Školy v Česku vzdělávají pro minulost, ne pro budoucnost. Škodí to nejen žákům, ale celé zemi

Napsal/a -pes- 22. listopadu 2018

České školství možná překročilo bod, odkud není návratu. Čerstvá zpráva Aspen Institute o současném Česku popisuje náš vzdělávací systém způsobem, který by měl spustit všeobecný alarm. Nejde jen o znalosti – úroveň vzdělání přímo souvisí i s chudobou a stavem společnosti. Řešení jsou přitom podle výzkumníků na stole, zatím ale chybí vůle je prosadit.

Průměrná mzda českých učitelů je zhruba 30 tisíc korun a během kariéry roste jen pomalu. V grafu učitelských mezd v rámci zemí OECD je tak Česko jasně poslední.

Zatímco v ČR dosahuje učitelský plat 56 procent průměru platu vysokoškolsky vzdělaného člověka, v zemích OECD je to v průměru 86 procent.

Bez peněz to nepůjde

Podobně špatně si ČR stojí i v žebříčku zemí podle podílu HDP vydaného celkově na vzdělávání. Vládní slib zvýšit průměrné platy učitelů do roku 2021 na 150 % jejich průměru z roku 2017 přitom podle studie neznamená obrat k lepšímu.

Hrozí dokonce, že půjde jen o výdaj, nikoliv o investici, neboť chybí jakákoliv strategie pro řízené zvyšování kvality učitelské profese,“ píše Aspen, podle kterého vláda v řadě ohledů nemá o oblast vzdělávání zájem.


Text vznikl ve spolupráci s The Aspen Institute a čerpá z jeho studie Kam kráčíš, Česko 2018. Téma se bude probírat i na dnešní konferenci Aspen Institute v Praze


Podle studie by pomohlo, kdyby rozpočet školství postupně do roku 2021 narostl o 100 miliard korun. V tomhle případě platí, že peníze jsou na prvním místě – bez nich se školství dopředu nepohne.

S podfinancováním vzdělávacího systému souvisí i kvalita a stav personálu ve školství – roste průměrný věk učitelů, klesá podíl mužů v učitelském sboru a někde kantoři chybí úplně.

Ředitelé škol jsou podle studie často vybíráni tak, aby vítězný kandidát předevší vyhovoval zřizovateli školy, tedy leckdy na základě politické objednávky, nikoli odbornosti.

Navíc je ředitelský post často chápán především manažersky ve smyslu správy majetku, a ne jako funkce motivátora a lídra, který by učitele pod sebou vedl lidsky i profesně dopředu. I u ředitelů pak platí, že je k přihlášce do výběrového řízení zpravidla nemotivuje výše nabízeného platu.

Aspen jedno z možných řešení vidí v přijetí novely konkurzní vyhlášky, která by při výběrových řízeních na ředitele posílila slovo výběrové komise a odborníků v ní.

Proč tolik maturantů propadá?

Graf: The Aspen Institute

Kontroverzně hodnotí studie dopad státních maturit na vzdělávání v Česku. „Není možné říct, zda státní maturita prospěla, uškodila či zda je její vliv neutrální,“ píší výzkumníci.

Připomínají, že každým rokem narůstá počet neúspěšných maturantů a zároveň nelze na základě dostupných dat zjistit, co se s nimi pak děje, zda pokračují ve studiu, či nikoliv.

Existuje podezření, že dochází k meziroční manipulaci s obtížností testů a hodnocením, jejímž smyslem je zvyšovat počet neúspěšných maturantů, pravděpodobně s cílem odradit uchazeče o vstup do maturitního studia,“ tvrdí studie.

 

 

Vzděláním proti chudobě

Právě zlepšení dostupnosti kvalitních středních škol a vztah mezi dosaženým vzděláním a rizikem chudoby – vyšší vzdělání rovná se nižší riziko chudoby i pro další generaci – se ve studii coby zásadní faktory objevují i na jiných místech než je kapitola o školství.

Graf: The Aspen Institute

Cílem podle Aspenu musí být zvýšení sociální mobility (aby děti častěji dosahovaly vyššího vzdělání bez ohledu na vzdělání svých rodičů).

Chudoba, sociální vyloučení nebo exekuce zase souvisí s podporou extremistických stran. Špatně fungující vzdělávací systém tak má mnohem širší dopady na společnost než jsou pouhé výsledky žáků ve školách.

Studie také apeluje na reformu nejen středoškolského vzdělávání tak, aby „nevzdělávalo pro minulost, ale pro budoucnost“.

Středním školám doporučuje posílit všeobecnou složku vzdělávání a dále „reformu maturit ve smyslu společné zkoušky středoškolského minima a přechodu k projektovému ověřování dovedností a znalostí.“

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

63 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Nejvetsi cast clanku se venuje penezum ve skolstvi. To by melo vyhovovat Babisovi. Sypne tam par miliard a „proste to vyresil“. 2) Podstatne je to „vzdelani pro budoucnost“. A to i na zakladnich skolach. Jak se vlastne meri kvalita vzdelavani? A podle ceho se zjistilo, ze soucasne vzdelavani je „pro minulost“? 3) Pro opravdovou reformu je treba mit ministra/vizionare. Ne tenhle placeny kompars, ktery jedine co umi, je chlubit se kolik do resortu dostal miliard navic. Mimochodem – jak se vlastne soucasny ministr jmenuje?

    • Tomáš napsal:

      😁😁😁😁😁😁😁😁😁 dost dobře vy, pane Kaminsky.

    • Danilam napsal:

      Přesně tak. I kdybychom nasypali do školství těch 100 mld, které nemáme (zase plošně), není vůbec žádná záruka, že se zlepší, pokud neexistuje systém hodnocení učitelů. Ne jednostranný, tedy ředitelský/inspektorský, ale vícestranný. Dobrý učitel – osobnost je jedinou zárukou dobrého vzdělání a měl by proto být mnohem lépe hodnocen než ten špatný, jak materiálně, tak nemateriálně.
      A znovu ano, co je dnes „výchova pro budoucnost“? Umění uspět v tomhle světě, kde zdání stále víc převažuje nad podstatou? Rozhodně ne. Dobré vzdělání je vedení ke zdravému rozumu (někteří říkají, že zhynul bídnou smrtí již před lety), kritickému myšlení, soběstačnosti a spoléhání především na sebe. Podle jakých kritérií měřil ten slavný Aspen Institute? Amerických? No těpic.
      Ale spíš než ministra vizionáře potřebujeme společnou vizi, cíl, ke kterému by mělo vzdělání směřovat. Cíl, se kterým se většina kantorů alespoň částečně ztotožňuje. Ale možná to není až tak složité: třeba jen stačí, když učitelé budou přemýšlet především o svých žácích a jak je co nejvíc naučit. Ne jenom jak „pokrýt výuku“. Prostě přestat dělat věci jen naoko a začít je dělat alespoň částečně doopravdy. (A to neplatí jen o školství.)
      Ale já nevidím věci zase až tak černě. Přesvědčil jsem se, že ti alespoň trochu schopní a pracovití si svou cestu téměř vždycky najdou. Někdy i navzdory „školskému vzdělání“.

