Reklama
facebookový profil Andrej Babiš, Dlaždice pro premiéra

Svědci Babišovi. Český premiér u slovenských soudů neuspěl, chce zkusit Štrasburk

Napsal/a Tomáš Lemešani 8. června 2018

Andrej Babiš na Slovensku definitivně prohrál šestiletý spor o oprávněnost zápisu svého jména ve svazcích StB. Nejvyšší soud v Bratislavě zamítl jeho dovolání proti letošnímu verdiktu tamního krajského soudu. Premiér Babiš se chce soudit dál, namísto slovenského Ústavu paměti národa chce ale žalovat Slovensko, u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V následujícím textu HlídacíPes.org ukazuje kontext doby a poměrů, v jakých se Babišovy kontakty se Státní bezpečností odehrávaly. 

Mnoho z dnešních miliardářů pochází ze stejných společenských a rodinných poměrů. Výjimkou není ani Andrej Babiš. Hodně z jeho dnešních známých bydlelo opodál jeho rodinného domku a nejeden byznysmen chodíval do stejné školy. V éře socialismu byly důležitými faktory známosti, občanská poslušnost a rodinné zázemí.

Rodina = základ socialismu

Andrej Babiš se v rámci struktur státní firmy propracoval k zastupování 15 československých firem v Africe. Od roku 1985 až do pádu komunistické diktatury byl vyslán do Maroka.

Jak dokazuje kniha Z Bureše Babišem, kromě chytré hlavy a ambicióznosti mu však pomáhala také kariéra jeho rodičů. Sám na to nezapomíná. Kořeny socialistického prominenta se však příliš nechlubí.


Text je aktualizovanou ukázkou„ z publikace HlídacíPes.org – Babiš. Vůdce pro 21. století. Tomáš Lemešani je i autorem knihy Z Bureše Babišem (text vyšel na HlídacíPes.org loni v říjnu)


Cestu v obchodní firmě, která byla jakousi školou kapitalismu v podmínkách reálného socialismu, mu dláždil jeho otec. Štefan Babiš pracoval pro firmu Československá keramika a stal se jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku.

CHCETE VĚDĚT VÍC?

V rámci podniku zahraničního obchodu Strojexport byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával mimo jiné československé zemědělské stroje. Během další kariéry byl přeložen do Paříže, kde Babišova rodina žila do roku 1961. Babiš starší byl zároveň jedním z vyjednavačů dohod mezinárodních celních poplatků.

Významnou roli pro Andrejův vývoj sehrála rodinná aféra, když v roce 1965 jeho otce vyloučili z Komunistické strany Slovenska a propustili z práce. Podle životopisu Andreje Babiše mu některý z kolegů záměrně ukradl stranickou legitimaci. Roli však zřejmě sehrála i emigrace bratra Štefana Babiše s rodinou.

Asi tři roky pak Babišova matka Adriana musela rodinu živit. Pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu. Zatímco u otce poznal Andrej Babiš jak v zahraničí funguje byznys se zemědělskou technikou, u mámy se přiučil důležitým detailům chodu velkochovů drůbeže.

Otec Štefan Babiš se po rehabilitaci vztahů s komunisty v roce 1969 stal zástupcem tehdejšího Československa při obchodní organizaci GATT při stálé misi v Ženevě. Tam Andrej Babiš absolvoval gymnázium College Rousseau. Po návratu vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě.

Tenkrát v Maroku

Rodina během služeb v cizině neemigrovala, čímž si vysloužila perfektní kádrový posudek. Andrej Babiš proto mohl jít cestou vyšlapanou rodiči a začátkem osmdesátých let nastoupil do podniku zahraničního obchodu Petrimex.

Andrej Babiš tam kopíroval profesní cestu svého otce. Z referentské pozice postoupil v roce 1985 až na funkci zástupce agrochemické divize podniku v Maroku. Tam zastřešoval prodej československého sortimentu do Maroka a opačně.

S tímto obdobím je spojena jedna z největších kontroverzí, která Babiše málem připravila o politickou dráhu.

Pracovat v podniku, který mohl obchodovat se světem, znamenalo v minulém režimu nejen prestiž, zkušenosti a nadstandardní výhody, ale také kontakt s tajnými službami. Manažeři byli neustále monitorovaní StB. Své o tom ví i Andrej Babiš.

