ANALÝZA. Česká armáda sice počítá s tím, že moderní válčení vyžaduje masivní nasazení dronů, ale v 158miliardovém rozpočtu je na ně pro letošní rok – alespoň na papíře – vyčleněno 1,24 miliardy korun, tedy ani jedno procento rozpočtu.

Do roku 2028 chce česká armáda pořídit celkem tři tisíce dronů. Plán představil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v polovině dubna v rámci mezinárodní cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku. V současnosti již prý běží na drony pět veřejných zakázek.

Rozpis rozpočtu ministerstva obrany na rok 2026 detailně popisuje, jaké stroje a s jakými vstupními náklady si armáda pro svůj rozvoj představuje.

Rozpis investic do nákupu bezpilotních prostředků pro rok 2026:

• Bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS: Jedná se o největší položku v této kategorii v rámci Strategického programu pozemních sil. Pro rok 2026 je na něj v rozpočtu vyčleněno 670 000 000 Kč.
• Bezpilotní průzkumné multikoptéry – MINI VTOL Military: součást Strategického programu pozemních sil s alokací 512 000 000 Kč.
• Mikro UAS – prostředek s kolmým startem: pro Speciální síly AČR ve výši 27 700 000 Kč.
• Bezpilotní systém monitoringu a kontroly pro HS: projekt určený pro Hradní stráž s plánovanými výdaji 15 000 000 Kč.
• Bezpilotní prostředek typu VTOL: akce v rámci programu Zabezpečení civilně-správní části MO II (pravděpodobně pro výzkumné či školní účely) s výdaji 6 500 000 Kč.
• Kvadrokoptéra – reprodukce: další investice do vybavení Speciálních sil v hodnotě 5 321 367 Kč.

Kromě nákupu samotných dronů dokumenty uvádějí výdaje na systémy určené k obraně proti nim nebo na pozemní bezpilotní systémy. Třeba antidronový systém pro Vojenskou polici za 50 100 000 Kč a průzkumný pyrotechnický robot za 4 500 000 Kč.

Ve svém nedávném vyjádření pro ČTK však ministerstvo obrany tvrdí, že „letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 350 milionů korun včetně DPH“.

Pokud by tedy pro letošek platila jen tato suma, v rozpočtu ministerstva obrany na rok 2026 by výdaje na drony (bezpilotní prostředky) odpovídaly pouhým 0,22 %.

Když náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka odpovídal nedávno na dotaz, zda by dnes Česko mělo šanci se ubránit většímu dronovému útoku, odpověď byla jednoznačná: Ne, vůbec ne, ani náhodou.

Ubránit se? Ani náhodou!

V české armádě jsou dnes drony primárně vedené jako prostředek průzkumu, zaměřování cílů, elektronického boje, zásobování a do budoucna i úderných úkolů.

Samo ministerstvo obrany výslovně uvádí, že moderní protivzdušná obrana zahrnuje i drony a protidronovou obranu.

Nedávný kontrolní závěr NKÚ zaměřený právě na protivzdušnou obranu ale upozornil v této oblasti na mnoho problémů. Byť s ohledem na režim utajení nejsou veřejně známé detailní závěry, NKÚ doporučil „všem oprávněným osobám a orgánům věnovat pozornost výsledkům kontroly a seznámit se s kontrolním závěrem“.

I v důsledku toho bylo posílení protivzdušné obrany ČR zařazeno mezi klíčová opatření na nejvyšší politické i resortní úrovni. V programovém prohlášení vlády z ledna roku 2026 byla protivzdušná obrana zařazena mezi prioritní úkoly.

„Mezi prioritní úkoly vlády zařadíme posílení protivzdušné obrany státu. Pořídíme a rozvineme komplexní systémy protidronové ochrany, rozšíříme kapacity protivzdušné obrany a zajistíme jejich propojení do vícevrstvého systému,“ stojí v prohlášení.

