Už druhý měsíc se desítky tisíc Slováků pravidelně scházejí na náměstích měst a demonstrují „za slušné Slovensko“. Protesty, které donutily k demisi dlouholetého premiéra Roberta Fica, mají odezvu i v zahraničí v čele s Českem, kde žije silná slovenská komunita. „Měla by demonstrovat celá střední Evropa,“ míní organizátor pražských protestů Samuel Zubo.

Protesty za změnu politických poměrů na Slovensku se konají pod sochou svatého Václava v centru Prahy; organizuje je spolek Pražská kaviareň.

Předseda spolku Samuel Zubo v rozhovoru pro HlídacíPes.org vysvětluje, že hlavním tématem protestů je pro Slováky aktuálně znovuzískání důvěry v policii. A že únorová vražda investigativního reportéra Jána Kuciaka a jeho přítelkyně byla ventilem dlouhodobé nespokojenosti.

„Česko je podle mě pořád právní stát. Policie je ta, která lidem pomáhá. Policii na Slovensku lidé nedůvěřují, ani té dopravní, je to katastrofa. Když nevěříte policii, nemůžete věřit ani státu,“ říká Zubo.

Hlavně nezávislou policii

Robert Fico byl premiérem s přestávkou asi deset let a přežil opravdu leccos. Ještě je brzo na to definitivně ho politicky odepisovat, ale svou funkci nakonec musel opustit. Proč ale až teď?

Dokázali jsme roky snášet to, že se Slovensko rozkrádalo. Lidi na venkově si řeší svoje problémy, jak vyžít z výplaty, a Bratislava je jim hodně vzdálená, takže si věci leckdy nespojují s politikou, a proto tolik věcí vládě procházelo. Slováci jsou zvyklí vydržet hodně, ale když už jim začali zabíjet děti, řekli si, že to už je konec a musí jít do ulic.

Těch věcí, které si říkaly o veřejný protest, bylo ale na Slovensku hodně. Kauza Hedvigy Malinové (slovenská Maďarka, kterou expremiér Fico s exministrem vnitra Kaliňákem v roce 2006 obvinili, že si vymyslela své fyzické napadení, pozn. red.) nebo vražda prominentního právníka Ernesta Valka v roce 2010. Proč vyšla veřejnost ven v takové míře až teď?

Organizátor protestů Za slušné Slovensko Samuel Zubo

Ján Kuciak se snažil objasňovat propojení mafie s vládními špičkami. Jeho vražda je útok na svobodu slova, na samotný stát.

Dá se říct, že vražda novináře Kuciaka byl ventil nespokojenosti, a ne její příčina?

Ta nespokojenost je velmi dlouhodobá. Je zvláštní, že to, co se nepovedlo během skoro tří volebních období – tedy aby skončili nedůvěryhodný premiér s ministrem vnitra – se teď povedlo za nějaké dva týdny. Prostě když se lidé dají dohromady a něco velmi silně požadují, politici na to musí reagovat.

Premiér Fico odstoupil, jeho ministr vnitra taky, předsedou strany je ale Fico dál. Nejpozději za dva roky mají být na Slovensku znovu volby. Nebojíte se, že je Ficův SMER vyhraje, a vrátí se zpátky?

Myslím, že jsme vyhráli dvě bitvy v tom velkém boji. Ale vlastně i další – třeba šéf protikorupční Národní kriminální agentury musel také odstoupit. Speciální prokurátor Kováčik také už dříve prohlásil, že zřejmě nevydrží do konce funkčního období. Ty věci se dějí z hodiny na hodinu.

Takže se postupně mění i požadavky účastníků demonstrací? Vláda na Slovensku už prošla obměnou, co je vaším hlavním cílem teď? Odchod policejního prezidenta Tibora Gašpara?

Tou ústřední myšlenkou je odpolitizovat policii. Máme policejního prezidenta přímo podřízeného ministrovi vnitra. Navíc je Gašpar dlouhodobě považovaný za „zametače kauz“. Za něj jsme se nedozvěděli ani jak to bylo s Gorilou (korupční skandál z roku 2012, podle kterého měla kdysi finanční skupina Penta uplácet slovenské politiky i státní úředníky, pozn. red.), ani jak to bylo s Bašternákem (kauza poslední Ficovy vlády – exministr vnitra Kaliňák byl podezřelý, že policie pod jeho vedením kryla daňové podvody podnikatele Ladislava Bašternáka, pozn.red.). Ty kauzy tam stojí, vyhnívají.

