Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Stanislav Heloňa / MAFRA / Profimedia
,

Se sklenkou vody i trocha pesticidů. Pitnou vodu stále více znečišťuje zemědělská činnost

Spolu s pitnou vodou dostává řada Čechů do těla i často nadlimitní množství pesticidů a dalších látek, které se v zemědělství běžně používají k hnojení, hubení plevele a škůdců. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že spotřeba pesticidů má v Česku výrazně sestupný trend, Nejvyšší kontrolní úřad ale trvá na tom, že stát ve skutečnosti spotřebu pesticidů nezná, pouze ji odhaduje a také nedostatečně kontroluje.

Na česká pole se každý rok dostanou tisíce tun látek na hubení hlodavců, plevele, plísní, či nežádoucího hmyzu. Vliv to má i na kvalitu vody; hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je právě zemědělská činnost.

Ve své nedávné kontrolní zprávě Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval výdaje státu na „udržitelnou jakost vod“ a právě minimalizaci tohoto znečištění. Kontroloři došli k závěru, že stát sice vydal v letech 2013 až 2020 přes 2,7 miliardy korun jen na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, jenže samotná kvalita vod se za tu dobu nezlepšila.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Naopak. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval, a roste proto i počet výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Zatímco v roce 2013 mělo výjimku 15 oblastí, v roce 2019 už 105 oblastí.

Ministerstvo zemědělství rozporovalo závěry NKÚ ohledně kvality vod a výskytu pesticidních a dusíkatých látek s argumentem, že rozšířený výskyt látek ve vodách je daný tím, že se zlepšil monitoring, který je nyní schopný rozpoznat více látek.

„Proti tomu se musíme ohradit. Zpracovali jsme analýzu dat, která nám poskytl Český hydrometeorologický ústav, a zabývali jsme se i trendy výskytu u jednotlivých látek. A kvalita vod se nelepší a místy zhoršuje. Navíc roste i celkový počet míst, kde pesticidní látky překračují limity,“ říká mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Miliardy na úpravu vody

U podzemních vod se pesticidy objevovaly na více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod pak téměř na všech sledovaných místech.

To tlačí dodavatele pitné vody k novým nákladným technologiím na úpravu vody. „V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění,“ upozorňuje NKÚ.

Podle ministerstva zemědělství ale jen za posledních deset let v Česku klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o víc než třicet procent. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin vloni podle něj meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů.

„Čeští zemědělci snižují dlouhodobě spotřebu přípravků na ochranu rostlin, a vycházejí tak vstříc požadavkům, které určují současné trendy moderní zemědělské praxe. Současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent,“ říká i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„K dalšímu snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin přispívá také ekologický režim hospodaření. Výměra orné půdy v ekologickém režimu, kde je použití významné části těchto přípravků zakázáno, je v ČR jedna z nejvyšších v rámci celé EU. V současnosti je to 15 procent, přičemž do sedmi let by měla být v ekologickém režimu téměř čtvrtina orné půdy,“ říká za ministerstvo zemědělství mluvčí Vojtěch Bílý.

Neplatí sice jednoduchá zkratka, že pesticid rovná se nutně zlo: mnoho pesticidů je povoleno k použití i v ekologickém zemědělství, jiné však mohou mít negativní vliv na zdraví lidí, zvířat i na stav životního prostředí.

Každý desátý zemědělec

NKÚ ministerstvu zemědělství vyčítá, že ve skutečnosti nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství spotřeba pesticidů a hnojiv, a že navzdory dlouhodobým záměrům stále neexistuje povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů.

HlídacíPes.org požádal ministerstvo zemědělství o konkrétní údaje o spotřebě pesticidů v českém zemědělství. Níže uvedená tabulka dokazuje, že úřad potřebnými daty disponuje; otázkou však zůstává jejich relevance.

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin v ČR
(litry/ kilogramy)

ZDROJ: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo zemědělství pro HlídacíPes.org

Ministerstvo zdůrazňuje, že každý zemědělec musí vést evidenci spotřeby přípravků na ochranu rostlin. V praxi to pak kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

„Kontrolní kapacity jsou plně využity. MZe navíc každoročně sleduje (prostřednictvím ÚKZÚZ) konkrétní spotřebu prostředků na ochranu rostlin u cca u 10 % zemědělců,“ říká mluvčí Vojtěch Bílý.

ZDROJ: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo zemědělství pro HlídacíPes.org

Z toho však plyne i to, že do celonárodní statistiky se spotřeba pesticidů a dalších látek dopočítává a odhaduje, nejde takzvaně o tvrdá data sebraná od všech zemědělců. To potvrzuje i NKÚ. „NKÚ hodnotí současný systém evidence spotřeby dusičnanů a pesticidů v zemědělské výrobě bez možnosti provádět komplexní monitoring spotřeby v reálném čase jako neefektivní, nedostatečný a neprůkazný,“ konstatuje kontrolní závěr úřadu.

„Ministerstvo sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR,“ doplňuje NKÚ.

Chybí podstatné informace

Prakticky to funguje tak, že vybraní zemědělci jednou ročně zašlou na ÚKZÚZ údaje o své celkové spotřebě jednotlivých pesticidů u každé pěstované plodiny. Údaje se přitom vztahují k sídlu dané zemědělské společnosti, a není tak evidováno, kde přesně se pesticidy v přírodě použily.

Každý zemědělec má sice podle platné vyhlášky povinnost vést si evidenci své spotřeby pesticidů a také hnojiv, to, jestli to skutečně dělá, se ale řeší jen namátkovými kontrolami a s výjimkou vybraných zhruba 10 % zemědělců se tyto údaje státu nepředávají.

V Poslanecké sněmovně nyní leží návrh, aby všichni zemědělci hospodařící na ploše větší než 200 hektarů údaje o použití pesticidů hlásili povinně každý měsíc v elektronické podobě centrálně do ÚKZÚZ; je součástí novely rostlinolékařského zákona.

„Česká inspekce životního prostředí, orgány ochrany veřejného zdraví, ale i správci zdrojů pitné vody by mohli získat aktuální data o použití přípravků na konkrétních dílech půdních bloků, které by jim poskytly informace o možném zdroji znečištění při řešení příčin kontaminace vod, což dosavadní data shromažďovaná pro účely statistiky spotřeby přípravků na ochranu rostlin neumožňují,“ dává důvodová zpráva k novele za pravdu NKÚ v tom, že stávající statistika používání pesticidů neposkytuje řadu podstatných informací.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    1. Problém, který článek nezmiňuje, je skutečnost, že v současnosti v zemědělství starých zemí EU se aplikují až násobky toho, co u nás (a dalších post soc. zemích – vozilo se to za devizy, dovoz se plánoval po pětiletkách, a tak se s tím naši zemědělci už za socíku naučili šetřit).

    2. Proti hrabošům se používají látky, které se rozloží vodou, takže z nich nic škodlivého nezbude.

    3. Zvýšenou aplikaci herbicidů vyvolal zákaz Roundupu (více-méně nesmyslný), který musí být kompenzován paralelním použitím více herbicidů a v kratších intervalech.

    Jediné, co by mělo smysl, je uložení povinnosti zemědělcům, aby s předstihem informovali občany, zejména na vesnicích, o aplikaci pesticidů, aby mohli zavřít děti a domácí zvířata a včelaři včely. Současná situace, kdy stačí, aby zemědělci oznámili někdy v lednu, že v březnu až květnu budou šestkrát po sobě stříkat (bez jakéhokoli dalšího upřesnění), prostě nestačí. Naprostá většina obcí má dnes obecní rozhlas, někdy kombinovaný i se systémem posílání SMS, v němž by se to dalo klidně vyhlásit se 24 hodinovým předstihem.

    Na druhé straně jako ilustrace toho, co se s těmi pesticidy v přírodě děje: Pokud začnou chcípat včely, je nutno je do laboratoře dopravit do 24 hodin po postřiku (i se vzorky postříkané plodiny), protože už během následujících 24 hodin se naprostá většina pesticidů rozloží na Hi Tech analytikou neprokazatelné koncentrace, v těch včelách, i na těch rostlinách (a včelař pak nedostane žádné odškodné, platíme to v cenách medu).

    • Tonda napsal:

      Toto je stupidita a hloupost lidí. V polích nemají domácí zvířata ani lidé co dělat, neboť se nachází na cizím pozemku. A doufám, že mi tady nechce někdo argumentovat, že si mám to pole oplotit. Mě osobně se stalo, že jsem ošetřoval pozemek postřikem a pán šel okolo se psem. Udělal to, že pustil svého psa z vodítka a nechal ho běhat na pozemku osetém obilninou. Viděl, že v něm jezdím s postřikovačem a nechal ho v tom běhat. Volal jsem na něj, ať si ho zavolá. Pán mi odpověděl, že mi to nepošlape, že se nemusím bát. Co na to říct??!! Znovu jsem ho upozornil, že je to pole chemicky ošetřené. Tady chci znovu upozornit, že i když ten pozemek není oplocený, tak v něm nemají lidé ani domácí zvířata co dělat!!

      • A. S. Pergill napsal:

        Problém je, že zvířatům to nevysvětlíte a např. včely dokonce lítají na řepku a další plodiny sbírat med a tím je i opylovat (takže dělají zemědělci benefit). Podobně kočky tam uloví spoustu hrabošů.
        Když budete ve městě ve svém bytě manipulovat s nebezpečnými látkami, tak na vás přiletí komando těžkooděnců, ani nemrknete.

  2. Václav napsal:

    Nejen pitnou vodu,ale i horší kvalita vody v přírodních koupalištích a tím častější výskyt sinic mají na svědomí zemědělci.

    • A. S. Pergill napsal:

      Odborně se to nazývá „eutrofizace vod“. Vedle fosfátů a dalších umělých hnojiv z polí, se na ní podílí i spalovací motory (vznik NOx tlakem a teplem ve válci motoru ze vzdušného dusíku a kyslíku).

  3. Ondrej napsal:

    no a kdo nam ty chemicke hnusy produkuje a ovlada v podstate celou vertikalu? hadat nemusite dvakrat, je to agent Bures, stale premier CR…a ze holding ten hnus pouziva v mire nemale je taky pravda…fuj fuj fuj snad uz ne dlouho!

Přidávání komentářů není povoleno