Petr Bystroň. Foto: Profimedia

Český emigrant Bystroň, zátěž pro vztahy s Německem. Poslanci od něj dali ruce pryč

Napsal/a Vojtěch Berger 6. prosince 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Německý poslanec s českými kořeny Petr Bystroň má pověst muže s výbornými kontakty k pravicovým radikálům v Evropě či USA, ale třeba i směrem do Ruska či Srbska. Vůči rodnému Česku však působí natolik kontroverzně, že se skupina českých i německých poslanců rozhodla vzájemné vztahy budovat napříště bez Bystroně a jeho mateřské strany AfD, i bez jejích tuzemských partnerů z SPD Tomia Okamury.

Když se šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová během své listopadové návštěvy Berlína sešla s několika poslanci Bundestagu, Petr Bystroň u toho chyběl. A to přesto, že je to právě český rodák, kdo vede v německém parlamentu skupinu pro česko-slovensko-maďarské záležitosti, formálně zodpovědnou právě i za vztahy s Českem.

V uplynulých dvou letech ale byla meziparlamentní výměna mezi Prahou a Berlínem do značné míry ochromena – právě kvůli Bystroňovým postojům.

Adamová: Těžko hledat společnou řeč

Zpráva o zahraničních aktivitách Bundestagu zahrnující období říjen 2021 až září 2023 nezmiňuje ani jedinou zahraniční cestu zmíněné skupiny poslanců, pouze jedno přijetí české delegace loni na podzim v Berlíně.

Letos v listopadu se v Praze vůbec poprvé sešla platforma parlamentních i regionálních českých a německých politiků. Bez německé AfD i Okamurovy SPD.

Důvodem je podle všeho to, že je Petr Bystroň v Česku při současném složení tuzemské vládní koalice jen obtížně přijatelný. „S předsedou skupiny panem Bystroněm bychom skutečně těžko hledali společnou řeč a proto upřednostňuji setkávání s jednotlivými poslanci Bundestagu, kteří usilují o konstruktivní spolupráci mezi našimi zeměmi,“ potvrzuje Markéta Pekarová Adamová.

Sama si na Petra Bystroně postěžovala už v září 2022 při setkání s předsedkyní Bundestagu Bärbel Basovou. „Chápu, že pan Bystroň má české vazby a kořeny, ale vzhledem k tomu, že se jedná o stranu, která vyjadřuje proruské názory, mi to v tuto chvíli přijde velmi nešťastné,“ citoval Pekarovou Adamovou server Seznam Zprávy.

Bystroň pár dní poté dorazil do Prahy na protivládní demonstraci pořádanou Ladislavem Vrábelem. V projevu na Václavském náměstí se několikrát opřel právě i do Pekarové Adamové:

„Koho chcete, aby dělal česko-německé vztahy? Pekarová, nebo Bystroň? Já myslím, že to je na demisi, ne?“ řekl za nadšeného křiku davu. O rok později se ale v česko-německých vztazích ocitá v sílící izolaci. Výjimkou je jen partnerská strana Alternativy pro Německo, SPD Tomia Okamury, která se k Bystroňovi dále hlásí.

Letos v listopadu se v Praze vůbec poprvé sešla platforma parlamentních i regionálních českých a německých politiků, kterou svolal další člen skupiny Bundestagu pro vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem Jörg Nürnberger.

Přizvány však nebyly strany Alternativa pro Německo a SPD Tomia Okamury, obě blízké extremismu a obě pravidelně zmiňované ve zprávách ministerstva vnitra či tajných služeb. V Německu jsou části AfD kontrarozvědkou považovány za výslovně extremistické.

Tento nový impuls pro česko-německou spolupráci přivítala i německá ambasáda v Praze: „Úzké a osobní kontakty mezi poslanci tvoří důležitý pilíř česko-německých vztahů,“ říká na dotaz HlídacíPes.org velvyslanec Andreas Künne.

Cesta za mírem k Lukašenkovi

Bystroň se stejně jako AfD dlouhodobě vyjadřuje proti sankcím uvaleným na Rusko. Vloni také za nejasných okolností vycestoval do Běloruska, které aktivně podporuje ruskou invazi na Ukrajinu. Když se později na jeho běloruský výjezd přišlo, tvrdil, že cílem cesty bylo „obnovení míru na Ukrajině“.

Chtěl prý na místě zjistit, nakolik by Bělorusko připadalo v úvahu jako „neutrální mírotvůrce pro Ukrajinu“. Bystroňovy vnitropolitické výroky v Německu také využívala kremelská propaganda například ve vysílání ruských státních televizí.

Bystroň vzbudil kontroverze už mnohokrát za posledních několik let, kdy je členem německého parlamentu: ať už svými kontakty s extremistickou scénou, sympatiemi s identitárním hnutím, kvůli kterým ho sledovala i bavorská kontrarozvědka, nebo kontroverzními zahraničními cestami.

Kromě zmíněného Běloruska šlo třeba o návštěvu jihoafrické paramilitární skupiny Suidlanders, považované za extremistickou a rasistickou.  Jindy zase Bystroň zmiňoval dobré kontakty své manželky s ruským velvyslancem ve Vídni.

Podle Markéty Pekarové Adamové by v budoucnu pomohlo, kdyby německý parlament měl samostatnou skupinu pro vztahy s Českem, a nikoli smíšenou pro česko-slovensko-maďarské záležitosti jako nyní:

„Ideální by bylo, aby tato skupina měla v čele zástupce některé z demokratických stran. Ale to je záležitostí německé strany,“ dodává Pekarová Adamová.

Petr Bystroň aktuálně figuruje na druhém místě kandidátky AfD do Evropského parlamentu. Vzhledem k vysokým preferencím strany v Německu se dá jeho zvolení považovat za velmi pravděpodobné.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)