Proto chceme důvěryhodnou policii, která bude nezávislá, chceme policejní inspekci, která bude nezávislá a nebude pod tím stejným ministrem vnitra, a chceme nezávislou prokuraturu, která bude jednat. Třeba generální prokurátor by měl být mnohem samostatnější a neměl by podléhat politickým tlakům, tak jako je to dnes.

Český hazard s občanskou energií

V Česku žijete 11 let. Jak ve vašich očích vychází Česká republika ze srovnání se Slovenskem?

Česko je podle mě pořád právní stát. Policie je ta, která lidem pomáhá. Včera mi jeden policista na Václavském náměstí vynadal, protože jsem nedal přednost a on se lekl, že mu nabourám dodávku, ale nedal mi ani pokutu. A to je obrovský rozdíl oproti Slovensku. Když v Česku narazím na policistu, on se snaží být vlídný, pochopit, proč jsem to či ono udělal, zvážit, jestli a jak moc je to, co se stalo, nebezpečné, a teprve až pak řeší pokutu. U nás je to přesně naopak. Policii na Slovensku lidé nevěří, ani té dopravní, je to katastrofa. Když nevěříte policii, nemůžete věřit ani státu.

Zmiňoval jste vyšetřování kauzy Gorila, které nevedlo ke hmatatelným výsledkům. Před šesti lety se na Slovensku kvůli téhle aféře hromadně protestovalo i v třeskutých mrazech, nakonec ale odpor veřejnosti poměrně rychle zeslábl. Vaše protesty trvají už skoro dva měsíce a nezdá se, že by výrazně ochabovaly. Čím to?

Podle mě je to tím, že občanská společnost dozrává. Gorila nás naučila, že když má každý svou představu, úplně se to roztříští. Když není, kdo by sjednocoval, tak to nemůže skončit dobře. Na Gorilu navázaly protikorupční pochody studentů, kteří už měli jasné požadavky. Ale bohužel to všechno bylo postavené na pár lidech z Bratislavy, nestalo se to celoslovenským protestem.

Slovensko se na pár týdnů dostalo i na přední strany světových novin. Kuciakovu práci převzal mezinárodní tým investigativních novinářů. Nebojíte se, co bude, až světla zhasnou a kamery se zas otočí jinam? Tak to totiž se Slovenskem často bývá, třeba po zvolení fašisty Mariana Kotleby hejtmanem v roce 2013 si po úvodním šoku svět Slovenska zas celkem dlouho nevšímal…

Ty dřívější protesty na Slovensku skončily v nějaké fázi proto, že už je jejich organizátoři neuměli posunout dál. A pak už ani média neměla o čem psát. Vidím to teď i v Česku. Na některých demonstracích se sejdou i tisíce lidí, ale jen se křičí, bez řečníků. Já kdybych byl Babišem, tak tyhle demonstrace sám pořádám, takové, na kterých se nebude nic žádat, jen křičet „Zemane, už jdeme!“. Pak se přijde před Hrad a akce se ukončí. To je hazard s občanskou energií.

Co tedy plánujete dál, abyste nedopadli stejně jako organizátoři protestů před vámi?

Vytváříme občanskou platformu Za slušné Slovensko. Řekli jsme si, že nebudeme politickou stranou, tak abychom mohli vytvářet tlak na vládu i na opozici. Chceme ale třeba přinášet konkrétní návrhy zákonů.

Slovenské protesty po vraždě Jána Kuciaka se trochu protly s těmi českými, které míří hlavně proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi kvůli jeho trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo a dalším aférám. Dává smysl, aby se na jednom protestu skandovalo proti Ficovi i proti Babišovi? Jsou oba projevem té stejné nemocné politiky, jen každý v jiném státě?

Já myslím, že tyhle protesty by dokonce měly mít středoevropský charakter, protože je tu víc zemí, které řeší problém s „ukradeným státem“. Tyhle obavy bychom měli navzájem sdílet, aby si toho všiml i Západ. Pro nás je hodně důležité, jak se zahraničí dívá na události na Slovensku, protože jestli něco naše politiky opravdu štve, je to, když přijedou do Bruselu a tam se na ně dívají jako na nedůvěryhodné partnery.

My jako organizátoři „slovenských protestů v zahraničí“ připravujeme dopis pro všechny europoslance, protože se v Evropském parlamentu bude projednávat vyšetřování Kuciakovy vraždy. Chceme taky, aby si europarlament posvítil na hospodaření s evropskými dotacemi na Slovensku.