Jedna věc je papír, druhý realita. Když náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka odpovídal v podcastu Prostor X na dotaz, zda by dnes Česko mělo šanci se ubránit většímu dronovému útoku, odpověď byla jednoznačná:

„Ne, vůbec ne, ani náhodou.“ Dodal, že armáda má koncepci a vojenská doporučení pro politickou reprezentaci, jak celou protivzdušnou obranu Česka posílit. „Něco v tom už běží, na některé dodávky čekáme, některé projekty jsou v chodu, ale zdaleka to nestačí a bude nutné investovat dál, je to na dlouhé roky a za hodně miliard. Budujeme to jako součást integrované protivzdušné obrany NATO.“

Některé dřívější nákupy dronů pro armádu se mírně řečeno nepovedly. Šlo o zakázky bez soutěže, drony z komerčních čínských komponentů vydávané za vojenské speciality či případ, kdy resort obrany poslal zálohu firmě téměř jistě mířící do insolvence.

V nedávném rozhovoru pro HlídacíPes.org prezident NKÚ Miloslav Kala potvrdil, že výsledky kontroly byly dosti závažné.

„Shrnutí, že jsme dospěli k závažným skutečnostem, se kterými jsme seznámili běžné příjemce a v tomto případě i prezidenta republiky, je správné. A v dnešní době, kdy vidíme, že války se vedou drony, raketami a v podstatě ze vzduchu, tak bylo to téma zjevně zvoleno dobře. Té oblasti se chceme dál věnovat, protože ji považujeme za naprosto stěžejní,“ řekl.

Některé dřívější nákupy dronů pro armádu se totiž mírně řečeno nepovedly. Šlo o zakázky bez soutěže, drony z komerčních čínských komponentů vydávané za vojenské speciality či případ, kdy resort obrany poslal zálohu firmě téměř jistě mířící do insolvence.

Drony, které nepřiletěly

První takový případ sahá do let 2018–2021, kdy ministerstvo obrany zadalo státnímu podniku VTÚ (Vojenský technický ústav) projekt militarizace komerčních dronů. Výsledkem byly stroje nazvané Vážka A a Vážka B – za které si VTÚ naúčtoval 42 milionů korun.

Později se ukázalo, že komerční drony čínské firmy DJI, mají tržní cenu 80 tisíc respektive 200 tisíc korun. Ministerstvo předraženou kupní cenu vysvětlovalo tím, že zahrnuje vývoj, testy a mzdové náklady. Ve finále přitom ani nevznikl funkční produkt: Vážka B opakovaně neprošla vojskovými zkouškami.

V listopadu 2025 pak USA varovaly před čínskou firmou DJI jako bezpečnostním rizikem. Drony DJI přitom stále používá 511. prapor bezpilotních systémů, 601. skupina speciálních sil i výsadkáři – armáda jen ujišťuje, že nejsou napojeny na vojenské informační systémy.

V prosinci 2023 ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s malou pražskou firmou Summit Defense na dodávku deseti dronů Osprey-H pro pyrotechniky Vojenské policie. Zakázka za 29,3 milionu korun bez DPH proběhla v jednacím řízení bez uveřejnění – bez soutěže.

Ladislav Semetkovský, šéf českého výrobce dronů Primoco UAV, nákup komentoval tak, že Osprey-H jsou „tuctový produkt“ a že konkurence by dodala srovnatelné řešení hluboko pod cenu pěti milionů korun.

Příběh Osprey-H pak měl dohru: drony, které měly dorazit do června 2024, nedorazily nikdy. Ministerstvo od smlouvy odstoupilo v listopadu 2024 – sedmnáct měsíců po termínu dodání. Majitel firmy Doron Schulz mezitím poslal firmu do insolvence.

Dost možná i proto je v plánu letošních kontrol NKÚ právě oblast „peněžní prostředky vynaložené na bezpilotní systémy armády České republiky“.