Když Havel podal demisi. V tradici selhávání intelektuálů stále pokračujeme
KOMENTÁŘ. Německo-britský sociolog Ralf Dahrendorf předpověděl v roce 1990, že postkomunistické země budou muset 60 let pracovat na tom, aby dospěly do stavu normálních stabilních institucí. Měli bychom mít před sebou tedy ještě 24 let zkoušení a mýlení se.
Na podzim 2025 vyšla v Česku kniha Národ sobě. České průšvihy 1989–2024. V něm část autorů, přímých aktérů „sametové“ či „něžné“ revoluce, sebekriticky analyzuje počátek a následky toho, co se koncem roku 1989 událo v naší zemi.
Je to neveselé čtení. Hned od začátku. Úvodní kapitole dal jeden z aktérů, Petr Pithart trefný titul, s prominutím, „Jak se to posíralo“. Na Slovensku nám podobné kritické sebeanalýzy zatím chybějí.
Už roky třeba čekáme, jak dopadne trapný soudní proces, v němž jeden z aktérů našeho Listopadu zažaloval svého spolubojovníka z falešného výkladu událostí.
Morální páteř země
Ve své knize „Přírodopis komunismu: Anatomie jedné utopie“ jsem napsal, že komunistické režimy v Evropě skončily implozí, tedy vyčerpáním toho, co zdědily, a sebedestrukcí.
V Československu byla komunistická strana zodpovědná za zničení ekonomické vyspělosti země a zlikvidování její demokracie.
Morální páteř země narušil už v roce 1938 mnichovský diktát a selhání prezidenta Edvarda Beneše, později ji fatálně pokřivila, po okupaci v roce 1968 ruskou armádou, husákovská „normalizace“.
Ta začala prověrkami skoro všech dospělých obyvatel, v nichž se většina musela ohnout a lhát.
Ukončena byla v listopadu 1989 dvěma protestními hnutími, Občanským fórem v Čechách a na Moravě a Veřejností proti násilí na Slovensku, které spustily masové manifestace proti zchátralému komunistickému režimu.
Protesty paralyzovaly mocipány; k smrti vystrašení komunisté byli ochotni vzdát se moci a jednat s představiteli obou protestních hnutí.
Ti však nebyli připraveni ujmout se moci, prý po ní ani netoužili a chtěli ji jen kontrolovat. Až na jednu výjimku.
Dne 15. prosince 1989 došlo k utajenému setkání mezi komunistickým politikem Mariánem Čalfou a vedoucím představitelem Občanského fóra, disidentským intelektuálem Václavem Havlem.
Špatně zapnutý knoflík
Je třeba připomenout, že pět dní předtím, 10. prosince, podal demisi komunistický prezident Gustáv Husák, první Slovák na trůnu českých králů, a o tento post okamžitě projevil zájem jiný Slovák, Alexander Dubček, komunista postižený husákovskými čistkami. (Čalfa sám byl třetím Slovákem v této hře.)
Z „rodné“ strany vykopnutí „zrádci“ se tehdy nazývali osmašedesátníci. V roce 2016 jiný osmašedesátník, publicista Boris Zala přišel s hypotézou, že Husákovi a jeho druhům šlo o to „zabránit Dubčekovi a jeho okruhu, aby se osmašedesátníci stali dominantní. Z nich měli komunisté větší strach než z disidentů, obávali se přímé pomsty“.
Čalfa nabídl Havlovi, že přesvědčí poslance Federálního shromáždění, aby ještě koncem prosince zvolili Havla prezidentem republiky, a ten by jako nová hlava státu mohl 1. ledna 1990 pronést svůj novoroční projev o návratu demokracie.
Myslím si, že pro Havla, autora působivých esejistických textů a divadelních her, vidina, že na Nový rok dramaticky promluví k občanům, mohla rozhodnout o tom, proč Čalfův návrh přijal. A tak 29. prosince byl Havel jednomyslně zvolen Federálním shromážděním, jemuž dominovali vystrašení komunisté, prezidentem Československa.
Ve svém slavném novoročním projevu pak řekl: „Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal.“
Intelektuál, který hlásal potřebu „života v pravdě“, však zahájil svou kariéru politika zákulisní dohodou s komunistickým funkcionářem.
Znovuvybudování státu jsme tedy i my začali tímto aktem: první knoflík na novém obleku jsme si špatně zapnuli.
Pak už se nedalo uvažovat o tom, aby ti, kdo byli zodpovědní za porušování zákonů a za „normalizaci“, byli potrestáni a aby komunistická strana byla prohlášena za zločineckou organizaci a zakázána. Potrestán nebyl nikdo.
A z obnoveného kapitalismu nejvíce profitovali lidé, kteří byli za komunismu privilegovaní jako příslušníci komunistické nomenklatury.
Šikovný Čalfův tah by určitě vysoce ocenili i slavní znalci politické strategie v minulosti, Niccolo Machiavelli i Winston Churchill.
Havel se vynoří z bazénu
Když v roce 1992 politici Václav Klaus a Vladimír Mečiar připravili rozpad Československa, Havel jako prezident mohl překazit nelegitimní demontáž státu referendem.