    • Dalibor Bartoš napsal:

      Výuka pro budoucnost je sice krásné slovo, ale co má přesně obsahovat. Uvědomte si, že dnes se děti a studenti musí naučit několikrát více faktů a systémů než před 30 lety a to s nedá zvládnout,
      Studijní den má jen určitý počet hodin, chcete-li dát do výuky něco nového musíte něco jiného vynechat, nebo zrychlit výuku, tedy tolik neopakovat a nutit děti a studenty více studovat samostatně, což by jistě šlo, ale je nutné mít připraveno dostatečné množství studijních materiálů
      Navíc je nutné si uvědomit, že ne každé dítě a ne každý student zvládne zrychlené tempo výuky. A tak se nám sníží počet studentů na gymnáziích a tím se sníží i příliv financí do těchto škol a tím vznikají další problémy.
      Naše školství lze postavit na nohy ale bude to nějaký čas trvat, musí se udělat několik opatrných oprav systému a podporovat schopné studenty, právě tak jako zabezpečit těm středně nadaným a těm pomalejším studentům dostatečné vzdělání s možností pokračování v pozdějším věku.
      Školství a vzdělávání je velmi obtížný obor a velmi složitý systém, který je možné pomalu vylepšovat, ale ne moc pomalu, protože změny v evoluci lidských ekonomických aktivit budou velmi rychlé.
      Problémem je , že jsme naše školství minulých 30 let zanedbávali.

  2. petrph napsal:

    Mimochodem za použití kupeckých počtů prvního stupně ZŠ mi vychází, že by těch navrhovaných 100 miliard ročně mělo znamenat navýšení platů učitele o 83 000 Kč měsíčně, což vypadá jako nesmysl. Buď už v té pražské neziskovce (jak se dá dohledat v odkazu) Aspen Institute CE blbnou, nebo už počítají jak se ty penízky rozkutálí na další podpůrné projekty které do školství neziskovky lifrují, typu výuka genderu a podobně..

    • Paeris Kiran napsal:

      tak upřímně řečeno – ono je třeba přihodit ještě školníky, zaplatit údržbu budov, a co se toho týká – na spoustě škol by stálo za to počet učitelů navýšit a poněkud zmenšit počet dětí ve třídách…

      ale i tak je to dost přestřelené.

  3. Zdeněk Blahna napsal:

    Především naše školství se stalo po převratu neustálým experimentem.
    Co ministr,to nápad a výsledky jsou tristní.Aby se náhodou naši mladí nemuseli namáhat a učit,tak požadavky na studenty jsou nižší a nižší.
    Z našeho národa,který vynikal širokým spektrem znalostí se díky neustálému snižování rozsahu učiva pomalu stává národ pitomců.
    To není o penězích pro vyučující,to je o tom,že výmysl o tom,že máme málo lidí s tituly a kvůli tomu se snižujícímu rozsahu učiva,aby ,,každý“
    mohl studovat.Naše školství degraduje.Dnešní středoškolák již nedosahuje ani úrovně dřívějšího vyučence a vysokoškoláci jsou
    pod úrovní dřívějších středoškoláků.Na střední školy se dnes přijímá
    bez vstupních zkoušek kdejaký imbecil,který by dříve měl problém udělat nějaký učňovský obor.A tihle samí později přestupují na vysoké školy s jakámsi vymyšleným pseudooborem nemajícím v reálném
    životě jakékoli uplatnění a jsou z nich akorát tak pokladní v supermarketech,jinak končí na ÚP.Jak nemám rodinu Kklausů
    v oblibě,tak musím konstatovat,že v tomto ohledu má V.K.junior
    stoprocentní pravdu.

    • Anna napsal:

      Máte naprostou pravdu.Na takovou ,,vzdělanost“dojely už dávno i kultury starého Egypta apod.Tihle ,,vzdělanci“ totiž povedou jednou i naši zemi a potom Bůh s námi 🙁

    • Jaroslav napsal:

      Naprosto souhlasím, až na to, že s tím „národem pitomců“ to jde docela rychle …

    • Tobolková napsal:

      Souhlas

    • amg napsal:

      Také souhlasím, VŠ s takzv. humanitárním zaměřením nám rostou jako houby po dešti a sosají zcela zbytečně peníze ze státního rozpočtu, protože si na sebe prostě, z logiky věci, nemohou vydělat jako školy s technickým zaměřením, které by měly, a kolikrát se to tak i děje, těžit ze svého odborného výzkumu – nápady schopných studentů, diplomky zaměřené na reálné problémy…ani sto filosofů neuživí jednoho strojaře, bohužel v reálu jeden strojař živí hafo takových….nemám nic proti filosofii, ale je to nadstavba a filosof, humanista… který je odtržen od reálného života (nic jiného neumí) vlastně ani nemůže být přínosným filosofem…

      • Jiří napsal:

        Tak jsem se podíval, jaké bakalářské obory nabízí třeba Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Jen tak namátkou: jazyky, historie, archeologie, politologie, psychologie, sociologie… Tohle jsou ty zbytečné obory odtržené od reality?
        Jak se říká, nejen chlebem živ je člověk. Až budu mít nějaké psychické problémy, nepomůže mi strojař, ale právě psycholog. Vtip je v tom, že důležité jsou všechny obory a nelze jeden upřednostňovat před druhým, protože každý je potřeba pro jinou životní situaci. Pro člověka, který čte pouze české knihy (podobně pro články, příručky, filmy atp.), je překladatel zbytečným povoláním – ale stejně tak pro člověka, kterému se nikdy neporouchá auto, je zbytečný automechanik. 🙂

        • Paeris Kiran napsal:

          Archeologie se nenajíte, politologie taky ne…

          psychologie… no už se povedlo vyřešit ten problém že 3 různé školy psychiatrů (o stupínek vejš než psychologie) se dodnes dokázali shodnout na diagnoze pouze když před nimi stál Švejk?

