Uživatel

Tereza Engelová

Dočká se Turecko amerických stíhaček nebo si vyrobí vlastní? Jak rozšíření NATO změní Alianci

Ještě minulý rok byla pravděpodobnost, že Turecko rozšíří své letectvo o nové americké stíhačky, velmi malá. Vztahy Ankary a Washingtonu jsou už několik let napjaté. Válka na Ukrajině a snaha Finska se Švédskem vstoupit do NATO ale můžou situaci změnit. Paradoxně teď však není jisté, jestli by Turci o původně požadované stroje F-35 ještě vůbec

Co může změnit postoj Turecka k rozšíření NATO: O peníze jde vždy až v první řadě

Turecko bude vetovat vstup Finska a Švédska do NATO, přemlouvat nás nezkoušejte. Takový vzkaz vyslal do světa turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Už tehdy přitom věděl, že k Finsku a Švédsku rozhodně neřekl poslední slovo. Jen si vylepšil vyjednávací pozice. Jednat má o čem, zároveň by si ale i podle tureckých analytiků měl uvědomit, že jeho

Maďarští novináři po Orbánově výhře: „Nechal pár médií, aby mohl ukazovat demokracii.“

Maďarsko už dvanáct let průběžně klesá v hodnocení svobody médií a svobody slova. Hůř je na tom z Evropské unie jen Bulharsko. Americká nezisková organizace Freedom House označila situaci v Maďarsku jako „částečnou svobodu“. Není divu, že novináři v Maďarsku nepopisují situaci nezávislých médií v zemi po dubnovém čtvrtém vítězství premiéra Orbána v řadě nijak optimisticky.

Ruský Den vítězství letos v Pobaltí nebude. Zakázaná jsou shromáždění i kremelské symboly

Sovětské vlajky nebo uniformy, svatojiřské stužky, znaky s písmeny Z nebo V. Žádný z těchto symbolů se teď nesmí objevit ve veřejném prostoru v Estonsku ani v Lotyšsku. Tamní parlamenty také odhlasovaly nařízení, která letos zakazují hromadná shromáždění k oslavám 9. května. Pobaltské země se obávají, že by připomínky Dne vítězství místní početnou ruskou menšinou mohly vést v souvislosti s válkou na Ukrajině k podněcování

Andrej Babickij, rozporuplný hrdina ruské žurnalistiky. Nepřítel i zastánce Putina s duší rebela

Na Západě ho vnímali jako hrdinu boje proti ruskému imperialismu, ruští disidenti ho označovali za skrytého agenta FSB. Putin ho chtěl na přelomu tisíciletí dát zabít, přesto Andrej Babickij o 14 let později podpořil jeho anexi Krymu. Začátkem dubna Andrej Babickij, někdejší hvězda ruské žurnalistiky, zemřel v Doněcku. Jeho život byl plný rozporů, stejně jako jeho

Tereza Hlůšková je zpět v Česku. Její případ v Pákistánu definitivně uzavřeli

Tereza Hlůšková je po čtyřech letech v pákistánském vězení zpátky v České republice. Z Pákistánu odletěla koncem minulého týdne. Na svobodě byla Hlůšková, původně odsouzená za pašování necelých devíti kilogramů heroinu, už od loňského listopadu. Odjezd jí ale komplikovaly obstrukce pákistánských úřadů a odvolání celní správy proti jejímu osvobození. Jak ale HlídacíPes.org potvrdil advokát Saíf ul Malúk, případ

„Rusko je pár minut odtud, ale žít by tam nikdo nechtěl.“ Jak se Estonci odpoutávají od Kremlu

Hranice mezi Estonskem a Ruskem je už víc než třicet let otázkou sporu mezi oběma zeměmi. Tallinn s Moskvou se ji opakovaně pokusily ratifikovat, ale jednání nakonec vždy uvízla na mrtvém bodě. Teď se někteří Estonci obávají toho, že by se pro Rusko mohla nevyjasněná hranice stát záminkou pro napadení jejich země. O komplikovaných vztazích mezi

Uprchlíci za inflaci nemůžou, ukázat na ně prstem je ale snadné. Ať jde o Ukrajince či Syřany

I když je zatím většina české veřejnosti vůči ukrajinským uprchlíkům naladěna vstřícně, třecích ploch bude velmi pravděpodobně přibývat. Ukazují to i jiné příklady zemí, které na mnoho let přijaly vysoký počet válečných uprchlíků. Třeba v Turecku našlo útočiště vůbec nejvíc Syřanů prchajících před válkou. A zatímco zpočátku Turci Syřany vítali a snažili se pomoct, po deseti

Jak dostat Putina do Haagu. Soudy už zločiny na Ukrajině řeší, na šéfa Kremlu ale dosáhnou těžko

Názor, že by se ruský prezident Vladimir Putin měl u „haagského soudu“ zodpovídat ze zločinů spáchaných Ruskem při invazi na Ukrajinu, ve veřejném prostoru zaznívá často. Chybí ale jasná odpověď, který soud by ho vlastně měl soudit. V Haagu jsou dva, kromě Mezinárodního trestního soudu také Mezinárodní soudní dvůr. Oba se už sice situací na Ukrajině

„Zastrašit nepřítele je levnější než válka.“ Estonsko chce kvůli Rusku víc vojáků NATO

Estonsko je jednou ze zemí, kde působí mezinárodní bojová skupina NATO eFP (Enhanced Forward Presence). Na estonské základně Tapa se v pravidelných rotačních cyklech donedávna střídala zhruba tisícovka vojáků z Francie, Velké Británie a Dánska. V posledních týdnech se ale počty zahraničních jednotek zásadně zvyšují a mění se i jejich rotace. „Musíme se posunout do obranného módu,“ shrnuje