Demonstrace Pegidy v Drážďanech v roce 2017
action pre / Shutterstock Editorial / Profimedia,

Neonacisté v Drážďanech. Žádný nouzový stav, zato dlouholetý problém, který sahá i do Česka

Napsal/a Vojtěch Berger 5. listopadu 2019

Nejen v Česku zapůsobily jako menší bomba titulky z minulého týdne, podle kterých „Drážďany vyhlásily nouzový stav kvůli nacismu“. Nic takového se sice nestalo, téma ale začalo žít svým vlastním životem a saská metropole se teď obává o ztrátu renomé. Spolková země Sasko nicméně problém s krajní pravicí nezpochybnitelně má, a to dlouhodobý. Týká se navíc i sousední České republiky.

„Vážený pane starosto, milí fašisté, antifašisté, milí nerozhodnutí,“ začal minulý týden svou řeč drážďanský městský radní Max Aschenbach ze satirické strany Die Partei (strana). Následovala bouřlivá diskuse a hlasování, na jehož konci byla schválená rezoluce městské rady odsuzující extremismus ve městě a okolí.

Světová média, včetně těch českých, si z ní ale vzala jen první slovo v titulku – Nazinotstand, nouzový stav kvůli nacismu. To bylo navíc napsané s otazníkem; i tak se sdělení začalo virálně šířit.

Když městem táhnou nacisté

Cílem rezoluce bylo přitom pojmenovat konkrétní násilí krajně pravicových extremistických skupin páchané v Drážďanech i jinde v Sasku, a boj proti němu vytyčit jako jednu z priorit městské rady pro příštích pět let.

Následovala kritika některých komunálních politiků i turistických organizací ve městě, podle nichž taková rezoluce poškodí renomé Drážďan jako oblíbeného cíle turistů.

Zmíněný iniciátor rezoluce, radní Aschenbach, na to reagoval ironicky: „Je horší, když pět let pravidelně městem pochoduje horda nacistů, nebo když někdo řekne, že pět let pravidelně městem pochoduje horda nacistů?“

Aschenbach tím narážel na pravidelná shromáždění a průvody, které už pět let ve městě organizuje protiislámské hnutí Pegida. I když se počty účastníků demonstrací zásadně snížily, tvrdé jádro Pegidy zůstává pohromadě.

Když hnutí v říjnu oslavovalo v centru Drážďan své páté výročí, vlály nad hlavami demonstrantů jak vlajky extremistického Identitárního hnutí, tak parlamentní strany Alternativa pro Německo, která má ke krajní pravici dlouhodobě blízko – zejména její radikální křídlo Der Flügel.

Zástupci AfD se objevili také mezi řečníky na říjnové akci, stejně jako šéf rakouských identitářů Martin Sellner.

Milan Roháč z Trikolory

Demonstrace Pegidy svého času lákaly i české „vlastence“. Ještě vloni promluvil na jednom ze shromáždění v Drážďanech i Milan Roháč, který dříve působil v hnutí Úsvit Tomia Okamury a dnes se hlásí k nově založené Trikolóře Václava Klause juniora.

Roháč za poslední rok vzbudil pozornost také tím, že pomáhal organizovat vystoupení britského pravicového radikála Tommyho Robinsona v českém parlamentu. Tato akce se však po vlně veřejné kritiky neuskutečnila.

Pegida, která svádí dohromady krajně pravicové extremisty (zakladatel Pegidy Lutz Bachmann byl odsouzen za podněcování k nenávisti), fanoušky AfD i další nespokojené občany a odpůrce migrace, ale není jediným důvodem, proč se čerstvě přijatá rezoluce z Drážďan trefila do černého.

Sasko má s krajní pravicí dlouhodobě problém. Naplno se to ukázalo loni, poté, co ve městě Chemnitz skončili ve vazbě dva podezřelí z ubodání člověka, Iráčan se Syřanem.

Město následně zažilo útoky na cizince a ulicemi několik dní vedle veřejnosti pochodovali společně i zástupci Pegidy, AfD a menších krajně pravicových uskupení.

Počet násilných činů spáchaných členy krajně pravicové scény vzrostl v Sasku v roce 2018 meziročně o 38 procent.

Byznys s neonacismem

Ultrapravicová scéna provozuje v Sasku i obchody či zásilkové služby a ze zisku (například z prodeje určitých značek oblečení nebo hudebních nosičů krajně pravicových kapel) pak financuje své aktivity.

Přesný přehled těchto komerčních aktivit krajní pravice stejně jako nemovitostí, které extremisté v Sasku využívají, nabízí letošní analýza poslance saského zemského sněmu za Zelené Valentina Lippmanna.

Ten na základě údajů zemské vlády sestavil přehled asi 60 nemovitostí, které ultrapravice v Sasku využívá. Některé z nich se nacházejí v bezprostřední blízkosti hranic s Českem (viz interaktivní mapa)

V jednom z objektů patřících k neonacistické scéně ve městě Žitava (Zittau), rovněž nedaleko české hranice, se loni podle Lippmannovy analýzy konal koncert, na který dorazily i kapely z Itálie a Česka.

Jiný loňský koncert neonacistických kapel „Blutzeugen“, „Heiliger Krieg“, „Exzess“ a „Confident of Victory“ se pak přesunul do České republiky, ačkoli byl původně avizován v Německu. Sraz si účastníci dali na jednom parkovišti poblíž Drážďan, následně se ale přesunuli na české území.

Podle Lippmanna je to „exemplární příklad“ toho, že krajní pravice v Sasku spolupracuje se svými sympatizanty v zahraničí – včetně nejbližšího Česka.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. Miroslav Schleier napsal:

    Kdepak se neonacismus bere? Vznikl sám od sebe, nebo je odrazem situace ve společnosti, která na lidi kašle? Část lidí proto hledá řešení, které tady už jednou bylo. Vychází z bezmoci, cokoliv progresivního prosadit parlamentární cestou. Základ o který se nacismus a neonacismus opírá je chudina, malá a střední buržoazie, která šilhá po něčem co mají jiní. Ve třicátých letech minulého století to odskákali Židé. Velice náchylné jsou tzv. střední vrstvy. Viz Chile.

  2. Cylon napsal:

    Pakliže perzekuce křesťanů hraničící s genocidou není důvodem ke strachu z Islámu, nerozumím, proč bych měl řešit Pegidu, obzvláště, když nejsem mohamedán.

    Můj den, tak, jako den kohokoliv jiného má 24 hodin. Šokuje mě, jak se očekává, že se budu věnovat lidem, kteří jsou třeba padouši, ale mě neohrožují, zatímco lidé, kteří ohrožují mě osobně vesele pokračují v činností.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama