Buršáci přicházejí na Vítkov položit věnec ke hrobu neznámého vojína
HlídacíPes.org,

„Zrádné Benešovy dekrety.“ Krajní pravice z okolních zemí oslavila v Praze 17. listopad

Napsal/a Vojtěch Berger 18. listopadu 2018

Buršácké spolky z Německa a Rakouska, které mají blízko ke krajní pravici, uspořádaly v Praze třídenní sněm. Během něj položili v neděli buršáci i věnec ke hrobu neznámého vojína na vrchu Vítkov. Den boje za svobodu a demokracii je přitom v Česku právě i připomínkou studentských obětí nacistů. 

Na místě, kde si politici a vojáci nedávno připomněli vznik ČSR, vyzdvihovali buršáci padlé od Stalingradu a odsuzovali poválečný odsun německého obyvatelstva.

Mám zavolat policii?“ ptá se starší člen ochranky památníku Vítkov, kterého přilákal shluk mladých mužů stojících v půlkruhu před železnými vraty za sochou Jana Žižky.

Buršáci pokládají věnec nad místem hrobu neznámého vojína v Praze na Vítkově (Foto: HlídacíPes.org)

Skupinu mladíků v typických buršáckých barevných čepicích okukují i kolemjdoucí turisté, rodiny s kočárky a víkendoví běžci. Nikdo očividně neví, co je tohle shromáždění zač a proč tu stojí a mluví německy.

Po upozornění, že jde o příznivce krajní pravice ze dvou sousedních států, muž z ochranky probírá situaci s kolegou. „Čo robia?“ ozývá se z druhého konce vysílačky. Odpověď je: nic, položili věnec a to je všechno. Kolem náhodou zrovna projíždí policejní vůz, shromáždění si ale nevšímá.

Nezapomeňte na Stalingrad

Hlavní řečník líčí Prahu jako město, kde Němci čelili kvůli své národnosti velkému útlaku, vyhnání i vraždám.

Mluví o „perfidních Benešových dekretech, o jejich jednoznačném bezpráví“ a připomíná miliony německých vyhnanců, kteří kvůli výsledkům 2. světové války museli opustit své domovy.

Shromážděným buršákům připomíná památku „obětí fanatismu“ v poválečném Československu, stejně jako připomínku „vojáků padlých za vlast“. Vzápětí řečník vyzdvihuje například padlé z „kotle u Stalingradu“, tedy z bitvy, která se stala jednou z klíčových proher nacistického Německa během 2. světové války, ale i vojáky padlé v Afghánistánu.

Na závěr všichni zpívají píseň Der gute Kamerad z počátku 19. století, kterou zpívali už vojáci wehrmachtu v éře třetí říše a i dnes je stále slyšet v instrumentální verzi v německém bundeswehru. Kvůli její oblibě v éře Hitlerovského Německa jde ale o skladbu minimálně spornou.

Buršáci z Německa a Rakouska strávili v praze celý víkend. Na Smíchově si pronajali pro své jednání Paspův sál, po položení věnce na Vítkově se pak vydali na další program do centra města ke Karlovu mostu.

Buršáci u Zemana

Buršáci byli původně členy studentských spolků, jejichž tradice v Německu sahá až do počátku 19. století. Liberální tendence u řady z nich postupně vystřídal silný nacionalismus a antisemitismus. V době třetí říše se jich mnoho přiklonilo k nacismu.

Buršáci na sněmu v Praze v Paspově sále (Foto: Facebook Deutsche Burschenschaft)

Buršáckých organizací je v Rakousku i Německu řada. Některé z nich sledují tajné služby pro podezření z extremismu.

Buršáci mají nezanedbatelný vliv v rakouské politice – od loňska je součástí rakouské vládní koalice strana Svobodných, známá nejen svou protiimigrační rétorikou, ale i blízkostí ke krajní pravici (například účastí zástupců strany Svobodných na akcích ultrapravice apod). Buršáci posílili v poslední době vliv na vedení strany.

HlídacíPes.org fenomén buršáků a vazby na rakouské politické špičky popsal zde.

Příkladem je jeden ze spolupracovníků (stará se o sociální sítě) rakouského ministra dopravy za stranu Svobodných Norberta Hofera Herwig Götschober. Oba jsou členy buršáckých spolků, které mají blízko ke krajní pravici, jak informoval rakouský deník Kurier.

Právě Hofera přitom předloni před prezidentskými volbami v Rakousku přijal na Pražském hradě Miloš Zeman a podpořil ho v kandidatuře na post rakouské hlavy státu.

