V létě 2022, když Evropa řešila odpověď na ruskou agresi na Ukrajině a vyhošťování ruských diplomatů, se skupina kolem knížete Reusse v Německu naopak na ruské diplomaty obracela s žádostí o pomoc. O podporu žádala kvůli svým plánům na státní převrat. Jednu z ústředních rolí v příběhu měla hrát Ruska jménem Vitalia Bondarenko, která skupinu propojila s významným Putinovým diplomatem v Lipsku.

Byl červen 2022 a na ruském generálním konzulátu v Lipsku vrcholily přípravy na oslavy ruského Dne nezávislosti. Pozvání tehdejšího konzula Andreje Dronova na recepci obdržel také kníže Heinrich XIII. Reuss a jeho o více než 30 let mladší přítelkyně Vitalia Bondarenko.

Kníže Reuss, postarší výstřední šlechtic a příslušník kdysi významného rodu v Durynsku, měl na srdci dvě věci: od Rusů chtěl pomoc s navrácením rodinného majetku v Durynsku, který byl zabaven německým státem po druhé světové válce, a zároveň podporu pro své plány na státní převrat.

Ten plánoval se skupinou několika desítek tzv. Říšských občanů. Dnes 75letý princ Reuss měl podle těchto plánů stanout v čele nové prozatímní vlády Německa.

Dne 13. června 2022 mělo být právě toto tématem hovoru mezi konzulem Andrejem Dronovem a knížetem Reussem. Setkání měla domluvit jeho přítelkyně Vitalia Bondarenko, která knížete na konzulát také doprovodila.

Během schůzky údajně Reuss předal konzulovi dopis od svého právníka, který kritizoval německou justici za odmítnutí vrátit majetek rodině. Princ informoval svého ruského hostitele, že hluboce nedůvěřuje německému státu a při domáhání se spravedlnosti spoléhá na zahraniční kontakty.

Po setkání na ruském konzulátu měl kníže nadšeně prohlásit, že mu byla zajištěna restituce jeho majetku. Dodnes není zcela jasné, co se tehdy na ruském generálním konzulátu v Lipsku vlastně stalo.

Jisté ovšem je, že Reuss podlehl konspiracím a uvěřil, že v Německu stále vládnou vítězové Spojenců, včetně Rusů, protože po kapitulaci třetí říše nebyla nikdy podepsána žádná mírová smlouva. Jedná se o typickou konspirační teorii, která spojuje různorodé skupiny tzv. Říšských občanů. Těch je v Německu podle odhadů úřadů kolem 22 tisíc.

Skupina kolem knížete Reusse, která měla chystat státní převrat v Německu, měla čítat několik desítek osob. 27 z nich včetně knížete a jeho ruské přítelkyně bylo zatčeno během největší policejní razie v novodobé historii Německa, které se účastnilo kolem tří tisíc policistů. Obviněno bylo tehdy celkem 69 osob, vyšetřování stále probíhá.

Obvinila obhájkyni, která ji dostala z vazby

Vitalia Bondarenko je partnerkou knížete Reusse podle její vlastní výpovědi od roku 2016. Do Německa měla přijet jako 19letá v roce 2002 z Kaliningradu, studovala dějiny umění v Heidelbergu a nakonec získala v roce 2019 doktorát.

Nyní 43letá Ruska měla podle obžaloby po plánovaném převratu hrát ve skupině klíčovou roli. Například v chatové zprávě z února 2022 jí podle německých médií Reuss sdělil, že má v budoucnu vést „oddělení RUS“.

Podle dřívějších informací MDR byla Bondarenko v kontaktu se dvěma ruskými spícími agenty. S jedním z nich se údajně měla sejít 3. června 2022 právě na ruském generálním konzulátu v Lipsku. Německá média také spekulovala o tom, zda Vitalia sama nebyla ruskou agentkou.

Po zatčení měla podle informací MDR při lékařské prohlídce tvrdit, že není tím, za koho je považována. Údajně tvrdila, že se jmenuje Maria Romanov a je nevinná.

Zarážející byly také štědré dary z její domovské země, podle zjištění německých médií měla obdržet převodem částky 30 tisíc, 50 tisíc a 86 tisíc eur. Bondarenko měla tvrdit, že peníze pocházely od její rodiny.

Bondarenko je v případu knížete Reusse obviněna z plánování násilného svržení vlády a z podpory teroristické organizace. Na žádost své právničky byla ale loni v prosinci po třech letech propuštěna z vazby, jako jediná z celé skupiny obžalovaných.

