Digitalizace Česka? Sedmatřicet státních strategií a skutek utek …

Napsal/a -pes- 12. října 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

2 DÍL SÉRIE DIGI ČESKO. Česku chybí tah na digitální branku. Potvrzuje to průzkum Harvard Business Review, který ji řadí mezi stagnující a váhající země. V indexu digitalizace ekonomiky a společnosti DESI se pak řadíme k podprůměru a to zejména kvůli (ne)aktivitě státní správy, která je čtvrtá od evropského dna. Podrobnosti diskutovali analytik PPF banky Luboš Mokráš a členka představenstva Svazu průmyslu Milena Jabůrková. Nabízíme hlavní teze průběžně doplňované o expertní (o)hlasy.

Teze 1:

Žádná vize a přehršle strategií. V Česku – a to se týká školství, zdravotnictví, v podstatě téměř každého rezortu – chybí vize. Vláda nemá představu, kam by se v digitalizaci chtěla pohnout; neví, jako to ví například Estonsko, kde bychom měli napříště být. Naopak, když tato vláda vyhrála volby a vytvářela programové prohlášení, nebylo v ní o digitalizaci ani zmínka. Byl to Svaz průmyslu, sociální partneři a ICT unie kdo velmi naléhavě žádaly vládu, aby digitalizaci věnovala pozornost, což se nakonec stalo. Každé ministerstvo, rezort, instituce má nicméně svoji digitální strategii, která je rezortně i politicky nějakým způsobem roztříštěná. A tyto strategie se vlastně ani nemusí plnit, protože vždy, když se objeví někdo nový, udělá novou. Svazu průmyslu a dopravy tak napočítal, že strategií je zhruba sedmatřicet.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

Když se chce, v Estonsku to jde. V Česku se máme tendenci srovnávat se staršími členskými státy. Přitom se můžeme inspirovat Estonskem, tedy příkladem digitálního tygra, který patří k takzvané mladé Evropě. Klíčové v tomto smyslu bylo, že si digitální agendu země vzala za své. Věděli, že tímto způsobem může malá země získat na významu, zvýšit svoji konkurenceschopnost, přitáhnout investice, stát se něčím výjimečná a zajímavá. Teď jsou také ve službách a oblastech jako je e-government, elektronické občanství, elektronické volby a podobně Estonci vzorem pro ostatní státy. Škoda, že se trochu nepoučíme. Případ Estonska je totiž inspirativní a šlo by v něm najít mnoho věcí, které by ani nebyl takový problém tu implementovat. Bohužel, chybí ochota, tah na bránu, chybí tu vůdčí osobnosti, které by se o to zasloužily.

 [alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

Blýská na lepší časy (a nebo ne?). Ne, že by měla vláda nějakou vizi, ale pochopila, že je nutné se digitalizací vážně zabývat. Jmenovala poprvé digitálního koordinátora, což je státní tajemník Tomáš Prouza (digital native, člověk, který má technologie rád a rozumí jim) a po jeho nástupu jsou vidět některé posuny k lepšímu. Otázkou je, zda – navzdory těmto pozitivním signálům – bude vláda skutečně schopna naplno podchytit a využít potenciál technologií. V této souvislosti je možné připomenout novelu zákoníku práce, která jde do sněmovny. Podle ní by měli být zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří pracují z domova, náklady na připojení. To na pohled vypadá hezky, ale v Česku, kde zájemcům o práci z domova dnes vychází vstříc poměrně málo firem, to může rozšíření tohoto způsobu práce nadále zkomplikovat.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Digitalizace očima Luboše Mokráše

Digitalizace státní správy může být aktuálně mimo centra zájmu politiků i občanů jak píše Filip Přibáň, protože „nepálí“ jako některé jiné ožehavější problémy, ale z hlediska naší budoucnosti je klíčová. Jde jak o efektivitu našeho fungování v soukromé i ekonomické sféře, tak o přitažlivost Česka pro zahraniční investory.

Politici si to víceméně uvědomují a občas na toto téma vysloví i správné názory. Ale s praktickou realizací jsou problémy, protože chybí skutečná hnací síla, která by překonala nemalé překážky stojící skutečné digitalizaci státní správy v cestě.

Skutečnou digitalizací pak myslím efektivní propojení a komunikační otevření systémů IT nejen uvnitř státní správy, ale i ve vztahu k jejím vnějším klientům (občanům i podnikům).

Rozhovor určitě není kritikou pro kritiku, pouze konstatováním doložitelných faktů – naše pozice v EU a důvody proč jsme na této pozici jsou celkem jasné.

Stačí srovnat nás a zmíněné Estonsko: V Estonsku je možné většinu úředních úkonů vyřídit prostřednictvím počítače z domova nebo podniku – co všechno je takto možné vyřídit u nás, jak obecně přístupné tyto možnosti jsou a jak dlouho bude trvat, než se k tomuto ideálu dostatečně přiblížíme?

Problémem také je nedostatečná informovanost – i o těch možnostech, které existují, jejich potenciální uživatelé často nevědí. A v neposlední řadě roztříštěnost – o tom nejlépe svědčí zmíněných 37 státních strategií…

 


Předchozí díl série Digi Česko:

Digitální koordinátor Prouza: Google se státem komunikuje dobře, Seznam s tím má problém

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)