V projevu ve Federálním shromáždění 25. června řekl: „Řekl jsem vícekrát, že své spoluobčany opustit nemíním. Svoje služby jim tedy nabízím i nadále. Pokud existuje federace, nevím, proč bych jí i nadále nenabízel službu v duchu ideálů, v něž věřím.“
Ale když v prezidentských volbách 3. července nebyl znovuzvolen pro odpor slovenských poslanců ve Federálním shromáždění a když Slovenská národní rada přijala 17. července deklaraci o svrchovanosti, Havel zareagoval emotivně.
Dne 20. července 1992 – brzy to bude 34 let – abdikoval na funkci prezidenta, čímž ztratil i možnost prosadit referendum. Ne sami občané, ale jimi zvolení zástupci, rozhodli o rozbití státu.
Domnívám se, že prezident Václav Havel i proto představuje v dějinách Československa podobnou komplikovanou osobnost, jakou byl prezident Edvard Beneš. Krátce před svou smrtí si to Havel možná i uvědomoval.
Vždyť jak jinak vysvětlit zakončení jeho filmu Odcházení, který měl premiéru 24. března 2011?
Jde o fiktivní příběh s herci ve fiktivních rolích o krachu jednoho fiktivního politika. V závěrečné scéně filmu však sledujeme bazén, kolem kterého stojí protagonisté filmu, a z bazénu se neočekávaně náhle vynoří sám reálný Václav Havel v promočeném a zmačkaném večerním obleku.
Z vlasů a tváře mu stékají proudy vody a zřejmě ironicky deklamuje své slavné heslo: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ a zase se ponoří. Velká lítost na mě padla, když jsem film dokoukal.
V dubnu 2011 publicista Jan Čulík komentoval závěr filmu takto: „Ironickou citací svého nyní tak často vysmívaného výroku z doby demokratické revoluce v listopadu 1989 Havel přiznává: Byl jsem naivní hlupák. Myslel jsem, že vedu svou zemi do svobody. Podcenil jsem a neznal jsem, co všechno a jak hluboce dokáže zpotvořit lidská přirozenost, má-li k tomu příležitost. Nevěděl jsem, že lidem jde jen o majetek a moc. Aspoň těm, s nimiž jsem se setkával ve vlivných kruzích. To, co jsme z této země za dvacet let udělali, je děsné. Za to se hluboce omlouvám, nevěděl jsem, že to tak dopadne. Je to testament opravdu tragický.“
Osobně to vidím velmi podobně.
Experimentální laboratoř světa
Od nepaměti byla lidská společenství udržována dvěma typy moci: mocí materiální a mocí duchovní, symbolickou.
V primitivních společenstvích moc materiální měli náčelníci a duchovní šamani. V pokročilých společenstvích funkci náčelníků plnili politici a funkci šamanů kněží a stále více i sekulární intelektuálové. Tyto funkce jsou rozdílné a nelze je směšovat ani zaměňovat.
Nositelé duchovní moci budovali a upevňovali to, co nazýváme spirituální základy společnosti. Ty zajišťovaly stabilitu společnosti.
Žijeme v době, kdy se tyto spirituální základy ve velké části světa oslabují, či přímo rozpadají. Role intelektuálů se stává o to důležitější.
A naše dvě malé země, pahýlky Masarykova Československa, jsou historicky miniaturními experimentálními laboratořemi světa.
Můžeme jen se smutkem a obavami sledovat, jak se v našich (a mnoha dalších) zemích otřásají základy demokratické společnosti pod tlakem agresivní politické moci. A intelektuálové a vzdělanci k tomu opět nedokážou vytvářet adekvátní protiváhu.
Autor vystudoval biochemii na Karlově univerzitě v Praze. Po pádu komunismu byl ministrem školství, mládeže a sportu vlády SR (1989–1990) a velvyslancem Československa při UNESCO v Paříži (1990–1991). Od roku 1995 je zahraničním členem Učené společnosti ČR. Je emeritním profesorem Univerzity Komenského.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
65 komentářů
A vy znáte nějakou komunistickou zemi (s dosti specifickou vyjímlkou Rumunska) kde byli bývalí funkcionáři potrestáni a komunistická strana postavena mimo zákon….V takovém Polsku a Maďarsku se přejmwnovali na socialisty (přičemž část ortodoxních měla svou stranu dál) a jelo se dál….Takže specificky mluvit o nějaké první „chybě“ (i když první volba Havla zajisté nebyla něčím, nad čím bychom měli plesat) asi nemá moc smysl…
Že o tom mluvíme, ona se stejně, ta československá totalitní komunistická strana sama sebe zrušila v roce 1990. Takže z pohledu tehdejších „orgánů“ nebylo co řešit.
A že vznikla úplně nová, levicová KSČM, která si to „komunistická nechala ve jménu“..
A že tedy mluvíme o trestání bývalých funkcionářů /té bývalé KSČ), tak si jednak připomeňme, že ty procesy se skutečnými totalitní zločinci se pak stejně potom konaly a konají dodnes sice s velikým mediálním ohlasem, ale naprosto mizivým efektem spravedlnosti . (až tak že odsouzené Brožové-Polednové, musel dát prezident Klaus z útrpnosti milost)
Popřípadě, ten trest který vymyslela Fialová vláda, že těm bývalým funkcionářům sniží dnešní důchody, tak to už je skutečně bizár…
Sametová revoluce byla revolucí zapomnění. To je pravda. Na druhou stranu, díky tomu se přerušil řetězec napravování minulosti, které bylo nutné po dvaceti letech opět napravovat.
