Unikátní vizualizace: Nacisté a komunisté hlasovali v parlamentu tzv. Výmarské republiky společně

Napsal/a Kamil Gregor 7. října 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

Unikátní vizualizace historických dat ukazuje, jak hlasovali Joseph Goebbles, Hermann Göring či Wilhelm Frick a kdo s kým vládl v Říšském sněmu těsně před nástupem Hitlera k moci.

Je ironické, že ačkoli nacisté a komunisté byli doslova smrtelnými nepřáteli, v parlamentu hlasovali ke konci demokratické republiky stále více a více společně.

Nedávno se mi podařilo získat výsledky hlasování v Říšském sněmu (Reichstag) v letech 1920-1933, tedy v době tzv. Výmarské republiky. Ta vznikla po porážce Německa v 1. světové válce a demokratický režim zde skončil po 13 letech nástupem Adolfa Hitlera k moci.

Pojďme se podívat, kdo s kým v Reichstagu hlasoval. K tomu používám statistickou metodu zvanou analýza hlavních komponent, konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem. V minulosti jsem tímto způsobem vizualizoval třeba hlasování v české Poslanecké sněmovně, v Senátu, v Praze, Brně, Ostravě nebo dokonce 67 let mezinárodní politiky na základě hlasování států v OSN.

Výstupem metody je graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tedy: kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden “pro” a druhý “proti”).

Poznámka: Graf je pohyblivý a ukazuje, jak se měnilo hlasovací chování poslanců v čase. Animaci spustíte kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole.

Jak je vidět, poslanci ze stejné strany hlasovali obvykle shodně, takže se v grafu shlukují dohromady. Nacističtí poslanci (strana NSDAP) se v Reichstagu objevili až ke konci sledovaného období a jsou označeni tmavě modrou.

Následující série grafů obsahuje jakési „momentky“ jednotlivých volebních období. Barvy politických stran jsou jiné než v grafu nahoře, pozice poslanců se ale shodují. Navíc obsahují přímky, přičemž každá přímka odpovídá jednomu hlasování a odděluje od sebe poslance, kteří hlasovali opačně (např. na jedné straně jsou všichni, kdo hlasovali „pro“, a na druhé straně všichni, kdo hlasovali „proti“).

První graf je vytvořený na základě hlasování z let 1920-1924, kdy se Německu hospodářsky i politiky ještě poměrně dařilo. Nacisté v parlamentu zatím nejsou – Adolf Hitler vstoupil do NSDAP v roce 1921 a v roce 1923 byl zatčen po nevydařeném tzv. Pivním puči v Mnichově. NSDAP byla v té době jen jednou z mnoha nevýznamných stran.

Poznámka: Graf je interaktivní – po najetí myší na poslance se objeví jeho jméno a strana.

Z grafu je vidět, že poslanci se v té době dělili na dvě skupiny na základě štěpení práce-kapitál. Do jedné skupiny patřili sociálně demokratičtí a komunističtí poslanci (červení, oranžoví a rudí vlevo dole) a do druhé poslanci buržoazních stran (vpravo nahoře). Většina přímek protíná graf z levého horního do pravého dolního rohu. To ukazuje, že skoro všechna hlasování od sebe oddělovala socialisty od ostatních poslanců.

Graf dole zobrazuje hlasování v letech 1924-1928. Tady už se objevují nacističtí poslanci (hnědá, uprostřed grafu). V té době drželi jen 14 křesel ze 493. Reichstag byl stále rozdělený hlavně na základě štěpení práce-kapitál jako v předchozím období. Nacisté jsou zhruba uprostřed mezi oběma skupinami poslanců, z čehož vyplývá, že střídavě podporovali obě skupiny – občas hlasovali se socialisty proti buržoazii a někdy naopak s buržoazními stranami proti socialistům.

Situace se poměrně dramaticky změnila v období 1928-1930, která ukazuje graf dole. V té době už zuřila celosvětová Velká hospodářská krize, jež dopadla nejtvrději právě na Německo. Astronomická inflace, propad statisíců lidí do chudoby a všeobecná nespokojenost se přirozeně projevila i v politice.

Reichstag se v té době rozpadl hned do pěti relativně samostatných hlasovacích bloků. Je to dáno tím, že kromě starého dělení práce-kapitál se objevilo ještě nové štěpení poslanců – na ty, kteří podporovali demokratický režim, a ty, jež požadovali dramatickou změnu. Do druhé skupiny patřili kromě nacistů i komunisté prosazující vznik sovětského Německa a krajně pravicoví nacionalisté (DNVP, modrá) usilující o revizi Versailleské smlouvy a obnovení předválečného autoritářského císařství.

Z grafu je vidět, že přímky odpovídající jednotlivým hlasování se dělí zhruba do dvou skupin. Ty, které probíhají z levého horního do pravého dolního rohu odpovídají starému dělení práce-kapitál a oddělují o sebe poslance sociálních demokratů a komunistů (červená, oranžová, rudá) od buržoazních poslanců.

Přímky protínající graf skoro svisle odpovídají novému dělení demokracie-autoritářství a oddělují od sebe prodemokratické poslance v levé části grafu od komunistů (rudá), nacistů (hnědá) a radikálních nacionalistů (modrá) v pravé část grafu.

Do Reichstagu byla v té době zvolena řada slavných nacistů, třeba budoucí ministr propagandy Joseph Goebbels, říšský maršál letectva Herman Göring, velitel Gestapa Heinrich Himmler či poslední protektor Čech a Moravy a tvůrce protižidovských Norimberských zákonů Wilhelm Frick.

Poslední graf ukazuje situaci těsně před nástupem Hitlera k moci. Je vidět, že staré dělení práce-kapitál je už úplně pryč a poslanci se nyní dělí jen na dvě skupiny – na ty, kteří hájili demokracii (vlevo nahoře), a na ty, jež usilovali o její zánik (vpravo dole).

Je ironické, že ačkoli nacisté a komunisté byli doslova smrtelnými nepřáteli, v parlamentu hlasovali ke konci demokratické republiky stále více a více společně. Pěkně to ukazuje následující animovaný graf, kde jsou zvýrazněni dva poslanci – nacista Gregor Strasser později zavražděný na Hitlerův příkaz a komunista Ernst Torgler, který se po nástupu nacistů k moci stal kolaborantem a paradoxně se podílel na protibolševické propagandě při invazi do SSSR.

Zatímco zpočátku byli oba poslanci v grafu poměrně vzdálení, na konci sledovaného období už hlasovali prakticky totožně. Nacisté byli v té době po sociálních demokratech už druhou nejsilnější stranou a komunisté třetí. Během několika následujících voleb v letech 1932 a 1933 získal Hitler skoro polovinu všech hlasů, nakonec byl jmenován kancléřem a zbytek, jak se říká, je historie…

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)