Uživatel

-pes-

Stát pod kontrolou lidí: ve Švédsku si mohou přečíst i e-maily a SMS zprávy úředníků

Už od roku 1766 platí ve Švédsku takzvaný „veřejný princip“. Podle něj je de facto každá informace, se kterou státní úřady pracují, až na výjimky přístupná široké veřejnosti. Vedle švédské praxe bledne nejen český zákon o svobodném přístupu k informacím, ale i zákony ve většině dalších zemí EU. Díky historicky zakotvené transparentnosti se také v severské zemi

Rusko versus Navalnyj a Západ: represe, dezinformace a putinismus

ONLINE DEBATA. Ruská federace je stát s největší rozlohou, jedenácti časovými pásmy a prezidentem, jenž je ve své funkci přes 16 let a pro jehož vládu se vžil termín putinismus. Kult osobnosti, cenzura internetu, postoj k stalinské éře a styl zahraniční politiky nevykazují ani jeden ze základních znaků demokracie. Jedná se o tzv. „řízenou demokracii“, která západní

Zavřené školy budou stát miliardy. Česko táhnou místo do budoucnosti zpátky k montovnám

Součástí opatření proti covidu je i zavření škol. Celkem k němu sáhlo 188 zemí; Česko tedy není výjimkou. Několikaměsíční přerušení vzdělávacího procesu může však mít mnohaleté vážné důsledky – nejen sociální, ale i finanční. Zavřené školy celosvětově vyjdou na mnoho miliard dolarů. A vynucené „prázdniny“ studenti v budoucnu možná pocítí na svých vlastních nižších platech.

Zahradnice u Heydrichů pomáhala nejen židovským vězňům: „Židé jsou můj osud,“ říká Helena Vovsová

Většinu svého života prožila v Panenských Břežanech. Za války jako pomocnice v zahradnictví poznala z bezprostřední blízkosti oba říšské protektory von Neuratha a Heydricha i jejich rodiny. Během služby na zámku také dlouho bez ohledu na riziko pomáhala židovským vězňům, jak popisuje ve svých vzpomínkách, které přepsal Petr Zemánek.

Covidové dilema krajní pravice. Jak očkovat a přitom neztratit voliče, pro které je vakcína zlo

Extremisté svůj vliv v krizích tradičně posilují, výjimkou není ani pandemie covidu. V Česku sice není krajní pravice součástí vlády, v jiných zemích střední Evropy ale ano. A právě to staví extremisty před dilema: jak současně zvládat pandemii, řešit její dopady na ekonomiku, připravovat očkovací plán, a zároveň udržovat své voliče „v provozní teplotě“ – třeba šířením konspirací

Otrávená Bečva: stopy ukazují na Dezu a nebyl to kyanid

Kolegové z Deníku Referendum se nadále důsledně věnují tématu otrávené Bečvy. Od jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky, zahubení pestrého vodního života na čtyřiceti kilometrech řeky Bečvy, uplynuly více než dva měsíce a policie stále neodhalila pachatele. Novináři přinášejí nové informace, které by policii (a veřejnost) zajímat měly. V chemičce Agrofertu Deza se totiž v ten čas

Petr Nutil: Úspěšné politické kampaně stojí na stokrát opakovaných lžích a očerňování protivníka

Když chcete někoho ušpinit, můžete ho třeba strčit do kaluže a vyválet v blátě. Právě v tom spočívá podstata propagandistické techniky nazvané házení bláta (mudslinging), což není nic jiného než chrlení lží, očerňujících protivníka. Mediální házení špíny je bohužel skutečně účinné a brání se proti němu jen velmi obtížně. Politické kampaně proto špínou přímo přetékají.

Skoro třetinu Čechů zpravodajství vůbec nezajímá

Kdo jsou ti, kteří média a jejich zpravodajství sledují  a naopak ti, které nezajímavé, či je programově ignorují či zpravodajství přímo nedůvěřují? Průzkum na tohle téma si nechal u agentury Median zpracovat Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Plyne z něj mimo jiné to,  že mezi „nekonzumenty“ a lidi těžko zasažitelné zpravodajstvím patří třetina Čechů ve věku 15