Desítky lidí z hnutí Querdenker se měly v Německu na platformě Telegram domlouvat na únosu ministra zdravotnictví, svržení vlády a převzetí moci v zemi. Domovní prohlídky u podezřelých podle policistů dokázaly, že plány byly myšleny velmi vážně. Našly se zbraně, výbušniny i peníze na financování celé akce, jež měla i výraznou ruskou stopu.

V Německu nejde o žádný blesk z čistého nebe. Radikalizace konspirátorů a pravicových extremistů na sociálních sítích se v posledních letech stupňuje, výhrůžky smrtí dostávají ministři i premiéři spolkových zemí. Velká část organizovaných skupin má podle zjištění německých médií i úřadů jedno společné – šíření ruské propagandy.

O odhalených plánech na převrat informoval v polovině dubna jako první magazín veřejnoprávní televize ARD Report Mainz.  Celkem dvanáct osob mělo plánovat, že způsobí celostátní výpadek proudu útokem na trafostanice a elektrické vedení. „Akce Blackout“ měla vyvolat chaos a podmínky podobné občanské válce, což chtěla skupina využít ke svržení demokratického systému v Německu a následnému převzetí vlády.

Proti covidu a za Rusko

„Podle generálního státního zastupitelství v Koblenci bylo cílem skupiny svolat do Berlína ústavodárné shromáždění o 761 členech, které by po systémovém kolapsu zavedlo v Německu nový řád,“ napsal deník Tagesspiegel.

Souběžně měl být v rámci akce „Klabautermann“ unesen spolkový ministr zdravotnictví Karel Lauterbach a  zlikvidována jeho ochranka. Ministr vnitra spolkové země Porýní-Falc Roger Lewentz uvedl, že celkem se jednalo asi o 70 členů několika skupin na sociální síti Telegram, kteří v chatu mimo jiné vyjádřili přání, aby Putin napadl i Německo a prosadil zde jiné systémy vlády.

V historii chatů skupin hnutí Querdenker se objevuje pravicový extremismus, ideologie tzv. prepperů, odmítání proticovidových opatření, a především ruská propaganda.

Ukazuje to například analýza Centra pro monitoring, analýzu a strategii (CeMAS). Ta zkoumala deset německojazyčných konspiračních ideologických kanálů Telegram s nejširším dosahem během prvního týdne války na Ukrajině, z nichž mnohé provozovali právě přívrženci Querdenker. Osm z deseti kanálů bylo „jednotných ve svém proruském postoji“, konstatuje autor analýzy Jan Rathje.

Na řadě konspiračních kanálů na Telegramu se válka stala hlavním tématem a nahradila pandemii. A to ještě předtím, než konflikt vyvolaný Ruskem začal. Web Süddeutsche Zeitung analyzoval 1,2 milionu zpráv ze 750 skupin a kanálů. Zjistil, že už v době krátce před začátkem války na Ukrajině, se objevovala výrazně častěji klíčová slova související s válkou – například Putin, Zelenskyj nebo právě slovo válka – než slova související s pandemií.

„Putine, osvoboď Německo“

„I když jejich postoje k válce nejsou vždy jednotné, drtivá většina známých představitelů konspiračních teorií a Querdenker na Telegramu se staví proputinovsky nebo sdílí obsah ospravedlňující ruskou agresivní válku,“ uvádí web Bayerischer Rundfunk.

Podle jeho rešerší se v bavorských chatovacích skupinách hnutí Querdenker šíří ruská válečná propaganda a obraz Putina jako bojovníka proti západní elitě, který chce denacifikovat Ukrajinu. „Ruský prezident Vladimir Putin je vzýván jako zachránce. V jedné chatové skupině v Ansbachu se objevil vzkaz: Vladimire Putine, osvoboď naše lidi od administrativního konstruktu SRN,“ uvádí příklad server br.de.

Vazby hnutí Querdenker na Rusko se projevily také loni na podzim, kdy příznivci hnutí a zároveň odpůrci očkování proti covidu otevřeli v obci Schechen v Horním Bavorsku nelegální ruskou školu pro neočkované děti (HlídacíPes.org o tom podrobněji informoval zde).

Před ruskou propagandou a jejím destabilizujícím vlivem na Německo varoval i Zemský úřad pro ochranu ústavy (Landesamt für Verfassungsschutz). Od dubna loňského roku sleduje osoby a části hnutí Querdenker německá zpravodajská služba, která v této souvislosti vytvořila dokonce novou kategorii týkající se „delegitimizace státu“.

Ministr jako terč

Pro ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha nebyla tato událost zdaleka první podobného druhu. Během období pandemie dostával často výhrůžky násilím a ocitl se na různých seznamech smrti. Pachatelé posprejovali jeho domy v Kolíně nad Rýnem i v Berlíně a poškodili jeho osobní automobil.