Do kontaktu s StB musel přijít, což nepopřel. Popřel ovšem svazky, které ho usvědčují z čilé spolupráce a nedokumentují ani náznak odporu Babiše vůči komunistickým „fízlům“.

Schůzka ve vinárně U obuvníka

Archiv Ústavu paměti národa v Bratislavě eviduje Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Současný premiér České republiky, někdejší ministr financí a nejbohatší Slovák Andrej Babiš je ve svazku veden jako „Důvěrník“.

Pracovník podniku zahraničního obchodu pomáhal tajným policistům zejména s potvrzováním informací, které si zjistili z jiných zdrojů. Kromě informací z obchodních jednání šlo zejména o informace o povaze a soukromém životě obchodních partnerů, kolegů a těch, se kterými přišel pracovník během výkonu práce do styku.

Později navíc Babiš jako šéf celé divize podniku zahraničního obchodu vzbudil pozornost kontrarozvědky. Ta chtěla hlídat i jeho samotného a jeho vztahy s cizinci. Zkoumala třeba to, zda v cizině nepřichází do kontaktu s tajnými službami. O tom, že si tajní opakovaně proklepli také Babiše samotného, existují zmínky v dalších spisech vedených na jeho kolegy a nadřízené.

Podstatná část materiálů svazku Bureš však byla 4. prosince 1989, v době hromadných skartací, kterou procházely zejména citlivé svazky představitelů komunistické elity, zničena.

Podle existujícího zbytku svazku došlo jedenáctého listopadu 1982 v centru Bratislavy ve vinárně U obuvníka ke schůzce kapitána Rastislava Mátraye, poručíka Júlia Šumana a zástupce ředitele jednoho z odborů podniku zahraničního obchodu Petrimex Andreje Babiše. Z tajného dokumentu, pořízeného ze setkání, vyplývá, že z důvěrníka StB se měl stát agent.

Aktivní mladý kádr

Tento status je z hlediska nejpopulárnějšího politika v České republice pro jeho kariéru mnohem nebezpečnější. Zatímco roli důvěrníka by možná po dlouhém zvažování a přípravě stanoviska mohl přijmout, role agenta Babiše donutila zabojovat proti spojování jeho osoby s StB.

V životopisu i množství rozhovorů popírá, že by někdy agentem byl. V soudním procesu se slovenským Ústavem paměti národa argumentoval tím, že někdo tajné svazky vykonstruoval záměrně, aby jeho osobu poškodil.

„Bývalá StB patřila v rámci zemí bývalého východního bloku po sovětské KGB a východoněmecké Stasi mezi nejlepší. Měla špičkový personál, vybavení, organizační strukturu a důmyslný řídicí a kontrolní aparát. Je velmi těžko představitelné, že by tam byly fiktivně vytvořeny falešné dokumenty. Systém evidence svazků, spisů nebo záznamů byl pravidelně kontrolován, podléhal přesným a přísným pravidlům zpracování. I informace, které spisy obsahovaly, byly vícenásobně ověřovány přes více spolupracovníků. Komplexní hodnocení a zkoumání spisů naopak svědčí o jejich autenticitě a oprávněné evidenci přesto, že by mohly obsahovat i nepravdivou informaci. Podívejte se, pokud i vyšetřovací spis obsahuje nějakou výpověď, která je nepravdivá, neznamená to, že celý vyšetřovací spis, který je řádně veden a zaevidován, je falešný. Je to tedy velmi málo pravděpodobné i v případech, o nichž je řeč v souvislosti s evidencí bývalé StB,“ odmítá v knize Z Bureše Babišem Babišova tvrzení někdejší předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák.

Ze svazku Andreje Babiše je také zřejmé, že se angažoval v různých hnutích a byl členem Komunistické strany Československa, respektive Slovenska.

„Je členem SSM od roku 1971, zastával různé svazácké funkce, byl také vedoucím odborového sdružení SSM/AIESEC, prostřednictvím kterého se zúčastnil zahraniční praxe ve Francii (1976 Machines Agricoles Lille, 1977 STEF Dijon a Kredietbank Brusel). Je členem společenských organizací. Podle dosavadních poznatků jmenovaný pracuje v těchto organizacích velmi aktivně. Od roku 1978 byl kandidátem na členství a od roku 1980 je členem Komunistické strany Československa,“ napsal v říjnu 1982 údajný Babišův řídicí důstojník Július Šuman.

Svědci StBébovi

Obraz vzorného komunisty a tajného „práskače“ Babiš dlouho neřešil. Na obtíž začal být až v době, kdy se rozhodl vstoupit do politiky.

