Minulý týden byl jedním z těch, na které se už více než rok upínají zraky nejen tuzemských firem, nejen domácností s hypotékou, ale výjimečně i světových finančníků. Měnověpolitické zasedání rady České národní banky je událostí, jíž se ve schopnosti ovlivnit kurz měny vyrovná snad jen výsledek voleb jednou za čtyři roky.
Konec týdne přinesl bouřlivé informace o vývoji dvou asi nejvíce sledovaných ekonomických indikátorů: Co dělají ceny – a co dělá ekonomika. Co dělaly ceny v dubnu u nás, se dozvíme až po přehlídce vojsk na Rudém náměstí. Co dělaly v eurozóně už víme – a už jsou tu země, jejichž dvouciferná inflace bude začínat dvojkou. V Česku jsme
Ekonomické události kratšího předvelikonočního týdne byly v porovnání s předchozími dramatickými týdny drobným vydechnutím. Česká koruna byla téměř netečná a ani další nárůst inflační bouře, oznámený tento týden, s ní takřka nehnul. Spíše než o plynu se mluvilo o ropě, a to je vždy dobré znamení, o ropě se totiž mluví vždy, takže to nic zásadního neznamená. A
V éteru došlo k podobnému zmatení, jako dochází u energií mezi „američtinou a britštinou“. Když řekne Američan „gas“, myslí tím benzín. Když to řekne Brit, myslí tím plyn. Stejně tak my „řešíme“ ceny benzínu, a přitom ceny plynu, již dvacet hodin na historickém rekordu, nás nechávají chladnými…
Všichni teď čteme různé denní souhrny válečného dění. O to méně máme času na sledování ekonomického vývoje kolem nás, přitom je na ekonomické frontě vývoj neméně dramatický. V tomto týdenním souhrnu budeme nabízet shrnutí hlavních ekonomických událostí – a hlavně, jak ten vývoj interpretovat. S vyhlídkou do budoucna.
KOMENTÁŘ. Spojené státy v úterý oznámily zákaz dovozu ruské ropy a připojila se k nim i Velká Británie. Bidenova administrativa se ke kroku odhodlala bez účasti ostatních evropských spojenců. Jak konkrétně na Rusko dopadnou jednotlivé druhy sankcí, rozebírá ve svém textu pro HlídacíPes.org ekonom Petr Bartoň.
O víkendu přišly USA, Spojené království a Evropská unie s dalším stupněm sankcí proti ruské ekonomice. K dlouho omílanému a nyní pravděpodobně spouštěnému plánu odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT se připojila další ekonomická ofenzíva – zmrazení ruských rezerv. Velký šok se čeká v pondělí ráno, až se po světě začnou otevírat finanční trhy. Co tedy můžeme
ANALÝZA. Energetická krize má dnes tři podoby. Tři dny před koncem roku oznámila nová vláda jeden akční plán na každou z nich. Půjde o opatření s různou efektivitou, ale obecně vždy smysluplnější než prázdné gesto ilegálního zrušení DPH vládou minulou. To většině lidí pomáhalo přespříliš a draze, a těm nejpotřebnějším stejně nijak nepomohlo.
Prezident republiky apeloval ve svém vánočním poselství na konkrétní způsob řešení obřího nárůstu rozpočtových deficitů: zrušení daňových výjimek. I když daňové výjimky páchají mnoho zlého v ekonomice, rozpočtové problémy Česka by pouhé jejich zrušení nevyřešilo. A volá-li po něm prezident, volá tak po zhoršení sociální situace milionů lidí, zejména sociálně slabších.
KOMENTÁŘ. Ve středeční debatě v České televizi Andrej Babiš prohlásil, že zruší DPH z energií, aby zmírnil nárůst jejich cen. Kdyby to řekl nějaký řadový kandidát, který nikdy ministerským předsedou nebyl, dalo by se to omluvit jako horečné unáhlení se „slíbím cokoli, aniž bych o tom přemýšlel“. Z úst premiéra to však znamená, že odmítá dodržovat zákony. Ty
