KOMENTÁŘ. Lepší metaforu prolomení účelové slepoty než zvolání, že král je nahý, asi nikdo nevymyslí. Jenže v případě Andreje Babiše nefunguje. Všichni sice vědí, že je stále ve střetu zájmů, že jeho firmy čerpají dotace, na které by neměly dosáhnout, že Evropská komise je nejspíš stopne, a že jeho byznys tak budou plně dotovat čeští daňoví poplatníci, zatímco dříve neoprávněně vyplacené peníze nikdo nevymáhá. Ale ti, kterých se to týká nejvíc, se tváří, že král je dokonale oděn.

Na lidi podezřelé ze zneužívání sociálních dávek tato vláda sice plánuje posílat komanda Juchelkových ostrých hochů, miliardy odtékající neoprávněně k firmám premiéra Babiše se ale velkoryse přehlíží.

Je jedno, že Evropská komise píše dopisy (jeho celé znění si můžete přečíst níže), že takhle to nejde, že Česko nedoložilo, že premiér této země není ve střetu zájmů, a že o proplácení dotací pro Babišovy firmy proto zatím nelze žádat.

Ministerstvo zemědělství nadále dotace vyplácí, protože si myslí, že na zemědělské dotace se omezení nevztahuje. Zdroje HlídacPes.org, vysoký úředník EU, který si nepřál být jmenován, to vidí úplně jinak: „Pokud jde konkrétně o zemědělské dotace, můžeme potvrdit, že dopis ze dne 20. května se vztahuje i na zemědělské fondy.“ Rozseknout, kde asi bude pravda, nebude tak obtížné.

DOKUMENT

📄 Otevřít / stáhnout PDF

Objektivní znak trestného činu

Evropská komise může v brzké době spustit formální audit, jehož výsledkem může být nařízení, že peníze vyplacené Agrofertu se mají vrátit.

V mezičase ale bude holding (a další Babišovy firmy, které do fondu ani nevložil, zejména SynBiol a Hartenberg Holding.) dál čerpat s vědomím toho, že co je doma, to se počítá, a s (ne)vracením se to nějak skoulí.

Pokud konkrétní úředník vědomě pustí platbu, o níž ví, že ji Evropská komise může odmítnout proplatit, může tím způsobit škodu veřejným prostředkům. Což je objektivní znak tohoto trestného činu.

Vždyť miliardy neoprávněně čerpané již dříve po Agrofertu nikdo nevymáhá. Nedělala to nepochopitelně ani minulá vláda, navzdory dnešním velkoústým prohlášením. „Vyzývám SZIF, aby z předběžné opatrnosti pozastavil vyplácení podpor společnostem holdingu pana premiéra,“ říká třeba exministr zemědělství Marek Výborný.

Jenže – kolik neoprávněných dotací předchozí vláda vymohla? V podstatě nic, vzpomněla si trochu až před volbami.

Analýza Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF, přes nějž jdou zemědělské dotace) z roku 2022, projednaná přímo na vládě, přitom vyčíslila tehdejší odhad nezákonně čerpaných dotací na 4,5 miliardy Kč a doporučila okamžitě začít vymáhat. Vláda sice přijala příslušné usnesení, ale tím to skončilo.

I kvůli tomu mohou dnes úředníci žít v pocitu, že přeci jen plní politickou vůli a i když sporné dotace podepíšou, nic se jim nestane… Střet s realitou může bolet: potenciálně to totiž zakládá konkrétní trestní odpovědnost.

„Což o to, české orgány mohou vyplácet dál. Riskují ale střet s paragrafem ,porušování povinností při správě cizího majetku‘, pokud nakonec EU dotace neproplatí. Jsem zvědav na odvážlivce, kteří to risknou. Já bych se bál, trestní sazba je tam vysoká,“ komentoval to na síti X zkušený praktik, exministr financí Miroslav Kalousek.

Jinými slovy říká, že pokud konkrétní úředník pustí platbu, o níž ví, že ji Evropská komise pravděpodobně odmítne proplatit, způsobí tím vědomě škodu veřejným prostředkům. Což je objektivní znak zmíněného trestného činu s nejvyšší sazbou (při škodě nad pět milionů korun) dva až osm let

Také Ministerstva financí, vedené dnes Alenou Schillerovou, cudně zapomíná na vlastní metodický pokyn, v němž uvádí, že „poskytovatel může zahájit řízení o odnětí dotace, zjistí-li, že rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie“.

Pokud byly dotace vypláceny navzdory střetu zájmů, je to i v rozporu s unijním právem. Vypadá to jasně, ale zjevně to jasné není. Stát má tedy explicitně povinnost prostředky v podobných případech neproplácet a již proplacené vymáhat, ale nedělá ani jedno.

Miliardy z dotací, další miliardy ze zakázek

Babiš tvrdí, že svůj střet zájmů již přes nový svěřenský fond RSVP Trust vyřešil „nad rámec zákona“ a sugeruje, že na Agrofert nemá žádný vliv.

Samotné tvrzení ale nestačí, Evropská komise chce úředně ověřenou kopii statutu svěřenského fondu a kompletní právní posouzení souladu s článkem 61 finančního nařízení EU i s českým zákonem o střetu zájmů.

Babiš už dobře tuší, kam to směřuje. Když při svém minulém premiérství převedl Agrofert do svěřenských fondů, audit Evropské komise v roce 2020 stejně došel k závěru, že holding dál ovládá a je tedy ve střetu zájmů.

Z hlediska vymáhání je výsledek minimální: ministerstvo průmyslu řeší 3,1 milionu, Státní zemědělský a intervenční fond jednu dotaci za 1,6 milionu a ministerstvo zemědělství nevymáhá nic.

Piráti navíc podali obsáhlé a mnoha konkrétními dokumenty podložené trestní oznámení se stovkou příloh k evropskému žalobci.

Podle nich mohly být spáchány trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, poškození zájmů Evropské unie a další.

Podle nashromážděných dokumentů jde nejméně o desítky miliard korun ve sporných dotacích plus veřejných zakázkách: zhruba 7,5 miliardy na přímých dotacích (suma vychází z výročních zpráv samotného Agrofertu), 10,4 miliardy na zakázkách od Čepra, 5,46 miliardy na zakázkách od Lesů ČR a 1,3 miliardy na národních dotacích od ministerstva zemědělství.

Z hlediska vymáhání je výsledek minimální: ministerstvo průmyslu řeší 3,1 milionu, SZFI jednu dotaci za 1,6 milionu a ministerstvo zemědělství nevymáhá nic.

Babiš v mezičase průběžně zakládá na další „Čapí hnízda“. I v těchto případech místo něj může před soudem nakonec stanout nějaký úředník (podobně jako dnešní europoslankyně Nagyová právě v kauze Čapí hnízdo), který dotaci, na niž holding neměl nárok, navzdory varováním z Bruselu, slepě podepíše.