Česko se za posledních 25 let naučilo výrazně lépe hospodařit s vodou. Klesla spotřeba průmyslu i domácností a zvýšila se naopak kvalita povrchové vody. Lepší infrastruktura vodovodů i čističek ale taky zvedla ceny vodného a stočného. Vládní zpráva teď říká, co ještě je potřeba zlepšit.

Na sklonku komunismu znamenalo koupání v řece často zdravotní riziko a většina významných toků patřila do kategorie silně či velmi silně znečištěná voda.  Kvalita a čistota vody se ale od sametové revoluce zásadně zlepšila.

Konstatuje to vládní Zpráva o životním prostředí České republiky schválená ještě minulou vládou Bohuslava Sobotky. Třeba značná část toku Vltavy, Ohře nebo Moravy byla loni v kategorii neznečištěná nebo mírně znečištěná voda.

graf: ZOZP_2016

Celkem 53,5% „koupacích vod“ skončilo v roce 2016 v nejlepší kategorii kvality, nevhodná voda ke koupání byla jen v necelých osmi procentech sledovaných lokalit. Byl to zhruba o sedm procent lepší výsledek než v předcházejícím roce. A to není poslední dobrá zpráva.

Mezi lety 2000 a 2016 v českých vodních tocích výrazně kleslo znečištění amoniakálním dusíkem (o 64,2%), fosforem (o 41,9%) a organickými látkami (o 24,6%). Přesto ale zůstávají české hodnoty ve srovnání s těmi v západní (a ještě více v severní) Evropě nadprůměrné.

graf: ZOZP_2016

Čistější díky EU

Zásadní pokrok Česko udělalo v čištění odpadních vod. Zatímco v roce 2000 bylo na kanalizaci s čistírnou odpadních vod připojeno jen 64 procent obyvatel, v roce 2016 už 81,3 procenta.

Pozitivní trend pokračuje, je ale výrazně pomalejší než právě kolem roku 2000, kdy výstavbu čističek a další infrastruktury spojené s ochranou životního prostředí podporovala vidina vstupu Česka do Evropské unie a nutnost sladit české předpisy s těmi evropskými a také čerpání evropských dotací.

Jak upozorňuje vládní zpráva, v menších obcích s nižším počtem obyvatel se další rozvoj čističek trochu zasekl – chybí tam totiž peníze na podobné projekty.

graf: ZOZP_2016

Ještě v roce 2016 tak odpadní vody produkované skoro 19 procenty obyvatel končily v žumpách a septicích netknutých čističkou. Odtud byly buď převezeny k čištění nebo vypuštěny přímo do řek a potoků.

Celková bilance ale vypadá lépe, když započítáme podíl největších spotřebitelů vody v Česku – a těmi nejsou domácnosti, ale průmyslové provozy – na vypouštění odpadních vod: V roce 2016 prošlo 97,3% vod vypouštěných do kanalizace čištěním.

Oproti roku 2002 je také v České republice v současnosti víc než dvojnásobek čistíren odpadních vod – 2554. Těch, které jsou vybavené pouze mechanickým stupněm čištění, bylo přitom v roce 2016 už jen 1,4% ze všech.

Ucpat díry a neplýtvat

Jako problém hospodaření s vodou vidí vládní zpráva klimatický vývoj a omezené zdroje vody do budoucna. Spotřeba vody v domácnostech podle zprávy víceméně stagnuje na úrovni 88,3 litru na obyvatele za den a už se ji nedaří dále snižovat.

Oproti roku 2000 nicméně celková spotřeba (průmysl, vodárenství, zemědělství i domácnosti) v Česku klesla o téměř devět a půl procenta.

Díky investicím do oprav potrubí se také daří výrazně snižovat ztráty pitné vody v rámci vodovodní sítě, způsobené jejím stářím a haváriemi. Zatímco v roce 2016 činil podíl ztrát 15,4%, v roce 2000 byl mnohem vyšší, 25,2%.

Ruku v ruce s tím ale roste cena vodného a stočného. V roce 2016 dosáhla průměrná výše vodného 36,7 Kč za metr krychlový a stočného 32,1 Kč za metr krychlový. V cenách se podle vládní zprávy odrážejí právě zvýšené investice do vodovodní sítě.