Zavření hranic v době pandemie Čechům nevadilo. Dvě třetiny ho schvalují, ukázal průzkum
Jaké byly vztahy Čechů a Němců po obou stranách hranice v roce 2021? Kontakty se často omezují jen na pracovní oblast a nákupní turismus, zatímco pevné osobní vazby a přátelství jsou vzácnější. Tvrdí to rozsáhlý výzkum Česko-německého fondu budoucnosti představený k výročí podpisu Česko-německé deklarace. Ta byla podepsána právě před čtvrtstoletím, 21. ledna 1997.
Lidé z obou stran hranice sice mají řadu podobných zájmů, ale chybí jim informace o možnostech se jim věnovat společně se svými sousedy. Podle průzkumu jim v tom brání nedostatek informací či jazyková bariéra. Povrchnější kontakty pak mohou vzájemné vztahy v krizových situacích oslabovat, jak se ukázalo třeba během covidové pandemie, kdy ožily některé stereotypy považované za dávno překonané.
Hlavní rozdíly mezi Čechy a Němci? Češi se výrazně častěji (46 %) obávají zhoršení ekonomické situace než Němci (25 %). Nejnaléhavější cíle, které by měla vláda řešit, jsou podle Čechů především dva: ekonomický růst a zadlužení. U Němců je paleta priorit širší. Dotýká se nejen ekonomických a sociálních témat, ale také ochrany klimatu.
A zpráva přímo k pandemickým omezením: Zatímco Češi ve valné většině považovali uzavření hranic v době epidemie za správný krok (66 %), na německé straně jich většina nebyla (49 %).
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Na české straně výzkum provedla společnost STEM, která v září loňského roku sbírala data od 1039 respondentů starších 16 let. 119 z nich žije v příhraničních oblastech. Německou část projektu měla na starosti společnost IfD Allensbach a nasbírala hlasy 1095 respondentů, z Bavorska jich bylo 204 a ze Saska 101.
Podpora uzavření hranic se u obyvatel příhraničních oblastí překvapivě významně nelišila od obyvatel vzdálenějšího českého vnitrozemí. S uzavřením hranic souhlasili výrazně častěji lidé v nejstarší věkové skupině (60+) a lidé s vysokoškolským vzděláním. Pouze ve skupině obyvatel, kteří mají v Německu hodně přátel a známých, byl souhlas s uzavřením hranic výrazně nižší (souhlasilo jen 44 %).
Steffen Neumann: Levné nákupy a pivo
O některých přetrvávajících sterotypech ve vztazích Čechů a Němců HlídacíPes.org nedávno hovořil s novinářem Steffenem Neumannem. Novinářský „pendler“ žije v Drážďanech, pracuje jako korespondent Sächsische Zeitung z českého příhraničí. V listopadu 2021 získal zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost v Česko-německé novinářské ceně.
Co Sasy na Češích zajímá?
Když zůstanu novinářsky chladný, tak lidi hlavně zajímá, co je v Česku levné, pivo a podobně. Teď v době pandemie ale přibývá i to, jak se tam a zpátky dostanou bezpečně, jak je to s prokazováním, jestli se najde hospoda, kde to není nutné. Ta představa je taková, že Češi jsou ještě normální, my už tolik ne. To je ta masová novinařina. Ale pořád je hodně čtenářů, kteří mají zájmy různorodé. Jsem rád, když i na základě těchto tipů najdu něco, co vybočuje, co se s tímto obrazem Čechů úplně neslučuje a jde proti tomuto, trochu až předsudečnému vnímání Čechů.
My jsme se nedávno potkali při společné práci na Cínovci, kde si stalinisté z Klubu československého pohraničí, bývalí pohraničníci, postavili sochu strážce hranice se psem. Jak jsou tyto připomínky minulosti v Sasku vnímány? Jsou lidé, kteří stále vzpomínají na zadrátovanou hranici?