Je pravda, že Havel byl na začátku roku 1990 naivní hlupák. Na rozdíl od mnoha jiných se ale dokázal rychle učit. V roce 1992 pochopil, že udržovat Československo na kapačkách nemá cenu. Jak je vidět, některým jeho kritikům to nedošlo dodnes. A to, co pomohl udělat z této země, po dvaceti letech vůbec nebylo děsné. Osobně si myslím, že ani Jan Čulík by už dnes nebyl tak kritický. Protože jeho Británie dnes vypadá rozhodně tragičtěji.
Tedy, dovolil bych si protestovat proti větě „.. se přerušil řetězec napravování minulosti, které bylo nutné po dvaceti letech opět napravovat.
To je na tom tom právě to složité, protože to koliduje s právním principem „retro non agit“, tedy že právo nepůsobí zpětně.
Jinak řečeno, jestli byly ty činy legální podle komunistických zákonů, tak potom už polistopadový režim, se svými novými zákony, je nemohl zpětně trestat. /Někdy to šlo, pokud pachatel porušil i ty komunistické, ale těch nebylo tolik/.
Resp. tedy „obecně“ se to připouští, ve zcela mimořádných případech, (doslova tak jednou za století) pokud je ta -politická změna- natolik závažná, že.Ovšem, potom je to zcela na politické moci vlády, která tímto na svou politickou zodpovědnost omezí tu soudcovsko – právní a nařídí „a stejně ty lumpy potrestejte“.
K čemuž se tedy pochopitelně ta polistopadová, posametová? havlovská politika neodvážila..
To je bohužel velmi přesná analýza naší minulosti, přitomnosti a našich netadostných vyhlídek. Protože jde janozřivý pohled, který si nic nenalhává, jen málokdo mu uvěří…
1918, 1938, 1945, 1968, 1990.
Ono nešlo jen o právo. Pokud máte moc, můžete mnoha dobu nechápajícím lidem zkomplikovat život, aniž byste je museli zavřít.
No raději bych zůstal jen u hodnocení polistopadovych vlád, které jak se deklaruje ústavni práva občanů dodržují. Ale jistě že i tak, mohou zcela legitimě, jen z výkonu své moci řadě občanů ten život ztrpčovat. To je právě to čemu se říká politická zodpovědnost vlády, a ani US toto nepovažuje za protiústavní.
Jenže kdyby to, co uvádíte, platilo, nemohl by proběhnout Norimberský proces. Komunistická ideologie měla být, podobně jako nacistická, prohlášena za zločinnou a nelegální, a pak se mělo trestat. Velmi tvrdě.
Po bitvě je každý generálem. I autor článku Ladislav Kováč. Do současné situace se Češi a Slováci dostali sami svojí hloupostí. Jistě i Václav Havel se dopouštěl chyb, tak jako každý člověk, ale vinu za současný stav na Václava Havla neházejte Ladislave Kováči. Dost na tom, že na něj lidé tehdy po sametové revoluci v Bratislavě házeli vajíčka.
… a právě, Skeptiku, po těch vajíčkách na Slovensku Havel „procitl“ – a možná jich tehdy bylo málo, proto tedy to referendum nevyhlásil, protože si spočítal (nebo mu to bylo poradci řečeno), že může být raději kingem doma, než pro případné další pokračování federace, kde by ve slovenské části FS neprošel ani za 50 let… Jeho kolegiální disidentík na Slovensku Ferko Mikloško o něm prohlásil, že „on (Havel) Slovensku vůbec nerozuměl (což bylo podobné i tady, ale to by bylo na jinou diskusi)…“. Jemu tedy ten rozpad federace naprosto vyhovoval, protože jako prezident ČSFR to nebylo vůbec na vyznamenání, v čemž ale pokračoval mnohdy i tady už v ČR…
Kladl jsen si otázku, zda trpíte stařeckou demencí nebo chorobnou prolhaností josefové. Vypadá to však, že se někdo tím vajíčkem trefil ninimálně do hlavy toho josefa, který má právě směnu. Pštrosím.
… tak Skeptiku, ani jedno (ta demence), ani druhé (ta prolhanost) a ani třetí (to kdybyste mi dával ještě další přídomek)… A tedy v čem se pletu v hodnocení VH ? Snad jedině v tom, že VH vždy zázračně ožil když byly USAválky.. On tedy musel litovat, že USAválka ve Vietnamu skončila dříve, než mu začala funkce… To by šéf nynějšího ÚSTRu akad.Kudrna mohl zkoumat přínosy, které by se projevily v medailích za III.odboj…
To pštrosí vejce muselo být hodně velké.
tak Skeptiku, já tedy pamatuji z mé minulé praxe pštrosí vejce jako dobré jídlo, které uměly velice chutně připravit bývalé spolupracovnice v kuchyni, kde jsem také chvíli šéfoval.. Máte asi podobné zkušenosti, když ty pštrosí vejce jste zmínil…
pro josef 21. 7. 2026 (7:15)
josefové, jsem tu jeden z posledních, ne-li vůbec ten poslední, kdo na diskuzích HP ještě reagoval na vaše nehorázné bláboly. To jste opravdu tak natvrdlí a hloupí, že nejste schopni pochopit, že už i mě to stejně jako ty ostatní diskutující přestalo bavit a poslal jsem vás právě do p….. ?
skeptiku, jaké bláboly ? Já jsem jen v podstatě ocitoval pasáž z knihy Havel, kterou o něm napsal jeho věrný poddaný v první fázi ještě za ČSFR… A právě vy rád – a dogmaticky svým způsobem, se vyžíváte v různých knihách (skutečných, nebo elektronických), které potom nabízíte všem, kteří ty vaše příspěvky čtou – což tedy dělám rád i já, ale bez těch knih… Jestli tedy píše Žantovský o Havlovi bláboly ? No tak to by mě asi vůbec nenapadlo, že to může být blábol… To byste měl názor na VH asi jako já – tedy byli bychom v jedné skupině, což by mě ještě před chvílí vůbec nenapadlo, že letitý urputný a zatvrzelý protipól může mít podobné názory…Pro mě tedy překvapení neskutečné… No ale i Petr Pavel se také obrátil ze šavla na pavla…
Problém je v tom, že jste to, co píše Žantovský, vytrhl z kontextu…
Ostatně, děláte to tak často…
… no to ani zdaleka, protože jsem se ho konkrétně na ty pasáže z knihy ptal… Pro takového skeptika jsem uváděl z knihy i stránky, odstavce, háčky a čárky, tedy klidně si i vy zopakujte…
To, že jste funkčně negramotný a kontext nechápete ještě neznamená, že to tak mají všichni…
….ha, ha, ha…. Pokud byste tu knihu četl, tak na té stránce skončení zbrojní výroby u nás – tedy přesněji na Slovensku, ten Žantovský tam píše, že Havel to bral jako jeho (nehmotný) „osobní vklad do éry nové republiky pro svět… Tedy chtěl se „pasovat“ na poloboha – což ale pak tou bezmeznou podporou všech USA válek zoufale poškodil (tedy jen pro někoho, někdo mu i tleskal -třeba Donald Rumsfeld a podobní..). Doma ale nebyl prrrorrrokem – což on cítil a věděl…
Četl jsem ji, mám ji v knihovně…
…tak si přečtěte na straně 418 v předposledním odstavci předposlední a poslední větu, kde se uvádí …“motivy …“ a to pak pokračuje v dalším odstavci i na straně 419, kde ten Žantovský už popisuje faktický utrum idejí Václava Havla, protože Slovensko ty jeho idey nezaujaly a byly skoro přímo škodlivé…
Že Václav Havel Slovensku nerozuměl, jsem četl a slyšel vícekrát. Tito kritici bohužel nikdy nevysvětlili, jaké bylo to správně pochopené Slovensko a jak by vypadalo jeho soužití s Čechy.
.. tak si třeba přečtěte knihu Havel od Michaela Žantovského – tedy celou ne, protože to byste asi nevydržel, ale stačí stačí strana 418 a dále, kde se tedy píše o zbrojní výrobě na Slovensku a tam ten Migueli Žantovský píše zhruba to : -nešťastné bylo, že Havel nevzal v úvahu národní (=slovenský) aspekt, že velká zbrojního průmyslu byla na Slovensku, který některým částem Slovenska přinesl určitý blahobyt, aby pak následný konec prosperity prudce rostoucí nezaměstnanost přičítali mnozí Havlovu morálnímu gestu…(tím se ovšem nenajedli, ale Havel „ano“, protože ten byl na západě chválen.. A také (nejen) tímto VH začal být na Slovensku nepopulární…;
– další lapsus VH byl třeba hned z počátku r. 1990 o změně názvu republiky, ačkoli byl varován mnoha odborníky, že to nemusí dobře dopadnout – což se pak potvrdilo.;
To byly jen dvě ukázky něčeho, co potom Ferko Mikloško popísal, že VH Slovensku nerozuměl… Pro něj (VH) pak bylo lepší stáhnout krovky a čekat až se republika rozpadne a on se bude opět hrdě hlásit do jejího čela – což se mu podařilo, protože od počátku r. 1993 měla ČR jiné starosti než měl VH (třeba odluka měny), aby tedy VH v březnu 1993 se neochvějně hlásil, že „jsem opět zde a připraven…“ A soužití Slovenska s Čechy bylo po r.1989 do té míry možné, že tedy se neměly dělat „hodnotové lapsy“ – a na ně byl VH přímo vysazen a konal je…
Zbrojní průmysl na Slovensku neskončil z vůle Havla, ale protože ztratil odbyt, troubo…
no je pravda,že o útlumu zbrojní výroby rozhodla ještě vláda ČSSR.. – To ale by neznamenalo, že ty fabriky – které by to omezení zbrojní výroby postihlo, že by neměly další jiný výrobní program… Tím ale , že „přišla“ revoluce, tak „záchrana“ zbrojních fabrik šla k ledu a Václav Havel se do světa prsil, že je to jeho zásluha.. No a jak se uvádí v té knize knize Havel(od žantovského), tak ČSSR bylo v rámci zbrojní výroby v rámci světa asi na 6.místě… Tedy odbyt se neztratil, pouze některé státy platily za něj hůře – což tedy neznamenalo újmu podniků, protože jim ten vývoz ven zaplatil stát, který ale pak měl problém ty peníze z ciziny dostat… Proto tedy vláda ČSSR rozhodla o útlumu zbrojní výroby.. Přečtěte si tu knihu, kde ten Žantovský tam přímo píše, že „to byl vklad Václava Havla světu do nové éry republiky“ – což ale se jemu vrátilo v té jeho neoblibě….