Důvodem bylo, že očekávaný trest by nebyl úměrný době, kterou již strávila ve vězení. Bondarenko byla zatčena 7. prosince 2022 a od té doby se nacházela ve vazbě ve Frankfurtu.

Na svobodě je tedy již více než šest měsíců. Jak popsala pro německý server BNN, po propuštění zažívala krušné chvíle. Ocitla se prý v podstatě na ulici, navíc jakožto cizinka, která stále čelí obvinění, bez dokladů totožnosti, bankovního účtu, peněz, bytu a zdravotního pojištění.

Sociální pomoc nepobírala údajně částečně proto, že existovaly různé názory na to, který orgán má nad ní jurisdikci. Její přítel kníže Reuss jí vypomáhat nesměl, vysvětlil pro BNN jeho právník Roman von Alvensleben. Podle trestního řádu je nepřípustné, aby jeden obžalovaný poskytoval finanční podporu druhému.

Zároveň ale německá média popisují, že Bondarenko přestala důvěřovat své soudně přidělené obhájkyni a najala si ke své obhajobě soukromě dva jiné právníky. Svoji přidělenou advokátku, která ji mimo jiné dostala z vazby, dokonce obvinila z řady přestupků včetně toho, že měla bez jejího vědomí předávat informace o procesu ruské straně.

Kde vzala Bondarenko prostředky na soukromé advokáty, německá média nezmiňují. Její výtky vůči soudně přidělené obhájkyni ale popřel senát Spolkového soudního dvora (BGH), který záležitost vyšetřoval a zjistil, že ke kontaktu s generálním konzulátem Ruské federace došlo s „vědomím a souhlasem obžalované“.

O tom, co s Bondarenkovou bude dál, má rozhodnout Senát státní bezpečnosti Vyššího zemského soudu ve Frankfurtu. Vyšetřování případu totiž stále pokračuje. Možnosti sahají od deportace až po sňatek s knížetem Reussem, píše server BNN.

V Lipsku působil Putinem oceněný diplomat

V době, kdy kníže Reuss se svojí přítelkyní Vitalií Bondarenko navštívil generální konzulát v Lipsku, byl generálním konzulem Andrej Jurjevič Dronov, zkušený a Putinem oceněný diplomat s diplomatickou hodností poradce první třídy. Pozici zastával od roku 2017 až do uzavření konzulátu na konci roku 2023.

Kdo je Andrej Jurjevič Dronov

Od roku 1982 působil v systému ministerstva zahraničních věcí Ruska, předtím studoval na MGIMO (Moskevský státní institut mezinárodních vztahů). V červnu 1984 byl vyslán na ruské velvyslanectví ve Spojených státech, kde začínal jako asistent tajemníka. V letech 1989–1990 působil jako atašé, tehdejší třetí tajemník ředitelství USA a Kanady Ministerstva zahraničních věcí SSSR. Poté začátkem 90. let zastával pozici druhého tajemníka odboru Severní Ameriky ruského ministerstva zahraničí.

Později působil jako poradce na Velvyslanectví Ruské federace v Belgii, poradce stálé mise Ruska při NATO v Bruselu či poradce kanceláře ruského velvyslanectví v Prištině.

V roce 1998 byl z vlastní iniciativy poslán do první ruské pozorovatelské mise dohody (příměří) v Kosovu. Následně byl zařazen do pozorovatelské mise OBSE tamtéž. Za službu v balkánském regionu mu byl udělen Čestný certifikát vrchního velitele ozbrojených sil Ruské federace Vladimíra Putina, medaile Ministerstva vnitra Ruska „Pro Vojenské společenství“.

Lipský konzulát byl nejstarším ruským konzulátem v Německu, fungoval s třemi přestávkami 240 let. Uzavřen byl v listopadu 2023, poté, co na konci května 2023 Berlín informoval Moskvu o nutnosti ukončit do konce roku činnost čtyř z pěti ruských generálních konzulátů v Německu.

Šlo o odvetný krok za předchozí omezení počtu německých pracovníků v Rusku. V Německu předtím fungovaly ruské generální konzuláty v Bonnu, Hamburku, Lipsku, Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 2024 funguje pouze ruské velvyslanectví v Berlíně a generální konzulát v Bonnu.

Německo již na jaře 2022 vyhostilo 40 ruských diplomatů. K podobnému kroku přistoupila v té době většina evropských zemí, důvodem bylo podle oficiálních vyjádření ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost.

