V kůži Petra Bogara, dnes 35letého muže ze Vsetínska, by chtěl být málokdo. Trpí astmatem, kožními problémy i artrózou. To, co mu přinášelo úlevu, bylo konopí – nejčastěji ve formě masti, kterou si vyráběl sám. Když na něj přišlo udání, byl za výrobu drog odsouzen na osm let vězení. Od té doby je na útěku.

Už několik let žije Petr Bogar na neznámém místě v zahraničí. Vyhýbá se tak osmiletému pobytu za mřížemi.

„Z lidského hlediska jeho rozhodnutí dokážu pochopit: měl spoustu zdravotních problémů a neměl důvěru v lékařskou péči ve věznicích a v to, jak o něho bude postaráno, když by měl trest vykonávat,“ říká Šárka Doležálková, vedoucí oddělení trestního práva a partnerka právní kanceláře Petráš Rezek, která Bogara zastupovala.

Jeho v mnohém pozoruhodný případ dosud nebyl medializován.

Věděl jsem, že to není dovolené

Ke konopí měl Petr Bogar vždycky blízko. Legálně se živil tím, že prodával vybavení pro pěstování rostlin. Kromě toho si pro svou potřebu – jak tvrdil a neúspěšně dokazoval před soudem – pěstoval i vlastní konopí, z nějž převážně připravoval léčivé masti.

Lékařské záznamy potvrzují, že trpěl artrózou obou kolen, degenerativním onemocněním páteře, bolestivými kožními lézemi a alergií se záchvaty dušnosti. Konopné produkty mu prokazatelně přinášely úlevu.

Až v době odvolacího řízení se Bogar dočkal toho, že získal na předpis lékařské konopí na recept. Do té doby volil cestu samozásobení a samoléčby, čímž se – jak sám věděl – dostával do konfliktu se zákonem.

Soud, jak je vidět z rozsudků, nerozumí dobře výrobě masti z konopí, protože za své výroky o množství 22 kilo sušiny má potřebu dávat tři vykřičníky, avšak pro výrobu masti to není nikterak dramatické množství.

„Pěstoval jsem konopí, přestože jsem věděl, že to není dovolené, ale pouze a jen pro svou potřebu a pro svou léčbu. Nikomu jsem nic neprodával, nepředával a nikoho jsem neohrožoval,“ říkal v rámci hlavního líčení Bogar.

Policie, státní zástupce a postupně i všechny soudní instance Bogarův případ viděli úplně jinak. Dne 27. července 2020 dostal od Krajského soudu v Ostravě trest osmi let ve věznici s ostrahou za výrobu drog. Celkový součet zněl 22,67 kg „toxikomansky využitelné hmoty“.

Žádný prodej a distribuce sice Bogarovi prokázána nebyla, soud přesto „z kombinace objemu produkce, majetkových poměrů a způsobu sušení části rostlin“ dovodil zištný úmysl .

„I přes zdravotní problémy obžalovaného, které jsou však podle soudu obžalovaným maximálně nadhodnocovány a tzv. přeháněny, je zřejmé, že marihuanu obžalovaný nevyráběl jen pro svoji potřebu, ale spíše v zištném úmyslu, tedy nepochybně za účelem jejího prodeje dalším osobám,“ napsal předseda senátu Petr Sušil v odůvodnění rozsudku.

Samoléčbu praktikují stovky tisíc lidí

Všechna odvolání od Vrchního soudu po Ústavní pak skončila neúspěchem.

„Trest odnětí svobody uložený na samé spodní hranici zákonné trestní sazby je odpovídající, podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody nejsou naplněny,“ argumentovala u odvolacího soudu státní zástupkyně a odmítla i tezi obhajoby o dosud řádném životě obžalovaného: „Když nelegálně pěstoval konopí v takovém rozsahu, nelze k takovému závěru dospět.“

Při domovní prohlídce, provedené na základě anonymního udání, se v Bogarově domě v obci Hovězí na Vsetínsku našly kelímky s konopnou mastí, tinktury a barely s nasekanou surovinou.

„Do hrnce jsem nadrtil palice konopí – tak 8 až 10 kg – a z takového množství se vyrobí kelímky mastí,“ vysvětloval u soudu Bogar s tím, že žádné části konopí neplánoval prodat, ale chtěl vyrábět další várku masti.

„Při domovních prohlídkách nebylo nalezeno nic, co by ukazovalo na nějaký prodej a distribuci. Typicky to bývají předplacené karty, několik telefonů, pomůcky na vážení, na balení a tak dále. U něho tam nic takového nebylo. Naopak tam našli velké množství masti, které si z toho vyráběl v obřím hrnci,“ potvrzuje advokátka Doležálková.

Podnět k ministerstvu spravedlnosti v kauze Bogar později sepsal – byť bez efektu – tehdejší Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Soud, jak je vidět z rozsudků, nerozumí dobře výrobě masti z konopí, protože za své výroky o množství 22 kilo sušiny má potřebu dávat tři vykřičníky, avšak pro výrobu masti to není nikterak dramatické množství,“ napsal mimo jiné.

Dodal, že samopěstování pro zdravotní účely je v Česku běžné, protože je to snazší, než čekat na oficiální schválení přídělu léčebného konopí.

Poslední Zpráva o nelegálních drogách v České republice za rok 2025 odhaduje, že „konopí z důvodu samoléčby“ za posledních 12 měsíců užilo 720 tisíc až 790 tisíc lidí.

Konopí horší než pokus o vraždu

Vysoké tresty za pěstování marihuany – často právě pro vlastní potřebu k léčbě některých nemocí – donedávna stály na volném nakládání s dvěma různými paragrafy trestního zákoníku.

Policie a státní zástupci i menší případy, jež by mohly spadat spíše pod paragraf 285 (samozásobení), běžně posuzovali jako výrobu, obchod, spolčení a distribuci podle paragrafu 283 s podstatně vyšší trestní sazbou.

Takže člověk, který si pěstuje konopí pro vlastní potřebu, kde opravdu nebyla prokázána žádná známka distribuce, dostane osm let. A paní, která svoji známou skoro zabije, dostane šest a půl.

Novela trestního zákoníku od letošního ledna postih části konopných deliktů výrazně zmírnila. Trestným činem nově není pěstování, sklízení, zpracování a přechovávání konopí do limitu pěti rostlin, 200 gramů marihuany doma a 50 gramů u sebe.

Odborníci za klíčové ale považují to, že z trestního zákoníku zmizel paragraf o „přechovávání pro druhého“. Právě ten umožňoval teoreticky dopočítávat budoucí množství marihuany a vedl k vysokým trestům na úrovni distribuce tvrdých drog.

Advokátka Doležálková odhaduje, že pokud by se soud s Bogarem konal nyní, pravděpodobně by skončil podmíněným trestem.

„Ta situace je paradoxní o to víc, že ve stejnou dobu, kdy byl souzený pan Bogar, stál před soudem ještě jiný člověk v podstatě za úplně stejný skutek. I množství bylo obdobné a ten už tehdy podmínku dostal,“ říká.

Šlo o případ invalidního důchodce z Olomoucka, jemuž stejný soud za zabavených 15,8 kilogramu konopí udělil trest na tři roky s podmínkou na pět let.

„Odůvodnili to tím, že měl zdravotní problémy, měl tuším rakovinu, a že konopí používal pro zmírnění příznaků. Pan Bogár měl tehdy neurologické problémy, problémy s páteří, dokládali jsme lékařské zprávy, měl problémy hýbat nohou a ještě k tomu nějaké alergie a další přidružená onemocnění, ale to nikoho nezajímalo,“ shrnuje Doležálková.

Ze své advokátní praxe nabízí i další paradoxní srovnání. Nedlouho po případu Bogar zastupovala ženu, kterou napadla její známá: mlátila ji tyčí do hlavy a následně ji pobodala, oběť unikla jen těsně smrti, zachránila se tím, že předstírala, že je mrtvá.

Z pokusu o vraždu se právní klasifikace nakonec zmírnila na loupež s těžkým ublížením na zdraví a útočnice dostala šest a půl roku.

„Takže člověk, který si pěstuje konopí pro vlastní potřebu, kde opravdu nebyla prokázána žádná známka distribuce, dostane osm let. A paní, která svoji známou skoro zabije, dostane šest a půl. To mi po pravdě řečeno přijde opravdu na hlavu postavené.“

Když zbývá už jen amnestie

To, že Petr Bogar nenastoupil do vězení a je na útěku, je samozřejmě z pohledu práva přitěžující okolnost. „Dá se předpokládat, že to bude bráno jako maření výkonu úředního rozhodnutí, byť za tento trestný čin jsou sazby poměrně mírné. Asi by mu k původnímu trestu ještě něco přidali,“ připouští Doležálková.

Trochu jsme doufali, že když se změní legislativa, tak i kancelář prezidenta na to bude pohlížet jinak, ale aktuálně tam takové tendence nejsou.

V přímém kontaktu s někdejším klientem podle svých slov není: „Mám jen informaci, že žije a pracuje v zahraničí.“

Prakticky žádná cesta, jak jeho trest případně zmírnit, prý už neexistuje. „Využili jsme v podstatě všech řádných i mimořádných opravných prostředků. Podával se i podnět na Ministerstvo spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona.“

Žádost o milost Hrad, tehdy ještě za prezidenta Miloše Zemana, zamítl. „Asi před půl rokem někdo, předpokládáme buď z rodiny, nebo z kamarádů, podával žádost o milost znovu, a znovu jí nebylo vyhověno,“ říká Doležálková.

„Trochu jsme doufali, že když se změní legislativa, tak i kancelář prezidenta na to bude pohlížet jinak, ale aktuálně tam takové tendence nejsou,“ doplňuje.

Šance není ani na promlčení případu: po dobu, kdy je odsouzený na útěku, promlčecí lhůta neběží.

Vedle Bogara, který zvolil cestu vyhnutí se trestu, podle expertů ve vězeních nyní zůstávají lidé, kteří by dnes už stejné činy za mříže nedostaly. Přesná data o jejich počtu ale k dispozici nejsou.

I proto už vloni v prosinci dorazila do Kanceláře prezidenta republiky (KPR) žádost o přípravu úzce vymezené amnestie. Podle předsedy Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěje Hollana by její sepsání neměl být z právního hlediska problém:

„Sepsat se to dá velice rychle, tak, aby se to týkalo lidí, kteří jsou ve vězení na dlouhé roky třeba za to, že pěstovali kytky kvůli výrobě mastí pro své příbuzné. Samozřejmě by se muselo právně ošetřit, aby se to třeba nevztahovalo třeba i na ty, co prodávali jiné drogy.“

Podle Hradu by ale příprava vyžadovala detailní statistiky a analýzu dopadů. Těmi prý disponuje pouze Ministerstvo spravedlnosti. „Z dosavadní standardní praxe platí, že přípravu amnestií zajišťuje právě toto ministerstvo. Spolu s Vězeňskou službou ČR je jedinou institucí, která má k dispozici kompletní relevantní data o odsouzených, jejich trestné činnosti, právní kvalifikaci i souběžných trestech,“ odpověděla už dříve na dotaz k možné omezené amnestii „konopných kauz“ Kancelář prezidenta republiky.

Úzce vymezenou prezidentskou amnestie by za dobrý nápad považovala i advokátka Šárka Doležálková:

„Dává to smysl, kdyby šlo o typově shodné případy, o lidi, kteří měli zdravotní potíže a byly jim za konopí uloženy takové neúměrné tresty. Ale vzhledem k tomu, čím vším jsme si už prošli a co všechno jsme zkoušeli, bych s tím moc nepočítala.“