„Andrej Babiš ničí nezávislost českých médií tak, že to není představitelné ani na Slovensku,“ říká Matúš Kostolný, šéfredaktor slovenského Denníku N, novin, které se za tři roky dostaly z nuly až na 23 tisíc předplatitelů. Příběh je to už celkem notoricky známý a chytlavý. Teď k němu ale poprvé Denník N přidal i ekonomický zisk.

To „en“ v názvu mladého deníku znamená „nezávislost“. Právě nezávislá žurnalistika tváří v tvář oligarchům a populistům je téma v řadě zemí – v Česku, ve Spojených státech i na Slovensku. Tam se v roce 2014 velká část tehdejší redakce deníku SME rozhodla noviny opustit a založila nové.

Novináři tak protestovali proti tomu, že se do vydavatelství Petit Press, které SME vydává, chystala vstoupit česko-slovenská finanční skupina Penta.

S odstupem času šéfredaktor Kostolný uznává, že deník SME pořád dělá dobrou práci. Stejně by se prý ale nesmířil s tím, aby byl na výplatní listině Penty. Skupina má na Slovensku kontroverzní reputaci zejména kvůli kauze Gorila, podle níž měla Penta za vlády Mikuláše Dzurindy uplácet slovenské politiky a státní úředníky,

„Když nedávno SME oslavovalo 25 let existence, na oslavu přišel i Jaroslav Haščák z Penty (jeden ze zakládajících partnerů investiční skupiny Penta, pozn. red.). To je přesně ta situace, kterou bych nechtěl zažívat,“ popisuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org šéfredaktor Kostolný.

Už od chvíle rozhodnutí rozjet nový projekt věděl, že nechce jít vyšlapanou cestou. Vidět je to třeba na tom, jak velkou redakci vede. Denník N měl od počátku 45 redaktorů. Podobné projekty novinářů opouštějících mainstream a zakládajících nová média v Česku volily výrazně skromnější aranžmá.

Národní sbírka na noviny

Po třech letech existence je nyní Denník N ekonomicky poprvé v zisku. Vzhůru ho táhne hlavně digitální předplatné, tištěná verze je spíše otázkou prestiže.

Noviny vznikly v Bratislavě, nezůstaly ale jen „bratislavskou kavárnou“. Kostolný i jeho lidé začali objíždět Slovensko, věnovali se diskusím na školách, a postupně připravili tři instruktážní příručky pro školy.

Není to jen pouhé čtení ale i praktický návod pro učitele a studenty, jak v hodinách třeba probírat kreativním způsobem témata jako falešné zprávy, nebo jak posilovat kritické myšlení či mediální gramotnost.

Na první z příruček, na tu o falešných zprávách, vybral Denník N od lidí vůbec nejvyšší částku v historii crowdfundingu na Slovensku – víc než 35 tisíc eur (zhruba 950 tisíc korun).

Díky těmhle penězům mohlo příručku dostat 50 tisíc studentů. A Denník N má dodnes síť asi pěti set učitelů ve slovenských regionech, s kterými může na podobných tématech dál pracovat.

„Vznikla tím malá komunita. To je podle mě taky úkol dnešních médií. Nejen psát, ale i vytvářet komunity lidí, kteří se v něčem vyznají a jsou to odborníci v dané oblasti,“ říká šéfredaktor.

Češi ztrácejí, my doháníme

Kostolný a jeho redaktoři vlastně svým odchodem ze SME zopakovali 25 let starý postup, díky kterému tenkrát právě deník SME vznikl.

Redaktoři, které v té době vedl Karol Ježík, odešli z deníku Smena na protest proti intervencím premiéra Vladimíra Mečiara do fungování novin. Ze Smeny se stalo SME.

I kvůli období mečiarismu se slovenská média výrazně vzdálila těm českým. Vidět to bylo třeba na veřejnoprávní Slovenské televizi, která se stala hlásnou troubou Mečiarova režimu a ještě dlouho po odchodu šéfa HZDS z čela vlády neuměla tenhle deficit dohnat. Slováci proto často sledovali Českou televizi a česká média byla pro ta slovenská dlouho vzorem. Jenže dnes?

„Ještě nikdy jsem neměl tak intenzivní pocit, že média obecně – nejen ta veřejnoprávní – na Slovensku jsou porovnatelná s těmi českými. Zdá se mi, že jsme se přiblížili kvalitou diskuse i novinařiny. A je to díky negativním trendům v Česku,“ konstatuje Kostolný především v narážce na angažmá Andreje Babiše coby politika i vlastníka médií.

„Pro mě by bylo perfektní, kdybychom úroveň českých médií dohonili zlepšováním sebe sama. Jenže vy nám běžíte naproti. A jen díky tomu teď stojíme na stejné čáře,“ hodnotí. Zejména u veřejnoprávních médií na Slovensku ale nepovažuje kvalitu za garantovanou napořád.

Přežít jedno zlé období

Televizní zpravodajství veřejnoprávní RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) hodnotí diváci jako nejdůvěryhodnější, což je obrovská změna oproti minulé dekádě. Ke zlepšení došlo v uplynulých pěti letech, kdy „telerozhlas“ vedl Václav Mika.

Teď už ale půl roku mají televize s rozhlasem nového ředitele Jaroslava Rezníka, který zatím stihl zrušit investigativní pořad Reportéri a televizní zpravodajství teď nově opustí i dva jeho vedoucí zaměstnanci.

I proto vidí Matúš Kostolný česká veřejnoprávní média stále jako pevnější v kramflecích, navzdory aktuálním turbulencím v Českém rozhlase i úvahám některých politiků o zestátnění ČRo a ČT.

„Televize a rozhlas na Slovensku zkrátka vůbec nejsou v kondici, kdy by s přehledem přežily jedno období ředitele, který má choutky dělat to „postaru“. Ta hrozba je velká, zdá se mi, že větší než v Česku,“ říká šéfredaktor úspěšného Denníku N.