      • Jana napsal:

        … s HUMANITNÍM (!) zaměřením. Zřejmě jste technik.

  4. Mikuláš Lévy napsal:

    Jj, převrat v89 roce se chápal tak, že vše z totáče bylo špatně. Přitom to naprosto není pravda!! A tak mimo jiné i školství šlo do kytek.
    Hlavně že se Havloidi seberealizovali. Jsem vskutku rád, že jsem vystudoval za totáče, aspoň nejsem takový debil jako ti dnešní mladňáci. Tak třeba v takové matice my jsme na průmyslovce probírali komplexní čísla na začátku 2. ročníku. Dnes to ani gymnazisti vůbec neprobírají. Pak v 3. ročníku jsme brali limity funkcí, analýzu průběhu funkcí, derivácie i integrály. Chudáci středoškoláci, aby se nepřetěžovali, že. A tak nám tu roste banda tupounů…

    • Petr Petroušek napsal:

      A tahle matematická ekvilibristika Vám v praktickém životě byla k čemu? Pracoval jsem celý život jako konstruktér a taky jako projektant. Důležitější bylo zvládnout AUTOCAD, a to jsem musel sám . V době kdy jsem maturoval , t. j. 1961 se o tom v lidodemo zemích mluvilo jen šeptem v anarchistických kruzích.

    • Tomáš napsal:

      Derivace pane Lévy. Derivácie sa učia na Slovensku. Hej?

  5. František Mlejnek napsal:

    Taky jsem myslel, že v článku bude více napsáno, v čem se učí pro minulost a co se má učit v budoucnosti. Stále si myslím, že jakákoliv jednostrannost škodí a jsem pro získávání všestranného intelektuálního rozvoje, byť třeba oproštěného od zbytečných podrobností. Historie, přírodověda a umění jsou stejně důležité jako ekonomické a právní obory či výuka cizích jazyků.

    • petrph napsal:

      Víte, já s Vámi sice souhlasím, že „..je potřebný všestranný intelektuální rozvoj. Leč za prvé se domnívám že toho člověk nenabude jen školním vzděláním ,na tom prostě musí pracovat sám z různých zdrojů.
      Abych dal takový hloupý příklad, otevřte si jenom seznam.cz a tam máte mj každý den odkazy na zajímavé články z oboru historie… Stačí tomu věnovat každý den tak 10 minut zajímavé četby a za rok budete mít velice dobrý přehled naší i světové historie, který by Vám škola nikdy nedala.
      Ale za druhé, je nutné si uvědomit, že školní vzdělání trvá trvá dnes 15, někdy i 20 let, z toho tuším 10 let povinně. A to už je přece jen na obecných přednáškách všeobecného vzdělání (bez podrobnosti) poněkud mnoho :)))))

      Tudíž, se domnívám, že pro dosažení současně odborných i všeobecných znalostí i v potřebné kvalitě, by to chtělo zrušit současný klasický 10-15-20 letý docházkově – přednášecí systém a nahradit ho dynamickým systémem, který by rychle reflektoval kvalifikační potřeby toho člověka ale i trhu. JIstě, chceš mít přehled v historii, kultuře, atd- na to ti bohatě stačí těch 10-20 minut denně u internetu nebo TV u vybraných pořadů.. Chceš získat pracovní kvalifikaci v řadě oborů? Na to ti stačí třeba několikaměsíční, roční intenzivní kvalitní praktický kurz. Jistě chápu – jsou vybrané hluboce odborné profese (třeba medicína, jaderné technologie právo) kde je to za rok nemožné – a kde je nutné získat ohromné kvantum důležitých znalostí a zkušeností. Leč i tam bylo možné povolit aby je každý absorboval dle svých schopnosti a přístupu k učení – čili třeba o x let dřív..
      Samozřejmě, nelze to udělat primitivně jen škrtnout školy – musela by se udělat hluboká inventura zejména základů vyučovaných oborů – a říct – ano toto se musí opravdu, ale opravdu naučit všichni jako nutný základ – leč toto se může (musí) doučit sám pokud se chce tomu oboru hlouběji věnovat – což třeba bude ověřeno nějakou zkouškou..

  6. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Aspen Institute má pravdu v jediném – školství od roku1989 upadá a upadá. Jednou z významných příčin toho úpadku je, že do školství svobodně kecá každý, kdo má … (ten tělní otvor pod kostrčí) a že vždycky najde ministr-politik, který se ty kecy snaží realizovat. Kecy takových „Aspen Institutů“.
    Všechny tři předchozí komentáře jsou významnější, než všechna moudra „Aspen Institutů“ za celou dobu jejich existence..

  7. Lucie napsal:

    No jakožto budoucí pedagog, musím říci, že růst platů je sice lákavý, našemu školství to ovšem nepomůže, zvlášť pokud hodláme snižovat nároky na studenty, aby se nedej bože nepředřeli. Takže se zbavíme domácích úkolů, rozsáhlejšího učiva a selského rozumu. Pak se ovšem nikdo nesmí divit, že vám dítě řekne, že do romantismu patří Komenský, nebo že rychlost při brzdění stoupá. Takže drazí rodiče, přestaňte řešit, že vaše děti někdo zatěžuje domácím úkolem, nebo nedej bože prezentací a uvědomte si, že nás pedagogi taky nebaví to kontrolovat, ale dělají to pro sebe ne pro naše potěšení. Když si to procvičí i doma, tak je větší pravděpodobnost, že danou látku zvládnou i při testu. A pokud mu zrovna něco nejde, tak dřív než půjdete ječet na nás, tak si zkuste udělat na dítě čas, bude to pro něj prospěšnější, než snižování standartů našeho školství, jen proto že potomkovi něco nejde.

    • Dana napsal:

      ….pedagogi ..nebaví kontrolovat?? Tak si říkám, jestli není cosi prohnilého i v kvalitě učitelů…

      • Luboš Vrba napsal:

        Ano, je to přípravou ve škole. Od té doby, co se žáci neučí, ale přebírají a získávají ve škole kompetence, a učitelé už neučí, ale kompetence žákům předávají, padáme jako společnost do propasti negramotnosti. Na počátku byla ministryně Buzková a po ní už v tom ostatní pokračovali …..

