ROZHOVOR. EU chce do roku 2035 vypnout všechny měděné linky a nahradit je moderními sítěmi – od optických vláken přes 5G/6G po satelity. Znamená to konec klasických pevných telefonů, ale také to slibuje větší konkurenci a tím i tlak na nižší ceny mobilních tarifů.

„Podstatné je už to, že jde o návrh nařízení, nikoli směrnici,“ říká advokát Kamil Blažek o návrhu nového evropského nařízení o elektronických komunikacích (DNA, Digital Networks Act), který Evropská komise zveřejnila 21. ledna 2026. Návrh slučuje několik různých právních norem do jedné, cílem je, aby pravidla byla napříč EU stejná a výsledkem nebylo 27 různých telekomunikačních trhů, ale trh jeden. „Jeden z největších nedostatků EU je právě absence skutečného jednotného vnitřního trhu – jde se k němu, ale pořád to není dotažené. Toto je jeden ze způsobů, jak v tom pokračovat,“ dodává Blažek.

Rozhovor je písemnou verzí podcastu Bruselská setba. Připravují jej Robert Břešťan, šéfredaktor HlídacíPes.org a Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Kinstellar.

DNA míří hlavně na firmy a operátory mobilních sítí, nebo se zprostředkovaně dotkne i zákazníků, potenciálně každého z nás?

Míří na subjekty, které na trhu operují, ale zprostředkovaně se dotkne každého z nás. Tlak je na sjednocení pravidel pro telekomunikační firmy a na vytvoření nových příležitostí pro infrastrukturní firmy v oblasti mobilních, optických, cloudových, satelitních sítí a dalšího širšího ekosystému. Pro spotřebitele to přinese lepší pokrytí, čímž nemyslím Prahu, ale oblasti, které jsou vzdálenější. Bude tlak na výstavbu optických sítí a 5G i v méně atraktivních lokalitách. Za druhé je to potenciálně více konkurence a tak i nižší ceny. Je to samozřejmě s otazníkem, ale příležitostí bude víc než dosud.

Ty dráty pak už prostě nebudou, takže by to ani dál nemohlo fungovat. Cíl je vypnout do roku 2035 starou měděnou síť.

Dlouho se říká, že české ceny za mobilní telefonování jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Otevře se tedy český trh třeba španělskému operátorovi? Nebo je to spíš sjednocení pravidel na papíře, protože přijít sem a začít budovat vlastní nové sítě je dosti komplikovaná věc?

Ano i ne. Určitě to vytvoří příležitosti k tomu, aby sem přišli další hráči. Asi každý nebude stavět vlastní síť – může se ale otevřít pole působnosti subjektům, které budou ty sítě investičně stavět a pak je pronajímat dalším operátorům. Vznikne větší prostor pro to, aby nové sítě – 5G, optika a podobně – byly dostupnější většímu množství operátorů. Jedna z novinek je takzvaný single passport: operátor se zaregistruje v jedné zemi a může působit ve všech. Otázka je, jak bude v detailu vypadat, ale základní myšlenka je: mám licenci v Španělsku, na jejím základě mohu bez dalšího povolení poskytovat služby v Česku – za dodržování národních technických norem, ale samotné oprávnění mít budu.

Jistá naděje na vyšší konkurenci by tedy byla.

Jak to bude v praxi, se uvidí, ale unifikace pravidel rozhodně povede k tomu, že bude jednodušší pro nové nebo stávající hráče expandovat na trhy, které byly dosud uzavřenější. Navíc to nemusí nutně být stejný typ operátora, jaké dnes na trhu známe. Podobně jako v bankovnictví přišel Revolut – registrovaný v Pobaltí, ale fungující po celé Evropě a přinášející nový vítr do sektoru. Něco podobného bych čekal i tady.

Vypneme vám telefon

DNA má přinést i celoevropskou autorizaci pro satelitní spektrum, což se týká třeba Starlinku Elona Muska, evropského projektu Iris², Eutelsatu a dalších…

Starlink dnes normálně legálně poskytuje internet v Evropě. DNA ale umožní celoevropský přístup, který bude jednotný z hlediska monitoringu a vymáhání na úrovni EU. Starlink ukázal obrovskou sílu na Ukrajině a dnes působí globálně – ale mohl by se taky chovat úplně jinak. Právě proto je klíčová možnost regulovat a sankcionovat, pokud by jeho činnost byla v některé části Evropy diskriminační nebo by narušila evropské bezpečnostní zájmy. Bude možný jednotný přístup k poskytovatelům globálních satelitních služeb. Co se týče Iris² – to měl být vládní satelitní systém podobný Starlinku, měl by nabízet internetovou konektivitu z kosmu. Hotový měl být asi před dvěma lety, ale pořád je v plenkách. To jenom ukazuje, že ne všechny záměry, byť dobré, se podaří dotáhnout.

Zaujalo mne povinné vypnutí měděných telefonních linek do 31. prosince 2035 a povinný přechod na optiku. Znamená to, že starý vytáčený telefon prostě přestane fungovat?

Ano, pokud se tedy naplní to, co je dnes navrženo – ty dráty pak už prostě nebudou, takže by to ani dál nemohlo fungovat. Cíl je vypnout do roku 2035 starou měděnou síť. Konkrétně jde o povinnost členských států zajistit, aby v oblastech, kde je alespoň 95 % nemovitostí pokryto digitální sítí, proběhlo takzvané vypnutí mědi – tedy odpojení a následná likvidace infrastruktury, na které stojí klasické systémy ADSL, VDSL, ale i pevné telefonní linky. Ty budou nahrazeny optikou nebo jinou formou hlasového volání, což je dnes běžné. Ono ani nedává smysl provozovat paralelně pomalejší systém, protože pak v méně lukrativních oblastech nebude snaha operátorů investovat do optiky. Je to tedy tlak na to, jak zajistit instalaci moderní sítě i tam, kde komerční zájem takový není.

Plán na postupné vyloučení vysoce rizikových dodavatelů ze sítí 5G tam je. Huawei a ZTE byly takto označeny už dříve jako rizikové v některých státech EU, včetně Česka a DNA to institucionalizuje formou evropského nařízení.

Na druhou stranu, není tam i bezpečnostní aspekt? Vždyť analog má tu výhodu, že dokáže fungovat třeba i při blackoutu.

Nejsem technický expert, ale vidíme na příkladu Ukrajiny, že když se zlikvidují centrálně řízené nebo hypermoderní systémy, možnost fungovat fyzicky – jet někam, zapnout, vypnout, přehodit a mít to izolované – je pořád výhoda. Otázka je, jestli stará analogová síť nakonec nezůstane v nějaké záložní podobě, jako bezpečnější varianta.

Myslím, že už se debatuje o tom, že by část té staré infrastruktury byla zachována třeba pro vojenské potřeby. Ono jde nakonec zatím o návrh nařízení, takže obsah se ještě může výrazně změnit. Mimochodem, četl jsem, že se počítá i s tím, že měď vyňatá z kabelů se zrecykluje, znovu využije.

To je logické, protože toho materiálu je hrozně moc. Jen pro ilustraci – vezměte si, kolik kilometrů různých kabelů je i třeba v takovém jednom osobním autě. Jinak ale nahrazování starých kabelů se dnes už děje běžně i bez toho nařízení, operátoři včetně těch českých to dělají v různých lokalitách standardně. Nařízení DNA ale navíc říká, že by to bylo povinné a skoro všude, ke stanovenému datu.

Důležitý prvek nařízení je i postupný zákaz rizikových dodavatelů z Číny – přímo jsou jmenováni Huawei a ZTE – v kritických sítích. Je to i proto, že souběžně se připravuje nový Akt o kybernetické bezpečnosti. Znamená to úplné vyřazení čínské techniky z kritických sítí?

Přesně tak – Cyber Security Act 2 je součástí DNA. A klíčové je opět to, že jde o nařízení. Zákon o kybernetické bezpečnosti byl dosud implementován jako důsledek směrnice, což vedlo k tomu, že lobbing na úrovni jednotlivých národních států byl významný a každá země k tomu přistoupila trochu jinak. Tím, že se to nyní zavede formou nařízení shora, bude ten lobbing na národní úrovni různých dodavatelů výrazně omezen. Navíc není pevně napsáno, kdo je rizikový navždy. Existuje mechanismus: státní moc může rozhodnout, že riziková je dnes i jiná země, nebo že dodavatel, který byl dosud z bezpečné země, byl koupen firmou z nebezpečné země. Pro ty firmy je to inherentní riziko. Ale přesně tam to směřuje, minimálně v kritických odvětvích.

Čína už kvůli tomu avizuje stížnost k WTO. Skončí to zhoršením obchodních vztahů EU–Čína?

To je věštecká otázka. Ale plán na postupné vyloučení vysoce rizikových dodavatelů ze sítí 5G tam opravdu je. Huawei a ZTE byly takto označeny už dříve jako rizikové v některých státech EU, včetně Česka a DNA to institucionalizuje formou evropského nařízení. To, co je dnes praxí v některých zemích EU v různé míře přísnosti, se tedy sjednotí. Pravděpodobně to nezůstane v úplně stejném rozsahu, v jakém je to teď navrženo, ale ten trend zpřísňování tam určitě bude.

Přičemž pro někoho to ale může být velmi drahé. Třeba německý Deutsche Telekom má prý velkou část sítě postavenou na čínské technice. Kdo tu výměnu zaplatí?

Jsou to přesně ty diskuse, které se vedly i v Česku u zákona o kybernetické bezpečnosti i u zákona o kritické infrastruktuře. K nákladům: záleží na férovém přístupu té které vlády. Z pohledu právního státu to jinak ani nejde – pokud někdo nakoupil řekněme za miliardu nějaký majetek, nestačil ho odepsat a najednou ho nesmí používat, je to náklad, který sám nezapříčinil, vznikl mu na základě veřejnoprávního požadavku. Navíc jde o síťové infrastrukturní odvětví regulované státem. Logicky to ve finále zaplatí zákazníci nebo uživatelé, ať už firmy nebo občané – promítne se to do cen. Diskuse spíš bude o tom, jakým způsobem a za jak dlouho, protože pokud se nechají přístroje ještě nějakou dobu pracovat, odepíšou se, vydělají si na sebe. Otázka odkladné doby bude pravděpodobně řešena nejdéle.

Existuje princip síťové neutrality – síť nesmí zvýhodňovat nebo diskriminovat konkrétní uživatele nebo skupiny uživatelů. DNA například zakazuje, aby operátor zpomalil YouTube a zvýhodnil tím kupříkladu televizní kanál, který sám provozuje.

Zpomalit lidem YouTube? Zapomeňte

Zahrnuje DNA nějaká omezení nebo povinnosti pro velké světové technologické hráče – Google, Meta, Netflix, Amazon?

Netýká se jich to přímo – nejsou telekomunikační operátoři, nevlastní ani neprovozují sítě. Nejsou proto primárními adresáty DNA. Ale už proběhla diskuse o takzvaném fair share – férovém podílu na nákladech. Původní myšlenka byla, že vznikne povinný příspěvek velkých technologických firem na náklady síťové infrastruktury, kterou intenzivně využívají a která se z velké části staví kvůli tomu, aby se jejich služby dostaly zákazníkům – prostě proto, aby si člověk večer mohl pustit Netflix. Tato povinnost ale z finálního návrhu DNA vypadla.

Proč?

Je to spor mezi telekomunikačními operátory a „Netflixy“ a spol. YouTube, Netflix a podobné služby tvoří většinu síťového provozu, ale na výstavbu sítí nepřispívají. Návrh povinného příspěvku ovšem narazil na silný odpor při konzultacích – mimo jiné ze strany USA. A byl tam i evropský argument: povinné platby by museli platit nejenom Google a Netflix, ale všichni, kdo by do toho segmentu vstoupili v budoucnu. Pro nějaký malý nový evropský streaming by to byl další náklad při vstupu na trh – čímž by se v uvozovkách víc zabetonovala monopolní pozice současných velkých hráčů. Každopádně jde stále o návrh nařízení, půjde do parlamentu a do Evropské rady, kde se k tomu mohou vrátit.

Mluví DNA nějak do samotného obsahu internetu, nebo se zabývá jen infrastrukturou?

V principu nemluví. Existuje princip síťové neutrality – síť nesmí zvýhodňovat nebo diskriminovat konkrétní uživatele nebo skupiny uživatelů. DNA například zakazuje, aby operátor zpomalil YouTube a zvýhodnil tím kupříkladu televizní kanál, který sám provozuje. Je tam ale výjimka pro takzvané optimized services – garantovaná kvalita přenosu pro specifická data: autonomní vozidla, průmyslový internet věcí, medicínská data a podobně. Není to tedy vázáno na konkrétní firmu, ale na typ technologie a dat. Podrobnosti se mají upřesnit prováděcími nařízeními, což dává Komisi prostor, aby si s tím dál hrála.

DNA je zatím ve fázi návrhu. Platnost se předpokládá zhruba v letech 2027–2028. Co byste ale ve vztahu k těmto chystaným změnám doporučil sledovat českému podnikateli nebo uživateli?

Pro uživatele i podnikatele: pokud máte starou linku ADSL nebo pevnou linku v mědi, dostanete někdy v příštích měsících nebo letech nabídku od operátora na migraci na moderní linku – měli byste ji využít, protože ta nabídka nemusí přijít podruhé a staré linky prostě zmizí. Pokud jste na venkově a pokrytí tam zatím není, ptejte se aktivně na obci, okresu nebo kraji na plán pokrytí optickými vlákny. V Česku se o tom mluví deset let, ale mnohem méně se toho reálně udělalo – DNA ale dává členským státům povinnost připravit plány implementace optických sítí, takže tlak roste. Pro české podnikatele je to i příležitost. Pokud mají hardwarové nebo softwarové produkty anebo služby – audit, výměna zařízení, opravy – mohou se zamyslet nad tím, jestli je nemohou uplatnit na jiných trzích ve chvíli, kdy se celý trh začne sjednocovat.