Podíl cizinců žijících v České republice se postupně zvyšuje a překročil již pětiprocentní hranici. Český statistický úřad se v aktuálním vydání měsíčníku Statistika & my zabýval tím, zda ze statistik nějak plyne, že by cizinci s sebou nesli i riziko zvýšené kriminality. 

„Oficiální statistiky naznačují, že v některých oblastech by ji mohli i snižovat,“ konstatuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Migrace do Česka je především pracovní. Nepřicházejí tedy celé rodiny, ale nejčastěji muži středního věku. Právě tento fakt ovlivňuje statistiku kriminality, protože jde o nejrizikovější demografickou skupinu, zejména u násilných trestných činů.

HlídacíPes.org chystá další exkluzivní publikaci, po Babišovi a Zemanovi je na řadě

TOMIO OKAMURA – nekorunovaný král českých populistů. Podpořte nás!

Oficiální statistika vychází z údajů o registrované kriminalitě (logicky tedy nezahrnuje ty trestné činy, které oběť nenahlásila; příkladem mohou být znásilnění).

„Pokud chceme porovnávat kriminalitu domácí a cizinecké populace, musíme si určit, jaký podíl by měl být odpovídající,“ konstatuje Holý. Nelze při tom jen převzít celkový podíl cizinců na obyvatelstvu.

Cizinci jsou v totiž v České republice rozděleni do dvou protikladných skupin. První skupina je početně výrazně menší. Jsou v ní cizinci z vyspělých států Západu, kteří jsou příjmově bohatší než česká domácí populace. Obsazují totiž vysoce kvalifikovaná pracovní místa, často manažerská.

Druhou – převažující – skupinu cizinců představují populace ze zemí na východ od Česka. Tito lidé v ČR vykonávají práce, které nejsou pro Čechy populární. Podle údajů Úřadu práce 63 % cizinců pracuje na dělnických místech, zejména jako obsluha strojů a zařízení.

Na druhé straně každý sedmý již pracuje na místě, kde je požadováno vysokoškolské vzdělání. Obecně je však cizinecká populace mírně pod domácím průměrem; to by se – teoreticky – mělo odrazit i ve struktuře trestné činnosti.

Muži středního věku

Ještě výrazněji se cizinci od Čechů odlišují, pokud jde o demografii, tedy pohlavní a věkovou strukturu.

U cizinců dominují lidé ve středním věku, výrazně nižší je podíl starších lidí a dětí. Více je mužů než žen.

Z hlediska kriminality jsou tato fakta velmi důležitá. Největší podíl závažné trestné činnosti připadá na muže, především na mladé a ve středním věku. Děti do 15 let a starší populace jsou stejně jako ženy z hlediska kriminality marginálními skupinami.

ZDROJ: Statistika & my

„Abychom zohlednili jejich demografickou strukturu, vycházejme z podílu cizinců ve skupině všech mužů v ČR ve věku 25–49 let, kteří jsou dominantně nejčastějšími pachateli trestných činů. Tam je cizinců osm procent,“ vysvětluje autor textu Dalibor Holý.

Ze Statistické ročenky ČR plyne, že počet vězňů v roce 2015 dosáhl úrovně 20 866, cizinců bylo 1 669, což odpovídá výše zmíněnému podílu 8 %.

V předcházejících letech se také pohyboval kolem této hodnoty. Celkově se tedy zdá, že sklon k trestné činnosti je u cizinců v ČR na stejné úrovni jako u domácí populace. Je však třeba se podívat, za co byly tyto osoby odsouzeny.

Nejcitlivější jsou pochopitelně násilné kriminální činy, zejména vraždy. V tomto směru je ČR v mezinárodním srovnání vcelku pokojnou zemí. V rámci EU je jednou z mála těch, kde se v roce 2014 počet obětí vražd na 100 tis. obyvatel pohyboval pod hodnotou 0,8.

Za vraždu bylo v roce 2016 v ČR odsouzeno celkem 94 lidí, z toho ale pouze jeden cizinec.

V předcházejícím roce 2015 bylo odsouzeno 107 vrahů, z nichž 15 bylo cizinců. V roce 2014 připadalo na 121 případů vražd 10 vrahů cizinců, a ještě rok předtím na 110 vrahů připadalo 15 cizinců.

Celkově je podíl cizinců na vraždách nadprůměrný, avšak trend směřuje ke zlepšování. Nelze také opominout, že násilná trestná činnost probíhá často uvnitř cizinecké komunity, nikoli navenek.

Paragrafy pro Čechy a cizince

Pokud se zaměříme na paragrafy trestního zákoníku (zákon č. 40/2009), které jsou nejčastěji souzené:

• vede § 205 Krádež, za který bylo v roce 2016 odsouzeno 12 155 lidí, z toho 894 cizinců, což je podíl 7,0 %, který je spíše podprůměrný.
• na druhém místě najdeme § 274 Ohrožení pod vlivem návykové látky s 10 417 pachateli, z nichž cizinců bylo 937, tedy 9% podíl.

Dalších trestných činů již bylo početně méně.

• K vážným proviněním patří § 173 Loupež, kde cizinci figurovali v 93 případech z 879, tedy měli 11 % podíl.
• Dále § 145 Vážné ublížení na zdraví, kde byli odsouzeni cizinci ve 42 případech ze 484, tedy 9% podíl. Naopak u § 148 Ublížení na zdraví z nedbalosti mají podíl pouze 5%, když z 520 odsouzených bylo 28 cizinců.
• Znásilnění, tedy § 185, bylo uvedeno na 227 rozsudcích, přičemž 41 případů (18,0 %) zavinili cizinci, což je vysoce nadprůměrný podíl.
• Na druhou stranu u § 354 Nebezpečné pronásledování (tzv. stalking) mají cizinci podíl jen 4%, tedy 9 případů z 224. Z 35 případů spadajících pod § 158 Rvačky bylo odsouzeno 8 cizinců (23,0 %).

Pokud se dále zaměříme na méně četné trestné činy, kde však výrazně převládají pachatelé s cizím státním občanstvím, pak je to:

• § 348 Padělání a pozměňování veřejné listiny s 490 cizinci na 650 případů (75,0 %),
• § 268 Porušování práv k ochranné známce s 60 cizinci na 110 případů (55,0 %),
• § 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (10,0 %),
• § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (12,0 %)
• a u § 245 Padělání a pozměňování dokladů mají 8 případů z 23.

Češi mají jednoznačně nadprůměrný podíl nad cizinci v často zmiňovaných paragrafech:

• § 196 Zanedbání povinné výživy (kde mají cizinci jen 4% podíl, což souvisí s jejich relativně malým počtem dětí),
• § 209 Podvod (5,0 %),
• § 178 Porušování domovní svobody (5,0 %),
• § 211 Úvěrový podvod (3,0 %), § 206 Zpronevěra (4,0 %) a § 210 Pojistný podvod (4,0 %)

Dále mají Češi neproporcionálně vysoký podíl u

•  § 346 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (kde mají cizinci podíl jen 2,0 %),
• § 181 Poškození cizích práv (5,0 %),
• § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby (1,0 %),
• § 187 Pohlavní zneužití (6,0 %) anebo
• § 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (3,0 %).

Žádný cizinec nebyl v roce 2016 odsouzen za § 143 Usmrcení z nedbalosti, zatímco českých občanů 244. Naopak u všech pěti případů § 236 Výroba a držení padělatelského náčiní byli odsouzeni cizinci.