    • Kateřina napsal:

      Promiňte, ale vy chcete učit ? V textu je spousta chyb, dokonce hrubky ! Já bych si to po sobě rozhodně přečetla, budoucí paní kolegyně…myslím, že jste učitelskému stavu svým komentářem udělala medvědí službu …

    • Zdeněk Blahna napsal:

      No jakožto budoucí pedagog….
      Tedy jste velmi mladá,ale jako starý dědek před Vámi smekám.Jste
      jednou z mála komu dochází,že systém výuky tak,jak je nyní prosazován
      je vědomostní cesta do pekel.Liberalizace do výuky nepatří.Rozhodně
      by nějaký student neměl rozhodovat o tom,co se bude a nebude učit.
      A rodiče už by o tom neměli rozhodovat vůbec. další věc je ta,že by se
      měl zpět vrátit systém rozsahu výuky pro ten který obor.K tomu samozřejmě i rozsah závěrečných zkoušek.Nebylo by potom třeba
      žádných pofiderních istitucí jako je Cermat.No a na ministerstvu školství by měli pracovat skuteční odborníci a ne jako doposud známí zmámých.Ale mě spíše napadá,že v současnosti někdo potřebuje
      pro snazší ovládání tupé stádo nevzdělaných,ale titulovaných hlupáků.

    • Génius napsal:

      Vás pedagogi? Standartů?

      Milá Lucie, jako budoucí pedagog začni sama u sebe.

      Víc čti, míň piš. Víc se uč, míň mudruj. Možná tě pak žáci i rodiče začnou víc respektovat a budou míň remcat.

    • Věra napsal:

      Doufám, že nebudete učit češtinu 🙁

    • Sosna napsal:

      Promiňte, ale jak prospěje našemu školství a vzdělávání mladých člověk, který se v tak krátkém textu dopustil tolika gramatických chyb? Není i toto snižováním standardů našeho školství?

    • Jaroslav napsal:

      Neměla byste mít náíhodou- jako budoucí pedagog – maturitu z češtiny a tím pádem nepsat: „nás pedagogi“???

    • Lenka z Moravy napsal:

      Milá Lucie, jste budoucí pedagog? V textu jste udělala dvě gramatické chyby!

      • Eva napsal:

        …dvě gramatické chyby, pokud nepočítáme čárky v souvětí :)…

    • Božena napsal:

      Paní učitelka by také potřebovala nějaký domácí úkol – konkrétně zaměřený na pravopis (pedagogi, standarty, interpunkce).

    • Lenka napsal:

      Nevím, co budete učit, čeština to asi nebude, že? Když si klidně napíšete „pedagogi“. Mám dítě v 6. třídě a nechápu, proč má většinou 1 úkol denně, někdy žádný. My jsme mívali denně vždy z ČJ a matematiky + cizí jazyk a další předměty alespoň 1x – 2x týdně. Mám pocit, že se nejen „šetří“ děti, ale spíš se pedagogům nechce opravovat sešity. I když má dcera vyznamenání a ve škole dává pozor, spoustu látky jí musím doma vysvětlovat, aby ji uměla. Nemyslíte, že od toho je pedagog, aby naučil? A také mě dorazí, jak kantoři brečí nad výdělkem. 5-7 hodin v práci a 3 měsíce volna, tak to je dost dobře placené. Mám maturitu, o prázdninách 2 týdny dovolené – víc nedostanu, min. 9 hodin v práci, 1/2 hodiny přestávka, donesu necelých 14 tisíc. Fakt nemám chuť večer suplovat práci učitele.

      • Linda napsal:

        Paní Lenko, platy jsou ve školství přece skvělé – proto již 3. rok nemůže naše škola sehnat fyzikáře a matikáře!!! A to jsme dle Vás v práci 5-7 hodin denně!!! A ještě prosím odečíst přestávky – je jich třeba šest a trvají deset minut!!!! No za ty prachy, neberte to!!! Přijďte k nám, rádi Vás zaměstnáme – chybí i asitenti pedagoga!!!

        • AMG napsal:

          Paní Lindo a ani je neseženete, protože každý rok opouštějí naše školy dva aprobovaní fyzikáři a dva matikáři na celou republiku, ale to asi víte…čím to asi je? Troch napovím, proč musí budoucí učitel na základní škole zvládat matematiku na úrovni doktoranda? Co kdyby mu náhodou v lavicích zasedlo zázračné dítě, které by se zaobíralo integrály, nebo nedej Bože, diferenciálními rovnicemi…a je jasné, že musí, takový člověk, který se chystá učit žáky pracovat s neznámou v rovnici, což je pro mnoho žáků základky dost zásadní problém (osobně bych spíš doporučovala, aby pořádně zvládli zlomky a hlavně procenta – úrokovou sazbu) musí mít naprosto v malíčku prostorovou analýzu…. Jinak souhlasím, že výše presentovaná, budoucí pedagožka, svénu budoucímu oboru moc nepomohla….no třeba se připravuje na aprobaci z některého moderního oboru…:)

    • Tomáš napsal:

      Milá Lucie. Z větší části s Vámi souhlasím. Vychovávají rodiče, ne škola. Ale pokud chcete učit naše děti, tak bych Vám doporučil procvičit gramatiku. Ve Vašem textu máte dvě hrubky a to by se učitelům, kteří mají vyučovat děti, asi stávat nemělo. Všichni tady mluví o kvalitě a Vy předvedete toto? Přidejte trochu v českém jazyce.😁

    • petrph napsal:

      Víte, to o čem píšete, je sice pravda, leč je mnohem složitější. Totiž tomu že „.. dítě řekne (na základě školní výuky), že do romantismu patří Komenský, to je spíše k pousmání, protože už pan Žák desítky let předem upozorňoval ve svých humorných dílech, že všechno vyložené ve škole se „našprtat“ nedá. To už totiž nesouvisí jen se školní výukou, leč i s tím co se nazývá „všeobecnými znalostmi“, které ale /i mladý člověk/ čerpá i mimo školu a z jiných zdrojů.. A problém je v tom, že po velvet revolušn došlo i v této oblasti k ohromným změnám. Sice je pravděpodobné že Vám dítě bude zase tvrdit, že Komenský patřil do romantismu, ale zároveň Vám „naprosto jasně vysvětlí, jak a kdy naší republiku založil Masaryk s legiemi, a že jsme tu měli po 40 let komunisticky totalitu, a mezi naše největší spisovatele budou jmenovat Havla a Kunderu.