Oblíbený politik, tedy populista, je celkem k ničemu, Svět vždy posouvali k lepšímu politici s vizí…
… ale Havel byl státník – tedy byl prezidentem státu, který ale rád překračoval své pravomoce a byla z toho šlamastyka – viz jeho podpis dopisu, kterým pak začala válka v Iráku… Že v této válce bylo zabito až 500 tis. občanů Iráku mu pak vůbec nevadilo, protože on se cítil být stále „doyenem“ lidských práv ( a USA válek také).. Jeho „legendární“ výrok byl pro tuto válku v Iráku, že „zlo musí být potlačeno v počátku…“. – jakoby tam je teď dobrrro „a la Havel“, že ?
Žvaníte…
no obecně u nás, když jsme parlamentní republikou, tak prezident zastupuje stát navenek – a je tedy státník.. A to je třeba rozlišovat i nyní, kdy je tady „mela“ Pavel versus Babiš… Dovzdělejte se…
Že bych doporučil. stačí si přečíst tady na HP starší články ze vzpomínek pana Pitharta, ze kterých vyplývá že Havel skutečně Slovákům nerozuměl.
Co je horšího, jak se tam dá docist taky, Havel nerozuměl pořádně ani Čechům, on byl zkrátka elitarsky úplně jinde.
No jasně, Havel byl totiž divnej a elitář, nechal se opakovaně zavřít z důvodu svědomí a vlastenectví, odmítl kolaborovat s totalitní mocí a mít se tak elitně dobře, říkal věci, co lidi nechtěli slyšet…
Oč lepší je třeba takový lidový miliardář Babiš, který výhradně říká jen to, co lidé slyšet chtějí a má na to celý tým, aby mu to zjišťoval… Eh…
pro Skrbek David 23/7 – tak si přečtěte třeba „Dopisy Olze“, které vyšly knižně po r.1990 v rámci boomu Václava Havla (VH) (myslím jako skriptové vydání) – což byl souhrn dopisů, které VH psal jeho ženě Olze z bas… On tam mj. také píše, že chce po Olze, aby mu příště přinesla sardelová očka (možná něco podobného, už si to přesně nepamatuji, ale skeptik mě určitě doplní a zpraží zároveň, možná se tedy pletu s názvem), protože si tam v base udělají piknik…. A jinak k těm jeho „dílům a veledílům“ VH, no nevím jestli by z nich zbohatl i kdyby je ten minulý režim dával jako povinnou četbu.. To právě byla základní chyba minulého režimu, že ta díla a veledíla VH nedal v pléd lidu, který by tu plytkost díl a veledíl VH určitě prokoukl – a nepotřeboval by tak číst mezi řádky, že jaký on ten VH je vlastně zneuznaný gényjus… Na to pak minulý režim doplatil…
Tvl, pepo, víte proč si mohl V.H. dovolit sardelová očka s kapari z Tuzexu?
Protože dostával tantiémy ve valutách, které mu totalitní moc povinně ve velmi nevýhodném kurzu, protože na černém trhu, který v každé totalitě kvete, by dostal čtyřikrát víc, převedla na bony… Ale i tak to byly poměrně slušné peníze…
A víte zač ty tantiémy dostával? Nu za ty plytké hry, které se tenkrát v demokratickém světě poměrně hojně adaptovaly a hrály…
Byli to tenkrát na Západě v těch divadlech ale hlupáci, že?
Ale to jen proto, že vás neznali a nemohli si přečíst vaši vyčerpávající recenzi na dílo V. H…
Na stráž, soudruhu josefe…
Mimochodem, josefe, tímto komentářem jste opět naprosto jasně prokázal, že jste si sice něco přečetl, dokonce i částečně zapamatoval, ale nepochopil zhola nic.
A víte proč? Protože nemáte dostatečné penzum vědomostí a znalostí, abyste dokázal přečtené zpracovat a zapojit do kontextu dalších informací tak, aby vám dávaly ucelený a logický obraz.