Česko vyhostilo 18 zaměstnanců ruské ambasády již o rok dříve, na jaře 2021. Tehdejší vláda k tomu publikovala vyjádření premiéra Andreje Babiše: „Česko vyhostí 18 zaměstnanců ruské ambasády. Existuje důvodné podezření ze zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Oceňuji práci našich bezpečnostních složek, policie a zejména Národní centrály proti organizovanému zločinu na odhalení této bezprecedentní skandální akce.“

Andrej Jurjevič Dronov označil tehdy rozhodnutí o uzavření ruských konzulátů v Německu za „nepřátelský krok německé vlády“, stěžoval si na „nekonstruktivní politiku Německa a bezprecedentní tlak na ruské mise v zahraničí.

„Vzhledem k rozhodnutí německé vlády a dalších nepřátelských zemí uzavřít některé ruské konzulární úřady v zahraničí nebo výrazně zkomplikovat jejich práci snížením počtu diplomatických pracovníků se zvýšila poptávka po konzulárních službách. Lidé k nám přicházejí z celého Německa, ale i ze sousedních zemí, především z České republiky, Polska, Nizozemska a Rakouska,“ řekl Dronov půl roku před uzavřením konzulátu v Lipsku v rozhovoru pro ruský provládní server.

Po uzavření ruského konzulátu v Lipsku se Dronov vrátil do služby pod ruské Ministerstvo zahraničních věcí v Moskvě.

Proč diplomaté mlčeli? 

Vyšetřovatelé případu knížete Reusse zdokumentovali i další setkání skupiny s ruskými diplomaty. Například další členka úzkého vedení se na podzim roku 2022 několikrát setkala s ruským generálním konzulem z Frankfurtu nad Mohanem a jeho zástupcem.

Schůzky se podle vyšetřovatelů konaly 4. a 5. prosince v luxusních hotelech v lázeňském městě Baden-Baden. Jen několik dní poté, 7. prosince 2022, byla skupina kolem knížete Reusse zatčena.

Dále je známo, že 22. února 2022, jen dva dny před ruskou invazi na Ukrajinu, odjeli kníže Reuss a „vojenský velitel“ jeho skupiny Rüdiger von Pescatore do Bratislavy na tzv. tajné rozhovory. Vyšetřovatelé později našli v počítači knížete Reusse soubor s názvem „Spolupráce Německá říše / Slovensko / Ruská federace“.

Dodnes není jasné, proč ruští diplomaté neinformovali německé úřady o plánech skupiny Reuss na převrat. Podle Federální zpravodajské služby (BND) má ruské mlčení jednoduché vysvětlení: Podle jejich zjištění se Putinova mocná domácí zpravodajská služba FSB považuje za „zapojenou do systémového konfliktu s členskými státy Evropské unie, včetně Spolkové republiky Německo“.

V tomto kontextu mají moskevští agenti podle BND značnou volnost ve svých operacích proti Západu. Tyto operace zahrnují nejen standardní špionáž, ale i aktivní pokusy o ovlivňování německých politiků. Putinovi špioni se dále podle BND snaží manipulovat s veřejným míněním na podporu ruské agendy, aby mobilizovali masy, například v Německu, proti režimu.

Podle německé kontrarozvědky používají ruské služby tzv. proxy – speciálně umístěné agenty vlivu – jako klasické nástroje. Moskevští agenti také udržují kontakty v rámci zločineckého podsvětí, například s motorkářským gangem „Noční vlci“.

FSB je hlavní agenturou koordinující tyto operace. Podle německých tajných služeb jsou opatření koordinována přímo s Putinovým prezidentským štábem, připomněl magazín Focus.

Německá zpravodajská služba BND podle magazínu Focus uvádí, že Rusové mohli podezřelou německou teroristickou skupinu využít „kdykoli k dalším aktivním opatřením“. I kdyby se tak nestalo, vedoucí postavy pučistické skupiny byly zástupcům Ruské federace známé. BND předpokládá, že FSB si byla vědoma záměrů skupiny tzv. Říšských občanů kolem knížete Reusse, a tedy o nich věděl i Kreml.

Proces s členy „Rady“ Reussovy skupiny začal u Vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem v květnu 2024. Paralelně probíhá soud s dalšími členy skupiny v Mnichově a ve Stuttgartu. Ve vyšetřovací vazbě sedí již čtvrtým rokem 23 členů skupiny. Obvinění proti jejím členům zahrnují založení teroristické organizace, která plánovala vražedné útoky, případně její podporu, až po přípravu vlastizrádného činu proti německé vládě.