FOTOGALERIE. Internet zahltily fotografie událostí, které se nikdy nestaly a jejichž autorem je umělá inteligence. Příkladem jsou sugestivní snímky údajného zatčení amerického exprezidenta Trumpa několik dní před tím, než byl zatčen doopravdy. Odhalit umělý původ snímků je stále možné; navzdory obrovským pokrokům není umělá inteligence není ve tvorbě fotek „na objednávku“ ještě dokonalá. Zatím. Svých slabých míst se zřejmě velmi brzy zbaví.

Je libo idylickou krajinu, nebo naopak záběry přírodní katastrofy zblízka, či emotivní portrét starého muže?

Následující realisticky vypadající galerii připravila redakce HlídacíPes.org s pomocí generátoru Midjourney verze 5.

Níže najdete i konkrétní tipy, jak poznat uměle vygenerované snímky od těch skutečných.

Foto: vygenerováno pomocí umělé inteligence Midjourney

Emoce stranou

Papež František v luxusním kabátě a zatčení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. To jsou snímky, na kterých dnes média ukazují aktuální sílu umělé inteligence Midjourney. Přestože měly na sociálních sítích tisíce sdílení, jejich umělý původ je snadno odhalitelný, ačkoli na první pohled vypadají věrohodně.

Obě zmíněné události, ke kterým nikdy nedošlo, vyvolávají emoce: jak drsné zatčení amerického exprezidenta, tak luxusní oblečení hlavy katolické církve můžou vzbuzovat pocity silného souhlasu či nesouhlasu, údivu i pohoršení.

A právě podle míry emocí, které v nás snímek vyvolává, je také dobré zvýšit ostražitost vůči pravosti fotky. Podobné pravidlo ostatně platí i pro příspěvky na sociálních sítích.

2. Kontext a zdroj obrázku

Oba snímky se týkají veřejně známých osobností, které jsou téměř nepřetržitě v hledáčku novinářů. Kdyby se některá z popsaných událostí skutečně stala, informovala by o tom klasická média – byť v případě papežovy luxusní bundy nejspíš hlavně ta bulvární.

Zda média o události informovala, lze zjistit i pomocí vyhledávače obrázků. Ten ukáže, v jakých médiích a v jakém kontextu se daný snímek šíří internetem. Pokud je výsledků málo nebo nevypadají přesvědčivě a obrázek nefiguruje v žádném seriózním mediálním textu, je zřejmé, že něco nehraje.

To je i důvod, proč zatím nejsou příliš účinná ani takzvaná deep fake videa, jako například to s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym, na němž vyzývá své vojáky ke složení zbraní.

Zelenskyj je od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu naopak symbolem ukrajinského odporu vůči okupantům a výzva kapitulovat by nepochybně neunikla pozornosti novinářů. Jenže v tomto případě „média mlčí“. A zcela správně – nic takového totiž ukrajinský prezident neřekl.

Wondered when Deep Fakes would start happening. Russian hackers targeted several Ukrainian sites and posted a deepfake video of Zelensky calling for troops to lay down their arms. This video is – obviously – utterly fake, but shows new dimensions of conflicts in the digital space pic.twitter.com/TM7Z4pitkG

— D.Emery (@DemeryUK) March 16, 2022

3. I umělá inteligence má slabiny. Zatím

Mnohem složitější je odhalit nepravost snímků, které se netýkají veřejných událostí a známých osobností. S rostoucí kvalitou vygenerovaných fotek lze například očekávat vznik realisticky vypadajících falešných profilů na sociálních sítích. Ty mohou účinně šířit dezinformace, propagandu nebo pochybnou reklamu pod falešnou identitou.

V takovém případě mohou „fejk“ pomoci odhalit drobné nedokonalosti na snímcích. Umělá inteligence se totiž zatím při generování realistických fotografií na základě zadání autora často dopouští chyb v detailech fotografie.

Může jít o nedokončené předměty nebo zdeformované části těla, jako jsou rozmazané oční čočky, pokřivené ruce či nohy, neodpovídající podoba svalů a podobně. Pravděpodobnost takových chyb roste s komplexností obrázku a mohou se skrývat v pozadí fotografií.

Když je na fotografii více osob, je pravděpodobné, že aspoň jedna z nich bude mít na jedné ruce více než pět prstů, případně, že prsty budou v nepřirozené pozici přeložené přes sebe. Roste i pravděpodobnost, že některý ze zobrazených obličejů bude rozmazaný, jako by na obraz spadla kapka vody. Náročné je také zatím pomocí umělé inteligence vytvořit smysluplné nápisy.

Lidské prsty jsou typickou částí fotografie, v níž umělá inteligence dosud dělala chyby. S novou verzí generátoru Midjourney však prsty začínají vypadat realisticky. Rozdíl ve zpracování zadání „muž a ruce“ lze vidět zde:

Dalším slabým místem jsou také snímky zobrazující člověka s mobilním telefonem, který právě sám pořizuje fotku. Obraz v jeho telefonu, který by měl odpovídat reálné situaci před ním, je totiž na umělých snímcích totiž často rozmazaný, nesprávný nebo úplně chybí.

Obdobně umělá inteligence zatím pracuje i s odrazy v oknech či zrcadlech. Ty mohou buď úplně chybět nebo neodpovídají správnému úhlu pohledu.

Jindy autorství umělé inteligence prozradí třeba nestejná okna nebo nepřesná práce s perspektivou. Vzdálenější objekty mohou mít jiné proporce, než by ve skutečnosti mít měly.

I tak je zjevné, že umělá inteligence se rychle zdokonaluje, nejen při generování realisticky působících fotografií. U nich zatím při bližším zkoumání lze díky zmíněným slabinám jejich umělý původ odhalit. Do budoucna to však bude čím dál náročnější – ne-li nemožné.