A popravdě, josefe, strašně se tím zesměšňujete…
tak ten můj příspěvek nebyl primárně o sardelových očcích a následných picnicích – to byla pouze zmínka (asi) o úrovni tehdejšího (ích) „pobytu“(ů) Václava Havla v basách, byť každý den v base asi není příjemný pro nikoho.. Že tedy vy ty sardelová očka z Tuzexu jste si vypíchl, tak to svědčí o zoufalém nepochopení… Tehdy Václav Havel – jako úhlavní nepřítel režimu (byli ale i jiní disidenti, kteří seděli delší dobu než VH), mohl přece dostat třeba basu na dobývání kamene, nebo uran, nebo „bižuterii“ v Minkovicích, aj. – to ale mu režim neudělil, že ? A peníze z ciziny dostávali i jiné občané ČSSR, kterým režim to také převáděl na bony – tedy ani tady nebyl Václav Havel „unykát“. A ty peníze z ciziny byly – a předpokládám, že jsou i teď, protože přece se stále stojí fronty na jeho představení a producenti si mnou ruce, že to jsou stále i po smrti kasovní trháky, že ? A to i u nás, že ? Čili převádět můj příspěvek „na bony z tuzexu“, tak to je naprosto mimo, protože já jsem jen uvedl to, že ani ty basy VH nebyly vyčerpávající, protože jak jste i také psal, že on tam „nasazoval své zdraví“, že tedy byl předčasně propuštěn ze zdravotnícch důvodů – silný zápal plic, no tak ale to mu pak stejně nebránilo v tom, že si své zdraví stále i tak ničil pitím a kouřením -a za to režim asi těžko mohl, že ? Václav Havel býval tehdy Západem uváděn jako „vězeň svědomí“ – to byl mj. i v té době takový Nelson Mandela – ale ne u nás po r. 1989, který si odseděl v době apartheidu v JAR 27 let v base na ostrově, aby ten nebyl Západem zdaleka tak vyzdvihován jako VH, který asi ty basy na cca 4,5 roku měl znatelně lepší, když ty pikniky si tam dovolil pořádat…
Opravdu té ostudy ještě nemáte dost, Pepku Vyskoči? A teď zamečte a alou…
no tak to zpochybněte, když máte tolik rozumu, kterého jsem se tady od vás nedočkal… Tak jak se prsíte, tak to musí být zcela jednoduché, že ? Já vám tady uvedu i číslo stránek z knihy o havlovi -a vy napíšete, že žvaním.. Vy máte utkvělou představu, že pravdu (nejen o havlovi) máte jen vy – aby tedy i on o té své pravdě někdy pochyboval.. A když už uvádíte pepka vyskoče, no tak jemu ten Flanderka nakázal, že co má mluvit až vyleze ze strážnice – a to by se vám hodilo, aby to bylo podle vašeho (mdlého) rozumu…
pane Josef, co jste tím celým vaším výstupem o V.H. vlastně chtěl říct?
pro Jan Veselý 24/7 – já tedy jsem se pokusil zrelativizovat jeho mnohdy zveličovanou „auru“ – kterou tady v míře až až uváděl jistý David Skrbek…Že tedy jeho(VH) mnohá „přehnání“ uvádějí i mnozí jeho nejbližší kamarádi, aby tito různí skrbkové to i přesto zpochybňovali, že tedy „žvaním“ – přitom to byla skoro doslovná citace z těch díl o VH… Já ale apriori nedehonestuji VH, jen některým jeho „proHujerům“ to „jen“ oznamuji, aby to také věděli… Nebo i jinak, že má-li někde VH pomník, ulici, náměstí, apod., že tedy v rámci objektivity by tam měla být i tabulka (y), které by třeba kolemjdoucím okolo sdělily, že „VH podporoval bombardování Jugoslávie, válku v Iráku, aj.“ -což třeba k mnohým – nyní minulým „kontroverzním osobnostem“ rádi dodáváme, příkladů je dost… Čili z mé strany to nebyl vůbec jen negativní výstup o VH, ale jakási relativizace – což píši hned v té první větě…
pane Josef, mne váše komentáře, no .. zaujaly. O Havlovi jsem také něco přečetl, ale ty vaše texty mi smysl moc nedávají.
pro Jan Veselý 25/7 – já vám nevnucuji mé texty, resp.spíše můj náhled na VH.. Já jsem ho prakticky až do revoluce až tak neznal, aby pak po listopadu ´89 se začal VH „objevovat“ skoro jako „spasitel“ . Postupně jsem dospěl k názoru, že co třeba VH prosazoval ještě v disentu – což tedy bylo zveřejněno až po listopadu, jako třeba „denuklearizace“ Evropy v širším slova smyslu, což by byl v první řadě odsun vojsk USA ze stále okupovaného Německa (ale nejen jen toho), tak on od toho najednou upustil – a stal se opakem.. To tedy on musel vnitřně cítit a pak se svým způsobem začal bát vlastních občanů, protože pak už třeba ty kdysi spanilé výjezdy do různých míst republiky zcela ustaly…On se stal brzy po listopadu ´89 loutkou cizích zájmů – což tedy mnoho občanů nemuselo poznat, ale pro ty přemýšlející o jeho „svátosti“, tak jim došlo brzo… Ale tento můj (jen) názor nikomu nevnucuji a klidně si poslechnu od některých argumenty pro jeho „kladné věci“.
Pane Josef, ještě jsem si vzpomněl, že ve Švejkovi ten Flanderka nenakázal Pepku Vyskočovi co má mluvit až vyleze ze strážnice, ale nařídil mu poslouchat a hlásit když někdo řekne, že císař pán je dobytek. Ironií osudu jste to popletl stejně jako ten Pepek Vyskoč.
no ten Pepek Vyskoč mluvit neuměl, on mektal a to byla jeho řeč.. A kdo ho znal, tak mu rozuměl – a to byl třeba i Flanderka a proto ho získal a měl tak kus…
L.Kováč žil a stále žije v paralelní realitě. V 1968 neměl o reformní komouše a Dubčeka zájem nikdo kromě hrstky senilních dědků (v čele s Č.Císařem) z Obrody, všichni bolševici bez rozdílu se za 40 let rudé totality stihli naprosto znemožnit. Rudí staříci z Obrody se strašně moc třásli na to, aby vytvořili vlastní ÚV KSČ, převzali vládu v ČSSR a mohli pokračovat tam, odkud po srpnu 1968 utekli.
