Zatímco tradiční Český rozhlas má na sociální síti Facebook 117 tisíc sledujících, české vysílání Čínského rozhlasu si v Česku oblíbil rovný milion lidí. Číslo, které v jedenapůlmiliardové Číně nepůsobí nutně podezřele, je ale v desetimilionovém Česku těžko uvěřitelné. Podle expertů jde o jeden z důsledků změny mediální strategie Pekingu.

Milion sledujících vysílání Čínského státního rozhlasu v češtině působí na první pohled absurdně.

Aspoň minimální zájem o pročínský obsah komunikovaný na webu, sociálních sítích i spřátelených (a finančně motivovaných) českých médiích by muselo projevit deset procent tuzemské populace.

„Je zjevné, že velká část těchto ,fanoušků‘ se nachází mimo ČR a jsou to účty, které jinak vůbec nekomunikují v češtině. Nezávislá analýza dat z Facebooku a Instagramu je ale silně omezená a nelze spolehlivě rozklíčovat, kdo přesně se za tím milionem fanoušků skrývá,“ říká Ivana Karásková, která v Asociaci pro mezinárodní otázky vede tým zaměřený na Čínu.

Čínský rozhlas pro zahraničí

Čínský rozhlas pro zahraničí je rozhlasovou stanicí vysílající v 56 jazycích po celém světě a od roku 1968 také v češtině. „Česká odnož Čínského rozhlasu pro zahraničí deklaruje jako svůj cíl ,utužování vzájemného porozumění a přátelství‘ mezi čínskými a českými posluchači a čtenáři,“ píše ve své analýze ministerstvo vnitra, respektive Centrum proti hybridním hrozbám.

V letech 2019–2023 CRI například financovalo pořad „Barevný svět“ na komerčních českých stanicích Radio HEY a Radio Color, přičemž vazbu na čínský stát posluchačům nesdělilo. Pořad byl vysílán šestkrát týdně a odvysílal přes tisíc epizod.

„Nejméně od roku 2019 si Čína s Ruskem v propagandě nezadá. Má své metody k ukotvení svých narativů v evropském informačním prostoru. Čína je aktivní a má potenciál být horším a složitějším aktérem, než Rusko,“ dodává Karásková.

Čína cílí na sociální sítě, zejména TikTok a Instagram, a tak i na mladší publikum. Témata jsou technologie, aplikace, auta, rychlovlaky, důvěryhodnější sdělení s wow efektem.

Podle ní a podle analytické zprávy, které k proměnám čínské komunikace AMO zpracovalo, je cílem čínské propagandy a mediální strategie především snaha formovat mezinárodní veřejné mínění – budování pozitivního obrazu Číny a potlačování nežádoucí kritiky.

Zároveň Čína nechce být vnímána jako bezpečnostní problém: „Čtenářům v Česku i jinde ve světě předkládá pozitivní příběhy o kultuře, krásách přírody, o vaření, ale zároveň tvrdě potírá kritiky jak v rámci čínské diaspory, tak vůči představitelům demokratických zemí.“

Pepa a Lada česky z Pekingu

Zatímco zhruba do roku 2019 byla čínská propaganda snadno rozpoznatelná, komunikace špatná a s malým dosahem, postupně přišel zlom – k chytřejší, sofistikovanější, hůře rozpoznatelné propagandě s vyšším dosahem.

Sdělení jsou zdánlivě apolitická, ale mezi řádky lze snadno vyčíst příběh o tom, že Čína je země budoucnosti, zatímco „Západ hraje už ztracený zápas“.

„Cílí na sociální sítě, zejména TikTok a Instagram, a tak i na mladší publikum. Témata jsou technologie, aplikace, auta, rychlovlaky, důvěryhodnější sdělení s wow efektem,“ shrnuje AMO.

Návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu je politickou fraškou na úkor českého lidu, sdělil nedávno svým followerům Pepa Wang a pochválil vládu Andreje Babiše za to, že odmítla poskytnout státní letoun.

Čína si nejprve najímala a platila lokální influencery, kteří Čínu prezentovali jako moderní, bezpečnou zemi v kontrastu ke zkostnatělosti EU.

Nově si ale Číňané „pěstují“ vlastní influencery, kteří jsou schopni komunikovat v českém jazyce a nepotřebují proto už tolik české prostředníky.

Příkladem jsou účty Pepa Zhang (vystupuje pod přezdívkou „Kluk z Pekingu“) a Lada Wang (též pod jménem Lada Lan).

Oba influenceři jsou zaměstnanci Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI/China Radio International) a šířeji China Media Group a tvoří obsah v češtině cílený na české a středoevropské publikum.

Účty prakticky na všech dostupných sociálních sítích si založili v roce 2021, v době, kdy Čína čelila mezinárodní kritice kvůli covidu.

Postupně oba nasbírali vysoké stovky tisíc českých sledujících zejména na TikToku, ale aktivní jsou i na Instagramu, Facebooku či YouTube.

Oba mluví obstojně Česky, žijí v Pekingu, kde také tvoří svá videa. Oba pravděpodobně studovali bohemistiku na BFSU (Beijing Foreign Studies University), jazykové univerzitě, kde Komunistická strana Číny vychovává diplomaty a zahraniční zpravodaje.

Když Číňan chválí Babiše

Svou vazbu na čínský stát a státní média otevřeně nepřiznávají, obsah je v nastoleném trendu: zdánlivě apolitický a spíše kulturně-cestovatelský.

Dnes je v českém veřejném prostoru více pročínských apologetů, než proruských, kde to po roce 2022 není už tak pohodlné a bezpečné.

Kupříkladu Sin-ťiang vykreslují jako idylickou turistickou destinaci bez jakékoli zmínky o represích vůči Ujgurům, koncentračních táborech nebo genocidě. Tibet a Tchaj-wan jsou buď zcela ignorovány nebo prezentovány jako „samozřejmá součást Číny“.

Přesto se politice – ani té české ve vztahu k Číně nevyhýbají. Příkladem jsou výpady vůči Miloši Vystrčilovi kvůli cestám na Tchaj-wan.

„Návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu je politickou fraškou na úkor českého lidu,“ sdělil nedávno například svým followerům Pepa Wang a pochválil vládu Andreje Babiše za to, že odmítla poskytnout státní letoun: „Kdo totiž jedná proti vlastnímu lidu a proti postoji vlády, není hrdina, ale hazardér.“

Obsah z „českého“ Čínského rozhlasu dále šíří účty a facebookové skupiny jako jsou Přátelé Ruska, KSČM Praha, Názory bez cenzury, Děkujeme Maďarsku, děkujeme panu Orbánovi, Skupina svobodných občanů ČR a podobné.

„Cílem je zesilování tezí, které jsou v souladu s čínským viděním světa. Je zde i zjevná korelace s tématy české krajně pravicové i krajně levicové scény a kritika prozápadní orientace,“ říká Ivana Karásková a dodává:

„Dnes je v českém veřejném prostoru více pročínských apologetů, než proruských, kde to po roce 2022 není už tak pohodlné a bezpečné.“