou i z parlamentu mohou odcházet, je docela riziko, že příští vláda zase tu nějakou x-tou načatou důchodovou reformu zase zruší.

      • Zdenek napsal:

        S timhle pristupem nebude duchodova reforma nikdy. Prave ted, resp. pred par lety na pocatku hosp. rustu, se mela reforma udelat a lidem poslat jasna zprava: V prve rade starejte se sami o sebe, setrte si, mejte deti a pekne vztahy v rodine, protoze stat zajisti, aby jste, s trochou nadsazky, neumirali hlady, zadny pohodlny zivot v duchodu, to je na vas. Socialni stat je prebujely a neudrzitelny, neustale vymenovat davky na vsechno za kvalitni verejne skolstvi, infrastrukturu, digitalizaci a zaostavani armady je kratkozrake. Porad se chceme mit stejne dobre jako na Zapade, ale penize, ktere by nas mohly posunout kupredu radeji projime. At ziji obedy zdarma pro vsechny! A koblihu jako zakusek!

        • sam napsal:

          Co víte o Západě, kde jsou důchody 3-4 vyšší než v ČR? Ti, co nekradou, ale pracují a platí daně, jsou pro stát důležitější než ti, co se starají hlavně o svou kapsu.

  7. Adam Hladky napsal:

    „A nakonec srovnání obou zemí v žebříčku vnímání korupce Transparency International za rok 2018. Slovensko skončilo 57. Hůře je na tom už jen pět evropských zemí. Česko bylo na 38. příčce.
    Není to sice zdaleka důvod pro nadšení a vavříny, můžeme si ale právem položit otázku, jestli je současnému Slovensku opravdu tolik co závidět.“
    .. no .. závidět. Současný stav asi ne, ale trend. Ficu a Kaliňáka a Gašpara se zbavili, Bašternáka odsoudili, Kočnera obvinili .. a po Kiskovi přijde Čaputová. A u nás se Babiš zbavil několika lidí od policie, kteří ho mohli ohrozit .. a po Zemanovi nastoupil Zeman.

  8. Weber napsal:

    Politikem, tedy i prezidentem – prezidentkou může být kdokoli, viz situace v ČR. Slovensko je na tom podobně a případné zvolení Z. Čaputové prezidentkou Slovenské republiky bude krok správným směrem, bez ohledu na mudrování jak občanů Slovenska, tak zdejších mudrdlantů. Nikdo se nemůže zavděčit všem. Krok správným směrem především proto, že Slováci mají možnost se zbavit smradu bývalých bolševiků ukrytých ve vládním Smeru, včetně M. Šefčoviče! Tento kariérní a vyumělkovaný politik bude opět jen hájit zájmy Fica a jeho partaje, tak, jak to dělat v Bruselu.

    • Pavel Liška napsal:

      A no tak, koneckonců, na okrasu bude ta Čaputová dobrá. Nevím přesně jaké jsou pravomoce prezidenta SR, ale myslím , že snad ještě slabší než v ČR. Klidně mi to tu někdo objasněte.
      Jmenuje soudce ÚS ? Jmenuje členy bankovní rady ? ( vlastně Slováci mají EUR, takže asi žádná Národná Banka a žádná Bankovní rada asi není, nebo je ? ). Pověřuje sestavením vlády osobu dle vlastního rozhodnutí ? Může odmítnout jmenovat ministra ? Může vetovat zákony ? Kolika hlasy může jeho veto parlament opět přehlasovat ? Může odmítnout parafovat mezinárodní dohody ? Může udělovat amnestii ? ( to asi ano, ale parlament ji může ústavním zákonem zrušit, že … ) . Atd., atd. ….
      U nás v ČR je mi postavení prezidenta v ústavním pořádku vcelku jasné a není tak slabé, jak můžeme vidět nyní a jak by se někdo mohl mylně domnívat. Proto by jej měl vykonávat politik – profesionál.
      U našich východních sousedů nevím, zda ta funkce není opravdu jen reprezentativní. To jsem se v celém tom mediálním exhibování všech možných politologů , zpravodajů , novinářů a moderátorů nedozvěděl. Což je velká škoda .
      Protože pak může být výhra Čaputové jen ono „mnoho povyku pro nic“ …. Velká politika s velkými hráči se dělá jinde.

      • skeptik napsal:

        Já také nevím, jaké jsou přesně pravomoce slovenského prezidenta, ale kdyby byly opravdu až tak bezvýznamné, jak se tu snažíte sugerovat, nesnažili by se Rusové prosadit do této funkce své dva „koně“, tedy Harabina a Kotlebu. Na Slovensku se prosazení svých „koní“ Rusům nepovedlo, v Čechách bohužel ano. V této věci už jsou Slováci před námi. Snad se Slovákům v budoucnu podaří zbavit se i dalšího „koně“ Roberta Fica. Držím jim v tomto ohledu palce.

        • Oskar (hanák z Hané) napsal:

          Vy si opravdu myslíte, že Rusové vedli ruku při volbě prezidenta
          2 853 390 občanům?

      • ČERT napsal:

        Národná banka Slovenska (tak jako i obdobné centrální banky v jiných státech Eurozóny) pořád jistě existuje, ale je fakt, že je dost vázaná na tu centrální frankfurtskou Eurobanku…
        Ale jinak, jak u nás, tak na Slovensku je ta pozice presidenta hlavně representativní a řekl bych, že to MŮŽE BÝT VÍCEMÉNĚ PODOBNÉ (ale kromě těch podpisů nebo vetování zákonů, president platí např. i za vrchního velitele ozbrojených sil). A u nás tedy také došlo k té zásadní ústavní změně, podle které začal být president volen v přímé volbě občany, tedy nikoliv jen poslanci a senátory jako předtím. Jinak se snad podle Ústavy jeho pravomoci nijak nezměnily, ale taky se ostatně připomíná, jak právě Zeman (jako první president, který v té přímé volbě zvolen byl) se z této skutečnosti snaží vytěžit pro postavení presidenta maximum, co je mu umožněno… Tak sám se s tím ani netají, resp. se už netajil během svého prvního presidentského úřadu… A když tedy zmiňujete ty politology, tak někteří taky tvrdí, že jsme se právě tímhle změnily z tzv. parlamentní republiky spíše na polopresidentskou…
        Ale podrobněji jak je to u nás a jak pro srovnání na Slovensku, to je snadno dohledatelné…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama