Petr Bartoň: Do veřejné debaty patří jen ověřená, ne vycucaná čísla. Čeští politici se to teprve učí
LZE I LÉPE. V minulém díle jsme se zamysleli, nakolik přesně bychom měli vyčíslovat počty účastníků demonstrací. Můžeme zobecnit, kdy máme argumentovat čísly, a kdy ne? Jistě, vždyť právě teď má první výročí programové prohlášení vlády a tam je přesných čísel o budoucnosti spousta.
- Zastánci brexitu se před referendem v Británii pokusili názorně vyčíslit, kolik země přispívá do evropského rozpočtu za jeden týden. Přišli s číslem 350 milionů liber. Pak se strhla mediální bitka, že je od toho třeba odečíst peníze vrácené z EU, a mediální kampaň o údajných lhářích zásadní měrou celý brexit „přizabila“.
- Naopak v Česku se vláda v programovém prohlášení před rokem pokusila názorně vyčíslit, na kolik zvýší rodičovský příspěvek. Přišla s číslem 300 tisíc korun. Pak se strhla koaliční bitka, protože od toho bylo třeba odečíst peníze slíbené důchodcům. Vládu to ale nepřizabilo.
- To je ten rozdíl. Čísla z minulosti lze ověřit. Čísla z budoucích snů nikoli. Ani když zrovna nespíme.
Šálivé mámení přesných čísel
Pracovat s čísly při politické argumentaci je výsostně důležité. Konkretizuje to plány, udává to měřítko problému („je to hodně, nebo málo?“) a navozuje to zdání, že se problému řečnící politik alespoň trochu mentálně věnoval a není to jen okamžitý nápad z maskérny před vstupem do televizního studia.
Čeští politici se toto teprve učí. Tento týden si například sama vláda pozvala do Prahy Olu Roslinga, kráčejícího v šlépějích svého otce v boji za utváření světonázoru na základě faktů, ne ideologií. Pokud snad některý čtenář těchto řádek ještě neviděl Ted Talky Hanse Roslinga, například o automatických pračkách, je třeba mu závidět, že ho ten osvěžující zážitek v současném vedru teprve čeká.
V práci s fakty jsou jinak naši politici za těmi britskými o řadu let pozadu. Opičit se po nich by měli začít, ale nesmí to přehánět; britská zkušenost s brexitovým autobusem varuje.
Vratky Železné lady
Na double-decker politici napsali: „Každý týden posíláme do EU 350 milionů liber“. To je částka, která skutečně přísluší členské zemi ekonomické velikosti Británie.
Ale Británie Margaret Thatcherové si jako jediná země z oficiální rovnice vyjednala výjimku. (Symbolicky v roce 1984.) Britští efektivní farmáři nemohli soutěžit s francouzskou neefektivitou v boji o zemědělské dotace na neefektivitu (tehdy až ¾ rozpočtu EU), a tak si zařídili vratku. Když ji odečteme od 350 milionů, dostaneme zhruba 282 milionů.
Z toho vzniklo obvinění, že kampaň lhala, a výsledek referenda že má být proto anulován (a raději bez náhrady). Nadcházejícího premiéra Johnsona za toto „lhaní“ dokonce minulý měsíc dohnali k soudu. Byla to lež?
Oficiální vládní dokumenty každoročně, i letos, uvádějí 350 milionů týdně jako hrubou platbu. V poznámce pod čarou pak podotýkají, že Británie odesílá do EU částku bez vratky, aby Evropě ušetřila byrokracii s jejím odesláním zpátky.
Je přesné číslo vždy důležité?
Nechme stranou, že by EU nejpozději pro nyní začínající finanční sedmiletku vratku zrušila, a nepiďme se po tom, nakolik ji štvalo spojení s nenáviděnou Thatcherovou. Zajímejme se spíše o rozdíl mezi 350 a 282 milióny.
Jistě, 350 je větší číslo, a tak si je politici zvolili. Ale mají pravdu ti, kteří zcela seriózně tvrdí, že kdyby na autobuse stálo číslo 282, tak by referendum dopadlo jinak?
Kolik Archibaldů si řekne: „Drahá Beatrice, kdyby nás kontinentálové stáli jen 282 šterlinky, tak prosím. Ale 350? To už prostě není kriket!“?
Ani jeden.
Stejně jako si žádný český politik neřekne: „Kdyby na demonstraci (nebo ‚koncert, když je hezky‘) přišlo 350 tisíc lidí tak prosím, beze všeho, ale 282 tisíc?…“.
300 tisíc rodičovské
Slibovat nějaké přesné číslo v budoucnosti je ještě horší, než se hádat o definici čísla z minulosti. Slíbit „lepší výběr daní o 63,3 miliardy korun“, jak to dělá nejnovější návrh českého rozpočtu, je nesmysl.
Takto přesně nelze vyleštit žádnou křišťálovou kouli. Nicméně tady má politik aspoň výmluvu. Odhadnout nesmyslné číslo s přesností na korunu po něm žádá zákon, a to dokonce zákon s nejvyšší, stoprocentní měrou porušování: Zákon o státním rozpočtu.
Slib přesně vyčísleného rodičovského příspěvku ve výši 300 tisíc však v sobě žádnou nejistotu o budoucím vývoji ekonomiky nemá. Vládní politik jej může splnit jednoduše od stolu.
A nesplnil. Nejdříve vše za hotové prohlásila ministryně, která má ekonomické vzdělání z Londýna. Nakonec ale z potřebných 11 miliard chybělo osm miliard slíbených největší skupině voličů (důchodcům). A tak přišli vládní politici s novou definicí 300 tisíc rodičovského příspěvku: „Odečteme všechny již narozené děti“.
Byla to taková britská vratka po česku. Než abychom platili všem a od již narozených vybrali zase zpátky, tak to rovnou pošleme jen těm v budoucnu narozeným. Hlavně, že bude formálně naplněna přesná částka slibu.
Lze i lépe… šermovat s čísly. Na Západě již dlouho převládá snaha o „evidence-based policy“, tedy hospodářskou politiku založenou na dokazatelných faktech. Její součástí je vyzbrojení politika ve veřejné debatě ověřenými čísly, nikoli těmi, která si sám spočítal nebo předefinoval. To nám stále chybí. A pokud čísly mácháme, pak to jsou čísla nikoli faktická, ale čísla o našich přáních do budoucna. A ta se nedají nejen ověřit, ale většinou ani splnit.
O autorovi: Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné země (například Švédsko již dávno není odstrašujícím příkladem, jak nenastavit daňový systém). Seriál „Lze i lépe“ nemá být jen pouhým povzdechem, že jinde něco funguje lépe, ale vždy nabídne praktickou doušku, co a jak je pro zlepšení udělat v Česku. Petr Bartoň je nyní hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Ty rozumíš investicím? Poraď mi, jak rychle vydělat balík
Investor Brůna: Peníze určené na investice jsme v Česku prožrali
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
No, vidite. Na ceske baliky/koblihozrouty tohle carovani se sliby do budoucna funguje bezvadne. Nejdriv byl slib (se statem placenou kampani), ze zavedeni EET prinese do rozpoctu 18 mld. Kc navic – okoreneny PR kolik to znamena fotbalovych hrist nebo nemocnic. Uz ta samotna cifra byla vycucana z prstu – predpokladala, ze vsichni jsou zlodeji a z hotovostnich plateb nejde do rozpoctu zadna DPH. Po zavedeni EET (prvnich dvou vln) vystoupila ministryne s tim, ze to prineslo do rozpoctu 18 mld. Kc navic. Jakoze slib byl splnen. A balici to zase sezrali.
Dovolil bych si trochu nesouhlasit. Už problém je v tom, že ta „fakta“ nejsou nikdy ve své kvantitě i komplexitě
1) Natolik jasně jednoznačná, aby šlo podle nich šlo dělat jednoznačná rozhodnutí..
2) Nejsou tak neměnná, aby je politici nemohli – rámci právě svých rozhodnutí – do budoucna měnit.
3) A nejsou tak jednoduchá, aby šlo s nimi operovat ve veřejné debatě.
Konkrétně – již ve zmíněném odkazu „..Oficiální vládní dokumenty každoročně,“ – dokument „..European Union Finances 2018:
statement on the 2018 EU Budget
and measures to counter fraud and
financial mismanagement „. bratru přes 80 stránek ekonomických tabulek a grafů, s desítkami vysvětlujících poznámek pod čarou. To se prostě nedá vydiskutovat na veřejnosti. Z tohoto mohou nějací ekonomičtí experti vytvořit nějaký návrh vládní reformy – kde uvedou možné výhody -ale i rizika. Taových různých variant se vytvoří několik – a je na vládě, aby si – dle svého politického zaměření některé z nich vybrala – a prosadila si zákonem – ovšem na svou politickou zodpovědnost. Protože, to
a) nemusí vyjít (halt ekonomie není fyzika, aby v ní všechny předpoklady vycházely)
b) nemusí se to spoustě lidí líbit, protože to je obvykle na jejich úkor.
Ostatně – v případě GB, nutno si připomenout, že ještě krátce před vyhlášením referenda jednal Cameron v Bruseli a dohodl tam další a další ústupky pro Británii vůči EU. No a pak se, před referendem konaly ohromné propagandistické agitace, kde všechny strany mohly mediálně a a v argumentech zdůvodnit lidem zda je pro ně účast v EU pro ně výhodná nebo ne.. Jestli si to vyvěsili na autobus, nebo v elitních kavárenských klubech, nebo o některých aspektech radějj mlčeli, bylo na rozhodnutí každého, kdo ty agitace prováděl..
Ono je spíše smutnější současný stav britského parlamentu , kdy navzdory nějaké proklamované „..evidence-based policy“, trapně už čtvrt roku kličkují a blokují rozhodnutí jen aby na svou politickou zodpovědnost nemuseli rozhodnout o konečném kroku brexitu sami.. Jak se říkávalo už u nás nedlouho po revoluci, „to ne my, to shauma“ .)
Ekonomie skutečně není fysika, ba ani chemie. Je to skutečně to čemu lze říci pavěda – prostě kdyby byly …, ale to kdyby nikdy nenastane a všichni to vědí. V ekonomice toti, na rozdíl od skutečné vědy, exaktní vědy, není jistá ani věrohodnost výchozích informací a údajů. Jednoduše, je to pavěda a udílení Nobelovy ceny za ekonomiku mnozí považují za dehonestaci institutu Nobelových cen, a nejspíše právem, protože se o Nobelovu cenu ve skutečnosti nejedná. Viz Wikipedie.
Ty peníze byly úplně jinak. Nejen že ta platba byla nižší, ale hlavně .. Farage neuvedl „tok peněz opačným směrem“:
„Britský statistický úřad uvedl, že sice odpovídá devatenáctimiliardovému hrubému ročnímu příspěvku Spojeného království do unijního rozpočtu, vůbec ale nezohledňuje peníze, které se do Británie zase vracejí z EU. Pokud by toto bylo započítané, byla by cifra na 7,1 miliardy liber ročně, resp. na 137 miliónech liber měsíčně, které Londýn do společné evropské kasy dává.“
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/407513-pomohla-brexitu-lziva-kampan-farage-priznal-omyl.html