V 1989 už nikdo nestál o žádnou versi ÚV KSČ a bolševické diktatury, už i idol reformních komoušů Gorby ztrácel pozice a moc, proto taky v 1988 nechal rozehnat demonstraci v Tbilisi a mladé protestující ženy a dívky umlátit zákopovými lopatami. Na jaře 1989 poslal zase tanky a vojáky na demonstranty ve Vilniusu a v Rize. Kdo by stál o takový „reformní“ režim?
Nemyslím si, že by referendum bylo dobrým řešením. Naopak – vetšina obyvatel zemí Čechy, Morava a Slezsko by byla pro zachování splečného státu, zatímco většina obyvatel Slovenska by byla pro odtržení. Pokud by se počítala prostá většina, zůstal by společný stát a tím pádem i většina problémů, které by situaci jen zhoršovaly. Tehdy jsem byl proti rozdělení. Dnes jsem tomu rád zvláště proto, že zábrana v podobě hranic vstupem obou zemí do EU padla. Takže mít ještě společnou měnu, odpadla by další (i když asi podstatně menší) překážka.
„Společný stát“ znamenal pro Čechy zhruba zachování existující federace, zatímco pro Slováky jakousi velmi volnou konfederaci. V referendu by tudíž Češi a Slováci hlasovali každý o něčem jiném, ačkoli otázka by byla stejná.
Kdesi jsem se dočetl, už si nepamatuji kde, že podle průzkumů veřejného mínění si Slováci představovali společný stát s Čechy asi jako něco na způsob samostatného slovenského státu za české peníze. Je tedy lépe, když se rozpadl, i když jsem to tehdy nechtěl.
tak Skeptiku, vidím vážné nedostatky z minulosti, protože to řekl (zřejmě) MUDr. Mírek Macek… Studujte, abyste nezakrněl…
Já už jsem vás jako zakrnělého jednou do p….. poslal. Jednou to nestačilo.
skeptiku, já jsem vám pouze napověděl, že kdo ten výrok vyřkl – což kupodivu jste neznal, ale jinak chrlíte různé mitrochiny, hešly, snydery, aj. bravurně včetně vydavatelů, roků vydání, překladačů,stránek, odstavců, čárek a háčků… To byla přátelská nápověda – to mi věřte, protože ztratit (asi ne definitivně) takového oponenta, taK to by demokracie nezvratitelně utrpěla…
pro josef 22. 7. 2026 (11:04)
Já jsem vám pouze napověděl, že už jsem vás jednou do p….. poslal, což jste kupodivu nepochopil. Činím tak podruhé.
… tak skeptiku, ztratit takto takového ideového souputníka, tak to by bylo pro demokracii špatné.. Běžte se vyspat a třeba pak budete mít skvělé myšlenky do budoucna… Budoucnost bez skeptiků by nebyla dobrá…
pro josef 23. 7. 2026 (9:15)
Já se půjdu vyspat a vy jděte tam, kam jsem vás už dvakrát poslal.
Tedy, dovolil bych si oponovat.U ž totiž ta úvodní předpověď je nesprávná.
“ že totiž postkomunistické země budou muset 60 let pracovat na tom, aby dospěly do stavu normálních stabilních institucí.“.
Protože, jak se dá dočíst jinde
„Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Celý proces trval přes 10 let a zahrnoval podání přihlášky (1996), splnění přísných politických a ekonomických pravidel, náročné vyjednávání a nakonec úspěšné lidové hlasování (referendum) v roce 2003, kde vstup podpořilo 77,3 % voličů.“..
Jinými slovy, to co pan sociolog Dahrendorf tvrdil, že by mělo trvat 60 let, musela ČR zvládnout za 8 let, aby byla vůbec do EU přijata.
Že to „jaksi taksi“ pořád není ono? No to není. Ony snad ty instituce v těch ostatních státech EU pracují dodnes normálně a stabilně, tak že na ně (dejme tomu) rozhodnutí politiků nemají vliv?
To by bylo samo o sobě na dosti bouřlivou debatu, jestli to tak fungovalo aspoň předtím. Napůl britský sociolog, musel vidět, co dokázala -provést ve Velké Brianii Margaret Thatcherová (která zrovna v té době podávala demisi z místa britské premiérky
). A ve velice blízké budoucnosti už vyrůstala nová politická hvězda, Angela Merkelová, a později Ursula von der Leyenová.
Těžko lze předstírat , že by tato politika byla co do činnosti institucí „.. normální a stabilní“..Ostatně – pokud (by) snad pan sociolog dočetl, co dnes zcela veřejně prohlásil německý šéf poslanců CDU/CSU https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-sef-poslancu-cdu-csu-rezignoval-syna-mu-odnosila-nahradni-matka-311297
musel by pan sociolog dojít k závěru, že ten pojem „normální a stabilní instituce“, jak jí chapal on, už dnes neexistuje.
