20 KOMENTÁŘ. Jde o bezprecedentní zásah cizí mocnosti do suverenity českého státu, jehož výsledkem je největší diplomatická roztržka novodobého Česka. A přesto se kauza Vrbětice ani ne po měsíci vytrácí z mediální pozornosti doma i ve světě. Rusko se ani nezpotilo a místo podílu ruských agentů na explozích s dvěma českými oběťmi se řeší přešlapy vicepremiéra Hamáčka.
0 Covid dal autoritářským režimům ve světě do rukou nové nástroje, jak umlčet či alespoň oslabit nezávislá média. Mezinárodní tiskový institut (IPI) v čerstvé zprávě upozorňuje, že řada vlád využila pandemii k omezení přístupu novinářů k informacím. Po celém světě bylo loni zavražděno téměř padesát novinářů. Svoboda médií upadá i v zemích Evropské unie, včetně Česka a jeho sousedů.
0 Historici a kartografové z Historického ústavu Akademie věd ČR a z katedry geomatiky na ČVUT spustili interaktivní webový portál mapující české a československé dějiny. Český historický atlas je složen z více než 160 map, které znázorňují jednotlivé aspekty národních dějin. Popisuje například válečné konflikty a jejich důsledky, migrační vlny, během kterých část obyvatelstva zemi dobrovolně či nuceně opouštěla, či
15 Rusko zahltilo mediální prostor sérií výroků ke kauze Vrbětice. Scénáře, proč údajně Česko případ otevřelo a vyhostilo ruské diplomaty, se liší – má jít o Dukovany, podlézavost Americe či o mezinárodní politický tlak. Cílem je příběh o agentech GRU zpochybnit. Na tom se podílí také Česko: konkrétně především Miloš Zeman, Marie Benešová, Andrej Babiš či
5 ROZHOVOR. Duševní zdraví je pro řadu Čechů stále tabu. Změnit to má i probíhající reforma psychiatrické péče. „Je potřeba dobrá komunikace s veřejností, ať se u lidí psychiatr nerovná Chocholoušek a péče zase zavření za mříže,“ říkají v rozhovoru pro HlídacíPes.org nejen o zmiňované reformě autoři knihy Normální šílenství Adéla Plechatá a Jiří Pasz.
12 Část praktických lékařů v Moravskoslezském kraji od března marně čeká na dodávky vakcín proti covidu pro své pacienty. Může za to i otevírání očkovacích center, která spotřebují většinu vakcín, a na praktiky se už nedostane. Především pro pacienty žijící mimo větší města to může znamenat horší dostupnost očkování.
Ruská vakcína proti covidu Sputnik V má stále řadu příznivců i v Česku. Očkovat by se s ní paradoxně nechali i ti, kteří jinak vakcinaci proti nemoci úplně odmítají. Argumentují tím, že údajně nemá žádné nežádoucí účinky, nebo o nich alespoň neslyšeli. I když po vrbětické kauze šance na očkování Sputnikem v Česku klesly v podstatě na nulu, například v Moravskoslezském
Lidé s psychickými onemocněními čelí kromě nemoci i společenským předsudkům. Ty se v Česku projevují jejich diskriminací v zaměstnání, školství, a dokonce i zdravotnictví. Duševně nemocným jsou poskytovány menší objemy zdravotní péče a podstupují méně preventivních vyšetření. V Česku přitom duševním onemocněním trpí celá pětina populace.
Pište „polská“, vyzývají při sčítání lidu v Česku příslušníci polské menšiny na Těšínsku. Spustili kampaň za to, aby se lidé z polského pohraničí při sčítání hlásili k polské národnosti. Podpora národnostních menšin na českém území totiž přímo závisí na výsledcích sčítání lidu. Těšínsko je ale region s komplikovanou historií a kolonka „národnost“ je pro řadu místních stále citlivá.
Většina zaměstnanců školských zařízení v Moravskoslezském kraji se už zaregistrovala k očkování proti covidu. Třetina z nich ale stále vyčkává nebo vakcínu vůbec nechce. Na vině mohou být také dezinformace o koronaviru. Podle průzkumu organizace Člověk v tísni totiž například pětina učitelů v Česku věří, že je očkování nebezpečné.