Kromě nevole veřejnosti, kterou podezření ze spolupráce s StB vyvolalo, hrozilo mocnému muži, že kvůli zákonné podmínce nebude moci usednout do jakékoliv vládní pozice.

Zjednal si proto jakousi výjimku, když využil proces v Bratislavě k odkladu prověrky podmíněné tím, že dokud mu soud v Bratislavě spolupráci neprokáže, platí presumpce neviny, tudíž s StB nespolupracoval.

Přitom svazky StB v archivech státu považuje Slovensko za relevantní a důvěryhodnou autoritu. Jakási presumpce jejich pravosti tedy měla podle mnohých právních názorů platit až do doby případného opačného verdiktu soudu.

Andrej Babiš podal žalobu vůči slovenskému Ústavu paměti národa v roce 2012. U okresního soudu Bratislava I se žalobou na ochranu osobnosti uspěl v roce 2014, ústav se ovšem obratem odvolal ke krajskému soudu v Bratislavě. Prohrál však opakovaně.

Další opravný pokus archivářů směroval na Nejvyšší soud Slovenské republiky, tam ovšem v únoru 2017 padl stejný verdikt jako na kraji. Ústav paměti národa se ale nevzdal a podal stížnost k Ústavnímu soudu v Košicích.

Ústavu vadilo, že bratislavský verdikt stál na výpovědích bývalých příslušníků StB, kteří Babiše podle spisů naverbovali. Kromě zainteresovanosti v případu a pochybné morální důvěryhodnosti svědků archiváři poukazovali na fakt, že příslušníci StB vypovídali, i když nebyli zbaveni mlčenlivosti. Vzhledem k přísaze a hlubokému oddání jejich povolání tak mohl přinejmenším existovat vnitřní motiv svědků vypovídat lživě.

Ústavní soud dal nakonec ÚPN za pravdu. Svůj verdikt vydal loni 12. října, krátce před parlamentními volbami v Česku.

Zpochybnil svědecké výpovědi bývalých příslušníků StB a vrátil kauzu ke krajskému soudu do Bratislavy s tím, že Babiš si u soudu stěžuje na nesprávnou protistranu – Ústav paměti národa totiž svazky StB zveřejňuje ze zákona, zkrátka plní svou povinnost.

Pokud si tedy Babiš stěžuje na neoprávněnost zápisu, měl by podle Ústavního soudu žalovat nikoli ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Bratislavský krajský soud pak v polovině února 2018 argumentaci Ústavního soudu potvrdil.

Postkomunistické Eldorádo

Po návratu z Maroka, když se hroutil komunistický režim, se Andrej Babiš stal ředitelem obchodní skupiny s monopolem na dovoz surovin pro výrobu hnojiv v Československu. Sám Babiš dnes říká, že zvažoval zůstat v zahraničí a že jej návrat domů nijak nelákal.

Toto tvrzení však při pohledu na dění kolem sametové revoluce nedává smysl. Z kroků Babiše a jeho společníků bylo zřejmé, že dobře věděli, co se bude se státním bohatstvím v dalších letech dít.

Do té doby nevídané možnosti, kdy jedinec mohl nahromadit majetek i bez příslušnosti k socialistickým prominentním úřadům, daly možnost splnit sny řadě podnikavců.

Podpořilo je i rozhodnutí české, slovenské i federální vlády rozdat státní majetek soukromému kapitálu. Ten se měl postarat o co nejrychlejší transformaci v tržní ekonomiku. Jak však pozdější léta ukázala, nejeden klenot národního průmyslu skončil v rukou manažerů, kteří jej řídili i v dobách, na které chtěl v devadesátých letech každý zapomenout.

Zatímco jiní prakticky jen poznávali, co podnikání vlastně je, manažeři Petrimexu využívali obchodní kontakty a rozbíhali nové projekty. Nečekali na to, co s Petrimexem bude, ale začali podnikat na vlastní triko.