Odpovím trochu oklikou. Teď jsem byl na prezentaci česko-německého průzkumu veřejného mínění. První byl před pěti lety, teď jsou výsledky, jak se to vyvíjelo dál. A zazněla tam otázka, která by před pěti lety byla úplně nezajímavá, ale po loňsku je prudce aktuální: jak bylo na obou stranách hodnoceno zavření hranic, zda to byl rozumný krok. A naprostá většina to hodnotila kladně. Byla tam i otázka, zda tato omezení zasáhla významně do života lidí podél hranice, a zase: naprostá většina soudí, že nikoli. Musíme samozřejmě přijmout úvahu, že na začátku pandemie lidé nevěděli, co je čeká, báli se.
Během pandemie jsme psali o iniciativě Soboty pro sousedství, která pod heslem My jsme Nachbarn, Wir sind sousedé upozorňovala hlavně na nesmyslnost uzavření hranic pro malý přeshraniční styk. Tvrdí, že po letech sbližování a otevírání bylo uzavření hranic nesmyslným krokem s pochybným epidemiologickým dopadem, ale závažnými následky.
Jistě, když tady pracujete a žijete po obou stranách hranice, je to závažný problém. Nebo studium, školky, všechno. A pak třeba spojené rodiny, manželství. Ale další závažný problém nastává, i když tam žádné přátele nebo závazky nemám. Když žiju deset kilometrů od hranic, tak mě uzavření přirozeně omezuje. Ostatní, kteří žijí třeba v Magdeburgu, v Hesensku, to nepocítí. Mají možnost se pohybovat do všech směrů. Ale tady jde o závažné omezení lidské svobody. A fakt jsem neslyšel, že by dosud někdo dokázal vysvětlit, v čem to bylo užitečné, zda jednoznačně převážily klady nad negativy. Nevidím v tom žádný smysl.
Jako pendler máte možnost hodnotit, jak se vládám na obou stranách hranice podařilo s koronavirem bojovat. V čem byly největší rozdíly a chyby?
Celkově a hodně zpětně to jako úplně špatné nevidím, a to na německé i české straně. Očkování je největší limita a neběží úplně dobře a ta osvěta, která by lidi měla přesvědčit, to se podcenilo. Fajn, dokážu ještě pochopit organizační chyby. Ale myslím, že jsme celkově ještě nepochopili, co je pandemie. Poslední velká pandemie trvala nějakých pět let a od té doby jsou lidé zvyklí, že jsou zde nějaké očkovací látky. Teď to vypadá, že jsme se rozhodli to prožít stejně jako před těmi sto lety a tak se to musí asi brát. Bohužel. Vidím problém v lidech i v politicích, kteří neumějí rozpoznat, jak lidé reagují, že nemají správné informace nebo se nechají nesprávně informovat.
Dezinformace tedy bují i na saské straně hranice…
Ano. Já občas jako argument uvádím, že proočkovanost v Česku je v tuto chvíli vyšší než v Sasku. Je to trochu překvapující a ty argumenty jsou podobné – proč se mám očkovat, když vakcína nechrání stoprocentně a podobně. A už jsem o tom mluvil: někteří Sasové jezdí do Česka jako do země, kde není potřeba dodržovat opatření tak striktně.
V Česku přinesly říjnové volby změnu. Zaregistrovali ji lidé tady v Sasku, zajímá je to? Znají třeba Andreje Babiše?
Babiše znají. A u nás na facebooku pod našimi články jsou komentáře často takové, že Babiše neviděli tak úplně špatně. Může za to i otázka s migranty, proti jejichž přijímání se vymezil, ty názory jsou tady v Sasku podobné. Babiš jim byl prostě sympatický. A když teď vidí Piráty, je to pro ně trochu hrozba, že v Česku nasadí jiný směr. Ale musím upozornit, že to nejde paušalizovat. AfD tady lidé volili sice hodně, ale je to pořád čtvrtina voličů. Pořád máte 75 procent, kteří to vidí trochu jinak. A je to vlastně do jisté míry pochopitelné, že lidé neznají opoziční politiky v nějaké jiné zemi. Ale Babiše a Zemana tady znají, to jo.
Tématu se HlídacíPes.org věnoval i ve svém textu pro tištěný Týdeník Forum.