„Hlásím každou hrozbu násilí a vraždy. Dostávám je všemi způsoby, e-mailem, poštou, výhrůžky mi chodí do schránek,“ řekl pro televizi ZDF. „Jen v Kolíně nad Rýnem je v současné době zahájeno a probíhá 98 vyšetřování a v 65 případech byla zjištěna totožnost pachatelů,“ upřesnil Lauterbach.

V prosinci loňského roku plánovali radikalizovaní odpůrci očkování zabít také saského premiéra Michaela Kretschmera. Skupina z Drážďan se domlouvala rovněž na Telegramu, kde dokonce tvrdila, že již má pro tento účel připravené zbraně. To se poté potvrdilo při následných raziích, kterých se zúčastnilo 140 policistů.

Na začátku letošního února 56letý muž na Telegramu vyhrožoval smrtí Manuele Schwesigové, zemské premiérce Meklenburska-Předního Pomořanska. „V posledních měsících se ve stále virulentnějších internetových chatech objevuje řada výhrůžek smrtí namířených proti politikům a německé politice zaměřené na omezení infekce covid-19,“ napsal tehdy web The Local.

Jak zkrotit Telegram

Telegram je v Německu druhou nejoblíbenější chatovací platformou hned za aplikací WhatsApp. Zároveň se na Telegramu odehrává nejvíce výhrůžek smrtí, stejně jako radikalizace skupin konspirátorů a pravicových extremistů.

Provozovatelé Telegramu však v minulých letech odmítali spolupracovat s úřady a nereagovali ani na výzvy německé vlády, aby kriminální obsah odstranili. Přitom podle německého Zákona o prosazování práva na sociálních sítích (NetzDG), který platí od ledna 2018, tuto povinnost měli.

Vláda proto provozovatelům hrozila pokutou až 50 milionů eur a nakonec i zablokováním platformy v celé zemi. „Spolkový úřad pro spravedlnost zahájil už v minulém roce řízení o uložení pokuty společnosti Telegram za neplnění povinností vyplývajících ze zákona. Řízení dosud nebylo ukončeno,“ shrnuje pro HlídacíPes.org mluvčí spolkového ministerstva vnitra Christina Wendtová.

Po masivním tlaku nakonec majitelé Telegramu zareagovali a začali s německou vládou jednat. Podle deníku Süddeutsche Zeitung zablokovali celkem 64 kanálů.

„Spolkové ministerstvo vnitra již vedlo s Telegramem konstruktivní rozhovory o spolupráci, zejména o mazání kriminálního obsahu. Spolkový kriminální úřad zaslal společnosti Telegram žádosti o vymazání, Telegram na ně reagoval a provedl příslušná odstranění/blokování,“ potvrzuje mluvčí ministerstva.

Německé úřady kromě toho podle ní zřídily i speciální pracovní skupinu pro stíhání trestného obsahu na Telegramu. Jejím cílem je identifikovat podezřelé osoby a stíhat je.

Pokus o převrat jako přestupek?

Ve „velikonoční“ telegramové kauze plánovaného státního převratu se v tomto týdnu odehrál další zajímavý moment. Poté, co byli čtyři muži vzati do vazby a obviněni z přípravy závažného násilného činu ohrožujícího stát, byl ve středu zadržen ještě pátý, který se evidentně nechtěl vzdát původního plánu.

Zaslal výhrůžný e-mail generálnímu prokurátorovi v Koblenci, ve kterém požadoval okamžité propuštění čtyř obviněných a odblokování chatovací skupiny na Telegramu. Kromě toho vyhrožoval teroristickými a bombovými útoky v Německu i Evropě a také braním rukojmích a vraždami, píše web swr.de.

Kdy a zda budou zadržení členové telegramového gangu obviněni, není zatím jasné. Podle SAT1 hrozí minimálně některým z nich za nedovolené držení zbraní a přípravu závažného násilného činu ohrožujícího stát až desetiletý trest odnětí svobody.

Uzavřen nebyl zatím ani prosincový případ výhrůžek smrtí saskému premiérovi Michaelu Kretschmerovi. Obviněným je v tomto případu vedoucí chatové skupiny na Telegramu. „Není jasné, zda a kdy se obviněný dostaví k soudu. Jedno je jisté: drážďanské státní zastupitelství jej neobvinilo z trestného činu,“ napsal v lednu týdeník Focus.

Podle trestního zákoníku je příprava závažného násilného činu ohrožujícího stát klasifikována pouze jako přestupek. I když dotyčnému hrozí maximální sazba odnětí svobody v délce až deseti let, podle informací Focusu generální prokuratura zřejmě očekává trest odnětí svobody v délce kratší než dva roky.