Ačkoli to nepřiznávají rádi, už před rokem 1993, kdy oficiálně vznikl Agrofert, založili několik nových podniků, mezi kterými si navzájem půjčovali na další a další obchodní projekty, týkající se obvykle nekonečného státního majetku, ztraceného v chaosu měnících se režimů.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

14 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Ja nevim, ale to jsou vesmes vsechno znama fakta. Co je platne, ze si o tom na HP muzeme precist? Do mainstreamu to nikdo neda – lidi to nezajima. Ze jim vladne zlodej a lhar, jim nevadi. Hlavne ze je to nekdo jiny nez zkompromitovane strany. 2) Skoro by to chtelo zalozit nejake specializovane stranky (AntiANO nebo AntiBabis). Tam to vsechno sepsat, doplnit zdroji a doufat, ze se to rozkrikne a (mozna) si to prectou i Babisovi volici/fanousci. Jedine tak se da dosahnout toho, ze se od nej zacnou odtahovat i ti jeho nohsledove a zustane sam jak kul v plote.

  2. pes napsal:

    takových co donášeli,bylo hafo,jen se o nich nemluví,a jsou i takový,co donášeli a nebyli v KSČ ani v Stb,těch jsou miliony,a taky se o tom nemluví,ale na Babiše se ukazuje,protože se to někomu hodí a protože on někomu vadí___o nic jiného nejde___po 30letech je tohle ukazování prstem tak věrohodné,jako škrábání se prstem v zad…….ci,nikoho normálního to už nezajímá,každý režim má svoje svi..ně,které mu slouží jako donašeči všeho zla,dnes je to multikulty,které bude jednou odsouzeno

    • Prenosny ochlazovac vzduchu napsal:

      Urcite je porad hodne lidi, ktere toto naopak zajima.

    • Kain Václav napsal:

      A to byla většina materiálů které by nám řekly co je pan Babiš za ptáčka zkartována..Naštěstí ne všechny,ty které se nestačily zničit stačí jako důkaz.Zametali za sebou stopy jako gestapo ke konci války.Vyšetřování OLAF také zpochybnil.Pokud jde o lhaní,tak je Babiš bezkonkurenční.

    • Tondach napsal:

      Nikdo z těch neznámých agentů či spolupracovníků ovšem nechce být za každou cenu premiérem…

    • jan vyskočil napsal:

      Myslím,že právě ti donašeči házejí na Babiše nejvíc hnoje.

  3. bolek.vala napsal:

    Co tomu Babišovi vyčítají , vždyť pracoval pro státní orgány ve prospěch státu , jistě i druhá strana měla své informátory , i dnes se jistě děje něco podobného!! Mohli by mu vyčítat pouze to , že by o někom lhal , což nikdo neuvádí !

    • PM napsal:

      Samozřejmě. I gestapo fungovalo pro stát, tak co by kdo vyčītal. Brečel bych nad některými spoluobčany. Opravdu jsme s morálkou takto na dně? Stále tomu nechci uvěřit.

      • Tondach napsal:

        To není u mnohých spoluobčanů nedostatek morálky, to je nedostatek rozumu a myšlení hlavou …!

      • jan rich napsal:

        Heslo „bolek.vala“ má v podstatě pravdu.To gestapo se Vám nepovedlo.Kolik lidí bylo sousedy udáno za socializmu,že poslouchají „Svobodnou Evropu“ či „Hlas Ameriky“.Sousedi zmýlení komunisty byli gestapáci?I oni si mysleli,že tímto dělají dobře pro socialistický stát..Ztlumte protikomunistický hormon.

        • PM napsal:

          I gestapáci dělali dobře pro svůj režim, nechápu co je na tom k nepochopení. Co je to protikomunistický hormon?
          Na to, abych ztlumil svůj odpor k totalitním režimům, bych musel být zbaven minimálně poloviny mozku. Hnusí se mi vaše názory.
          Mám rád lidi a svobodu pro všechny. A už vůbec nechápu, tu pitomost, že i druhá strana měla své informátory, k čemu by asi tak byli dobří? Neuvěřitelná demagogie.

        • Josef napsal:

          Sousedi zmýlení komunisty,co je to za blbost. Byli to bezcharakterní zmetci,závist byla jejich vlastnost.Tvářili se jak největší přatelé,když vás potkali byli samý úsměv a pak vás udali, že před odjezdem do Jugoslávie rozprodáváte nábytek aby vás od hranic poslali zpět. V hospodě s vámi seděli nadávali na komouše a pak vás udali když jste se přidali.

  4. Jaroslav Novotný napsal:

    Problém je,že marketinkově zmanipulovaní voliči estébáka považují udavačství za normu,podporuji zvěrstva jako kontrolní hlášeni a EET,což jsou zakony jako z učebnice udavačského krále.Je potřeba neustále opakovat,že udávání je cesta do pekel

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies