Jedním z hlavních cílů nedávné policejní razie v Německu proti skupině takzvaných Říšských občanů, kteří měli plánovat státní převrat, byl nenápadný novogotický lovecký zámeček ve spolkové zemi Durynsko. Areál v malé vesnici patří totiž Heinrichovi XIII. Reussovi. Právě on se měl stát vládcem po zmiňovaném převratu. Sousedé v okolí zámku ho považují za podivína. Jak na místě zjistil HlídacíPes.org, kdysi poslal lidem do schránek dopis plný konspiračních teorií.

Prosincová razie, při níž bylo zadrženo 25 osob, byla letos už druhou v rámci vyšetřování konspirační sítě. Také v dubnu byli zatýkáni po celém Německu členové další skupiny, kteří v té době mimo jiné plánovali únos spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD). HlídacíPes.org o této akci podrobně informoval zde.

Heinrich XIII. Reuss, který stále používá titul kníže, byl při policejní akci zatčen ve svém bytě ve Frankfurtu nad Mohanem. Dalším cílem policistů byl jeho zmiňovaný durynský zámek.

Zmatený, ale že by byl terorista?

Vesnice Saaldorf leží přímo u státní silnice B90, která vede od trojmezí Durynska, Saska a Bavorska až do Čech. Část obce, kde stojí zámek Waidmannsheil, je ovšem přístupná pouze po úzké místní cestě vedoucí přes neobydlené údolí, na níž se jen stěží vyhnou dvě osobní auta. Zámek je viditelný skrze stromy už z údolí. Odtud ale působí jako nedobytná tvrz tyčící se na vysoké, téměř kolmé skále.

Při příjezdu na křižovatku mezi domy v podzámčí, která je v podstatě miniaturní návsí, je těžké si představit, jak zde probíhal obří zásah desítek policistů. Na křižovatku se nevejde víc než pět aut najednou. Teď, několik dní po razii, tu panuje naprostý klid a ticho. A to i v půl čtvrté odpoledne.

Potkat někoho z místních se podaří až po dobré půlhodině. „Byl to pro nás samozřejmě šok, tak obří zásah tady, v takové malinké vesnici,“ krčí rameny čtyřicátník, který se vrací do svého domu přímo u křižovatky. „Nevěřím, že by tady něco našli. Podle mě je to celé velká komedie. Jak by mohlo 25 lidí plánovat přepadení Spolkového sněmu? A co mohl mít starý pán v tom zámku? Možná tak nějaké zahradní nářadí, zbraně určitě ne,“ kroutí hlavou.

Heinricha XIII. Reusse zná prý jen od vidění, v Saaldorfu bydlí teprve dva roky. Neumí si představit, že by měl 71letý šlechtic něco společného s teroristy. „Je trochu zvláštní, možná zmatený, ale terorismus? Tomu opravdu nevěřím.“

Diví se také tomu, že hned chvíli po příjezdu policie byli na místě i novináři, přestože bylo šest hodin ráno. „Pokud by to byla opravdu tajná akce, jak by o tom mohla předem vědět média?“ Novináři podle něj neinformují nezaujatě a mají přikázáno, co mají publikovat. „Tohle jsme tady měli už za komunistů, a je to tu zase,“ tvrdí a používá při tom podobné argumenty jako třeba opoziční Alternativa pro Německo, strana blízká krajní pravici, která je právě tady na východě země hodně silná.

Politici AfD odmítají, že by měli se skupinou Říšských občanů cokoli společného, ačkoli mezi zadrženými během razie byla i bývalá poslankyně strany Birgit Malsack-Winkemannová. AfD vidí v razii pokus státu zastrašit opozici.

Konspirační dopis od knížete

Za rohem ve slepé uličce uklízí květináče seniorka, jejíž dům sousedí se přímo zámkem. Je sice ochotná se bavit, ale na dotazy ohledně knížete reaguje velmi opatrně. „My o něm v podstatě vůbec nic nevíme. Je tady málokdy, jen občas v létě, o víkendech, a pak na Vánoce. Přes vysoký živý plot k nim stejně ani nevidíme, jen trochu z okna v patře,“ říká.

Pak se ale trochu osmělí: „Myslím si, že on nás vnímá tak, že my jsme jen prostí lidé a on je ten šlechtic. Nikdy nás ani nepozdravil. Jednou jsem ho pozdravila jako první, i když mě vždy učili, že ženu zdraví jako první muž. Ale on ani neodpověděl! S nikým se tady ve vsi nebaví,“ tvrdí.

Policejní zásah v šest hodin ráno ji také vyděsil. „Ale víme jenom to, co jsme si přečetli v novinách. Možná tady něco našli, možná ne…,“ krčí rameny. Heinrich XIII. Reuss podle ní dal před časem všem ve vsi do schránek dopis, v němž popisoval své konspirační názory na současné Německo i své vize, jak by to podle něj bylo správně. „Takže kdo ví, jak to s ním je,“ ukončuje žena konverzaci.

Starší manželé, kteří se vrací z odpolední procházky, se na dotaz na zatčeného šlechtice také tváří nejprve spíše zdrženlivě. Vzápětí se ale rozpovídají a mluví jeden přes druhého. „Je to celé zvláštní. On s nikým z místních nemluví, a celý pozemek nechal ohradit vysokým plotem, včetně cesty, po které jsme dříve mohli chodit na procházky. Teď máme jedinou možnost jít tady po silnici,“ stěžuje si paní.

„Za minulého režimu bylo v zámku rekreační středisko a jezdily sem i děti. Tady na svahu byl malý vlek, mohly tu sáňkovat i učit se na lyžích,“ vzpomíná její manžel. „A teď je všechno pryč, všude plot, přitom on tady je jen málokdy a na celém pozemku má jenom tři zvířata,“ ukazuje paní na hnědou ovci, která se přišla zvědavě podívat k plotu. „Nikdo ale neví, co se tam vlastně děje. Tam nahoře má zlatou pyramidu, nebo co to je, a u zámku ještě nějaké další zařízení, skrz které prý přijímá nějakou energii či co. Ale kvůli plotu se tam nikdo nedostane, nevíme, co přesně tam všechno má,“ dodává muž.

Z jednoho místa je skutečně zmíněná „pyramida“ vidět. Na podlouhlé plošině stojí cosi, co vypadá jako kombinace pozlacené egyptské pyramidy a buddhistické pagody. Řada nízkých jehličnanů odděluje pyramidu od dvoukomorové zástěny z dřevěných planěk. Není jasné, k čemu mají oba objekty sloužit.

Pyramida na pozemku, který patří k zámku. Foto: HlídacíPes.org

Sektu měli zachránit mimozemšťané

V této souvislosti stojí za zmínku, že matka Heinricha XIII byla členkou sekty Fiat Lux (Budiž světlo). Kněžna Woizlawa Feodora Reussová, rozená vévodkyně meklenbursko-schwerinská, prý přijela ještě v roce 2018 oslavit na zámek Waidmannsheil své sté narozeniny. V té době už ale podle německých médií žila 13 let v malé vesnici Strittmatt ve Schwarzwaldu. Právě tato obec byla jedním z center sekty Fiat Lux, kterou založila v roce 1980 Švýcarka Erika Bertschinger-Eicke přezdívaná Uriella. Woizlawa Feodora Reussová se měla k sektě přidat v roce 2005.

Uriella o sobě měla mimo jiné prohlašovat, že žila již mnoho životů, mimo jiné byla pramatkou Evou, Máří Magdalénou a také královnou Nefertiti. Píše o tom web relinfo.ch, který otiskl přepis přednášky švýcarského historika a sociologa Christiana Rucha. Ten se zabývá výzkumem novoreligiózních hnutí a konspiračních teorií a v textu popsal podrobně právě sektu Fiat Lux.

Její stoupenci vzdávají hold nejdivočejším konspiračním teoriím, píše Ruch. Mimo jiné věří, že zednářsko-satanská světová vláda bude brzy nutit všechny lidi nosit na čele čárový kód s číslem 666 jako symbol Antikrista. V sídlech sekty Fiat Lux byly proto všechny čárové kódy na obalech překryty křížky.

Filozofie sekty Fiat Lux zahrnuje také řadu ezoterických teorií, od astrologie po gemologii, numerologii a pyramidologii. To vše prý chtěl a zjevil Ježíš Kristus, hlásala Uriella. Evangelická příručka pro jednání se sektami popisuje učení sekty jako soubor křesťanských, židovsko-apokalyptických, gnostických, východně-náboženských, ezoterických, astrologicko-kabalistických, spiritualistických, archaicko-mystických a ufologických prvků, cituje web.

Členové sekty se museli vzdát alkoholu, cigaret i sexu a stát se vegetariány. Uriella také několikrát předpovídala konec světa, přičemž členy skupiny Fiat Lux, kteří žili poctivě podle pravidel, měli zachránit mimozemšťané s vesmírnými loděmi.

Na přelomu tisíciletí měla mít sekta ve Švýcarsku, Rakousku a Německu asi 750 příznivců, z toho zhruba 150 v několika obcích ve Schwarzwaldu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, uvedl švýcarský deník Aargauer Zeitung. Jedním z těchto sídel byla také vesnice Strittmatt, kde sekta v 80. letech zakoupila a postavila několik domů, a kam se později přistěhovala i kněžna Woizlawa Feodora Reussová. Uriella měla dostat od Ježíše pokyn, aby se usadila právě zde kvůli pěti „t“ v názvu místa (kvůli písmenu „té“ jako symbolu kříže).

Uriella, respektive Erika Bertschinger-Eicke, se dožila devadesáti let a zemřela v únoru 2019 v Ibachu ve Schwarzwaldu. Woizlawa Feodora Reussová zemřela ve Strittmattu v červnu 2019 ve věku 101 let. V té době byla nejstarší žijící osobou se šlechtickým titulem v Německu.

Černá ovce rodiny

Heinrich XIII. Reuss je vystudovaný inženýr. V posledních letech se ale měl zabývat hlavně obchodováním s realitami. Kancelář měl ve Frankfurtu nad Mohanem v luxusní čtvrti West End, kde pobýval většinu času, a kde byl začátkem prosince také zadržen policií.

Byl obviněn mimo jiné z kontaktů s Ruskem, kde měl vyjednávat podporu pro svržení německé vlády. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale angažmá Ruska popřel s tím, že vyšetřování je vnitřní záležitostí Německa.

Svými kontroverzními názory byl Heinrich XIII. Reuss znám již nejméně posledních 14 let. Tak dlouho se kvůli tomu nestýká se svou rodinou. „Je částečně zmatený a podléhá konspiračním teoriím,“ řekl letos v srpnu rozhlasové stanici MDR jeho příbuzný Heinrich XIV. Reuss, který je oficiální hlavou rodu.

Shoda křestních jmen obou mužů není náhoda. V rodu Reussů se od 12. století stále udržuje tradice pojmenovávat každé dítě mužského pohlaví Heinrich. Odlišují se jen číslovkou za křestním jménem, přičemž systém číslování je poměrně složitý. Tento zvyk byl v rodině zaveden jako pocta římsko-německému císaři Jindřichovi IV., který rodu Reussů udělil šlechtický titul.

Z veřejných vystoupení Heinricha XIII. Reusse se dostalo nejvíce pozornosti jeho příspěvku na konferenci Worldwebforum 2019 v Curychu. Tam tvrdil, že německý stát jako suverénní subjekt neexistuje nejpozději od konce 2. světové války, že dělba moci ve Spolkové republice je iluze, politika je divadlo a Německo je vazalský stát ovládaný spojenci. V proslovu také brojil proti rodině Rothschildů a prohlásil, že první světová válka byla německému císaři vnucena mezinárodními finančními zájmy.

Heinrich, kterému zamlada v rodině říkali Enrico, se narodil 4. prosince 1951. Oženil se s Íránkou, jejíž dívčí jméno je Susan Doukht Jalali a nyní vystupuje pod jménem kněžna Susan Reuss. Prezentuje se jako diplomovaná léčitelka, výživová poradkyně, fotografka a autorka. Angažuje se v pomoci ohroženým dětem a působila také jako atašé UNESCO. V manželství se narodil syn Heinrich XXVIII. Podle německých médií měl ale Heinrich v posledních letech ruskou přítelkyni, která byla rovněž zadržena při policejní razii. Právě ona měla Heinrichovi zprostředkovávat kontakty do Ruska.

Česká větev rodu Reussů

Heinrich XIII. Reuss pochází ze sedmi dětí. Jeho otec Heinrich I. Reuss z Köstritz byl prostřednictvím své matky potomkem nizozemského krále Viléma II. Oženil se se svou sestřenicí ze čtvrtého kolena Woizlawou Feodorou Reussovou, jednou z posledních příslušnic rodu Meklenbursko-Schwerinského.

Po skončení druhé světové války rodina uprchla z Durynska do Büdingenu v Hesensku k příbuznému Otto Friedrichovi z Ysenburgu a Büdingenu. Tam žila Woizlawa-Feodora s dětmi i po smrti manžela až do roku 1991. Po sjednocení Německa se Feodora na 15 let vrátila do východoněmecké Gery, než se přidala k sektě Fiat Lux. Ještě předtím ale vedla několik soudních sporů o navrácení vyvlastněného majetku a díky tomu bylo 700 uměleckých předmětů převedeno zpět do rodiny.

Heinrichův děd, Heinrich XLV., který od počátku 30. let sympatizoval s nacionálními socialisty a byl členem NSDAP, byl v srpnu 1945 zatčen a unesen sovětskou armádou. Od té doby byl považován za nezvěstného. Za nejpravděpodobnější se považuje, že byl internován v Buchenwaldu a tam také zemřel. Jeho jméno však není zaznamenáno v žádné z úmrtních knih koncentračních táborů. Veškerý jeho majetek byl na konci války zkonfiskován na příkaz sovětské vojenské správy a v roce 1948 vyvlastněn.

Heinrich XLV. zůstal svobodný a bezdětný a v roce 1935 adoptoval svého příbuzného Heinricha I. knížete Reuss z Köstritz, otce Heinricha XIII. K této adopci došlo pouze z důvodů dědického práva k majetku.

Šlechtický rod Reuss, který je i v Německu poměrně neznámý, je ve skutečnosti starou dynastií s bohatou tradicí. Od 12. století působili příslušníci rodu v několika liniích jako zemští správci na různých územích dnešních spolkových zemí Bavorska, Durynska a Saska a také na části území dnešní České republiky. Od roku 1329 patřil rod Reussů k vyšší šlechtě.

Majetek v Čechách vlastnila v 13. – 16. století jedna z větví rodu Reussů, Páni z Plavna. Jindřich Pobožný z Plavna dostal r. 1272 od Přemysla Otakara II. v léno zámek a město Kraslice s měděnými doly. V 15. století získal Jindřich III. Bečov, Kynžvart, Hartenštein a klášter v Toužimi. Jindřich V. z Plavna byl od roku 1542 nejvyšším kancléřem království Českého a od císaře Karla V. a krále Ferdinanda I. získal panství ve Žluticích a v Litomyšli. Česká větev knížat Reussů vymřela s Jindřichem VII. roku 1573.