Na negativní důsledky uzavření hranic pro vztahy Čechů a Němců upozorňovala už krátce po prvním uzavření hranic iniciativa Soboty pro sousedství, která pod heslem „Wir sind sousedé/My jsme Nachbarn“ svolávala společné akce po obou stranách hranice. Lidé se začali spontánně scházet už předloni na jaře, v době, kdy byly hranice zavřeny poprvé. Na řadě míst po celé délce české hranice s Rakouskem, Německem a Polskem se v době zákazu vycestování scházeli, aby upozornili třeba na nesmyslnost zákazu malého pohraničního styku.
Související články
Jan Kvapil: Jak jsem potkal německého prezidenta aneb setkání v jídelním voze rychlíku EC379
Absurdní výlet do minulosti skončil, hranice se otevřely. Setkání „na čáře“ budou pokračovat
Wir sind sousedé! My jsme Nachbarn! A chybíte nám. Setkání na německo-české hranici
Když loni v srpnu přicestoval na návštěvu Česka německý prezident Frank-Walter Steinmeier, s aktivisty se sešel přímo ve vlaku během své cesty do Prahy. A zatímco někteří čeští politici v předvolební kampani strašili obnovením národních hranic, německý prezident naopak řekl, že se už nesmí nikdy zavírat. Aktuální úroveň česko-německých vztahů ohodnotil slovy, že už nemohou být lepší.
Podle průzkumu se hodnocení česko-německých vztahů na obou stranách hranice poněkud liší. Němci věnují tématu menší pozornost (43 % nedokáže současné vztahy zhodnotit) než Češi, kde odpověď nedokázalo poskytnout jen 5 % dotázaných. Mezi těmi Čechy a Němci, kteří se ke vzájemným vztahům vyjádřili, převažuje pozitivní hodnocení. 47 % Němců a 85 % Čechů považuje vzájemné vztahy za dobré.
Ve srovnání s rokem 2016, kdy se konal podobný velký průzkum, došlo k mírnému nárůstu pozitivního hodnocení. Zejména mezi Čechy se zvýšil podíl těch, kteří považují současné česko-německé vztahy za velmi dobré (z 8 % na 21 %). Hodnocení vztahů na německé straně výrazně ovlivňují faktory jako počet známých, zájem o sousední zemi a frekvence návštěv.
Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Agrofert je opět oficiálně Babišův. Svěřenský fond AB private trust I skončil
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Je hezké, že se oháníte čísly z průzkumů, ale je to poněkud zavádějící. Vyvozovat nějaké závěry při dvou tisícovkách dotázaných respondentů, je vzhledem počtu obyvatel v obou zainteresovaných zemích dosti zcestné. A opírat o tato čísla podstatnou část článku mi nepřijde pro slušného, věcného a nezaujatého novináře úplně korektní. Zbytečně se tím snižuje informační hodnota jinak docela zajímavé zprávy. Ta pro nepozorného čtenáře tak může být matoucí.
Pokud je ten průzkum po stránce výběru respondentů v pořádku a blížím se ideálnímu náhodnému výběru nebo stratifikovanému náhodnému výběru, má i při takových počtech respondentů docela slušnou vypovídací hodnotu.
jasne, kdyz ja nikam nejedu, tak co by venku pohledaval muj soused …
podobny jako za komousu.
vetsina lidi za komousu by stejne nikam nejeli, protoze na to nemeli a/nebo neumeli kvaknout jinak nez cesky nebo trochu rusky, tak proc by to ciziny mel jet soused, kterej by tam stejne jen pochytil nejaky imperialisticky mooresy
Jezdit po světě můžou jen nemakančenkové, lidé unavení ze zaměstnání jsou rádi, že si doma odpočinou.
Mimochodem a ze se pletete, v dobe kdy zahajoval sezonni prodej zahranicnich zajezdu Cedok tak tam lide stali frontu pres noc aby meli sanci ze na ne neco zbude. I kdyz jak pisete to bylo predrazeny. Ale treba do socialisticke NDR lidi jezdili casto a radi, i kdyz to vyzadovalo naucit st trochu nemecky. Jinak ale co se tyce jinych duvodu a na delsi dobu trebas jet pracovat nebo studovat na Zapade, to bylo opravdu mnohem slozitejsi, tam totiz o to museli zadat stat o povoleni, stat si je patricne prokadroval a povoleni dostavali jen patricne vybrani obcane.., u kterych byla nadeje ze se zase vrati 🙂
Zavření hranic je vcelku logické protiepidemické opatření a, na rozdíl od píchání neúčinné vakcíny, účinné. Dělalo se to ještě i za morových epidemií někdy v 18. století a fungovalo to. A ještě v 70. letech, když „utekly“ z laboratoře pravé neštovice, se omezovaly přeshraniční styky, než se podařilo dohledat všechny potenciálně infikované osoby. A podobná opatření se dělala i při epidemii eboly v Guinejském zálivu před několika lety.
Pokud se týká těch dalších „priorit“ typu „ochrany klimatu“, tak to IMHO jen signalizuje fakt, že lidé u nás nejsou zhlouplí pochybnou propagandou tak moc, jako Němci. Případně, že si uvědomují, že těch 8 % emisí CO2, které produkuje celá EU (a níž se jít nedá, leda omezením dýchání hromadnou sebevraždou všech jejích obyvatel) je zcela zanedbatelný podíl, který při současném tempu oteplování odpovídá necelé desetině stupně, a to jen v případě že veškeré současné oteplování je způsobováno antropogenním CO2, v což nevěří ani IPCC. Což je prostá úvaha, na kterou stačí jednoduchá trojčlenka.
Vypadlo mi: cca desetině stupně za sto let při současném tempu oteplování. Oteplování se ovšem silně zpomaluje, takže je možné, že na podíl EU připadnou jen nějaké setiny stupně za sto let.
No čeledíni.
Stačí, aby přes hranice mohli jet jen očkovaní a bude po problému. Který stát si dobrovolně nechá vozit přes hranici na své území nákazu? Jen stát hlupáků.
Problém je, že očkovaní jsou prakticky se stejnou pravděpodobností zdrojem infekce. A když očkování sníží sílu příznaků onemocnění, tak jsou ještě rizikovější. A je pravděpodobné, že jsou u nich také častěji falešně negativní výsledky testů na covid v těle.
Když ono se na to dá dívat i z jiné strany. Totiž, už skoro 20 let jsme v EU a medialně masírování tím že jsme společná únie, a že i ty ty regiony kolem hranic mohou být nadnárodní a na řadě projektů se spojovat.
Tak proč medle hlavně v těch příhraničních oblastech se na příkaz centrálních vlád uzavřely hranice, namísto toho aby se řeklo, tyhle regiony jsou vedle sebe, podmínky téměř shodné, tak proč si to nemohou řešit tu ochranu společně v místě,, vlastní společná vyhlašovaná omezení, povolování přechodu pendlerů a blízkých osob přes hranici, společné testování, umístění nemocných v nemocnicích na obou stranách a podobně?
Že bych to připomenul když se u nás ujmul vlády nad covidem pan Blatný, tak jenom vyplnění žádosti v bruselském formuláři pro převoz nemocného do nemocnice v jiném státu EU byl pro naše úředlníky na MZ nadlidský úkon. Ale vládní návštěva ministra Blatného v chebské nemocnici
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/blatny-prijede-do-chebske-nemocnice-zhodnitit-situaci-ulevte-nam-prosi-uz-nekolik-tydnu-40349862
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/blatny-hranice-pro-sanitky-neotevre-do-chebu-naopak-posila-kontrolu-140345
to už bylo samo o sobě drama na urovni Kafkových románů…
Tedy, že bych upozornil, když v závěru padla ta výrazná otázka na porážku Babiše ve vobach , tak pan německý novinář Neumann si plivne na německou Afd (prej AfD tady lidé volili sice hodně, ale je to pořád čtvrtina voličů. Pořád máte 75 procent, kteří to vidí trochu jinak ?), pochválí německého prezidenta Steinmeiera za jeho spanilou jízdu,
ale už neřekne tu důležitou informaci, že Německo dopadlo podobně tam už se ty volby konaly v září, a že i tam voliči dosavadní vládní garnituru vypráskali. Očividně tedy spokojenost německých občanů s politikou své nejlepčí kancléřky Merkelové, včetně boje proti covidu, nebyla tak ohromná, jak se německá média, včetně průzkumů veřejnosti snažily tvrdit.
I když tedy, s pohledem na německou novou novou vládu, se nedá říct že by si tím příliš pomohli, spíš naopak..