Školství ve světě: maximální využití talentu a vysoká kvalifikace. Češi biflují letopočty
Zprávy ohledně vzdělání, které za loňský a letošní rok vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), hovoří jasně. Trendem je připravit studenty na požadavky tzv. znalostní společnosti. Roste poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících, stejně jako těch, kteří jsou adaptabilní. Odpovídá takovým požadavkům současný český vzdělávací systém?
Podle studie OECD, která hodnotila schopnosti dospělých v jednotlivých členských zemích v letech 2016–2023, na tom Česko není nijak skvěle.
V porovnání s ostatními státy máme sice jeden z nejvyšších podílů obyvatel s dosaženým základním vzděláním, zároveň se ale u nás ve sledovaném období nezvedal počet dětí, které by ho následně prohlubovaly. Trh práce přitom hovoří jasně – poptávka je a bude po lidech s vysokým stupněm vzdělanosti, a především schopnostmi učit se stále nové věci.
Češi proti trendu
Česká republika jde v tomto ohledu zcela proti trendu většiny členských zemí OECD. Ty se snaží počty mladých absolventů středních a vysokých škol zvyšovat.
„Snížení podílu mladých dospělých bez vyššího sekundárního vzdělání bylo prioritou období 2016–2023 ve 28 z 35 členských zemí OECD. To však není případ Česka. Tam podíl mladých lidí ve věku 25 až 34 let bez vyššího sekundárního vzdělání se mezi lety 2016 a 2023 zvýšil o dva procentní body. S osmi procenty je v roce 2023 o šest procentních bodů nižší než je průměr v zemích OECD,“ popisuje zpráva.
Česká republika má sice druhý nejvyšší výsledek, co se týká absolventů základních škol, pak se ale zjevně rozevírají „nůžky“ socioekonomického zázemí jednotlivých studentů. Podle statistik v Česku vysoce záleží na tom, z jakého rodinného zázemí žák vychází. Respektive pokud rodiče nemají vysoký zájem na tom, aby jejich dítě ve vzdělávání pokračovalo, systém je nastaven tak, že je, ani dítě nijak nemotivuje. Naopak.
„V Česku dosáhlo vysokoškolského vzdělání 70 % osob ve věku 25 až 64 let, které mají alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským vzděláním,“ popisují autoři studie a dávají toto číslo do ostrého kontrastu s dětmi, jejichž rodiče vysokoškolský titul nemají.
„Pouze 5 % 25 až 64letých, jejichž rodiče nemají vyšší sekundární vzdělání, samo dosáhlo terciární kvalifikace,“ uvádí loňská studie. Průměr členských zemí je v těchto případech přitom o celých 14 % vyšší. Tedy o 14 % víc dětí z rodin, jejichž rodiče nemají dosažené vyšší vzdělání, na něj v zemích mimo ČR samo dosáhne.
OECD se ve zprávě nezabývá příčinami tohoto trendu, statistiky dopadů ale hovoří jasně. V rámci členských zemí z Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky, které poskytly údaje o svých vzdělávacích systémech, má Česká republika jeden z nejnižších počtů dospělých, kteří dosáhli bakalářského nebo obdobného stupně terciárního vzdělání. Jsme na 42. místě z 46 sledovaných států.
Většina zemí má podle zprávy přitom ambice o co nejvyšší podíl vzdělaných lidí na trhu práce. Důvody se opět dají vysledovat ve statistikách.
„Ve všech zemích OECD vydělávají dospělí s terciárním vzděláním v průměru o 54 % více než dospělí s vyšším sekundárním vzděláním. Tato výdělková výhoda se v jednotlivých zemích liší podle pohlaví a věku,“ uvádí zpráva.
Zásadní bude adaptabilita
Jaké trendy ve vzdělávání budou zásadní? Podle odborníků si státy musí vychovávat občany, kteří budou na trhu práce především adaptabilní a schopni učit se stále novým věcem, tedy budou připraveni na požadavky tzv. „znalostní společnosti“.
„Státy musí včas transformovat své vzdělávací systémy tak, aby odpovídaly požadavkům pracovního prostředí bohatého na informace a technologie,“ popisuje zpráva OECD. Podle ní je zásadní, aby školství budoucnosti maximálně podporovalo jednotlivce v aktivizaci a rozvoji jejich talentů.
„Země musí vyhodnotit kvalitu a kvantitu dovedností v populaci a zavést politiky, které budou podporovat školy a pracoviště v rozvoji takových dovedností, které jsou potřebné pro obsazení stávajících a budoucích pracovních míst,“ vysvětlují autoři studie vydané vloni OECD Publishing v Paříži.
Podle nich bude trh práce od lidí vyžadovat, aby rozuměli složitým konceptům, aplikovali své znalosti v reálném prostředí, analyzovali a vyhodnocovali informace v různých formátech, uplatňovali kritické myšlení a rozlišovací schopnosti, aby se orientovali v obrovském moři dat, rozhodovali se na základě důkazů, transformovali a vytvářeli nové znalosti a zároveň byli schopni efektivně využívat nové technologie, spolupracovat a efektivně komunikovat.
Související články
Mnoho učitelů má potřebu se dětem vysmívat, říká školní psycholog Čapek
Nejnovější studie OECD vydaná v letošním roce, nazvaná jednoduše Trendy formující vzdělávání 2025, pak přidává rozbor výzev spojených s rychlým rozvojem umělé inteligence. Podle autorů studie bude v příštích letech čím dál víc lidí spolupracovat s inteligentními stroji.
Nové technologie mají potenciál proměnit sociální interakce a pro vzdělávací systémy vyvstává zásadní otázka: Jak u studentů a budoucích pracovníků podpořit schopnost udržovat sociálně-emoční učení a smysl pro komunitu, tváří v tvář sníženému množství času, který budou trávit s ostatními lidmi?
Odborníci na to hledají odpovědi. Ze studií ale jasně vyplývá, že „biflování letopočtů“ odzvonilo a školství se bude muset přizpůsobit nejen novým technologiím, ale i společenským dopadům, které na život lidí mají a budou mít.
„Znalostní ekonomika vyžaduje mnohem více než jen zapamatování si faktů nebo provádění mechanických, opakujících se úkolů,“ popisují vědci. Tradiční dovednosti mohou být podle nich nahrazeny nástroji řízenými umělou inteligencí, pro lidi bude zásadní schopnost s nimi spolupracovat, přizpůsobivost technologickému vývoji, ale také schopnost komunikace a spolupráce, což bude pro mnohé představovat čím dál větší výzvu. I to je důvod, proč by vzdělávací systémy měly právě na zlepšování těchto dovedností pracovat.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
23 Comments
Bohužel naše historická kotva na průmysl a hmotu nás čím dál víc brzdí, zatímco úspěšné země se orientují na náročné obory, technologie, znalosti. U nás jsme neustále v zajetí průmyslových svazů, odborů apod. a neustále jsou slyšet naprosto mimózní a nezodpovědné povzdechy a snahy o posilování učňovského školství. Jen to ne! Potřebujeme rapidně zvýšit a neustále zvyšovat počet VŠ vzdělaných lidí !
Nedávno mi jeden borec doma zprovozňoval vyšší rychlost internetu. Manuálně zručný, navíc se orientoval i v počítačové technice. Ve finále z něho vypadlo, že je revizní technik elektro a velice slušně si přivydělává právě připojováním internetu. Důvod je prostý. Lidí, kteří jsou manuálně zruční a navíc ještě vybavení dostatečným teoretickým vzdělání, je jak šafránu. On i ten učeň by toho dnes měl umět hodně, ale pokud většina žáků utíká na střední školy, pro učňovské vzdělávání zůstává nevzdělatelný zbytek.
Jen se zeptam: Kdyz budete bydlet v zemi kde jsou sami VS vzdelani lide kdo vam zaseje a sklidi,upece chleba,vyrobi elektrinu aby ty vase techlologicka hejblatka fungovala,kdo vykope uhli na otop atd. atd. atd.