Jinak, ale souhlas, ani čeští politici s Havlem tehdy v čele, se nechovali a nejednali zcela „normálně a stabilně“ – jak by, třeba díky svým zkušenostem z totalního komunismu mohli a měli.
I pro ně, už tehdy bylo mediálně příjemnější i ty nové západní manýry s úklonou přijímat a přizpůsobovat se jim..
Kouzlem nechtěného právě na tom, co píšete a jak to píšete, je vidět, že vaše oponentura je zcela mimo…
Asi tak, jako kdyby se protekční žák střední školy, který neskončil na učilišti jen proto, že jeho tatínek byl vysoce postavený člen totalitní strany, pokoušel oponovat profesorovi z Oxfordu…
Víte, bohužel, Vy si ani neuvědomujete v jaké současné době to žijeme, a jak se to promítá i do těch klasických vztahů profesor – student. Takže dnes je – i na anglických universitách možné že nejen ti “ , woke privilegování “ studenti těm profesorům hlasitě oponují, ale dokonce si mohou svým protestem vynutit aby byli ti profesoři ze školy vyhozeni,
Nicméně, já osobně, protože jsem byl ještě klasicky vychován, tak bych si to nedovolil. Ale abych oponoval profesoru sociologie z Oxfordu o jeho aktuální komplexní teorii, by sice bylo složité, leč možné – všimněte si, hned v úvodu – tak teorie se týká předpovědi do budoucnosti – a ta vždycky připouští řadu alternativních řešení.
Zatímco, oponovat 36 let staré sociologické předpovědi je poměrně snadné, a to že se nesplnila se dá prokázat na faktech snadno.
Už třeba jen tím, že jak jsem v závěru napsal, i obsah toho pojmu „normální“ ve spojení „normální stabilní instituce“ se za ty dekády, zcela změnil…
Ona se ale plní, stále jsme se ještě nepoučili, stále jsme ještě vývoj nedoběhli, stále jsme ještě, jako národ, nepochopili, že zodpovědnost za budoucnost je jen a jen v našich rukou…
… ha, ha, ha, další blud… My podléháme v dost velké míře EU, která má jako nové náboženství trh, kterému tedy neporučíte, protože je neosobní… Pak ta EU má ještě další obludnosti – třeba ETS I. II. ,( III., IV). Čili co je v našich rukou ? I ty Dukovany máme povolené jen jako „doplněk“ do sítě…
Nevolit populisty, kteří nic nevyřeší a všechno pohnojí, to je v našich rukou… Ale zrovna vám něco takového vysvětlovat je házením perel bachyním, josefe…
no vidíte a zrovna takoví eurohujeři typu Niedermayera, Farského, Zdechovského, Nerudové, Gregorové, Koláře, Krutílka, aj., tak ti přímo pro ty „ETS“ horují ráno, v poledne., večer – tedy horem dolem… Hlavně ti první čtyři – až po Nerudovou, tak ti přímo jásali nad takovým rozumem EU, protože „to chce ještě
více Evropy“ – v tom je tedy „skvost“ Niedermayer….
Vždyť to říkám, perly… Eh…
no ti mnou napsané „kapacity“ tak skutečně „perly“ jsou – a jsem tedy rád, že jste to potvrdil… Z nich to eurohujerství se ozývá každý den a při každém to slově o „potřebné“ jednotě EU… Jak dojemné..
Do politiky jdou především ti, kteří by se v normálním životě neuživili. Výjimkou je např. Babiš, ale ostatní, zejména piráti jsou úplně marní.
Intelektuálové v politice nejsou. Skutečný intelektuál se do politiky nehrne.
Pár poznámek:
1.) Člověk, který se nechal pro svá názory zavřít (a opravdu nemusel, kdyby se s totalitní mocí domluvil, mohl si žít jako prase v žitě, viz. Karel Gott), se nechal opít vidinou toho, že na Nový rok dramaticky promluví k občanům?
2.) „Pak už se nedalo uvažovat o tom, aby ti, kdo byli zodpovědní za porušování zákonů a za „normalizaci“, byli potrestáni… “
A kdo by je asi tak trestal? Z demokratických poměrů První republiky v exekutivě nikdo nezůstal a pětačtyřicet let se tu vyššího vzdělání dostávalo jen těm, kdo měli ten správný původ a vyjádřovali plnou loajalitu s totalitním režimem… Ze stejného důvodu samozřejmě z obnoveného kapitalismu nejvíce profitovali lidé, kteří byli za komunismu privilegovaní jako příslušníci komunistické nomenklatury.
3.) K rozpadu ČSSR se tu velmi trefně vyjádřili ostatní diskutující. (Jiří Kalous a Pavel Urban)
4.) Havlův tragický testament?
Havel udělal co mohl, nasadil osobní svobodu, zdraví, život… víc nebylo v jeho silách, jemu není co vyčítat, udělal nejvíc, co šlo… Vyčítat můžeme, zpytujíce své svědomí a své chování v uplynulých skoro čtyřech dekádách, leda tak každý jeden sám sobě…
Závěrem?
Článek mnohem víc vypovídá o autorovi, nežli o V.H.