Česko je bezpečným útočištěm pro antisystémovou scénu ze sousedního Německa i Rakouska. Ukázala to konference takzvaného „Alternativního světového ekonomického fóra“ minulý týden v Praze – v utajení a za zavřenými dveřmi. Na místě byl i Martin Sellner, přední tvář evropské krajní pravice, v Německu a Rakousku běžně označovaný za extremistu. Vystoupil i český exprezident Václav Klaus. Organizátoři akce si Prahu vybrali proto, že doma by kvůli reputaci těžko sháněli prostor k pronájmu.

V kongresovém hotelu v pražských Vysočanech se minulý týden sešla pozoruhodná společnost. Aktivisté, právníci, politici, tváře rakouských a německých alternativních médií a další hosté se na „Alternativním světovém ekonomickém fóru“ radili také o tom, co dělat v případě, že svět zasáhne další událost podobná pandemii covidu.

Právě odpor vůči anticovidovým opatřením a skepse místy přerůstající v – přinejmenším verbálně – otevřenou nenávist k aktuálnímu globálnímu uspořádání většinu účastníků této akce spojují.

Z fotek vyplývá, že se akce zúčastnil i Martin Sellner, kterému kvůli jeho extremistickému rejstříku v nedávné době zakázalo vstup na své území jak německé město Augsburg, tak celostátně i Švýcarsko. V Česku si však Sellnera zjevně nikdo nevšímá.

A ačkoli se v propagačních videích před konferencí vymezovali vůči Světovému ekonomickému fóru v Davosu jako akci „odstřižené“ od lidí, sami jednali v utajení za zavřenými dveřmi. Do sálu se dostala jen spřízněná alternativní média nebo youtubeři.

Zákaz vstupu extremistům?

Do Prahy je svolal Stefan Magnet, šéf internetové televize AUF1, která od roku 2021 vysílá z Lince v Horním Rakousku, své publikum má však i v sousedním Německu. Sám Magnet má kořeny v neonacistické rakouské scéně, jeho médium pak vyrostlo na antisystémových protestech během covidové pandemie.

V Německu stejně jako v Rakousku také platí, že tábory „obyčejných“ odpůrců proticovidových opatření se často prolínají s konspirační a mnohdy i násilnou extremistickou scénou. Ukázaly to například plány na převrat vzešlé z tohoto prostředí v Německu v roce 2022.

Ani cílené pronajímání zasedacích sálů v Česku kontroverzními zahraničními organizacemi není novinkou. Loni si takto mládežníci z AfD pronajali sál v hotelu v Ústí nad Labem pro své víkendové jednání s účastí zástupců české SPD Tomia Okamury. Důvodem byla s největší pravděpodobností znovu právě anonymita, se kterou v Česku mohou počítat.

Ačkoli konference v Praze proběhla už v polovině minulého týdne, organizátoři akce vyhlásili mediální embargo až do tohoto pondělka, údajně „z bezpečnostních důvodů“.

Teprve potom začali zveřejňovat fotky a videa z jednotlivých panelů. Z nich vyplývá, že se akce zúčastnil i Martin Sellner, kterému kvůli jeho extremistickému rejstříku v nedávné době zakázalo vstup na své území jak německé město Augsburg, tak celostátně i Švýcarsko. V Česku si však Sellnera zjevně nikdo nevšímá.

Sellner patří k hlavním evropským tvářím takzvaného identitárního hnutí. Identitáři prosazují takzvaný etnopluralismus jako protiklad multikulturalismu a dále etnicky homogenní státy vytvořené na základě etnicko-kulturních okruhů. V praxi to však často znamená odmítání všeho „cizího“ či degradování různých skupin obyvatelstva na základě jejich náboženství nebo etnického původu.

Sellner také před pěti lety dostal na účet peníze od atentátníka Brentona Tarranta, který tehdy v mešitách v novozélandském Christchurchi zavraždil 51 lidí.

Do identitárního slovníku patří i pojmy jako „Remigrace“ (požadavek masového návratu lidí s migračními kořeny do jejich historických zemí), „Velká výměna obyvatelstva“ (údajná snaha světových elit nahradit například evropské původní obyvatelstvo migranty) nebo „Velký reset“ (údajná snaha elit o změnu světového řádu na globalistickém základě).

Těmito pojmy ostatně nešetří ve svém vysílání ani zmíněná televize AUF 1, která svolala konferenci v Praze.

Na vaše problémy se v Česku neptáme

Česko není na radaru německé a rakouské dezinformační i extremistické scény v poslední době poprvé. Mikrofony AUF1 bylo možné zahlédnout třeba i na masové protivládní demonstraci na Václavském náměstí v září 2022.

Mluvil tam tehdejší poslanec německé strany AfD, dnes europoslanec Petr Bystroň – podle dostupných fotografií a videozáznamů další z hostů utajované konference minulý týden v Praze.

Ani cílené pronajímání zasedacích sálů v Česku kontroverzními zahraničními organizacemi není novinkou. Loni si takto mládežníci z AfD pronajali sál v hotelu v Ústí nad Labem pro své víkendové jednání s účastí zástupců české SPD Tomio Okamury. Důvodem byla s největší pravděpodobností znovu právě anonymita, se kterou v Česku mohou počítat.

HlídacíPes.org už v roce 2018 upozornil na to, že si tehdy v Praze dali sraz členové německých a rakouských buršáckých spolků. Některé z těchto oficiálně studentských sdružení však tajné služby v Německu a Rakousku monitorují kvůli extremismu.

„Praha se pro podobnou akci hodí díky své poloze, je to mnohem blíž, než jet třeba do Eisenachu nebo Jeny nebo do Berlína. Nepodceňoval bych ani dobré české pivo, hlavně jsou ale zahraniční výjezdy atraktivní proto, že se při nich nečekají žádné demonstrace proti buršákům,“ komentoval tehdejší setkání rakouský politolog a expert na extremismus Bernhard Weidinger.

Něco podobného ostatně ve své řeči k hostům nedávné pražské konference naznačil i exprezident Václav Klaus: „Přes všechny potíže zůstává společenská debata zde v Česku svobodnější než u našich západních sousedů.“ Přeloženo: Na vaše německé problémy se tu nikdo ptát nebude.

Ruské kauzy a zpronevěra

A někteří z účastníků doma skutečně problémy mají, včetně policejního vyšetřování nebo dokonce soudních procesů. Ačkoli v těchto kauzách nejde o názory, ale o tvrdá podezření z trestných činů, přesto se sami často prezentují jako novodobí disidenti utlačovaní „novou totalitou“.

Jeden z hostů pražské konference, přední tvář německého hnutí Querdenker (hnutí „těch, co myslí jinak“) Michael Ballweg například letos ve Stuttgartu stanul před soudem kvůli obvinění, že zpronevěřil statisíce eur zaslaných fanoušky na konta tohoto anticovidového a antisystémového hnutí.

Zmíněný německý europoslanec s českými kořeny Petr Bystroň zase kvůli podezřením z korupce a praní špinavých peněz čeká na to, jak europarlament rozhodne o zrušení jeho imunity, o které požádalo kvůli Bystroňově kauze německé státní zastupitelství.

Bystroň byl podle mediálních zpráv z letošního jara jednou z ústředních postav možného ovlivňování předvolební kampaně do Evropského parlamentu vlivovou sítí kolem webu Voice of Europe financovanou a řízenou z Ruska.

Kauzu zveřejnila letos na konci března česká kontrarozvědka BIS, která na jejím rozkrytí spolupracovala s tajnými službami dalších evropských zemí.