Komunisti 40 let vtloukali lidem do hlavy, že není větších bojovníků proti nacistům nad stoupence rudé barvy, srpů a kladiv. Že není větších protikladů. Extrémy se však zjevně tak odpuzují, až se na konci kruhu jejich cesty protnou…  

• Unikátní projekt evropského dosahu publikoval v končícím týdnu na serveru HlídacíPes.org datový analytik a politolog Kamil Gregor.  Vizualizace historických dat ukazuje, jak hlasovali Joseph Goebbles, Hermann Göring či Wilhelm Frick a kdo s kým vládl v Říšském sněmu těsně před nástupem Hitlera k moci. Je ironické, že ačkoli nacisté a komunisté byli doslova smrtelnými nepřáteli, v parlamentu hlasovali ke konci demokratické republiky stále více a více společně: Unikátní vizualizace: Nacisté a komunisté hlasovali v parlamentu tzv. Výmarské republiky společně.

• Gregorův objev vzbudil na našich stránkách i sociálních sítích vášnivou diskuzi s mnoha fér i nefér historickými odkazy. Jak daleko za hranice nevkusu se dá zajít při surfování na retrovlně vzpomínek na dobu nesvobody? Časopis státních Českých drah se vydal za akceptovatelnou hranici. V zářijovém čísle vyšla pětistrana sestavená z fotografií, ukázek z dobového tisku a vzpomínky čtenáře na Jednotná zemědělská družstva, jednu z nejtemnějších kapitol českého venkova. Více v materiálu Další oslava nucené kolektivizace. Časopis Českých drah vzpomínal se svými čtenáři na JZD. A reakce? Lidé mapující komunistickou nesvobodu byli přístupem redakce časopisu pobouřeni, stejně tak i potomci násilně „rozkulačených“ sedláků. A vedení státních drah si umylo ruce: Retro téma o JZD v časopise Českých drah: Sedláci ho kritizují, podle vedení drah bylo vyvážené.

• HlídacíPes.org si zakládá na věcném, analytickém přístupu. A snažíme se maximálně dbát na přísných žurnalistických standardech. To se kolegům z jiných médií ne úplně dařilo v kauze nazvané „děti Michalákové“. O tom ostatně psal člen správní rady Ústavu nezávislé žurnalistiky Aleš Rozehnal již v únoru  Odebírání dětí v Norsku. Česká média selhávají. Další kolo vášní se roztočilo po verdiktu, který matce oba syny vzal. Emoce planou pouze na české straně, upozornil náš šéfredaktor Robert Břešťan, který tento týden pobýval v Norsku. A přidal i vysvětlení proč, přičemž v mnohém dal zapravdu únorovému článku právníka Rozehnala: Reakce na kauzu Michaláková: V Česku silná slova, v Norsku naprosté ticho.

• Emoce a kritiku budí i snaha Maďarska bránit silou svoje (a schengenské) hranice. Bezpečnostní expert Tomáš Pojar v rozhovoru pro DVTV označil tuto kritiku za skandální. I on byl na sociálních sítích následně částí diskutérů ostře kritizován. Jak je to tedy se Schengenskou dohodou a ochranou vnějších hranic Evropy? Aleš Rozehnal: Ostnaté dráty? Maďarsko má povinnost bránit schengenské hranice.
  

• A trocha odlehčení na závěr. Po ranní zmínce na svém twitterovém účtu, že si nejmenované médium zadalo výrobu kompromitující fotomontáže, přišel ministr vnitra Milan Chovanec v pondělí odpoledne s detaily „závažného obvinění“. Více zde: Ministr Chovanec zveřejnil fotku, jež ho měla kompromitovat.

Follow @onneumann