Vatikán vyšetřuje arcibiskupa marockého Rabatu, španělského kardinála Cristóbala Lópeze Romera. Nejméně pět žen jej obvinilo z „nevhodného chování“, některá média hovoří také o údajných sexuálních útocích. Církevní hodnostář obvinění odmítá, dočasně se však stáhl z předsedání veřejným církevním slavnostem a z pastoračních aktivit.

Romero, kterému je 74 let, je členem salesiánského řádu. V souvislosti s konkláve po smrti papeže Františka v roce 2025 se jeho jméno objevovalo mezi méně pravděpodobnými kandidáty na papežský úřad.

„Tato událost je pro nás všechny znepokojivá. Jako arcibiskup si plně uvědomuji obtíže, které to způsobuje, a oprávněné otázky, které to může u každého vyvolat. Proto chci zajistit, aby o tom byli členové diecézní komunity co nejdříve informováni,“ uvedl López Romero v komuniké Rabatské arcidiecéze.

Zároveň vyzval k modlitbám za církev, jeden za druhého, za sebe i za „ty, kteří v důsledku této situace trpí“.

Vatikánské vyšetřování je církevněprávní, tedy kanonické řízení. Jeho případný závěr automaticky nenahrazuje postup policejních a soudních orgánů v zemi, kde mělo k jednání dojít.

Dva z dlouhé řady skandálů

V těchto dnech začal také soud s emeritním biskupem australské diecéze Broome Christopherem Saundersem. Ten čelí obvinění ze sexuálních útoků vůči několika mužům z řad původních obyvatel Austrálie. Saunders vinu popírá.

Tyto dva aktuální případy jsou zatím posledními v dlouhé řadě skandálů, které v uplynulých letech zasáhly vysoce postavené představitele katolické církve.

Mezi předchozími byl arcibiskup kanadského Québecu Gérald Lacroix. Vatikánský vyšetřovatel však v jeho případě v roce 2024 dospěl k závěru, že proti němu nelze vznést žádné obvinění z jednání, které by vyžadovalo kanonický postih.

Podobné obvinění padlo i na adresu Lacroixova předchůdce v quebecké arcidiecézi Marca Ouelleta. Někdejší prefekt Kongregace pro biskupy byl v minulosti jeden z výrazných kandidátů označovaných jako papabile, tedy možný budoucí papež.

Svatý stolec v roce 2022 oznámil, že neshledal dostatek podkladů k zahájení kanonického vyšetřování kvůli údajnému sexuálnímu napadení.

Ouellet obvinění odmítl a proti ženě, která jej označila za pachatele, podnikl právní kroky pro pomluvu. Další dvě ženy později popsaly zkušenosti s Ouelletem, které podle nich měly sexuální podtext, trestní oznámení však nepodaly.

V roce 2020 přijal papež František rezignaci francouzského kardinála Philippa Barbarina na úřad lyonského arcibiskupa.

Ten rezignoval poté, co jej soud nejprve uznal vinným z neoznámení sexuálního zneužívání dětí, odvolací soud jej ale následně zprostil obžaloby. Později tento verdikt potvrdil i francouzský kasační soud.

Barbarin tehdy na síti Twitter, dnes X, vyzval církev, aby byla bratrská a misijní. Francouzská biskupská konference mu poděkovala za dosavadní službu a vyjádřila přání, aby opatření přijatá v Lyonské arcidiecézi pomohla obětem i místní církvi.

Kardinál propuštěný z duchovního stavu

Největší mediální pozornost však vzbudily případy dnes již zemřelých a mimořádně kontroverzních kardinálů Theodora McCarricka a George Pella. Jejich vliv výrazně přesahoval hranice Spojených států, respektive Austrálie.

Vatikán v roce 2020 zveřejnil rozsáhlou zprávu o institucionálním vědomí a rozhodování Svatého stolce v kauze bývalého kardinála Theodora Edgara McCarricka. Dokument na téměř 450 stranách popsal mimo jiné reakce někdejších papežů a dalších vysokých představitelů církve na opakovaná varování před McCarrickovým chováním.

Theodore McCarrick byl schopný fundraiser, měl politické kontakty, zejména v Demokratické straně, a dobrý přístup k tehdejšímu osobnímu tajemníkovi papeže Jana Pavla II., dnes kardinálovi Stanisławu Dziwiszovi.

To podle mnoha pozorovatelů pomáhá vysvětlit jeho rychlý kariérní vzestup a značný vliv v americké církvi, přestože přibývala podezření ze sexuálního zneužívání mladých mužů. Jan Pavel II. jej v roce 2001 kreoval (papež nejmenuje, ale kreuje, doslova kardinály vytváří, naopak biskupy jmenuje, respektive nominuje, pozn. autora) kardinálem.

Za pontifikátu Benedikta XVI. dostal ale McCarrick neformální omezení a pokyny, aby se stáhl z veřejného života. Ty však nebyly důsledně vymáhány.

Papež František McCarricka pak v roce 2019 propustil z duchovního stavu. Takzvaná laicizace patří v katolické církvi k nejzávažnějším trestům. Dotyčný přestává vykonávat kněžskou službu a ztrácí práva i povinnosti vyplývající z duchovního stavu.

Ve Spojených státech byl později McCarrick kvůli demenci uznán neschopným stanout před civilním soudem, zemřel v dubnu 2025 ve věku 94 let.

404 dní za mřížemi

Podobně dramatický, byť zcela jinak zakončený příběh se týkal australského kardinála George Pella. Patřil k nejvlivnějším církevním představitelům anglicky mluvícího světa a byl jedním z nejbližších spolupracovníků papeže Františka. Na jeho žádost se podílel na reformě financí Svatého stolce.

Pell byl v roce 2017 obviněn ze sexuálního zneužití dvou nezletilých v době, kdy působil jako arcibiskup v Melbourne. Rovněž byl obviněn ze zneužití v době, když byl ještě kněz, ale soud se zabýval jen s první uvedenou žalobou.

Tehdy kolovaly i spekulace, že obvinění souvisí s jeho finanční reformou a snahou prosadit ve Vatikánu větší transparentnost. Pell obvinění odmítal.

Pell se každopádně vrátil z Říma do Austrálie, aby se hájil u soudu. Porota jej však uznala vinným a on pak strávil ve vězení celkem 404 dní. Odvolací soud rozsudek potvrdil, australský Nejvyšší soud jej však v roce 2020 jednomyslně zrušil a Pella zprostil viny.

Ve vězení si vedl deník, který později vyšel v několika knižních svazcích pod názvem Prison Journal.

George Pell zemřel v lednu 2023 v Římě v důsledku komplikací po operaci kyčelního kloubu. Australské deníky jej označovaly za „nejmocnějšího a nejkontroverznějšího katolíka“ v dějinách země, zároveň za hluboce polarizující postavu, která společnost rozděluje i po smrti.