Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Charis Tsevis, zdroj

Alter Eko: Česko není kybernetický banánistán

2. DÍL SÉRIE DIGI HROZBY. Takzvaná chytrá města se budou ve stále větší míře stávat terčem hackerů. Jejich schopnost bránit se podobným útokům, podobně jako například ochrana energetických sítí, přitom dnes pokulhává. Podrobnosti diskutovali ředitel think-tanku Mendelovo evropské centrum Lubor Lacina a Jan Hajný z laboratoře bezpečnosti Vysokého učení technického v Brně. Jako obvykle nabízíme hlavní teze z jejich rozhovoru průběžně během týdne doplňované o expertní (o)hlasy.

Teze 1:

Útoky na smart cities a klíčovou infrastrukturu budou čím dál častější.

1-co-ve-mestech-hackeri-nejspis-napadnou-zdroj-dimensional-research

©©

Jde o oblast, na kterou bychom se jako obránci měli zaměřit, protože systémy, které jsou v energetice a používají se v průmyslových výrobách ve velkém rozsahu, začínají být stále častěji připojovány k celosvětové síti, k internetu a tím se stávají zranitelnějšími. Zatímco běžné webové servery a běžná internetová infrastruktura je již do jisté míry na kybernetické útoky připravena, právě chytrá města a výroba elektřiny nemají na útoky odpovídající obranné systémy. Právě proto by mělo jít o oblast, na kterou se napříště budeme soustředit. To, co má zpříjemňovat náš každodenní život, by se totiž mohlo stát zdrojem omezení a možná i kolapsu společnosti. Na druhou stranu je třeba v souvislosti s touto hrozbou připomenout, že chytrá města i inteligentní systémy ještě nejsou tak rozšířené, abychom neměli čas s jejich bezpečností něco udělat.

Teze 2:

Na špici globálního peletonu v oblasti cybersecurity je Izrael, který má velký náskok v oblasti zabezpečení systémů pro výrobu a distribuci elektřiny.

2-nejpripravenejsi-zeme-na-kyberneticky-utok-zdroj-wef

©©

Společně s ním pak mezi lídry patří Spojené státy, Velká Británie a Německo. Často se v souvislosti s touto problematikou zmiňuje také Rusko, kde určitě experty na kybernetickou bezpečnost mají. Otázkou je, nakolik stojí na straně dobra či na straně různých útoků. (To s jistotou nemůžeme říci, ale jako velmoc se určitě této oblasti intenzivně věnují.) Obecně, postavení jednotlivých zemí – respektive počet expertů – úzce souvisí s tím, jaký má země vzdělávací systém, jestli a jak vzdělává lidi v oblasti matematiky a přírodních věd. Ty země, které jsou silné v oblasti ochrany před kybernetickými útoky, mají vzdělávací systém nastaven tak, že lidé mají možnost se v relevantních oborech vzdělat na poměrně vysoké úrovni.

Teze 3:

Česku v oblasti cybersecurity hodně pomohl zákon o kybernetické bezpečnosti, který už nějakou dobu platí.

3-zeme-nejpravdepodobneji-napadene-hackery-zdroj-rapid7

©©

Ten ukládá určeným subjektům, které jsou součástí kritické infrastruktury, povinnost starat se o bezpečnost; stanoví určité předpisy, které musí dodržovat. Jimi se pak musí řídit například energetika a velké průmyslové podniky. Proto (podle Hajného) Česko v tomto smyslu není na druhé koleji, je zde intenzivní práce na zabezpečení kritických systémů a povědomí o těchto věcech je široké. Na druhou stranu bezesporu pokulháváme v oblasti relevantního vzdělávání. Vysoké učení technické intenzivně spolupracuje s  firmami, které provozují informační a komunikační systémy a zároveň je v kontaktu s bezpečnostními složkami. Z těchto kontaktů vyplývá, že je poptávka po lidech, kteří mají vzdělání v oblasti kybernetické bezpečnosti, velká a v současnosti není dostatek lidí, kteří by byli schopni ji uspokojit.

Diskuze očima Lubora Laciny:

Velmi inspirativní fikcí o možných důsledcích kyberútoku je kniha Ondřeje Neffa s názvem Tma. Autor si zde „hraje“ s myšlenkou dění ve společnosti, v okamžiku kdy by „vypla“ elektřina. Velmi inspirativní, ale v některých částech až příliš realistické čtení. Společnost a především města – tak jak je známe – nejsou na podobný kolaps připraveny.

Proto je nezbytné na jedné straně předcházet kyberútokům vyšší ochranou sítí, počítačů a spotřební techniky. Na druhou stranu považuji za ještě důležitější vzdělávání společnosti a přípravu jednotlivců na extrémní situace. Je až odstrašující, jak současné městské společnosti kolabují i při mnohem menších problémech, než by například bylo vypnutí elektřiny na několik týdnů nebo měsíců.

Celý rozhovor Lubora Laciny s Janem Hajným z laboratoře bezpečnosti Vysokého učení technického v Brně si můžete poslechnout ZDE.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
  • VŠO
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace exportérů
  • akcente 20
  • EGAP
  • ERSTE
  • Save & Capital
  • Akademický holding
  • HAYS
  • zet
  • Trade News
  • Investiční web