Česká vláda také s Rakouskem vzhledem k tradičně dobrému sousedství úzce spolupracuje a ministři za Svobodné – třeba právě buršák Hofer a jeho spolupracovníci blízcí krajní pravici – jsou partnery českých resortních šéfů. HlídacíPes.org to popsal již při nástupu prvního kabinetu Andreje Babiše.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

12 komentářů

  1. Nemec napsal:

    Pro současnou vládní garnituru nejsou nebezpeční buršáci s kyticemi ale člověk co hodil do koše Babišovu kytici. Takový příkaz má jistě i naše policie. Dokonce se myslím, že naši policii už zase vládne STB. V Rusku by buršáky policie minimálně kontrolovala a zapsala do počítače. V Číně by je vykuchali na orgány a v Severní Korei nechali roztrhat pásma. Nebo se pletu ?

  2. Admirál napsal:

    A Posselt nevadí?

  3. Jindřiška Škardová napsal:

    A je to tady zase. Ještě nevmřeli pamětníci nacismu a už jsou buršáci zase v Čechách. To je ta laxní politika, toleruje se setkání Bělobrádka jako představitele naší vlády se sudetskými Němci, kteří nás neustále očerňují. Nejsme ani důslední ve vymáhání reparací, tak co by si Němci nedovovolali že? Naše zrádná garnitůra počínaje ČSL , STAN, TOP 09 burcuje lid proti vládě Babiše a úmyslně přehlíží nacistické spolky, kteří se snaží vyvolávat v Praze vymyšlené historky o ubližování sudetských Němců. Opak je pravdou!!!

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Zvláštní, prezident Zeman podporuje buršáka Hofera v rakouských prezidentských volbách, čímž dle Vás podporuje i „zrádnou garnitůru počínaje ČSL , STAN, TOP 09 burcuje lid proti vládě Babiše a úmyslně přehlíží nacistické spolky, kteří se snaží vyvolávat v Praze vymyšlené historky o ubližování sudetských Němců“ a současně podporuje milého Andreje babiše st. (co si „hyeny“ novináři na něj zasedli), jejich protivníka na smrt.
      Není to nějak „schizofrenní“?

  4. nina napsal:

    A je to tady, buršáci vystrkují růžky, pamětníci nacismu ještě ani nevymřeli a už tu prudí v Praze. Proč si to můžou beztrestně dovolit? Když Bělobrádek může jezdit na sraz sudeťáků a přikyvovat jim beztrestně i když je jasné, že sudečtí Němci v Čechách se přidali k nacismu, který potom nás zotročil a není ČSL hanba.
    Takzvaný spolek demobloku namísto, aby vymáhal válečné reparace po němcích, tak špinavým způsobem ovliňují lidi proti Babišovi a jeho synu a zatím buršáci si připomínají jak se jim ubližovalo odsunem sudetským němcům z českého pohraničí, přestože opak je pravdou. Proč radostně odcházeli v 68 mém z českého pohraničí do Německa? Šli za lepším, i když se v Čechách jim dařilo dobře. Dneska si osopují právo nás veřejně očerňovat a naši politici jim ještě pochlebují. Naši potomci jsou zmanipulováni lží, bohužel procitnou až bude pozdě.

  5. Jaroslav Procházka napsal:

    Haló noviny se přejmenovaly nebo došlo k fúzi?

  6. wenkovan napsal:

    Může mi někdo (od autora článku to nečekám) vysvětlit, čím zmíněné buršácké spolky patří ke krajní pravici? Děkuji.

    • Vojtěch Berger napsal:

      Dobrý den, některé příklady buršáků a jejich konkrétních projevů z letoška v Rakousku najdete zde, doporučuji hlavně kauzu „zpěvníček“.

      https://hlidacipes.org/nacisticky-zpevnicek-nevinni-bursaci-rakousko-celi-nastupu-krajni-pravice/

      Nelze říct, že to platí o všech buršáckých spolcích beze zbytku, zarážející je ale počet extremistických projevů, které se mezi nimi neustále znovu a znovu opakují. Dobře to shrnuje Německá centrála pro politické vzdělávání:

      http://www.bpb.de/politik/extremismus/rechtsextremismus/256889/burschenschaften#footnode33-33

      Weitere Merkmale des burschenschaftlichen Denkens wie Autoritarismus, Antiliberalismus, Antifeminismus oder Revanchismus lassen sich aus den genannten Eckpfeilern herleiten.[27] Angesichts dieser ideologischen Ankerpunkte sind personelle und organisatorische Überschneidungen mit dem rechtsextremen, mitunter auch neonazistischen Spektrum zwangsläufig. Einen Eindruck vom Ausmaß dieser Überschneidungen liefern die Austrittserklärungen ehemaliger DB-Bünde. „Führende Mitglieder der Deutschen Burschenschaft vertreten, ohne mit Konsequenzen seitens des Dachverbandes zu rechnen, offensiv politische Standpunkte, die mit der freiheitlich-demokratischen Grundordnung unseres Staates und mit den Prinzipien unserer Marchia unvereinbar sind“

  7. ČERT napsal:

    Tak ono to celkově může působit trochu rozporně. Samozřejmě si mohli připomínat německé padlé z bitvy u Stalingradu, ale na druhou stranu, hrob neznámého vojína na pražském Vítkově připomíná i karpatsko-dukelskou operaci z roku 1944 (spolu s bitvou u Zborova z roku 1917, mají tam být padlí z obou těchto akcí první i druhé světové války), ale rozhodně nemá být oslavou německé Wehrmacht, naopak…
    A pokud jde o tu píseň Der gute Kamerad, tak jak je to i v tom německém textu, na který si lze kliknout, jde přece už i o zažitou německou smuteční píseň, která má své kořeny již v době napoleonských válek a dnes se hraje mj. i běžně na památku německých obětí obou světových válek a obětí té „deutsche Gewaltherrschaft“ (čímž je tedy míněn nejspíš právě nacistický režim). Takže…???
    Ale tak ano, řekl bych, že tihle buršáci jsou takoví klasičtí představitelé německého a rakouského nacionalismu…

  8. L.Kubíčková napsal:

    Němci stále nechápou že přesun obyvatelstva byl proveden na základě americké teorie, která hledala neustálé vyvolávaní válek Němci bídou v Německu. Proto se spojenci rozhodli podpořit vzestup hospodářství v jejich zemi .Proto v této vyvražděné zemi potřebovali zajistit lidi. Z toho důvodu vojenský americký velitel telefonoval do Maďarska o část dosud neodsunutých Němců a dostal je. Zdůvodnil svoji žádost nemožností zvednout hospodářsky prostor který řídil. Vrátit se do vlasti bez lidí ,rozbourané a zničené byla spíše povinnost těchto lidí. Dodnes to nechápou. A Beneš nechtěl kolektivní vinu a zejména podle něho hospodářský úpadek krajů. Ovšem české vedení mu vzkázalo -pokud se vrátí se svou teorii ,tak ať se nevrací. Prosadil ovšem možnost žádat o české občanství i těm odsunutým. Stačilo pokud se pamatuji jako jedna z možností 10 podpisů českých občanů Lída K

    • Petr Novák napsal:

      Beneš, který na náměstí českých měst vykřikoval, že „německý živel se musí vylikvidovat“, nechtěl kolektivní vinu? Nechal sovětskou NKVD, aby s divokým vyháněním sudetských Němců začala, a pak vydáním dekretů udělal generální pardon nad všemi vraždami, zlodějinami a dalšími hnusárnami, kterých se lůza dopustila? Nechal vyhnat i Židy, kteří přežili holocaust, jen proto, že se před válkou přihlásili kvůli jazyku k německé národnosti? Pravdou je, že odsun byl spojenci odsouhlasen, ale o nějaké americké teorii nemůže být řeč.

    • ČERT napsal:

      Já jen když tu píšete o té americké teorii ve spojení s bídou v Německu, tak taky existovala teorie, která viděla problém v průmyslové vyspělosti a výkonnosti Německa, což samozřejmě umožňovalo budování dobře vyzbrojené armády apod. – a tak se v roce 1944 v USA zrodil tzv. Morgenthaův plán, podle tehdejšího ministra financí USA, podle něhož mělo po válce dojít k deindustrializaci Německa a jeho vlastně zpětnou změnu v převážně agrární zemi – ono to tedy v USA neprošlo, ale dozvěděli se to i tehdy ještě vládnoucí nacisté (Joseph Goebbels to komentoval slovy, že „ten Žid Morgenthau chce udělat z Německa bramborové pole“)…
      A pokud jde o ten odsun, tak tam by se skutečně dal spíš hledat sovětský vliv (a vzor) než americký. Vždyť Stalin měl sám čerstvé zkušenosti, když právě v reakci na německou invazi do SSSR nechal deportovat celé národy z míst, kde původně žily, úplně jinam (ať to byli v první řadě tzv. povolžští, tzn. ruští Němci, pak Čečenci, Inguši, Krymští Tataři). Tak Američané sice také měli nějaké historické zkušenosti s přesídlováním obyvatel (myslím tím indiánské kmeny, nakonec do rezervací, v 19.století), ale tak přece jen, ten sovětský model byl tady tomu jistě daleko bližší…
      Jinak, samozřejmě, ono po válce nešlo jen o odsun našich sudetských Němců, ale i ještě většího počtu Němců z Polska a hlavně z území nově (anebo po opravdu mnoha staletích znovu) Polskem získaných, ale třeba i o Němce z toho Maďarska, Rumunska atd.
      Jenže, co tady taky stojí za připomenutí, totiž Beneš nebo vůbec naše vedení chtělo úplně stejným způsobem odsunout i slovenské Maďary. Jenže k tomu nedošlo právě proto, že to vítězné velmoci (na rozdíl od těch Němců) neschválily – a tak se mezi ČSR a Maďarskem jen uskutečnila taková výměna, prostě, že desetitisíce Slováků, příp. Čechů byly z Maďarska vystěhovány do ČSR a naopak, přibližně stejný počet Maďarů byl vystěhován z ČSR do Maďarska… Podobně to vzájemně řešili třeba i Řekové a Turci po řecko-turecké válce, nedlouho po první světové válce…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama