Rostoucí izolace Ruska na mezinárodním poli se projevila i na Benátském bienále. Ruský pavilon, který se minulý týden krátce otevřel pro novináře a odborníky před zahájením festivalu, se stal epicentrem protestů proti návratu Moskvy. Z italských vládních politiků jej navštívil pouze Matteo Salvini. Tento týden čtrnáct zemí EU podpořilo návrh Evropské komise na pozastavení dvoumilionové dotace na konání festivalu. Padl i návrh na přesměrování grantu z Benátek na rekonstrukci Ukrajiny.

Zahájení 61. ročníku Benátského bienále proběhlo minulou sobotu ve znamení protestů proti účasti Ruska a Izraele. Před ruským pavilonem vystoupily ruské disidentské skupiny Pussy Riot a Femen v kuklách, a na nábřeží Giardini protestovalo podle italské tiskové agentury Ansa asi 2000 lidí proti přítomnosti Izraele.

Podle reportérů BBC protesty probíhají také formou plakátů, které byly minulý týden vylepené po celých Benátkách. Plakáty propagovaly imaginární akce v „Neviditelném pavilonu“, na kterých měli vystupovat ukrajinští umělci a autoři, jako například Volodymyr Vakulenko, který byl zastřelen, když ruské jednotky obsadily jeho vesnici. Plakáty byly přelepeny nápisem: „Zrušeno. Autora zabilo Rusko.“

Mezinárodní porota bienále rezignovala na konci dubna poté, co byla kritizována za své rozhodnutí vyloučit z ocenění země, jejichž vůdci jsou v současné době Mezinárodním trestním soudem obviněni ze zločinů proti lidskosti. O tradičních cenách, které byly kvůli tomu pro letošní rok přejmenovány na „Návštěvnické lvy“ mají rozhodnout svým hlasováním návštěvníci.

V den zahájení výstavy 9. května oznámilo celkem 57 umělců, kurátorů a moderátorů výstav zastupující 22 národních pavilonů odstoupení ze soutěže „na znamení solidarity s rezignací poroty“.

Mezi těmi, kdo podepsali prohlášení, jsou i autoři uměleckého projektu Krtkovo ticho v Českém a Slovenském pavilonu Jakub Jansa a slovenské umělecké duo Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), stejně jako kurátor Peter Sit.

Evropská komise návrat Ruska na bienále již v dubnu odsoudila a pohrozila zrušením grantu ve výši více než dva miliony eur na financování bienále v příštích dvou letech. Argumentovala tím, že „umožnit agresorovi, Rusku, zazářit na takové platformě“ je v rozporu s etickými standardy spojenými s grantem.

Salvini v ruském pavilonu

Přítomnost Ruska vyvolala kontroverze uvnitř italské vlády. Zatímco ministr kultury Alessandro Giuli zahajovací ceremoniál bojkotoval, vicepremiér Matteo Salvini navštívil i přímo ruský pavilon. Uvedl, že „žádný pavilon by neměl být vyloučen“.

Salvini svou přítomnost na bienále popsal jako „hymnu na Benátky a umění, která překračuje jakoukoli formu politického bojkotu“. Prohlásil, že umění je naštěstí svobodné, a že je tam proto, aby zastavil kontroverze, které by se neměly týkat nadace, jako je Bienále. Zkritizoval také úvahy Evropské komise o zmrazení grantu pro bienále. „To je skutečně šílenství,“ vyjádřil se podle Euronews.

Matteo Salvini v roce 2014 proslul návštěvou Rudého náměstí v Moskvě v tričku s Putinem. Své postoje vyjádřil opět před třemi týdny na akci europarlamentní frakce Patrioté pro Evropu v Miláně. Řečnil pod transparenty s nápisy „Dost už bruselského šílenství“, vyzval k zmrazení Paktu stability EU a prosazoval opětovný přístup k ruskému plynu.

Také ředitel bienále Pietrangelo Buttafuoco se v minulosti s obdivem vyjadřoval o Vladimiru Putinovi, připomíná britská stanice BBC. Během zahájení bienále obvinil kritiky z vytváření „laboratoře intolerance“ a výzvy k vyloučení Ruska a Izraele označil za cenzuru.

Salvini a ředitel bienále Buttafuoco se znají mnoho let. V roce 2011 vydal Buttafuoco, původním povoláním novinář, knihu, která srovnávala v dobrém slova smyslu Salviniho s Mussolinim.

Salviniho v ruském pavilonu s vděčností přivítala komisařka pavilonu Anastasia Karneevová, píší italská média. „Matteo Salvini nám připravil úžasné překvapení a my mu děkujeme, jeho návštěva nás velmi potěšila,“ řekla Karneevová.

Karneevová strávila velkou část své kariéry prodejem umění ruským oligarchům a bankám. Poté, co v roce 2008 otevřela pobočku aukčního domu Christie’s v Moskvě, vybudovala uměleckou sbírku pro finanční odnož Gazpromu, ruského státního energetického monopolu. Spolu s Jekatěrinou Vinokurovou, dcerou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, založila poradenskou firmu v oblasti umění.

Ruský pavilon se po oficiální návštěvě Salviniho uzavřel. Veřejnosti přístupný nebude, ale videozáznamy ze zahájení budou přehrávány na monitorech v oknech budovy až do konce bienále v listopadu, uvedli organizátoři.

Zmrazení grantu podpořilo 14 ministrů

Varování Evropské komise týkající se možného nepřidělení grantu podpořilo tento týden 14 ministrů členských zemí EU.

Lotyšská ministryně kultury Agnese Lāceová vyzvala podle zdrojů Euronews k zabránění „instrumentalizace kulturních institucí Ruskem“. Ministři Belgie, Španělska a Polska zdůraznili důležitost toho, aby se zabránilo jakémukoli obcházení sankcí ze strany ruských osob zapojených do výstavy.

Komise a rotující kyperské předsednictví EU údajně vyzvaly k pozastavení financování a přerozdělení peněz z bienále na rekonstrukci Ukrajiny.

Jak informovala italská média, v dopise zaslaném v pátek sdělila Výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (Eacea) prezidentovi Bienále Pietrangelovi Buttafuocovi, že Evropská komise zahájila proces s cílem zmrazit nebo zrušit financování přidělené této kulturní instituci.

Prezident regionu Veneto Alberto Stefani označil postoj EU za „nepřijatelný“. Podle něj musí umění „podporovat momenty kulturní konfrontace, které se mohou stát příležitostmi k budování mostů, zejména když se oficiální diplomacie snaží najít řešení.“

Apeloval na italské poslance Evropského parlamentu a dodal: „Mír se nebuduje cenzurou a svoboda se nebrání jejím omezováním. Bienále není problém, který je třeba řešit, ale prostor konfrontace, který je třeba bránit.“

Poslanec Evropského parlamentu Angelo Bonelli a mluvčí Zelených naopak obvinil evropské instituce z pokrytectví a z používání dvojího metru v souvislosti s probíhajícími konflikty.

„Evropská komise zvyšuje hlas a hrozí sankcemi za přítomnost Ruska, ale mlčí a nestanovuje žádné podmínky pro účast Izraele, a to i přes genocidu spáchanou v Gaze a více než 70 tisíc mrtvých,“ řekl Bonelli a připomněl dopis podepsaný 17. března 187 zúčastněnými stranami, který vyzval k vyloučení Izraele.