Jako VS vzdelany by jste mel vedet ze bez tech ucnu ani auto nepostavite!!! Proboha uvedomte si to uz!!!! Vy si badejte jak chete pokud vam to nekdo zaplati ale nehante obycejne lidi co na VS titul nemeji ci jej vubec nechteji a byt na to maji radeji se dloubou v hline.
A. Huxley: “Konec civilizace” (Brave new world):
“Můžete to označit jako pokus s přeléváním lahví. Začal roku 473 po F. Inspektoři nechali vystěhovat z ostrova Kypru všechny obyvatele, kteří tam tehdy žili, a znovu jej kolonizovali speciálně připravenou skupinou alf. Dostali veškeré zemědělské a průmyslové zařízení a byli ponecháni sami sobě. Výsledek přesně splnil
všechny teoretické předpovědi. Půda nebyla náležitě obdělávána, ve všech továrnách vypukly stávky. Porušovaly se zákony, neplnily se příkazy. Všichni lidé, kteří byli přiděleni na určitou dobu k podřízeným pracím, neustále kuli pikle, aby se dostali nahoru, a ti nahoře se zase snažili za každou cenu zůstat tam, kde byli. Během šesti let tam měli prvotřídní občanskou válku.”
Geniální předpověď geniálního autora.
Jestli bych si dovolil takových pár poznámek
1. V těch vyspělejších státech nemají “jenom “tu znalostní ekonomiku, oni tam mají -i- subjekty které podnikají v této znalostní ekonomice. Ovšem mají tam -i- subjekty, které podnikají v té starých, průmyslových oborech, stejně jako u nás.
Takže i tam ty pracovníky s nižší kvalifikací spolehlivě uživí. stejně jako u nás.
2. Jenom podle efektivity toho podílu znalostní ekonomiky nedá měřit celá efektivita ekonomiky. Protože – třeba USA jsou ještě víc zadlužené a neustále zadlužováné, mnohem víc než my.
3. Pochopitelně ale vůbec není věcí západního státu, aby někomu určoval a nařizoval v jakém oboru má podnikat. Ani ho v tomto finančně či jinak podporovat. To se sice děje formou dotací /pro ruzné podniky, vědomostní, ale i ty druhé) – ovšem výsledky jsou obvykle špatné.
4. U nás sice byla před revolucí nějaká -zastaralá – technologie orientovaná více na těžkou produkci. Ovšem od té doby byla – tato historická technologie několikrát vyměněna. Tudíž – tehdy při těch výměnách, což taky byly drahé investice , ty firmy mohly – mohly za stejné investice přejít na nějakou jinou , onu -znalostní ekonomiku.
5. Ale navíc, a kdo si na tu dobu vzpomene, během té posametové doby, došlo u nás k akceleraci moderního zapojení IT, digitalizace, robotizace a to i mnohem rychleji, než třeba v USA, kde řada podniků zůstávala a dones zůstává na těch postarších technologiíích..
Abych se to pokusil nějak uzavřít – tak ty důvody – proč jinde mají znalostní ekonomiku a my né, budou mnohem složitější. A kdyby chtěl někdo udělat poctivou ale poctivou a úplnou analýzu, proč my ne, rád bych si jí sám přečetl..
Kolik je 15 x3? – nevím. Kdo napsal Robinsona Crusoe? – nevím. Kde leží Bulharsko? – nevím. kdy skončila 2.světová válka? – nevím. atd.atd.
Moderní školství, kde talent a vysoká kvalifikace dostaly zelenou.
A přesně takové názory nás táhnou k zemi. Nepokouším se nic vysvětlovat, ale přečtěte si knížku “To snad nemyslíte vážně!” od R. Feynmana, konkrétně pasáž kdy začal učit fyziku v Brazílii. Tam se setkal s těmi studenty, kteří přesně věděli kde leží Bulharsko a co stáčí rovinu polarizovaného světla, ale nedokázali to použít, protože se to sice naučili nazpaměť, ale neměli ponětí co s tím. Stejně jako většina absolventů našeho školství.
Tedy – ale to se obávám, že je obecně chyba v samotném způsobu učení,
Protože – zamyslete se, co je tím požadováno
1) Jeden učitel (i v té fyzice) je naučí pouze tu definici jevu (třeba onoho stáčení polarizovaného světla.
2) Ale potom, přijde – třeba v dalším ročníku nebo (v prváku VŠ) další profesor a ten od nich chce “z fleku” popsat !využití” – což ale vyžaduje mnohem ale mnohem víc hlubších znalostí a podrobností, jak podrobností těch jevů, s nimi příbuzných jevů a vztahů mezi nimi.
Nebo lze rovnou zkombinovat 1 a 2, kde je tentýž profesor při přednáškách napřed naučí “jenom tu definici” – ale pak od nich chce u zkoušky mnohem víc, což lze třeba odvodit až z těch mnohem hlubších znalostí.
To co je takto požadováno je vylepšená aplikace Norimberského trychtýře. Žáci/studenti se naučí jenom ty definice, ale všechny ty další podrobné vědomosti i vztahy, pak asi do nich nalétají jako vosy na med, ne?? :)))
No jistě, že to takhle nefunguje…
Ovšem dá se to řešit 2 způsoby
1) Buď by se musely přidat už i na nižších stupních škol odhadem stovky hodin učení – no vlastně každého předmětu, kde by se ty předměty musely učit (a ty studenty skutečně naučit) dopodrobna, a nejen ty definice.
2) A nebo – a to spíš. Udělat velice obtížné přijímací zkoušky na VŠ toho oboru, aby se přijali právě a jen takoví studenti, kteří toto zvládnou i tak. Tedy přesněji – ty “další podrobné vědomosti ” do nich nenaskáčou, ale museli by se je, možná desítky odborných knih (ke každé zkoušce) nejen naučit, ale i pochopit vztahy..
Jo jistě, proč ne, pokud jen takoví odborníci vyjdou z VŠ, ale hlavně pokud je pak režim dokáže dobře zaplatit, proč ne…
TO není o “názoru”. To je o tom, že soudružka radka to sama neví a svou nedostatečnost promítá do jiných.
Problém je v tom, že dnešní absolventi nejen že neumí použít znalosti. Oni je vůbec nemají. Žijí s tím, že si vše potřebné vyhledají na netu. Jenomže když ani nevíte co hledat, nefunguje to. Určité základní penzum informací je základem pro schopnost logiky a kombinatoriky. Oproti prvorepublikovému školství, kdy maturanti ovládali latinu a řečtinu, je dnes objem vyučovaných informací směšný. Ale pro neschopnost používat logiku a pracovat s informacemi ve větším rozsahu, nevyrůstají nám tu adaptabilní jedinci, ale omezení tvorové neschopní si bez informace z mobilu ani utřít zadek.
Naprostý souhlas. Ono jde ovšem i o to, že vzdělaný člověk, navíc vedený k samostatnému myšlení, je pro jakoukoli totalitu dost katastrofa, i tu bruselskou, ještě nedokonalou a nedůslednou.
Je mi velice líto. Kdo má “nabiflováno” tak je zpravidla úspěšnější i při kladení otázek webovým vyhledávačům a zpravidla také pozná, pokud mu vyhodí něco chybného (třeba placený odkaz).
K tomu Bc vzdělání asi tolik, že u nás jsme měli dost kvalitní střední odborné školy, jejichž absolventi toho zpravidla znali (a snad ještě znají) víc, než západní Bc. ve srovnatelných oborech.
Ve zdravotnictví se to jednoznačně týkalo sester a laborantek, které v podstatě potřebovaly jen pár desítek hodin praxe navíc, aby se srovnaly s kolegyněmi v západních státech s Bc. tituly. V teoretické výuce v podstatě neměly co studovat.
Do jisté míry se to promítlo i do ISO norem, protože ty normy (např. chemická a mikrobiologická vyšetřování biologického materiálu) počítají s podstatě méně kvalitními laborantkami a proto zavrhují některé metody, vyžadující vysokou kvalifikaci laborantky, jaké se u nás s přehledem standardně dělaly.
Bohužel, jak to čtu, tak ten vývoj ve vzdělání by se asi dal popsat sloganem “od vzdělávacího socialismu ke vzdělávacímu komunismu”.
Už ten současný stav, který je postaven na kritice že “se v dějepise biflují letopočty”, je tristní. Bez naučení se základních znalostí v oboru a pouhým googlováním, se žádná znalostní ekonomika nevybuduje. Takže to je ten současný vzdělanostní socialismus, kde už skutečně řada takových absolventů bez základních znalostí ve svém oboru, tu práci neseženou. Ale že taky existuje řada institucí, které nejsou postaveny ani na produkci, ani na vývoji, ale na čerpání dotací všeho druhu.
Horší je to s tou nedalekou budoucnosti, Protože, tam se nyní rýsuje představa že takový absolvent nebude muset znát ani tvořit vůbec nic, protože všechno za něj všechno vymyslí a udělá ta divutvorná AI. To právě bude ten vzdělávací komunismus..
Ale jistě že, vedle té ne-znalosti základních schopnosti cokoliv udělat, ta dlouhá řada požadovaných soft znalostí,. Ta se hodila, aspoň jako výplň kádrových dotazníků vždycky, dokonce i v dobách, kdy se jako její základ vyučoval na VŠ marx-leninismus..
Přesně o tom je dnes (26. 4.) článek na Neviditelném psovi.
Vysoká škola mě naučila učit právě tím, že jsem musel v relativně krátkém období zkouškového období do sebe dostat obrovské množství informací.
Lékaři by mohli o studiu anatomie vyprávět. A základem bylo určitě biflování letopočtů a podobných věcí.
Úplně nechápu, jak chcete vychovávat vysoce kvalifikované pracovníky bez toho, aby se dokázali pobrat nové informace. A to množství spíš roste a internet to nezachrání. Pokud nevím, co hledat, tak to nenajdu.
Naprostý souhlas. Kdo nemá mozek vycvičený biflováním, ten se nové věci není schopen naučit. A představa doktora, který bude pátrat v mobilu na Googlovi a sociálních sítích, zda je srdce vlevo nebo vpravo, mě dost děsí. A přitom tohle by měl být ideál oné “znalostní společnosti”.
.
Ostatně, díky mozku vycvičeném biflováním jsem byl s to zvládnout přechod z logaritmického pravítka na PC a ze psacího stroje na TeX a tiskárnu.
Jestli bych si dovolil ještě jeden příspěvek, který doufám, ozřejmí tu zásadní chybu současného systému vzdělání a asi nejen u nás.
Text příkladu v matematice pro 7. třídu ZŠ:
“Franta si vzal v bance půjčku na rok ve výši 300 000 Kč s roční úrokovou sazbou 4%. Kolik zaplatí na úroku? ”
Řešení žáka, které jsem dnes viděl:
Matematicky to spočítal správně, 12 000 Kč. Navíc nikoliv přes “našprtaný vzoreček” ale pěkně s porozuměním přepočet přes 1 procent (těch možností je víc, třeba přes trojčlenku, atd.)
Jenomže ta slovní odpověď je strašná.
“Banka dala Frantovi 12 000 Kč.”
Toto dokumentuje tu zásadní chybu současného konceptu výuky. Jinými slovy
Škola prostě musí opravdu musí naučit (ještě jednou naučit) žáky/studenty veškerou potřebnou látku,
Jak ty základní ale plné definice , a u nich je naučit i jejich vysvětlení. Ovšem stejně úplně je ta škola – ta škola , musí naučit ty neustále proklamované vztahy mezi těmi fakty..
Jenže , pokud je ten trend vzdělání takový že
– škola ta základní fakta a jejich definice vůbec učit nemá, ale má se spolehnout na to, že ty si žáci někde (když je to napadne) vygooglují sami, z neúplných zdrojů na internetu
– ale že se má spolehnout na tom že žáci/studenti potom ty důležité vztahy mezi fakty pochopí nějak sami?
Jenomže, přesně tak je to uvedeno i v článku v tom zásadním požadavku “..Podle nich bude trh práce od lidí vyžadovat, aby rozuměli složitým konceptům, atd atd,,, celý odstavec..”
Jenomže “rozumět” , znamená se napřed naučit .. Bohužel, bez naučení se a pouhým “pokusem o porozumívání , bez potřebných znalostí, to fakt nejde.
Jak dosáhnout na důstojnou minimální mzdu v zemi, kde si nevážíme ani těch, co se líp učili?
https://denikalarm.cz/2025/04/jak-dosahnout-na-dustojnou-minimalni-mzdu-v-zemi-kde-si-nevazime-ani-tech-co-se-lip-ucili/
Přes deset let učím druhý stupeň. Matematiku. Schopnost se učit u dětí prudce upadá. Digitální demence, tedy nedozrání mozku v útlém dětství způsobené nedostatkem aktivizačních podnětů nahrazených pasivním příjmem informací z displejů, je obrovským problémem. Mozek pasivní v ranném dětství nedokončí vývoj a není tak ve školním věku schopen aktivizace při požadavku na logiku a představivost. Proto tolik pláče nad “obtížností” přijímacích zkoušek z matematiky. Inteligence nastupující generace prudce prudce upadá. Ostatně jako celosvětově v rozvinutých zemích. Seberte dětem mobily, čtěte si s nimi a mluvte s nimi, věnujte jim čas. Prosím.
Romane, tohle bylo dávno před nástupem mobilů. Problém je velmi špatná koncepce výuky matematiky (a fyziky), zejména na středních školách, ale do jisté míry i na druhém stupni ZŠ.
“Nabiflování” faktů je nutné, ale také to má své limity použitelnosti. Je fajn vědět, KDY to (přesně) bylo, ale pokud nevím, PROČ to bylo, tak tu informaci těžko v životě použiji. A v tom učení “proč”, si myslím, že naše školství nejvíc selhává. Pak se divíme, že jsou lidé schopní věřit kdejaké pitomině a jednat proti svým zájmům.
Víte, částečně máte pravdu, ale částečně ne,
Protože – a samozřejmě je důležité vědět, nejen CO a KDY se TO stalo, ale PROČ se to stalo. S tím souhlas.
Ale teď jsou 2 možnosti.
1) Buď -nikoliv “se” ale škola je naučí
“CO, KDY a PROČ” najednou. Já proti tomu nic nemám, a ani pro učitele, by to problém nebyl. Ovšem docela zásadní problém vidím v tom, že právě to PROČ může být věcí názoru – a ty se mohou dokonce ve společnosti měnit.
A i pro učitele poměrně rizikové, aby si neustále kontrolovali, zda ten jejich výklad PROČ je stále korektní.
Ovšem
2) Nechat žáky, aby si to PROČ !nějak domysleli/zformulovali sami. Ale to už právě nejde z luftu. Ten žák by toho o té historii v té době musel znát mnohem víc.
Nejen tedy jméno toho jednoho panovníka, ale další řady tehdy vlivných osob účastníků či hybatelů toho konfliktu, ale i jejich funkce, preference, idolové zaměření, vzájemné vztahy, jejich silové poměry, dokonce třeba i tehdejší způsoby boje, (nebo v jiném případě tehdejšího způsobu obchodu, diplomacie, dopravy), ale i rovněž dalších tehdejších událostí, aby si dokázal s porozuměním sám o sobě zodpovědět právě tu otázku PROČ.
Tak tohle bych očekával až v mnohem pozdějším stádiu, třeba studentů historie na VŠ..