      Nicméně, abych použil méně politický příklad – dejme tomu dvě scény z filmu „Marečku podejte mi pero“. Kde tvůrci vyplýtvali poměrně mnoho času na scénách osvětlujících literárně co to jest hrdobec alias hovnivál,… leč pozdější stěžejní scéna kdy pan Kroupa v matematice po úspěšné písemce ještě exceluje v příkladu u tabule se jen mihne během pár vteřin -takže si nevšímavý divák ani neuvědomí (a autoři mu to neřekli ), že ten příklad počítal přes logaritmy.
      Čili – i to (už v tom roce 1976) naznačilo kterym směrem půjde naše vzdělanost, když se do vedení státu dostanou kulturní elity…

    • Lucie Lorencová napsal:

      Na to, že jste budoucí pedagog, byste v textu neměla mít tolik gramatických chyb…

    • Petr napsal:

      Myslel jsem, že substantivum pedagog se skloňuje podle vzoru pán. Tedy nikoliv nás pedagogi, ale nás pedagogy (pány).
      No, potěšpánbůh nad budoucími pedagogi.
      Petr absolven lékařské fakulty 1983

    • Stepan napsal:

      Vy jste padagog? Tak si prosím upravte tu hrubku pedagogi??? 😀 Je tam tvrdé Y.

      Upřímě ty výuka pro minulost.. v roce 2009 jsem maturoval z elektro oboru.. A pan učitel se nás snažil učit jak opravit starou CRT televizi.. Kdo by se to učil, když to už tehdy bylo těžce zastarelé? Každý jsme na to kašlali. Učebnice byla z roku 1988 a psalo se tam, že národní podnik Tesla vyrábí v licenci procesor 486 o taktu myslím 66Mhz 😀 😀 jako učebnice dějepisu pecka… Pro rok 2009 nepoužitelné…

      A nebo čeština našprtat se mraky jmen a kdo co napsal.. Stejně jsem to okamžitě po zkoušce zapoměl…

      Ale ano škola to byla ukázala nám jak to bude vypadat v reálném světě.. Vykazujeme činnost aby jsme za ní dostali zaplaceno…

    • Jitka napsal:

      No, asi bych si ten příspěvek nejpeve precetla a opravila, az potom se prezentovala jako vzdělaný pedagog. Mate tam pravopisnou chybu, asi jste malo procvičoval 😉

    • čen napsal:

      Tady je jasně vidět, kdo učí děti. Jsou to pedagogové,kteří nezvládají gramatiku, dnes je zcela běžné, že když paní učitelka píše poznámky, jsou plné gramatických chyb, že opravená písemka z českého jazyka je plná neopravených chyb. Došlo to tak daleko, že jsme zjistili, že ačkoli vnučka nosí samé jedničky, její znalosti tomu vůbec neodpovídají a proto ji dcera z dotyčné školy vzala, mimochodem, ta škola byla vysazená na experimenty , např, děti seděly k tabuli zády, protože seděly ve čtveřici proti sobě. Aby dcera vnučku připravila na gymnázium, celé léto s ní musela dohánět to, co ji škola vůbec nenaučila, celé léto se s ní učila a je mi líto rodičů, kteří jsou nadšení tím, že jejich dítě má samé jedničky a až dojde na lámání chleba, zjistí, že děti neumí nic.

      • babinka napsal:

        Máte úplnou pravdu, taky jsme se radovali, že naše vnučka nosí samé, nenapadlo nás, že by byl problém při postupu na střední – a ejhle máme problém a veliký!

    • Vy jakožto budoucí pedagog se hrozím, že jednou budete mít tu moc destruovat svěřené žáky a ještě být za to státem placená. Problém dnešního školství NENÍ v nedostatečných znalostech, ale v absencI SCHOPNOSTI KRITICKY UVAŽOVAT !!!. Dnešní žáci a studenti sice mají za úkol vypracovávat řadu komplikovaných kompilačních prezentací, seřadit, roztřídit, řadit faktické poznatky, ale co se ve školách neučí je rozlišovat manipulaci, lež od pravdy. Na co v rámci boje s chudobou budou encyklopedické poznatky, když naprosto nezvládnou potřeby reálného života? Žáky je třeba nepřetěžovat, nechat je, aby vůbec byly ještě schopni zapojit svůj vlastní mozek a měli možnost sebereflexe, vybudovat si kvalitní sociální vztahy, mít možnost se samostatně rozhodovat a nebýt jen loutky na plnění, v řadě případů, nesmyslných domácích úkolů, po škole si mohly zahrát a rozkoukat se. To je opravdový boj s chudobou. Nikoliv tedy, že student vyjde školu a až teprve pak zjistí v jaké realitě žije, v realitě, kterou neměl šanci pocítit, poznat, zorientovat se. A pokud Vás nebaví kontrolovat úkoly, které zadáváte, tak proč PROBOHA vymyšlíte úkoly, které Vás ani nebaví hodnotit??? To něco vypovídá o špatné interakci s žáky, smysluplnosti daného úkolu, ale předvším Vaší neschopnosti. Chovejte se s úctou a pochopením vůči žákům i jejich rodičům.

      Jsem vystudovaná učitelka a informatička a pokud chcete reagovat napiště mi pod svým jménem na můj oficiální FB účet: Lenka Baronová: https://www.facebook.com/lenka.baronova.3133.

      Mgr. et Bc. Lenka Baronová

      • petrph napsal:

        Jestli bych si dovolil krátkou poznámku – ale toto co popisujete, nemůže být úkolem školy. To je úkolem celkového sociálního rozvoje dítěte. To dítě žije v nějaké rodině (tím míněno i širší), setkává se i s cizími lidmi a autoritami, má nějakou mimoškolní činnosti (i třeba soutěživou) , má kamarády, je v partě, chodí si nakupovat, zodpovídá si úměrně za své věci, sleduje své vlastní informační zdroje, atd – čili a právě v tom musí projevovat, postupně se učit a získávat zkušenosti aby kriticky myslelo, rozhodovalo se a jednalo se zodpovědností úměrně svému věku. To nemůže škola nahradit pár přednáškami s vypreparovanými příklady „..

        A vlastně věc druhá, pokud už píšete, „..SCHOPNOSTI KRITICKY UVAŽOVAT“ sama vidíte že potom při státních maturitách – které jsou založeny právě na schopnosti kriticky uvažovat nad zadaným textem – a současně nad množinou znalostí, které je ta škola měla za 14 let naučit – jsou ty výsledky prachbídné..

    • ČERT napsal:

      Že se na Vás tak sesypali kvůli pár chybám a nedostatkům v textu (tak chápu ten kontext, pedagogika – sám pedagog v pravém smyslu nejsem, takže bych do toho nechtěl moc mluvit, ale…). Tak vycházím a priori z toho, že tady ty diskuse jsou spíše cosi v rovině normálních řečí, s prominutím třeba až keců, než že by se jednalo např. o nějaké články nebo studie… Sám vím, když sem kolikrát člověk něco třeba narychlo napíše, odešle to, tak až třeba za x hodin, když to po sobě znovu pořádně přečte, mu dojde, že tam má nějakou pravopisnou chybu, překlep apod…. Tím ale zase nechci říci, že není dobré se tomu vyvarovat… (???)

  8. Bořek napsal:

    Jakožto dlouholetý učitel /více jak 40 let praxe/, jsem toho ve školství zažil skutečně hodně. Největší problém je neustálé, již 25 let trvající „rozvolňování učiva “ a degradace středního školství přijímáním žáků s podprůměrnými znalostmi ze základních škol. Celé období je honbou za tituly a maturitou. Bohužel školám na všech stupních chybí finanční prostředky a tím klesá kvalita pedagogického sboru.Velkým problémem je také představa rodičů o trvalém přetěžování jejich dětí a mnoha případech i jejich pohled na učitele. pamatuji doby, kdy v přírodovědných oborech a matematice patřila ČR ke špičce v rámci OECD. díky snižováním nároků jsme nyní hluboko klesli.Negativně ovlivňují i úroveň matematiky sdělovací prostředky.Poslechněte si naše „slavné celebrity“ jak hovoří o matematice, ale každý žmoulá v ruce mobilní telefon, který by bez rozvoje matematiky nikdy nebyl setrojen.

  9. Lucie napsal:

    Slečno Lucie, věřte, že růst platů je jeden ze základních předpokladů dobrého školství. Kdybychom byli učitelé s manželem oba dva, velmi těžko bychom mohli bydlet tam, kde bydlíme nyní – a to nemluvím o luxusu. Jak debatu o rozsahu a obsahu učiva chápu já, nejde o to, abychom dětem věci ulehčovali a zbavili je povinností, naopak, je potřeba, abychom je povinnostem a zodpovědnosti naučili – avšak debata připomíná, že v dnešní době to nejde dělat memorováním velkých objemů, které pak v budoucnosti člověk neumí použít. A věřte tomu, že jsou učitelé, kteří dbají na preciznosti provedení ve formě zápisu, a že občas jimi zadané úkoly ztrácí smysl. Mimochodem doufám, že nebudete učit češtinu. Každopádně vám přeji velké přesvědčení a motivaci do vaší budoucí profese.

  10. Weber napsal:

    Možná by stálo za úvahu nasměrovat miliardy, které chce současná vláda „strčit“ do školství k „uplácení “ žáků a studentů k vyšší aktivitě ve škole (učit se probírané učivo). Víme, že to stejně drtivá většina rodičů dělá nejen finančně, ale také materiálně k širšímu účelu, nejen kvůli vzdělání. Někteří to uplácení dokonce chápou jako lásku k potomkovi. Pochopitelně by se to muselo zkusit zatím na omezenou dobu a ošetřit legislativně, třeba efekty by se nedostavily. Jako experty na použití mé úvahy by se mohli angažovat oba V. Klausové, každý vynikají v oboru, který se týká řešení pomocí mého nápadu ve školství.

  11. lexx napsal:

    aha, tak kantůrci jsou mzdově podhodnocení…to jsou mi ale věci ! ať to zkusí ve výrobě kde se prachy jenom sypou ! za týden jsou zpět a s prosíkem – vemte nás, už budem hodní

    • Tomáš napsal:

      Lexxi, všichni nemohou být ve výrobě, stejně jako všichni nemohou být lékaři, právníci, letečtí inženýři, architekti nebo učitelé. Máte jistě právo na názor, ale mám husí kůži z takových poznámek. Vy starší jistě chápete.

      • amg napsal:

        Tomáš…a víte, že nechápu: Učila jsem deset let (pět na střední integrované škole a pět na druhém stupni ZDŠ), práce mne bavila a měla jsem i velice dobré výsledky (tedy spíš mí žáci měli velice dobré výsledky). Proč jsem tedy přestala učit? No, kvůli penězům to nebylo. Dokonce ani tolik nevadilo, že nejsem aprobovaná (učila jsem matematiku a fyziku – připravuji k maturitám dodnes se 100% úspěšností), ale mně vadily vztahy a přístup k žákům některých taky učitelů, který se přehlížel a toleroval. A pak přišly opět posudky na žáky opouštějící lavice základek…z vlastní zkušenosti vím, že to, co hromada „pedagogů“ odvádí za práci je na „přes ústa“ (díky tomu, že čas od času pomáhám kolegům s jejich ratolestmi po přechodu na střední, párkrát jsem i vyvolala za rodiče, s jejich souhlasem, jednání na úrovni – matematikář (aprobovaný tělocvikář), výchovný poradce a ředitel školy ZDŠ, kdy jsem tam vysvětlovala, že takto to opravdu nejde…takže, tvrdím, že za kvalitně odvedenou práci (dělníka, doktora, učitele…) má být kvalitní mzda….a za zbytek? Pokud dělník vyrobí zmetek, strhnou mu to z výplaty…..učitel se usměje a řekne: „co byste chtěli z toho materiálu, co nám sem chodí…“

        • Jáma napsal:

          Souhlasím s Vámi, jeden z velkých problémů vidím v tom, že mnozí učitelé se bojí v hodinách o své ego, uznat případnou náhodnou chybu před svými žáky, učí tak, že jsou vždy „nad“ svými žáky, nechtějí spolu s nimi objevovat učivo, ale jen něco odvykládat a na zbytek se podívejte doma, je to jednoduché. Nemají zájem děti povzbudit, často je sami před spolužáky shazují a ztrapňují (největší, dlouhodobá šikana je často paradoxně od učitelů). Nedivím se dětem, že jsou ze školy pak otrávené, zmatené. V rámci inkluze pak ztrácejí poslední zbytky zdravého rozumu, neustálými dotazníky školní psycholožky (dotované z programu pro inkluzi) musí pořád hodnotit své spolužáky, koho mají rádi, koho ne, učí se správně „bonzovat“. Kromě dotazníků musí někdy i ústně hodnotit své spolužáky mezi všemi – a běda jak nenajdou nějakou dobrou a špatnou vlastnost na sousedovi vedle! Pakárna, která se děje namísto hodin matematiky, češtiny atd…. Dobrovolně povinně tuto psycholožku musí všichni rodiče tolerovat a souhlasit s ní, ačkoliv téměř nemají šanci vědět, do čeho všeho soudružka psycholožka zasahuje. Záleží i hodně na atmosféře mezi učiteli ve škole, pokud děti doma pak vyprávějí, jak si jednotlivé učitelky řeší i v hodinách své vzájemné spory a nevraživost, co na to říct? Nejraději bych děti učila doma, tam by jim zas ale chyběl kolektiv, takže to neudělám.

  12. ČERT napsal:

    Tak jistě, že se tady dá mluvit o dekadenci nějaké vzdělanosti – a taky nevím, jestli je moc dobrý ten trend, který vyplývá i tady z článku (ty výše platů), a to toho neustálého vytváření nebo zdůrazňování obrazu, na jehož základě se vysokoškolsky „vzdělaný“ člověk stává synonymem nikoliv pro vzdělance, ale pro nějakého (omlouvám se za ta ošklivá slova, ale trefnější mě nenapadají), „vyžrance nebo nenažrance“… Jistě jasné, jak to myslím…
    Tak také samozřejmě, že v realitě to může být různé… Jsou třeba obory, kde o tu „vyžranost a nenažranost“ zrovna asi nejde, ale zase tam mohou být na jedné straně protekční a privilegovaní, kterým se zas tak špatně vést nemusí (a třeba i dostávají granty apod.), a na druhé straně přehlížení, na které se každý vykašle, a kteří se mohou dostat třeba i do pozice trvale ohrožených chudobou…
    Jinak ale taky, i v souvislosti s tím i oficiálně prosazovaným trendem, aby maximální počet lidí dosáhl vyššího oficiálního vzdělání, se hovořilo např. o tom, jak se u nás nedostává kvalitních řemeslníků, kteří nepotřebují ani maturitu (tedy ne, že by řemeslníci nemohli mít maturitu nebo i to vysokoškolské vzdělání, které je dnes, jak se říká, „in“, a zároveň devalvované, ale prostě fakticky nepotřebují)…???

  13. HG napsal:

    Čekal jsem trochu jiný článek. Tenhle e o ničem. To, že náš vzdělávací systém je podfinancován, slyšíme z každé strany. Problém ale není toto, spíše je problém se špatným systémem hospodaření v tomto resortu. Školy si houfně zařizují nové učebny, nové lavice, kupují nové počítače – ale reálný efekt je nulový. Penězi (či spíše dotacemi) se plýtvá tam, kde to není třeba a dětem/studentům chybí to hlavní – možnost kvalitně se vzdělávat. Ku příkladu dílny. Studentům chybí jakákoliv praxe, jejich dovednosti v pracovních činnostech jsou katastrofální. Školy od dílenského vyučování ustupují – proč?
    Uvedu další příklad – všude se přechází na systémy „elektronických“ učebních materiálů, což stojí nemalé prostředky, ale efekt je rovněž nulový – studenty to počítačové gramotnosti nenaučí a kvalita vzdělání klesá (Není nad to pročíst si kvalitní učebnici a udělat si výtah toho nejdůležitějšího z probírané látky – je chybou, že učitelé tento výtah prakticky označují jako učební materiály – pak student učivo nepochopí, ale pouze se jej naučí naspaměť).
    Trochu jsem se musel v článku pousmát nad tím, že vzděláváním bojujeme proti chudobě. Takhle to už nefunguje. „Zmasovění“ středoškolského a vyššího vzdělání vede k jeho úpadku a ke tvorbě společnosti, kde každý prodavač v supermarketu bude potřebovat titul, aby vůbec mohl pracovat. Typickým příkladem je Francie – pouze 10% VŠ vzdělaných lidí dělá práci vysokoškoláka. Už dnes je problém s uplatněním SŠ absolventů – maturita se stává jen bezceným papírem. Tak aby to nebylo úplně k ničemu, školy nabízí maturitní obory s možností výučního listu. Nehovořím tu o stále upadající úrovni znalostí maturantů, ale o tom, že většina z nich skončí prostě u pásu nebo jako jiný námezdník/nekvalifikovaný dělník.
    Tento systém chce hloupé lidi, ti se snáze ovládají. A když z nich každý druhý bude mít titul, pak nebude třeba nikomu dávat vyšší mzdu …

    • Konstantin napsal:

      Velice zajímavý postřeh. Jinak – v roce 1925 mělo v tehdejším Československu vysokoškolské vzdělání cca 3% populace. V roce 1985 to bylo zhruba 15%. Momentálně tlačíme na požadavek EU 50% populace VŠ vzdělání. Otázka zní – kolik pracovních míst s reálným uplatněním vysokoškoláků v ČR opravdu máme?
      Vybavuje se mi inzerát: Máte vysokoškolské vzdělání, manažerské schopnosti, pracujete na PC a hovoříte alespoň třemi jazyky? Tak jděte do pr*ele, my sháníme truhláře!

      • PM napsal:

        Průmysl 4.0 tlačí na vzdělání již nyní, vysokoškoláků technických oborů bude stále málo. Truhláře nahradí 3d tiskárna nebo robot. Truhlář programátor bude nový obor.
        Další specializace, umělecký truhlář, ten bude, patřičně honorovaný, tak se nějaký vysokoškolák uměleckého směru rád na truhláře rekvalifikuje.
        Naschvál přeháním, ale kdo máte, takový vhled co bude za 10 let?
        Já už nové technologie v různých oborech nestíhám ani registrovat.
        Konstantine chápu vás, ale svět se doopravdy změnil a stále rychleji se mění. Jen lidská blbost zůstává konstantní. Proto bych byl rád, kdyby i školství na tyto změny reagovalo i vizionářsky, ale nám už vlak nejspíš ujel.

    • petrph napsal:

      Ale samozřejmě že „..Ku příkladu dílny. Studentům chybí jakákoliv praxe, jejich dovednosti v pracovních činnostech jsou katastrofální. Školy od dílenského vyučování ustupují – proč?“
      Protože – na straně jedné, vstupní zkušenosti těch studentů jsou skutečně nulové (málokterý rodič má doma bezpečnou dílnu, aby se to tam mohli pod jeho vedením postupně učit). Ale na straně druhé, i toto je schopnost jako jiná, kterou by se měli učit a postupně od nuly., Poslat všechny studenty do dílen nejdřív v 7-9 třídě (dřív těžko, kvůli bezpečnosti), a očekávat že už mají nějakou dovednost, je asi jako začít výuku matematiky v nějaké vyšší třídě od zlomků s předpokladem, že to předtím studenti nějak „odkoukali “ doma :)))

  14. Pavel Liška napsal:

    Miluju tyhle manipulativní grafy…. Hodnoty 103 až 106 jsou zobrazeny pouze v rozmezí (10)3 ( úplně dole ) a (10)6 ( úplně nahoře ). Pak ty rozdíly úplně vyděsí. Ale ono to takhle hrozné ve skutečnosti není….
    Jóóó … manipulativní techniky jsou taky věda.
    Na jejich výuku určitě „zdroje jsou…“ Jak praví klasik.

  15. Evropan napsal:

    Bez včerejška by nebyl dnešek ani zítřek. Měly by být školy Věštírny delfské, které žáky přesně připraví na to ,co bude za rok, 10 l nebo 20 let?

  16. Paeris Kiran napsal:

    Viděl jsem letošní maturitní test z matematiky…

    3 „nejhorší“ úlohy na kterých shořeli i to co maturitu udělali.

    1) úloha jedna rovnice o jedné neznámé s tím že se má na ose vyznačit kde je 1čka…

    2) posloupnoust obrazců – lehce logická úloha kde si člověk jen musel všimnou jak vypadají sudé a liché členy posloupnosti… v obrázcích…

    3) soustava 3 rovnic o 3 neznámých (něco na „investice“) kde je jedna rovnice zcela triviální tudíž 2 rovnice o dvou neznámých…

    prosím… z tohoto jsem před 16 lety dělal přijímačky na gympl. Je to doslova a do písmene učivo základní školy. A nic víc.
    Přesto to 20 procent maturantů neudělalo… já bych byl přísnější… kdo neudělal tyhle příklady by podle mne neměl mít nárok ani na uznání dokončeného základního vzdělání.

    Na „počty“ tohoto typu jsem nesáhl již 7 let co jsem horko těžko na MAB4 na jaderce zapomněl kalkulačku… ale stejně jsem danné 3 věci měl vyřešené za 8 minut.
    Proboha někdo do to 4 roky studuje a chce v tom maturovat by to měl mít levou zadní za stejnou dobu.

    Že se náročnost maturit zvyšuje je blábol. Jenom ti kdo jí dělají jsou z valné většiny absolutně neschopní.

  17. Jan Černý napsal:

    Celý vzdělávací proces je zastaralý. Studenti se musí učit na zpaměť látku které často nerozumí, učitelé namísto toho aby posoudili celkovou znalost žáka, ohodnocují dle průměru známek v žákovské knížce , které nejsou uděleny na základě skutečné znalosti a reálné použitelnosti v životě, ale na náhodě, zda si žák při zkoušce vybere otázku na kterou se nabifloval, zda nezapomněl domácí úkol, jak moc je v oblibě učitele. Osobně jsem zažil marný boj se školstvím, když studoval můj syn, kterého jsem pernametně doučoval doma, protože ve škole díky nezáživnosti výuky , laxnímu přístupu učitelů a oblibě sázet poznámky a pětky do žákovské knížky se nikdy nic nenaučil. Jen pro příklad .( po pětce z  chemie jsem zajistil doučování a syn při opravné zkoušce spočítal zadání správně, neobdržel však jedničku, ale trojku, důvod ?…paní profesorka uvedla, že syn použil nový způsob praktikovaný na Vysokých školách, ale ona praktikuje starší způsob na který je zvyklá…..dotázal jsem se zda preferuje, aby žák rozuměl chemii, nebo jen chce jako prokurátor rozdávat pětky a poznámky, ponižovat a frustrovat žáky ) a takto to až na několik málo učitelů chodilo ve škole u všech předmětů, učitel dostal osnovu, tu si odbyl ,aby bylo splněno, žákům rozdal pětky, žák vystresovaný , že propadne ve stresu doma doháněla učení a doufá, že nějak proleze ) ANO toto je školství které dítě na reálný život nijak nepřipraví, dnes svého syna zaměstnávám ve své firmě a učím ho vše co ho ve škole nenaučil. Rozpočtové tabulky, jak jednat se zákazníky, jak na úřadech, …..protože z našeho školství jsou produkováni vč.vysokolškoláků, absolutně nepraktičtí lidé, bez základních dovedností, se schopnostmi hluboko pod schopnosti například živnostníka, který dosáhl jen základní vzdělání, ale velmi schopně vede svou firmu, má zaměstnance, zvyšuje HDP státu, platí daně, stará se o svou rodinu.

  18. Jindra napsal:

    Dnešní děti lituju. Za mě na ZŠ nebylo, že bych se musela učit z hodiny na hodinu, práskla jsem doma s taškou a byla venku. Přesto jsme všechno uměli. Dnes nejde neučit se z hodiny na hodinu…..často syny lituji a když vidím, co se učí ve fyzice, matematice a chemii, tak mi padá brada dolů. Nechápu, proč tak složité věci musí na ZŠ umět. Co jde stranou je pravopis, protože důležitější jsou didaktické testy. Nepíšou se slohovky, na 2. stupni se nemusí číst, takže pravopis je fakt katastrofa. A ten hlavně budou v praxi potřebovat. Naopak nechápu, že v dnešní počítačové době není zaveden již na ZŠ předmět psaní na PC všema 10 prsty. Přitom mají týdně 2hodiny PC, z toho jednu hodinu tam jen hrají hry. Přitom po nich vyučující vyžadují různé projekty na PC.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies