KOMENTÁŘ. Cena amerických akcií dnes už ve velké míře odráží očekávání budoucího růstu zisků firem, se kterým trh automaticky počítá v jejich ocenění. Toto nastavení ale stojí na předpokladu, že se globální prostředí nebude výrazně zhoršovat a že firmy budou schopné svá očekávání naplňovat.

Geopolitické napětí, vysoké zadlužení USA i další strukturální problémy mohou budoucí zisky firem negativně ovlivnit. Proto jsem k americkým akciím v současnosti spíše rezervovaný a vnímám je jako trh s vyšší mírou rizika než v minulosti.

Lidi, kteří chtějí výhodně a přitom opatrně investovat peníze, se mě na můj názor na současné ocenění amerických akcií ptají . Odpověď přitom nikdy není černobílá. Nejde o to, zda jsou drahé, nebo levné. Jde o to, za co přesně investor platí a co od investice očekává.

P/E jako první orientační bod

K hodnocení ceny akcií používám P/E ratio (Price/Earnings ratio), tedy poměr ceny akcie k zisku firmy. To vypočítá, kolik jsem ochoten zaplatit za jeden dolar zisku. P/E ratio 30 znamená, že investoři jsou ochotni zaplatit 30× roční zisk firmy za jednu akcii.

U amerického akciového trhu, reprezentovaného indexem S&P 500, se dlouhodobý historický průměr pohybuje přibližně na úrovni 15 až 16. V posledních obdobích se však toto číslo pohybuje zhruba mezi 27 a 30. Na první pohled je závěr jasný. Trh je oceněn výrazně výše než v historickém standardu. Téměř dvojnásobně.

Vysoké P/E ratio znamená, že investoři jsou ochotni platit více za budoucnost. Akciový trh totiž neoceňuje jen aktuální zisky. Odráží očekávání, že firmy budou v dalších letech růst, zvyšovat marže a udržovat vysokou ziskovost.

Z mé zkušenosti z vlastních investic platí, že právě tento prvek bývá nejčastějším zdrojem nedorozumění. Investoři se dívají na současné P/E, ale zapomínají, že trh vždy hodnotí očekávání – tedy budoucnost. Pokud se tato očekávání naplní, vysoké ocenění může být oprávněné. Pokud ne, trh se rychle přepočítává.

Vliv na cenu akcií mají také úrokové sazby. V prostředí nízkých sazeb jsou investoři ochotni akceptovat vyšší ceny akcií. Důvod je jednoduchý. Alternativy, například státní dluhopisy, nenabízejí dostatečný výnos.

Naopak ve chvíli, kdy sazby rostou, roste i tlak na přecenění akcií směrem dolů. V tom jsem teď opatrný, protože dluhopisový trh ukazuje růst úrokových sazeb, což může snížit nejen cenu akcií, ale také zlata. Ocenění akcií tak nelze vnímat izolovaně. Je vždy relativní vůči tomu, co nabízí zbytek finančního systému.

Současná geopolitická situace představuje další důležitý faktor, který může cenu amerických akcií výrazně ovlivnit. Konflikty mezi velmocemi, napětí kolem Tchaj-wanu, obchodní války mezi USA a Čínou, problémy v dodavatelských řetězcích nebo rostoucí nejistota kolem energetiky a bezpečnosti mohou negativně dopadnout na globální ekonomiku i ziskovost firem.

Americký akciový trh je dnes nastaven na pokračování silného růstu technologických společností a vysoké profitability. Pokud by ale geopolitické riziko vedlo ke zpomalení ekonomiky, vyšší inflaci nebo omezení světového obchodu, mohou být současná vysoká očekávání investorů rychle přehodnocena. A právě trh, který je oceněn na základě optimistických očekávání budoucnosti, bývá vůči podobným změnám nejcitlivější.

Koncentrace jako klíčové riziko

Při pohledu na index amerických akcií S&P 500 je snadné získat dojem, že jde o reprezentativní obraz americké ekonomiky. To už ale zcela neplatí. Struktura indexu se v posledních letech výrazně změnila. Výkon trhu je dnes koncentrován do několika málo společností. Typicky jde o technologické giganty, které mají v indexu zásadní váhu.

Apple, Microsoft, NVIDIA, Amazon, Meta, Google, Tesla a několik dalších firem tvoří významnou část celkové výkonnosti trhu. To má jeden důležitý důsledek. Ocenění indexu není průměrem 500 firem. Je odrazem několika dominantních hráčů. A jejich ocenění bývají výrazně vyšší než zbytek trhu. Pokud se těmto firmám daří, index roste výrazně nadprůměrně. Pokud jejich růst zpomalí, dopad na celý trh může být neúměrně velký.

Největší riziko dnešního amerického akciového trhu nevidím v tom, že by byly všechny akcie drahé. Jedna část trhu – velké růstové společnosti – nese vysoká očekávání a tomu odpovídající ocenění. Druhá část trhu je mnohem konzervativnější, často bez výrazné pozornosti investorů. Problém však nevnímám v samotné výši P/E ratio. Vnímám ho ve struktuře.

Co by si z toho měl vzít drobný akciový investor? P/E ratio kolem 27 až 30 není samo o sobě důkazem bubliny. Je to spíše signál vysokých očekávání. A vysoká očekávání jsou vždy dvojsečná. Zvyšují potenciál růstu, ale zároveň zvyšují zranitelnost vůči zklamání.

A právě tato koncentrace, nikoliv samotná výše ocenění akcií, je podle mě nejdůležitější otázkou dnešního amerického akciového trhu.