Reklama
Uživatel

-pes-

Migrantů přibylo, pašerákům platí mnohem vyšší sumy. Jak se za deset let změnil „ceník“ převaděčů

V roce 2015, dříve než EU neoficiálně otevřela své hranice, musel Syřan, který se chtěl s pravým pasem dostat letadlem do Evropy, ať už z Rumunska nebo z Bulharska, počítat s cenou 10 000–15 000 eur. Cesta po souši ze Sýrie do Evropy stála 2000–4000 eur. Převaděči vždy nabízeli různé ceny pro různé lidi podle toho, jaký typ cesty si mohli dovolit.

Pohled do zákulisí únosů: nejde jen o výkupné, peníze tečou už během jednání o rukojmích

„Nečiní mně problém říci, že to dělám pro peníze a že mé služby nejsou levné. Nejsem charita. Jsem profesionál.“ „Zda se zajímám o rukojmí? Jestli s nimi soucítím? To bych řekl, že ano! Ale nikdy nedovolím, aby city zatemnily můj úsudek,“ tvrdí jeden ze soukromých vyjednavačů, kteří dohadují propuštění západních rukojmí z krizových regionů.

Migrace do Evropy: nejen pro pašeráky výnosný byznys, na kterém se dá parazitovat

Když se počet migrantů prchajících z rozpadajících se států a území kontrolovaného islamisty prudce zvýšil, stala se jejich přeprava obrovským nezákonným obchodem. Zatímco dřívější migranti byli převážně chudí a nevzdělaní lidé, hledající ekonomické příležitosti, dnešní migrace, vyvolaná politickou nestabilitou, zasáhla všechny sociální vrstvy a všechny profese.

Dovoz migrantů vydělává víc než výkupné. Jak se z únosců stali pašeráci lidí

Nedávná migrační vlna do Evropy a o několik let starší vzestup počtu únosů západních rukojmí v Africe mají společný jmenovatel – pachatele. Ozbrojenci nejdřív požadovali výkupné, kterým pak mohli financovat kriminální činnost, třeba drogový byznys. Když se pak po krizích na Blízkém východě vydaly miliony lidí na útěk, byli někdejší únosci připraveni ze všech nejlépe.

Informace jako atomy – rychle se mění a mají svůj „poločas rozpadu“

V případě konkrétního atomového jádra neumíme předpovědět, kdy dojde k jeho změně nebo rozpadu. Ale pro velké množství jader už relativně jednoduše ano. Dobu, za kterou se promění polovina jader, nazýváme „poločas rozpadu“. Podobné je to s informacemi. Třeba ve fyzice se polovina toho, co si myslíme, že víme, ukáže jako mylná průměrně každých 13 let.

Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies