Tahle země není pro starý (řemeslníky)

Napsal/a -pes- 20. října 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

3. DÍL SÉRIE DIGI ČESKO. Mnohé malé a středně velké české průmyslové firmy německý zákazník donutil digitalizovat; i proto dnes tento segment patří ke globální špičce. Jinak ale mnozí staří a starší živnostníci a majitelé domácích firem, nad nimiž není podobný bič, digitalizaci a vše s ní spojené poctivě ignorují. I presto, že dobře vědí, jak zásadně (z)mění svět. Podrobnosti probírali publicista a konzultant Roman Chlupatý a předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Nabízíme jejich základní teze průběžně doplňované o expertní hlasy.

Teze 1:

Přizpůsobit se (digitální) realitě musíme, nic jiného nám nezbývá – a navíc se nám to i vcelku daří. V tomto smyslu je dobrou zprávou to, že je Německo nejen naším sousedem, ale i největším obchodním partnerem a zadavatelem obrovského množství zakázek a to zejména průmyslových. My se totiž právě díky tomu stáváme jedním z hráčů digitální ekonomiky (respektive přinejmenším v průmyslu hráčem přijímajícím postupy známé jako 4.0, tedy digitalizace). Tato myšlenka či přístup přitom nejenže v Německu vznikla, ale Německo je také jejím motorem a zároveň jednou z nejvyspělejších průmyslových zemí na světě. To, mimo jiné, znamená, že potřebuje, aby se firmy přizpůsobily jejich jednotlivým procesům a postupům, protože to přinese snížení nákladů. Tím, že nás táhnou tímto směrem, že nás trochu “nutí” naše procesy digitalizovat a to nejen v segmentu velkých průmyslových podniků, ale i malých a středních firem, se z nás stává jeden ze světových lídrů v této oblasti.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

Pro starší – a popravdě i střední – generaci českých řemeslníků je digitalizace určitě hrozba. Asociace malých a středních podniků nedávno dělala průzkum mezi zhruba tisícovkou členů a z něj vyplynulo, že se starší generace s tímto trendem nechtějí moc ztotožnit. Stále mají raději konzervativní cesty, nástroje, přístroje a tak dále. Na jednu stranu tak respektují, že digitalizace věci (z)mění, na tu druhou se na to ale moc nepřipravují. To je obrovská šance pro mladou generaci. Dnes je tendence brečet a naříkat “proč mladí nemají zájem o technické obory, proč nemají zájem o řemeslo, nechtějí na učňáky.” Přitom pokud jim to neodprezentujeme tak, že se v tom “uvidí” – a to právě ve smyslu propojení řemesel s novými technologiemi – tak se nic nezmění. Ať se nám to líbí nebo ne, patnáctileté děti dnes používají výpočetní techniku automaticky a v mnohem větší míře než ji používala stávající střední generace; oni se v tom tak vidí a chtějí, aby i jejich budoucí profese byla do značné míry postavena na moderních technologiích.

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

Navzdory pokračující digitalizaci se nebude struktura české ekonomiky v roce 2030 příliš lišit. Velmocí v oblasti ICT, nanotechnologií, biotechnologií a podobně se nestaneme, respektive tyto obory se nestanou pilířem naší ekonomiky. Tím zřejmě i nadále bude automobilový průmysl, čímž je míněna nejen výroba v oblasti strojírenství, ale také firmy pracující s plasty, textiliemi, výrobci baterií a podobně. Tato očekávaná pokračující závislost na průmyslu pak bezpochyby znamená, že všech digitálních nástrojů budeme využívat v daleko větší míře než dnes. Elektronizace bude v roce 2030 naprosto běžná a my tak s úsměvem budeme vzpomínat na to, jak jsme se handrkovali o elektronickou evidenci tržeb – za těch zhruba patnáct let to bude naprosto normální nástroj. I mikrofirmy a řemeslníci přitom budou nové technologie běžně využívat. I proto, že doroste generace, která na nich vyrostla, a která si život i profesi přirozeně přizpůsobí tomu, aby veškeré moderní nástroje mohla využívat.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Celý rozhovor Romana Chlupatého s předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků Karlem Havlíčkem si můžete poslechnout ZDE.


Předchozí díly série Digi Česko:

Digitální koordinátor Prouza: Google se státem komunikuje dobře, Seznam s tím má problém

Digitalizace Česka? Sedmatřicet státních strategií a skutek utek …


Diskuze očima Romana Chlupatého

(Ne)příjemné překvapení! Diskuze s lehce kontroverzním názvem “Tahle země není pro starý (řemeslníky)” se stala nejdiskutovanější a nejbouřlivěji diskutovaná za dobu naší spolupráce s HlidaciPes.org a zprostředkovaně pak s jeho čtenářskou obcí. Popravdě, nečekal jsem to ani já ani nikdo z mých kolegů, kteří patří do Alter Eko jádra. I proto je dnešní shrnutí trochu netradiční – je souhrnnou odpovědí či reakcí na přinejmenším část příjemně kultivované, místy vtipné a nesporně podnětné diskuze.

Na úvod si dovolím připomenout, že na HlidaciPes.org vybíráme tři nejzajímavější, nejkontroverznější či nejpodnětnější myšlenky, které zazní v rozhovoru na Rádiu ZET. Ten má v plné verzi 21 minut a svou šíří a hloubkou tak, pochopitelně, přesahuje možnosti, které skýtá formát zvolený pro psisko vezdejší. Těm, kteří se o digitalizaci – či jakékoli další téma probírané v rámci projektu Alter Eko – zajímají více, si proto dovoluji doporučit poslech záznamu rozhovoru, z něhož (v danou chvíli) čerpáme.

Poslech původního rozhovoru by například přispěvateli petrph napověděl, že v pojmech guláš nemáme: řemesla 4.0 jsou legitimním a v Německu běžně používaným názvem respektive konceptem, který – a v tom má pravdu – je odvozen od známého průmysl 4.0. (Pokud by ho či kohokoli jiného zajímaly podrobnější informace, doporučuji reportáž z cesty zástupců Asociace malých a středních podniků a živnostníků do Bavorska za ochutnávkou toho, jak řemeslo 4.0 [také] může vypadat.)

Souhlasím nicméně s petrph a potažmo premisou celé diskuze: To, jak moc či málo v nejbližších letech digitalizace – obecněji technologický pokrok – ovlivní či dokonce ohrozí české řemeslníky zůstává velkou neznámou. Zda je blíže k pravdě skeptický Richter nebo optimistický teufel3424 prostě nelze zodpovědně rozsoudit. Jisté je, že už dnes experimentují čínské, italské a další firmy s tištěním domů na 3D tiskárnách. A o tom, zda jde pouze o exhibici či o zárodek něčeho nového a udržitelného se dnes můžeme jen hádat, podobně jako v případě vytištěných steaků, kolego nováčku.

(Mimochodem, Karel Havlíček je jako šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků a spolumajitel několika firem s “dělným lidem” v denním kontaktu. Co se pak mě týče, na stavbě jsem si přivydělával během gymnaziálních studií a o několik let později mi práce na stavbě pomohla zaplatit školné na University of Toronto. Dovolím si tak tvrdit, že oba přinejmenším tušíme, odkud [nejen] digitální vítr fouká.)

Na čem se dnes – věřím, že i s většinou zde diskutujících – shodneme, je to, že o všem rozhodne (ne)ochota lidí zakousnout se do “3D steaku” respektive jejich zájem o propojení věcí běžné potřeby a spotřeby s internetem. Tento apetit, alespoň statisticky, roste, jak potvrzuje 15,4 miliard přístrojů připojených na Internet věcí v roce 2015 a odhady, dle kterých toto číslo nabobtná v roce 2025 na bezmála 76 miliard ledniček, kotlů a tak dále. Pro instalatéry a řemeslníky obecně to znamená, že pro ně bude čím dál tím obtížnější dělat svou práci bez znalosti patřičných technologií, podobně jako už dnes toho automechanik opraví jen málo bez počítačové diagnostiky.

Nepochybně se společně s touto totální digitalizací dostavuje také únava, o které diskutují Honza a petrph. Lidé se tak budou snažit najít rovnováhu mezi výhodami jednotlivých technologií a digitálního světa jako takového a výhodami světa “bez proudu.” Komplikovat jim to bude tok dějin bezpochyby poháněný jak většinou spotřebitelů tak i korporacemi (nováčku, díky za doplnění slovníku!), kteří tlačí na více, nikoli méně elektroniky v našich životech. Návrat na stromy, hyperbolicky vzývaný kolegou Němcem, se tak konat nebude, pokud nás tedy něco nepřekvapí…

Zatím je ale pravděpodobnější opačná varianta, tedy to, že většinu překvapí tektonické pohyby poháněné technologickou revolucí (společně s dospíváním rozvíjejících se trhů, demografií a čím dál tím masivnějšími přeshraničními toky). Respektovaní konzultanti z McKinsey kupříkladu tvrdí, že jde o sílu desetkrát rychlejší a třistakrát silnější než byla průmyslová revoluce; sílu, která mění zažitá pravidla hry a prověřené modely – a že je tak na čase “resetovat intuici” opírající se o včerejší zkušenosti.

O tom, že je třeba být ve střehu, že se svět – i díky technologiím – fundamentálně a hodně rychle mění, mě utvrzují nejen podobné a vlastní analýzy. O tom, jak a proč svět nefunguje – a co to znamená – jsem se bavil i s karenskými rebely na barmsko-thajské hranici a vesničany na Madagaskaru (ale také s poradci amerických prezidentů a šéfy největších globálních korporací). Všichni se shodují, že se dnes děje “něco velkého.”

Určitě si přitom rád někdy poslechnu i váš názor, jane richu, čímž přijímám pozvání na kulajdu a topinky. Hezky selsky pokecat – a to nakonec i online, pokud to má úroveň – je totiž stejně důležité jako bádat. Jen to nesmí sklouznout k pivním tlachům, které jsou stejně prázdné a kontraproduktivní jako laboratorně vypreparovaná realita…

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)